Zapleten v lásce 14.

autor: Ivetka

— Tom —

Přišlo mi neskutečně sladké, když sebou Bill při nějaké scéně cuknul. Hlavně při těch, kde se lekla postava ve filmu. Já nejsem takový člověk. Sice se někdy taky leknu, ale necukám sebou jako Bill. Nenápadně jsem po něm celý film pokukoval, krčil nos a mračil se, strašně to prožíval. Nehty zarýval do opěradel sedadla, po chvilce jsem ho chytnul za ruku a lehce jí stisknul. ,,Personál nebude moc nadšený, až zjistí, že tu mají poškozená sedadla,“ pokývu hlavou Billovým směrem a nevinně se usměju. I on se na mě stydlivě usměje a taky mou ruku stiskne. V tomto zůstaneme celý film až do konce. Popíjíme přitom colu a pojídáme popcorn.

O_o

,,Nechtěl by jsi ještě zajít na večeři, než pojedeme domů?“ zeptám se Billa, jestli nemá hlad.

,,No, já bych si spíš tady něco koupil a najedl se až doma. Teď moc hlad nemám, když mám v sobě krabici popcornu.“ Usměje se Bill.

,,Dobře a co by sis dal?“ začnu se porozhlížet po nějakých fast foodech, protože je mi jasné, že Bill nebude chtít nic jiného.

,,Co třeba nějakou čínu nebo něco podobného? Jestli na to ale nechceš čekat, můžeme si vzít KFC,“ broukne.

,,No, mně je to jedno, já zítra do práce nejdu, takže tu můžeme být, jak dlouho chceš,“ začnu vtipkovat.

,,No tak dobře, vezmeme si tu čínu,“ kývne a jde směrem k restauraci. Jdu pomalým krokem za ním a nechám ho vybrat, co chce. Vezmu si to samé, co on, nechce se mi studovat jídelní menu. ,,Bille, vezmi mi to samé, co si dáš ty, ano? Já si zatím dojdu támhle na toaletu, tady máš peněženku a kdybys ještě něco chtěl, tak si to klidně kup, ano?“ usměju se.

,,No teda, co se stalo?“ otočí se na mě.

,,Musím si tě rozmazlovat, ne?“ usměju se a jdu k toaletám. Chvíli se tam zdržím, potřeboval jsem si několikrát opláchnout obličej, protože mi bylo v jeho přítomnosti nějak moc velké horko. Nechápu to, ani v práci se nemůžu moc soustředit na to, co dělám, pořád na něj musím myslet. Připadám si jako naprostý blázen. Navíc se mi tohle ještě nikdy v přítomnosti chlapce nestalo.

,,Objednal jsem nám nějaké kuřecí plátky s omáčkou a nudlemi, ano?“ vrhne se na mě Bill hned po tom, co přijdu. ,,Ano, skvěle. Na to mám i chuť,“ kývnu a sednu si naproti němu ke stolu. ,,Nedáš si něco k pití?“ kouknu se na něj, když mi vrací peněženku. ,,Ani, ne, díky…“

O_o

,,Prosím, princi,“ chechtám se, když mu otevírám dveře od auta. Ochotně do auta nastoupí, zabouchnu dveře a to jídlo hodím na zadní sedačku.

,,Ne, Tome, akorát se to převrhne, dej mi to, já to budu držet,“ otočí se Bill.

,,Dobře, jak chceš,“ dám mu to a sám si nastoupím do auta. Připoutám se, klíčky strčím do zapalování, nastartuju, odjistím ruční brzdu a zařadím ti.

,,Tome?“ chytne mě Bill za ruku, kterou mám položenou na řadící páce.

,,Ano?“ kouknu na něj.

,,Děkuju, za krásnej večer…“ usměje se a dá mi pusu na tvář.

,,Není za co, Bille. Já taky děkuju,“ kývnu a pomalu vyjedeme.

Cestou jsme toho hodně probrali. Jeho i moje dětství, jak jsme vyrůstali až po ten dnešní film, co jsme viděli v kině.

,,Musím říct, že jsme na to neměli chodit, dnes kvůli tomu určitě neusnu,“ směje se Bill.

,,Nepovídej, že jsi takový posera…“ uchechtnu se.

,,Ne, to ne, ale večer na to musím myslet a nemůžu usnout… a mám z toho divný pocit… no…“ koktá.

,,Jestli chceš, můžeš spát zase u mě,“ nabídnu mu skoro před barákem.

,,Tak jo, dobře“ hned odsouhlasí.