autor: Ivetka
Bill byl smutný, že už podruhé musí jet zpátky domů sám. Bez Toma byla nuda… a popravdě se Billovi i stýskalo. Při cestě zpátky domů vlakem mu však přišla SMSka od Toma.
,,Bille, to, co se dneska stalo u té kantýny. Jaký z toho máš pocit?“
Bill chvíli přemýšlel, co mu na to odepsat. Nechce mu lhát, ale přece mu nenapíše, že se mu z toho skoro postavil.
Bill chvíli přemýšlel, co mu na to odepsat. Nechce mu lhát, ale přece mu nenapíše, že se mu z toho skoro postavil.
,,No, já nevím, jaký z toho máš pocit ty?“
,,No já taky nevím. Mohl bych ti večer zavolat?“
,,Samozřejmě, proč by ne?“
,,No já taky nevím. Mohl bych ti večer zavolat?“
,,Samozřejmě, proč by ne?“
O_o
Tom se Billovi uráčil zavolat přesně v tu chvíli, kdy měl Bill svou slabou chvilku. Miloval to ve vaně. Masturboval tam docela často. Udýchaně přestal a vzal do ruky mobil. Zhluboka vydechl a pokřižoval se.
,,Ahoj,“ řekl ještě trošku udýchaně.
,,Ahoj, Bille, neruším? Jsi nějaký zadýchaný.“
,,Ne! Nerušíš, jen jsem teď musel absolvovat trošku náročnější procházku se psem,“ zalhal.
,,Aha… No… jsem rád, že tě slyším…“
,,To já taky, Tome…“
,,Ahoj, Bille, neruším? Jsi nějaký zadýchaný.“
,,Ne! Nerušíš, jen jsem teď musel absolvovat trošku náročnější procházku se psem,“ zalhal.
,,Aha… No… jsem rád, že tě slyším…“
,,To já taky, Tome…“
,,Jsi ze mě hodně zmatený, Bille?“ otázal se na rovinu Tom.
,,Tome, já… moc tě neznám, nevím, co si k tobě můžu dovolit a co od tebe můžu čekat.“
,,Aha. Já jen. Dneska jsem se cítil divně, když jsem byl venku s Claire. Měl jsem přece být s tebou,“ posmutněl Tom do telefonu.
,,Tome, já… moc tě neznám, nevím, co si k tobě můžu dovolit a co od tebe můžu čekat.“
,,Aha. Já jen. Dneska jsem se cítil divně, když jsem byl venku s Claire. Měl jsem přece být s tebou,“ posmutněl Tom do telefonu.
,,Vynahradíme si to jindy, ne?“ utěšoval jej Bill.
,,Snad ano, Bille… Jsem rád, že ses na mě za ten dnešek nenaštval. Asi ti musím lézt krkem, co?“
,,Nelezeš mi nikudy, Tommy. Neboj…“
,,Tommy? To se mi líbí. Od tebe…“
,,Snad ano, Bille… Jsem rád, že ses na mě za ten dnešek nenaštval. Asi ti musím lézt krkem, co?“
,,Nelezeš mi nikudy, Tommy. Neboj…“
,,Tommy? To se mi líbí. Od tebe…“
Bill přivřel oči, rukou si znovu sjel do klína. Chtěl Toma přitom slyšet… Ihned nasadil dostatečně rychlé tempo a skousnul si spodní ret.
,,Bille, jsi tam?“ řekl po chvíli Tom.
,,Jo…“ zakníkal do telefonu.
,,Bille, co tam děláš?“ zbystřil Tom.
,,Bille, jsi tam?“ řekl po chvíli Tom.
,,Jo…“ zakníkal do telefonu.
,,Bille, co tam děláš?“ zbystřil Tom.
,,Já ani nevím, co dělám, Tome, ono… ono to přišlo tak nějak samo,“ šeptnul Bill a ještě zrychlil.
,,Ježiši, Bille… ty… ty…“ začal Tom koktat.
