Vesnický prázdniny 30. (konec)

autor: Ivetka

,,Měl jsi pravdu, je to tady opravdu nádherné.“ Pochválím mu, když dojdeme na slíbené koupaliště.

,,Už se těším, až mi to u tebe taky všechno ukážeš. Vlastně, jsem tě dneska chtěl poprosit, abys mi zatancoval, ale… hádali jsme se kvůli tomu, tak aby sis to třeba nebral osobně…“ začne koktat s provinile pokleslou hlavou.

,,Ty jsi přede mnou taky vyhrál závody,“ připomenu mu první den, co jsem sem přijel.

,,No. Druhé místo není výhra,“ začne se smát.

,,Pro mě jsi vždycky na prvním místě. Jestli chceš, abych ti zatancoval, zatancuju. Ale… chtěl jsem se tu věnovat tomu, proč jsem přijel… Tobě, hm?“

,,Pět minut tě nezabije, Tome…“ šťouchne mě do žeber a lehne si na břicho na deku.

O_o

Na koupališti jsme byli skoro celý den, potom nás napadlo udělat malé překvapení pro Billovy rodiče. Rozhodli jsme se jim udělat romantickou večeři. Podle toho, co mi dnes říkal Bill, nemají v poslední době na romantiku ani pomyšlení, nemají na to čas, takže by si určitě zasloužili nějakou chvíli odreagování.

,,Byli hodně ve stresu kvůli mně. Mamka zprvu nechtěla, abych na koně jezdil. Viděla totiž u kamarádky pár videí pádů z koní a od té doby se bála… že spadnu a něco se mi stane. Pády ke koním patří stejně jako zlomené končetiny k tanci,“ začne se Bill smát při cestě domů. ,,Snažil jsem se jí přesvědčit, že se snažím být opatrný, a že nemám koně, který by byl celý nažhavený mě pořád shazovat. Nakonec se tomu postavila čelem a dovolila mi dělat to, co mě baví. Ale pokaždé, když přijdu domů, kontroluje mě jako malé děcko,“ směje se.

,,Ale dává ti tím najevo, že o tebe má strach, že jí na tobě záleží. A to by pro tebe mělo být hodně důležitý, Billy… hmm?“ podle jeho počínání si z toho dělal srandu.

,,Je to pro mě důležité, to ano, ale neměla by to s tou opatrností přehánět. Chybami se člověk učí, nebo ne? Když spadnu, budu si příště dávat pozor, aby se to nestalo…“

O_o

,,Oh, vy jste si tady chtěli udělat mejdan, jo? Nerušíme?“ Billovi rodiče přijeli trošku dříve, než jsme čekali. Právě jsme nandávali jídlo na talíře, když přijeli. Koupili jsme kvůli nim i červené víno.

,,Ne mami. To není pro mě a pro Toma, ale pro tebe a pro tátu. Chtěli jsme vám s Tomem udělat radost, konec konců to byl Tomův nápad tohle zorganizovat. Já se jen připojil. Měli jste toho s tátou poslední dobou hodně, proto je čas si na chvilku odpočinout. Já s Tomem vezmeme Scooty a půjdeme se s ní projít a vás nebude nikdo rušit, ano?“ řekne za nás za oba Bill, když do kuchyně přijde i jeho tatík. Oba dva na nás trošku vyjeveně koukají, ale tohle jsme čekali. Bylo to v plánu. ,,Takže… dobrou chuť…“ oba nastejno popřejeme, když dáme jejich jídla na stůl, rychle vezmeme Scooty a odejdeme.

,,Vypadali vážně překvapeně. Jak mamka koukala s otevřenou pusou, všimnul sis toho?“ Bill se už od domovní branky celou cestu směje. Rozhodli jsme se, že se půjdeme projít k řece, Scooty je vzorná, takže může chodit i na volno.

,,Jo všimnul…“ mně není do smíchu, mám taky chuť na romantiku. Asi se mě to nějak chytlo. Přitáhnu si Billa blíž k sobě. ,,Miluju tě, víš o tom?“ upozorním ho a skousnu si spodní ret.

Je až neuvěřitelné, jak rychle se dokázal Bill uklidnit. ,,Já vím lásko, já tebe taky… co chceš dělat?“ pohladí mě po krku…

,,Všechno…“ odpovím stručně a pro začátek ho začnu líbat.

Vím, že tohle všechno začalo prázdninami u dědy na vesnici. Jsem za to i velmi rád. Billa miluju a je mi jedno, že je to kluk. S ním jsem poznal nepoznané a doufám, že i on semnou. A vím, že toho máme ještě společně spoustu před sebou. Ale kdybych vám řekl všechno, nebylo by to o ničem. Proto byste si každý měli konec této pohádky o dvou princích domyslet sami. Tak to bude nejlepší…