The Icon 10.

autor: Bitter
Návrhář

Tolik si přál, aby se to stalo a zároveň, aby se to nestalo… Tolik protichůdných myšlenek najednou v sobě neměl.
Byly to už tři týdny, co je s Tomem… tři týdny a jemu to přišlo jako věčnost, a už si ani pomalu neuměl představit, že by to mělo být jinak… pomalu, ale jistě se mu do srdce vkradla myšlenka, že od pomsty upustí a bude s Tomem…

Flashback
,,Co budeme dneska dělat, miláčku?“ Uculil se Tom na svého právě probuzeného brášku a líbnul ho na čelo.“
,,Hmmmm, já chci ještě spinkat…“ Zavrněl Bill a schoulil se Tomovi do náručí.
,,Ale notak, zlatí… už je skoro deset, vstávej.“ Šeptl mu Tom do ouška a začal ho líbat na krku.
,,Tomééé… já chci spát…“
,,Ale já ne.“ Kecnul Tom a převrátil ho na záda.
,,A teď jako co?“
,,Teď se budem mazlit a tulit.“ Oznámil mu Tom prostě a Bill se jen zvonivě zasmál.
,,Miluju tvůj smích…“
,,A já miluju tebe.“

Stačil však jeden e – mail z Paříže od společnosti, pro kterou fotil, a která nad ním držela svá „ochraná křídla“ a jeho srdce znovu zmrzlo. Znova si uvědomil, proč to všechno dělá… pro koho to všechno dělá a myšlenka toho, že by měl být s Tomem, mu najednou přišla tak směšná..
Znovu se začetl do mailu, ve kterém mu bylo oznámeno, že Andreasovy návrhy se jim moc líbí a že ho přijmou hned… Konečně… to, po čem tolik toužil, se stane skutečností… půjde za ním s tím, že mu musí oznámit tu novinu, pak to oslaví a konečně bude jeho. Tomovi se vysměje, jako to udělal on jemu…

,,Zlato, kde jsi?“ Ozvalo se z koupelny a Bill se jen ušklíbl…
,,Už jdu, vydrž.“ Křikl zpátky a zaklapl svůj notebook a během chvilky se opíral o futra koupelny.
,,No konečně… ta voda už začíná bejt studená.“ Uculil se na něj Tom a zavrtěl se ve vaně plné bublinek.
,,A co s tím mám společnýho já?“
,,Ty? Nooooo nevím, kdo se to ještě před hodinou chtěl koupat ve dvou…“
,,Ale, ale…“ Pousmál se Bill a docupital až k vaně.
,,Ale to tě musím zklamat… musím teď jet něco zařídit, ale večer se vrátím, jo?“
,,Néééé, Bille, vykašli se na to…“ Zaúpěl Tom a za týl si ho k sobě přitáhl.
,,To nejde…“ Špitl Bill těsně před tím, než se vpil do bratrových rtů. Tom se ho snažil nenápadně stáhnout do vany, ale bezúspěšně. Bill se jen uculil a ve vteřině byl u dveří.
,,Tak pa, broučku.“ Poslal mu vzdušnou pusu a Tom si jen povzdychl.
………..

,,Bi – Bille, co? Co tady děláš?“ Vyjekl překvapeně Andreas, sotva otevřel dveře.
,,Jdu za tebou… jdu snad nevhod?“
,,Ne to ne, jen…“
,,Co?“
,,Nejdeš mi doufám vyčítat Juliet?“
,,Ne… Andy já vím, že to nebyla tvoje vina… nejsi první, kdo jí naletěl.“ Pousmál se Bill a Andy ho pustil dovnitř.

,,Tak co se děje?“
,,Za jak dlouho se můžeš sbalit a odletět do Francie?“
,,Co – cože?!“
,,To za jak dlouho…“
,,Jo to jsem slyšel, ale nerozuměl jsem tomu… proč bych měl letět do Francie?“
,,Protože odteď pracuješ pod mojí firmou.“
,,Co – cože?“
,,Jo, jak jsi mi posílal ty návrhy… líbí se jim a máš nastoupit hned, jak to půjde. Možná ještě stihneš podzimní kolekci.“
,,A – ale já… já… bože, to je… Děkuju.“ Špitl vděčně a objal Billa.
,,Za co děkuješ?“
,,Bez tebe by se to nestalo… alespoň něco se povedlo…“
,,Ale jdi ty… jsi prostě dobrej návrhář, za to neděkuj mně.“ Uculil se Bill a vyndal z kabely šampus.
,,Oslavíme to?“
,,Bille, ty jsi číslo…“ Zakroutil Andreas hlavou a ochotně došel pro skleničky. Usadili se v obýváku a Bill bouchl šáňo.
Netrvalo dlouho a lahev se pomalu vyprazdňovala. Andreas si vylil bolavé srdce a to bylo přesně to, čeho potřeboval Bill dosahnout… V takovém stavu se s ním dalo výtečně manipulovat.

