Valentine´s Day – the rose that changed his life 5.

Posted on by Janule
autor: Sapere aude
Jeho člověk

Bill nevypadal, že by si všimnul Toma. Byl příliš ztracený v myšlenkách. Přemýšlel o lidech ve škole, proč se k němu chovají tak, jak se chovají, a o Tomovi, jestli viděl, co se stalo dnes u skříněk nebo ne. Opravdu doufal, že to neviděl, protože nechtěl, aby Tom viděl, jak nepopulární je. Jistěže Tom ví, že ho lidi ve škole nemají rádi, jenže by se styděl, kdyby jej Tom viděl v jedné ze situací, při nichž mu lidi připomínají, jak neoblíbený skutečně je. Nechtěl, aby jej Tom viděl tak patetického a bezmocného.
Bill se nezajímal o to, co si ostatní o něm myslí nebo co o něm říkají, avšak staral se o Toma, protože ho měl rád. Zatím si však nebyl jistý, jak moc jej má rád.
Když došli až téměř k Tomovu domu, místo aby pokračoval ke svému vlastnímu domovu, zahnul vpravo a přešel cestu.
Tom se zastavil a zvědavě ho pozoroval. Kam to jde? Na téhle straně ulice nebyly žádné další domy, je nemožné, aby tam žil. Když viděl Billa vejít do pole na pravé straně silnice, překvapením zvedl obočí a následoval jej. Utíkal po cestě a zpomalil, až když vešel do pole.
Bill musel být opravdu hluboce zamyšlený, když jej až dosud nezpozoroval. Dredáč neudržoval dostatečnou vzdálenost mezi nimi, a ani jeho kroky nebyly tiché.
‚Kam to jde?‘ pomyslel si Tom, když sledoval Billa polem.
Tráva byla zelená a svěží, jednou za čas prošel kolem kvetoucích rostlin. Tom v dálce viděl jeden jediný strom. Vypadalo to jako mandlovník.
Ještě chvíli šli, dokud si Tom neuvědomil, že Bill míří právě k tomu stromu. Zastavil se a sledoval jej, jak položil batoh vedle kmenu. Díval se, jak jej otevřel a vytáhl tenkou černou deku.

Tom zmateně nakrčil obočí, když pozoroval scénu před sebou.
Bill rozprostřel deku u paty stromu a lehl si na ni, zírajíc na oblohu. Dělal to vždy, když chtěl od všeho utéct. Někdy zůstal u stromu, pozorujíc nebe, dokud se nesetmělo a on počítal hvězdy. Během dne pozoroval ptáky, stejně jako teď. Položil ruce na břicho a nechal svoji mysl volně plynout. Přemýšlel o všem, co jej zaměstnávalo a v noci budilo.
Právě teď přemýšlel o Tomovi. Už se ani nestaral, jestli mu on poslal tu růži nebo ne, protože i kdyby ne, Tom na něj byl i tak moc hodný. Tohle ráno, když se jej Tom snažil přesvědčit, že ta růže nebyla od něj, byl tak milý. Řekl, že byl šťastný za Billa a myslí si, že by se měl více smát.
Na Billových rtech se téměř okamžitě objevil úsměv.
Nevěděl, proč je na něj Tom tak hodný, avšak nemyslel si, že tu pro to nezbytně musí být nějaký důvod. Možná, že Tom byl prostě jen dobrý člověk a nevadilo mu, jak se Bill obléká.
Když Tom poprvé přišel do školy, Bill si okamžitě všimnul, že je jiný než ostatní. Nejdříve si myslel, že se k Tomovi budou chovat stejně jako k němu, protože se na Toma ostatní dívali taky jako by byl divnej. Choval se k nim stejným způsobem jako Bill. Oba měli svůj vlastní styl, jenže Tomův styl shledali cool a Billův ne. Jeho byl označen za divnej a teploušskej.

Černovlasý chlapec si povzdechl.
Po prvním školním roce s Tomem byl Bill trochu smutný, že jej Tom ignoruje stejně jako ostatní. Věděl, že to je pravděpodobně jeho chyba, protože s Tomem nepromluvil, když jej poprvé oslovil. Jenže doufal, že to Tom zkusí znovu, protože se do něj Bill zabouchnul.
Bill by neřekl, že je gay. Předtím se mu líbily i nějaké holky, jenže kluci taky můžou být pěkní, ne? Stále si myslel, že Tom vypadá moc dobře, i když jeho zamilovanost časem zmizela. Myslel si, že je Tom krásný. Má krásné, spíše ženské oči, krásné jemné rty a dlouhé prsty.
Jo, Tom byl rozhodně krásný. A byl i milý. Úplně jej neignoruje, jako ostatní lidi, a říká mu pěkné věci. Rozhodně byl milý a Billovi se to líbilo. Líbil se mu on.

Tom stál několik metrů od Billa, nebyl si zcela jistý, co by měl udělat. Bill tam prostě jen ležel od té doby, co přišli. ‚Možná, že usnul.‘
Zhluboka se nadechl a udělal několik kroků k Billovi, dokud nestál přímo před ním. Byl vzhůru, jen se nehýbal. Ani se na Toma nepodíval, jen dál pokračoval v zírání na oblohu s nádechem úsměvu na rtech.
Tom vytáhl ruce z kapes a sedl si na deku vedle Billa. Ticho mezi nimi nebylo nepříjemné, jen prostě… bylo.

Bill stále zíral na oblohu. Měl pocit, že jej někdo sledoval, jenže byl vyděšený se otočit a podívat. Byl rád, že to byl Tom. Podvědomě to stejně tušil. Po chvíli Bill konečně otočil hlavu a podíval se na Toma, jenž jeho pohled opětoval.
Po několika minutách ticha si Tom zhluboka povzdechl. „Chci tě vidět se usmívat, Bille. PS: Myslím, že skříňka bude originálnější než krabice.“ Přerušil ticho, cítil se hloupě.
Bill se usmál. „Já vím,“ řekl.
„Co víš?“
„Vím, že ta růže byla od tebe, i když ses to pokoušel popřít,“ odpověděl, přesouvaje svůj pohled opět na oblohu.
Tom pozoroval Billův obličej a v duchu kopíroval jeho jemné rysy. Následoval Billův pohled a lehl si vedle něj.
„Jak to, že sis byl tak jistý? Někteří kluci ve třídě mají dost podobný styl psaní, víš?“ řekl.
„Já vím,“ odpověděl Bill. „Jenže jen ty kreslíš tu malůvku, když si čmáráš. Viděl jsem ji na té kartičce na růži, na chlapeckých záchodech a na tvojí eseji.“
Tom zůstal potichu. Neuvědomil si, že nakreslil svůj „podpis“ na tu kartičku. Nakonec byl rád, že to udělal, protože kdyby ne, Bill by nepřišel na to, kdo mu ji poslal, a teď by tady neleželi. Pravděpodobně by spolu ani nepromluvili.
„Proč jsi na mě tak milý?“ Zeptal se Bill, sledujíc malého ptáčka, jenž se snažil udržet krok s těmi většími.
„Proč bych neměl být?“ Odpověděl Tom.
Bill pokrčil rameny. „Protože mě každý obvykle ignoruje.“
„Já nejsem každý.“
Bill se usmál.
Následovala další chvíle ticha. Jen pár krátkých minut, dokud Bill zase nepromluvil.
„Promiň, že jsem neodpověděl ten den, kdy jsi na mě promluvil.“ Neočekával, že si to Tom bude pamatovat.
„Promiň, že jsem to nikdy nezkusil znova,“ odpověděl Tom.
Bill s úsměvem zavrtěl hlavou a zavřel oči.
„Co?“ Zeptal se Tom.
„Nic, já jen- nemůžu uvěřit, že jsi skutečně tady, že na mě mluvíš,“ řekl Bill tiše.
„A já nemůžu uvěřit, že mi ty odpovídáš.“
Bill se zasmál. Nebyl to hlasitý smích, avšak byl to naprosto první smích, který Tom slyšel vycházet z Billových rtů.
„Nikdy předtím jsem tě neslyšel se smát,“ řekl Tom, trochu překvapený.
Bill si se zavřenýma očima povzdechl. „Obvykle nemám čemu se smát.“
„To je mi líto,“ řekl Tom, dívajíce se zpět na oblohu.
„To nemusí,“ odpověděl Bill tiše.

Najednou se Tom cítil špatně. Bill byl tak hodný člověk, tak přátelský a zajímavý. Nezasloužil si, aby se k němu ve škole chovali tak, jak se chovají. Kdyby jen lidi přestali být tak ignorantní, byli by schopni jej vidět takového, jaký byl, a měli by jej rádi. Protože bylo nemožné nemít rád člověk tak milého a zajímavého, jakým Bill byl.
„Jak to děláš?“ Tom najednou přerušil ticho, sedl si a podíval se na Billa.
Bill otevřel oči a díval se nahoru na Toma. „Dělám co?“ Zeptal se, trošku zmatený.
„Jak se vypořádáváš s tím, jak se k tobě ostatní chovají? Jak můžeš každý den pokračovat a stále být takový jaký jsi?“
„Takový jaký jsem?“ Bill zvedl obočí.
„Tak zajímavý a přátelský a… bez… deprese a… hořkosti… nebo tak. Jak dokážeš žít bez nenávisti ke světu, kvůli tomu, jak se k tobě chovají?“ Zapáleně gestikuloval rukama.
Bill svůj pohled stočil zpět na oblohu, přemýšlel.
„Já nevím,“ pokrčil rameny. „Prostě jsem takový, a nezměním se jen proto, že někteří lidé se nedokážou vyrovnat s tím, když se někdo liší. Věřím, že jednoho dne mě někdo uvidí a nebude si myslet, že jsem divnej. Akceptuje mě takového, jaký jsem a nebude se starat o to, co si ostatní myslí. Bude mě milovat proto, jaký jsem a… prostě bude můj člověk.“ Bill se nad tou myšlenkou usmál.
Tom na něj zíral. Nedokázal si pomoct, ale myslel, že možná on byl něco jako Billův člověk. Tak trochu.

Bill znovu zavřel oči a Tom nerušeně pozoroval jeho obličej. Zvenku vypadal tak jemně a křehce, avšak Tom si byl jistý, že Bill musí být ta nejsilnější osoba, jakou kdy poznal.
„Můžu tě políbit?“ vyhrknul, šokovaný sám sebou.
Bill překvapeně otevřel oči.
„Promiň já- já nechtěl-„
„Jo,“ přerušil jej Bill šeptem.
„Co?“ Zeptal se Tom překvapeně.
Bill otočil hlavu a díval se na Toma a ten porozuměl. Kývnul, naklonil se nad Billa, který zavřel oči. Srdce mu bušilo závratnou rychlostí a mysl byla naprosto prázdná. Nevěděl, proč se jej zeptal, ani pořádně nevěděl, co dělá, ale nestaral se o to.
Jeho obličej byl jen milimetry od toho Billova. Jejich dechy se mísily a mohli cítit vůni toho druhého.
‚Voní tak krásně,‘ pomysleli si oba ve stejnou chvíli.
Tom konečně zavřel oči a zrušil vzdálenost mezi nimi.
Když se hebké rty dotkly těch Billových, explodoval uvnitř něj ohňostroj. Srdce mu splašeně bilo o hrudní koš.
Ještě nikdy se ničí rty nedotkly těch jeho, a byla to škoda, protože tohle musel být ten nejkrásnější dotek, jaký kdy cítil.
Bill trhaně povzdechl proti Tomovým rtům. Jejich ústa jen ležela na těch druhých, jen lehoučce, avšak bylo to dost na to, aby jejich těly proběhl elektrický výboj.
Tom zesílil tlak, dávaje tak pořádný, vlhký polibek Billovým plným rtům. Trvalo to jen pár vteřin, potom se oddálil, postavil a odešel, bez jediného pohledu zpět.
Bill nechal oči zavřené, rty lehce pootevřené. Zaznamenal Tomovu nepřítomnost, avšak ten pocit Tomových rtů na jeho tu stále byl. Zvedl prst a lehce se dotkl svých rtů, cítil motýlky ve svém břiše bláznivě poletovat.