,,Já…“ šeptal Bill zběsile, bylo mu jedno, co si o něm Tom potom bude myslet, hlavně, aby teď mluvil.
,,Já jsem tě od toho vyrušil?“ ta stydlivost byla od Toma slyšet i po telefonu.
,,Nevyrušil, vlastně ano, ale… já…“
,,Ne… nepřestávej, Bille…“ přikázal mu Tom rázným hlasem.
,,Co mám dělat, Tommy?“
,,Bille… bože můj… co právě děláš?“
,,Oh bože, honím si ho, co bych asi tak mohl dělat,“ pousmál se Bill…
,,Mmmh…“ vydechnul Tom do telefonu.
,,Oh! To je ono! Tommy… zasténej ještě…“
,,Ježiši, Bille… ty… ty…“ začal Tom koktat.
,,Já…“ šeptal Bill zběsile, bylo mu jedno, co si o něm Tom potom bude myslet, hlavně, aby teď mluvil.
,,Já jsem tě od toho vyrušil?“ ta stydlivost byla od Toma slyšet i po telefonu.
,,Nevyrušil, vlastně ano, ale… já…“
,,Ne… nepřestávej, Bille…“ přikázal mu Tom rázným hlasem.
,,Co mám dělat, Tommy?“
,,Bille… bože můj… co právě děláš?“
,,Oh bože, honím si ho, co bych asi tak mohl dělat,“ pousmál se Bill…
,,Mmmh…“ vydechnul Tom do telefonu.
,,Oh! To je ono! Tommy… zasténej ještě…“
,,Sss… mmm“
,,Ještě…“
,,Ah, bože, Billy…“
,,Ještě Tome!“
,,Lásko!“
,,TOME!“ zakřičel skoro Bill.
,,Miláčku, drobečku, beruško…“ Tom zběsile šeptal do telefonu…
,,Už to bude, Tommy…“ brouknul Bill.
,,Sss… ano… to je ono… to je přesně ono!“
,,Ještě…“
,,Ah, bože, Billy…“
,,Ještě Tome!“
,,Lásko!“
,,TOME!“ zakřičel skoro Bill.
,,Miláčku, drobečku, beruško…“ Tom zběsile šeptal do telefonu…
,,Už to bude, Tommy…“ brouknul Bill.
,,Sss… ano… to je ono… to je přesně ono!“
Bill sebou cuknul, několikrát zamrkal a podíval se z okýnka. Seděl ve vlaku a byl na cestě ze školy domů. Hlasitě vydechnul. Nemohl uvěřit tomu, že to, co se právě stalo, byl jenom sen! Tak dokonalý sen! Tak živý! Vždyť o tom napovídala i jistá boule v Billově rozkroku. Kouknul se na mobil, jestli mu nepřišla nějaká zpráva, nebo jestli mu nikdo nevolal, ale nic. Zavítal i do zpráv, jestli mu nepřišlo něco od Toma, ale nic.. ,,Bože,“ šeptnul Bill tiše a pomalu se chystal k odchodu, protože se probral jen kousek před zastávkou, kde vystupuje…
autor: Ivetka
betaread: Janule
OMG!!! tak tohle, já se tu skoro zbláznim a on je to jenom sen, panebožeee!!! to je tak dokonalý, já se tak těšim na další díl!!!
ty jo takový sny…. mazec! xD jako ale mohla by to být pravda xD
Jé škoda,že to nebylo takhle doopravdy a byl to jen sen honem dááál
Sen? Sen! Tak ale Ivet, to jsi přehnala 😀 Já se tady úplně třepu z Tomovy reakce a celkově – a nakonec to byl jenom sen. Díky za naději 😀
Co že?! Sen? Tak to je zklamání… =)
SEN?? Děláte si ze mě prdel…!!! Bože xDDD Já nemůžu xDDD
heeeeej…..to musel být hodně živej sen…
XD xD xD!!!!!Skvělé!!!