,,Celý jsem to zmrvil… já…. já jsem naprosto nemožnej…“
,,Ale notak, Andy… Neobviňuj se pořád… Juliet tě prostě opila…“
,,K čertu s Juliet, zkazil jsem to daleko dřív… to já bych se ti měl omlouvat, ne ty mě, to já ti zničil život…“ Zanaříkal Andreas a složil obličej do dlaní.
,,Ale ne… notak Andy…“
,,Ne, je to pravda já… udělal jsem chybu… takovou chybu…“
,,Ale notak… já se nezlobím… opili jsme se a ty jsi chodil s Tomem… já to chápu…“
,,Ne Bille, nechápeš… nic nechápeš… já… já Toma už nemiluju…. Někdy přemejšlím, jestli jsem ho někdy vůbec miloval anebo to bylo prostě snazší být s ním…“
,,Tomu nerozumím…“ Zakroutil Bill hlavou, ač mu bylo nadmíru jasné, co tím Andreas myslí a kam tím směřuje. ,,Tak Andy…“ Špitl Bill konejšivě a objal ho kolem ramen. Ten jen zdrceně zvedl hlavu a zničeně se zadíval Billovi do očí.
,,Nechtěl jsem tě tam tenkrát nechat, ale bál jsem se toho, co by bylo pak… bylo jednodušší utýct… ani nevíš, jak mě to teď mrzí… Nejdřív jsem ti ublížil s Tomem, pak zase a nakonec se vyspím s tvojí snoubenkou… Ať udělám cokoliv, odneseš to ty… Bille, já… Promiň.“ Špitl a prudce Billa políbil. Jaké bylo jeho překvapení, když se Billovy ruce ovinuly kolem jeho krku a Bill se najednou vyhoupl na jeho klín.
,,Odletíme do Francie… jen my dva, a pak už to bude všechno dobrý… já ti nic nevyčítám… měl jsem o tebe bojovat a ne utýct.“
,,Miluju tě, Bille…“ Vydechl Andreas naprosto omámeně a znovu se vpil do jeho rtů, které pro něj byly v tento okamžik celý svět.
,,Já tebe taky… tak moc… moc dlouho…“ Vydechl do jednoho z vášní prosycených polibků a rázem se ocitl přišpendlený na gauči pod Andreasovým tělem. Okamžitě propašoval svoje dlaně pod Andreasovo tričko a jediným pohybem mu ho sundal.
,,Jsi dokonalý…“ Vydechl, sotva se mu naskytl výhled na jeho vypracovaný hrudník a rty se přesunul na jeho bradavky.
,,Bille… po – počkej…“
,,Co? Proč?“ Zamrkal zmateně Bill a Andreas se na něj jen pousmál.
,,Neboj…“ Šeptl mu do ucha a vyhoupl si ho do náručí. Bill jen překvapeně výskl, ale ve vteřině ovinul ruce kolem Andreasových ramen a pustil se do líbání jeho krku, zatímco Andreas si ho nesl do ložnice. Kopl do dveří, které se rázem otevřely, stejným způsobem je zase zavřel a doslova hodil Billa na postel….
…………
Tom se jen bezcílně válel na gauči, když ho napadlo, že by mohl, zatímco je Bill pryč, dojet k Andreasovi pro zbytek věcí. Moc se mu do toho nechtělo, ale neviděl nic, co by ho mohlo zabavit a tak se s povzdechnutím zvedl gauče a během chvilky už vystupoval před svým bývalým bytem.
Vyjel nahoru a vylovil z kapsy klíče. Odemkl a rázem by se v něm krve nedořezalo, když se bytem rozlehl Andreasův sten. Už už chtěl byt opustit, když zaslechl větu, která mu naprosto vyrazila dech.
,,Miluju tě, Bille… aaaach… lásko…“ Klíče mu málem vypadly z rukou, když se pár vteřin poté rozezněla odpověď.
,,Já… já tebe taky… Andy…“ Ne… to nemohla být pravda… to není Billův hlas… ne, to přece nemůže být Bill… JEHO Bill. Bytem se dál nesly slastné výkřiky a vyznání lásky a Tom stěží nacházel ztracený dech.
Nebylo pochyb… byl to on… co jinýho by u botníku dělaly jeho boty.
Konečně všechno pochopil… vůbec mu nešlo o něj, šlo mu o Andrease.
Zrak mu padl na železnou bejsbolku, kterou dostal jako trofej ještě na škole…

autor: Bitter
betaread: Áďa

29 thoughts on “The Icon 10.