***

Tom utíkal hlubokou zelenou trávou, držíce své kalhoty pevně v dlaních. Jeho srdce splašeně bilo. Batoh měl stále ve škole, ve skříňce, bylo mu to však jedno. Zítra si ho vezme.
V tuhle chvíli jej zajímala jen jedna jediná věc. To, co se právě stalo. Nevěděl, co to do něj vjelo, a nevěděl, proč to udělal, avšak přesto se usmíval. Utíkal přes pole k domovu, v duchu se smál. Smál se, protože teď už si byl jistý.
Byl Billův člověk.

Komentáře prosím anglicky nebo německy :o)
(zvlášť pro Sajuš to platí, nedělej, že neumíš německy nebo tě plácnu :-D)

autor: Sapere aude
translate: Dania
betaread: Janule
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 11

17 thoughts on “Valentine´s Day – the rose that changed his life 5.”

  2. no dobrý…tak po takovém romantickém dílku se musim smát….nedělej, že neumíš německy nebo tě plácnu…xDDD

    I love this story very much…..

    Odpovědět

  4. Jzs..já se tady romanticky rozplívám a teď si přečtu ten vzkaz pro Sajuš a válím se tady smíchy xDDD

    Ja, Tom ist Bill mann! Schöne Geschichte. Ich freue mich auf den nächsten Teil.

    Odpovědět

  7. Jůůů, já jsem taaak happy 😀 Konečně má taky někoho kdo se s ním dokáže normálně bavit a dokonce ho i líbá. Už bylo načase 🙂
    Janule, tys nám ale pěkně zkazila tu romantiku :D:D

    Uhhh, Tom is so cute :-* And their kiss 🙂 Awww ^^

    Odpovědět

  10. *rofl* JANIIIIII! Já si toho prvně nevšimla, že se může komentovat i v němčině… ale ok…
    Sooo… Ich habe keine Worte f-für… diesen Teil! So wunderbar und alles. Ich finde diese Geschichte mehr als interessant, zaubrich, niedlich. Ich freue mich für nächsten Teil ♥
    Ja, und der kuss?*geliebt*  Über meine Eewartung'…;) Total emotional und ich hatte auch Schmetterling im Bauch =D So… nur so weiter!

    Odpovědět

  14. Their kiss was sweet… but I don´t know… maybe this had happened too soon… but, of course, if Tom is Bill´s person, it is all rihgt now 😉

    Odpovědět

  15. Dies war so wunderbare Überraschung, nach dem, was ich aus dem Urlaub! Und beginnt mit der Verehrung der Ende, denn ich bin sehr voll.
    Der Kuss war schön. Er war nicht in Eile, da warf er für eine andere Situation. Obwohl ich natürlich überrascht. Lieber Tomi, bereits zu wissen, warum Sie und Bill den gesamten Zeitraum von Interesse? 😉
    Und der Dialog war gut geschrieben. Insgesamt habe ich sehr gerne, wie der Autor schreibt, und ich liebe ihre Art, wie die ganze Geschichte. Es ist nett und schön, schlau.
    Was passiert, wenn Sie, Tom, versuchen Sie zu vermitteln, mit deren Einfluss auf die Menschen nicht in dem Gesetzentwurf, so hässlich. Zumindest die Szene in den Feldern und deutete, dass Tom's Ideen. Ich habe vollständig präsentiert. : D
    Ein Lächeln und geben Sie mir Stück der Text wie: "Have a nice day". Wie allgemein bekannt, dass der Autor ist ein Ausländer. Sie schreiben und wie man nicht mit einem solchen Satz. Ich finde es lustig.

    So, ich freue mich auf den nächsten Teil. Es ist süß.

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics