Vesnický prázdniny 29.

autor: Ivetka

,,Aaah, božee!“ unaveně se svalím na postel, cukám se ještě v křeči bouřlivého orgasmu. Rozhodl jsem se, že budu silný, že tohle Billovo počínání vydržím, ale nevěděl jsem, že mi to dá tak moc zabrat. Po tom všem dráždění, provokování jsem byl strašně nabitý vzrušením. Nemohl jsem se skoro ani hnout, jak moc jsem to cítil v konečcích prstů, zalézalo mi to až pod nehty, bylo to dokonalé… a najednou… Můj vrchol! Tak silný, bouřlivý, dlouhý…jedním slovem dokonalý!

Samým vyčerpáním jsem mu to ani nemohl oplatit, jen se na něj omluvně koukal.

,,Nemusíš se omlouvat, lásko. Nemusíš mi to oplácet. To nikde není napsaný. Miluju tě!“ šeptal mi do ouška, což mě strašně uklidňovalo, utěšovalo, ani sám nevím proč.

,,Já tebe taky,“ pošeptám skoro neslyšně, jako bych měl strach, že nás někdo uslyší, i když naše láska nebyla žádné tajemství.

,,To ten týden ale krásně začíná, že?“ pousměje se a přitulí se ke mně. Jenom kývnu, zavřu oči a po chvilce začnu myšlenkami bloudit úplně někde jinde.

O_o

Ráno nás probudila Billova mamka se stručnou novinou: ,,Ahoj kluci, klidně ještě spěte. Nechtěla jsem vám psát vzkaz, bylo by to na dlouho. Stručně, jedeme s tátou nakupovat a potom se chceme zastavit za babičkou, nemusíte jezdit s námi. Snídani máte v mikrovlnce, dávejte na sebe pozor a hlavně… nebuďte celý den zalezlí doma, venku je nádherně…“ usměje se na nás a se stručným rozloučením zmizí za dveřmi pokoje.

—

,,Budeme spát, nebo vstávat?“ řekne po chvilce ticha chrapotem Bill.

,,Nevím, klidně bych ještě chvilku vydržel odpočívat, ale jestli tě to už nebaví, můžeme vstávat…“ zafuním a pořádně se protáhnu.

,,Klidně budeme ještě chvilku odpočívat, jestli chceš…“ mrkne na mě Bill a něžně se ke mně přitulí.

,,Mmm, tak to si nechám líbit…“ pevně si ho chytím a políbím jej do vlasů. Mám pocit, že nemůžu být šťastnější, jen se bojím dalších dnů, nechci, aby to bylo takové, jaké to bylo předtím, jak jsme si psali přes ajsko. Jak jsme se každý den hádali, na tohle už navíc nemám ani žaludek. Miluju ho, nechci ho ničím zklamat, zklamali jsme se už navzájem, myslím, že tohle nepotřebuje opakování.

O_o

,,Máme tu kousek koupaliště, můžeme tam zajet, pokud se ti bude chtít…“ navrhne Bill, když se rozmýšlíme, co budeme dělat.

,,Jak se chce tobě, já jsem tu na návštěvě, takže se o mě starej,“ zasměju se.

,,Jak chceš. Na tom koupališti je to nádherný. Je tam tobogán, sauna, vnitřní bazény, terasa, velká louka, kde se můžeš opalovat. Venku je asi 5 bazénů a nějaké dětské atrakce. Myslím, že by se ti to tam mohlo líbit. Je to takové zdejší středisko zábavy… Ještě ke všemu, když je takhle nádherně… Co říkáš?“ rozpovídá se.

,,Bille. Klidně. Vzal jsem si s sebou i plavky. Tedy… lépe řečeno kraťasy, které používám jako plavky, takže pro mě by to nebyl problém…“ mrknu na něj a vstanu od oběda.

,,Tak tam můžeme na nějakou dobu jet, co říkáš? Potřeboval by ses trošičku opálit. Jsi věčně zalezlý v tělocvičně, jak tancuješ, jsi bílej jako stěna…“ začne se do mě navážet, ,,to při práci se totiž krásně opálíš, a když jezdíš na koně a pracuješ venku, jedna báseň,“ začne provokovat. ,,Bille, prosím… nezačínej s tím zase. Chci si to tu s tebou užít, ano?“ ohradím se…

,,Ano, promiň… Dělal jsem si srandu, prdelko… Tak oblékat, a pojedeme…“ pobídne mě lehkým plácnutím po zadku…