  1. Chudák Tom, je prostě smolař 🙂 Aspoň bude mít štěstí v hazardních hrách, když to s tou láskou nevyšlo 🙂
    Tak uvidíme, kdo dostane výprask. Bill by si rozhodně zasloužil 😀

  2. ty kráso xD malinkej mazec xD chudák Tom, blbej Bill, pitomej Andy xD kdyby si Andy nezačal s Tomem Bill by nebyl nasranej a tak y Bill byl s Tomem a nechtěl žádnou pomstu a Andy by šel do háje xDxDxD

  3. Taaak takhle to mý být..teda nemá!! Ale má! Tome ty pakošu žádná bejska nebude!! Hezky domů a truchlit nad svím osudem! Bill se stejně vrátí..musí…musí!
    Nejhorší na této povídce je že je tak krutě dokonalá a díly tu nejsou každou hodinu nebo alespoň každý den! xDDD

  4. Á, tady poteče krev! 🙂  Kdepak rozmlácený auto, tady půjde o život! Úplně to vidím. Tom popadne tu železnou věc, rozmáchne se a ztrestá oba nevěrné milence. Jejich zkrvavená těla ponechá osudu a prchne před policií… sakra, kam by tak mohl prchnout… jo, už vím, schová se u Juliet. Protože Tom a Juliet, to jsou v téhle povídce jediné dvě osoby, které spolu zatím nic neměly, teda pokud jsem četla pozorně, až dosud to bylo systémem každý s každým :)))
    No a budou spolu žít šťastně a spokojeně a každý rok ve výroční den úmrtí bývalých lásek položí květiny na jejich hrob. Tak. 🙂

  5. [15]: Vskutku mírumilovné 😀 Někdo tady s největší pravděpodobností četl knížku "Zpověď masových vrahů" 🙂

  6. Peťushka : jé, to neznám, tu knížku. Kdepak masoví vrazi, já jsem vždy a všude pro řešení konfliktů nenásilnou cestou. Tome! Pořádně se rozpřáhni, ti dva mi pijou krev už dost dlouho!!! :)))

  7. Hele nechtěli jste náhodou aby se Bill k Tomowi wrátil? Keď ho ubije tag to nepude, ae jak myslíte no, když umlátit tak umlátit 😀
    Na pozdější reklamace neberu ohled 😛

  8. Ajaj, to bude někoho bolet. Jako mohl by je domlátit oba, ale Billa o něco míň. Mohli by ti dva bejt spolu. Nějak to vymysli 🙂

  9. Bitter, no, já osobně to nechci. Zavěsit Tomovi na krk vypočítavého hajzlíka Billa, kterému nelze věřit ani nos mezi očima? Ne, to si Tom  nezaslouží…
    Kattys, tak to tě obdivuji, řešení konfliktů nenásilnou cestou… Neříkám, že bych se stejně zachovala i v jiné situaci, ale tady Billovi, tomu rozmazlenému sebestřednímu intrikánskemu spratkovi, který už ani neví, co chce, bych dala dvě, tři výchovné facky, prostě řádný přeplesk, pro mě za mně i tou výš vzpomínanou baseballkou, aby se uvědomil 🙂 Hned by poznal, zač je toho loket! 😀  Jinak, taky jsem si všimla, že jedině Tom nespal s Juliet, jinak se spolu vyváleli už naprosto všichni 😀 Ale co my víme, možná jí Tom ze sebelítosti taky později ohne… 😀

  10. O.k tagže w příštím díle má Tom zmlátit ty dwa, ae ne moc a ojet Juliet aby to bylo komplet. o.k du to přepsat 😀

  11. Bitter, udělej jak chceš 😉 Nenech se ale ovlivňovat mým názorem, měla by sis stát za svým, ne? 🙂 Je hezké, že nám, spravedlivým, chceš udělat radost, že v povídce zmlátíš Billa a Andrease. Ale uznej, nezasloužili by si minimálně naplácat?! Ale na tom Tomovém, ehm, ehm, "ojetí" Juliet netrvám 😀

  12. týýý jo ten Bill je ale svině. A mě se to tak líbí 😀 To víš že jo Tome, jen do nich. Zabij Andyho a je to v suchu 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics