autor: Nephilim
Ahoj, takže jak už jsme říkala, že přeložím další díl později, tak se to ještě neplánovaně prodloužilo, budu se vám snažit to vynahradit a vlastně i sama sobě, za těch několik dní se mi po téhle povídce začalo stýskat. Pa Mei
Ještě dvě kousnutí a sendvič splnil svůj účel. Vlastně ani nevěřil, že se dokáže najíst bezmasého oběda… ale stalo se tak.
Odešel z jídelny a procházel se po chodbě, občas udělal „bububu“ na nějakého studenta, který se ho očividně bál, to už jen tak ze zvyku… Bylo to vzrušující, jaký respekt ve všech vyvolával, ale občas to i štvalo. Teď tu nebyl nikdo, s kým by mu stálo za to se obtěžovat!, nebo vyvolávat konflikt.
Po celé škole se prošel už asi čtyřikrát, teď už jde popáté, než se zastavil u své třídy, která byla hned vedle chlapeckých záchodků.
Podíval se na vlnící se roli hajzlpapíru na zemi, překonal se, šel ji sebrat a hodit do koše, který je mimo záchodky, když vtom ho něco zarazilo, až mu úplně bezdůvodně ztuhla krev v žilách…
Vzdychání…
Zastavil se v půli kroku ze záchodku, s nohou ve vzduchu. Položil nohu hned na zem, určitě musel vypadat směšně v takovéhle póze.
Ale zaslechl další vzdech…
Nervy, Tome, nervy…! Poznal, že hlas, který slyší je vlastně jen vzlykot. Ano byla to pravda… byl to vzlykot…
Ušklíbl se, jeho mozek vydal rozkaz se vrátit na záchodky…
A byl tam… Stál nad umyvadlem a oplachoval si předloktí – asi to zranění… plakal…
Ano, poznal by to, i kdyby na jeho tvářích nebyly dvě černé šmouhy od rozteklých očních stínů.
Dalo by se tak soudit i podle napůl zavřených očí, řas smáčených od slz, a brekem semknutých rtů…
Počkat, on vypadá jako kočička…
Drahý Tome, jak to, že si všímáš těchhle věcí?
***
„Eh… jo… náhoda…“
…Jistě. Tom zaváhal na okamžik ve dveřích, aby ho Bill zaregistroval a mazaně zamířil do kabinky.
Bill nevěřil svým očím… lépe řečeno, nechtěl jim věřit. Zůstal zkoprnělý v pohybu, voda, kterou měl v dlaních, aby si s ní umyl obličej, mu zase vytekla…
Takže si o mě přišel típnout další cigaretu. Nebo mě přišel zbít, aby ukojil svoje rozmary.
Zadržel dech, zatímco ho Tom sledoval svým nerozluštitelným výrazem v obličeji, ale k jeho obrovskému překvapení zapadl dredáč do jedné z kabinek. Srdce mu skočilo z hrudníku do krku a zase zpátky.
Rychle dýchal, sklonil se nad umyvadlo a trochu si odechl. Tom neměl v úmyslu ho nějak poškodit, ne pro tuto chvíli. Ale za chvíli, až vyjde z kabinky…
Billův pohled zamířil do zrcadla, přemýšlel o nějakém triku, jak by se odtud dostal, chtěl si setřít šmouhy od slz, ale k čemu, Tom ho stejně zbije a slzy tam budou znovu.
Ne, rozhodl se zachovat si důstojnost… Opláchl si ruce a palcem smazal skvrny od řasenky a stínů, snad tím nezpůsobí další škody. Kromě trošky stínů měl naprosto čistý obličej. Cítil se tak nesvůj.
Byl jako opařený, nebyl schopen ani mrknout… Vyhýbal se pohledu do zrcadla a začal si znovu oplachovat popálení. Bylo to zlé, měl by vyhledat první pomoc, nebo Simone, ta by mu to určitě perfektně ošetřila. Vzhlédl k zrcadlu, a ztuhl jako špalek, když uviděl Toma, vracejícího se z kabinky. „Idiote! Všimne si, že máš strach a bude ti chtít něco udělat… A určitě nic příjemného.“ Říkal si v duchu a opatrně si oplachoval popálené předloktí, snažíce se vypadat, jakože se nic neděje.
Tom vyšel potichu… vlastně ani nešel vykonat potřebu. Celou dobu seděl oblečený na míse a opravoval své grafity na dveřích. Přemýšlel, který ďábel ho přinutil jí zpět na záchodky, přesto že tu neměl co na práci.
Byla tu jen jedna rozumná odpověď. „Protože viděl Trümperovy slzy.“
Mluvil sám se sebou v duchu, snažil se zakrýt svou nasranost! Zaťal pěsti, bojoval s tušením, s myšlenkou, která mu nedávala smysl.
Snažil se zklidnit bolest, která vycházela z jeho předloktí, avšak marně. Nadále tiše plakal, ale jen sám pro sebe. Jeho zkřivené rty a odlesky v očích způsobovaly, že vypadal jako ten největší blbec! Díky bohu se teď nemohl vidět.
„Bude lepší, když si to vydesinfikuješ, až se vrátíš domů.“ Billovi se nad touhle větou stáhl žaludek…
Tom měl potřebu říct cokoliv, ale hlavně, aby to neznělo jako omluva. Řekl to ale tak, jako ještě nikdy, ne drsně, ne tak krutě, jak to dělával vždycky. Neotáčel se, byl si jistý, že Billův pohled směřuje k němu.
Bill se opravdu na něj díval, měl vykulené oči jako ryba, ale pořád špinavé od stínů.
Byl to pokus se omluvit?
Neodvážil se tomu věřit, že by se Tom Kaulitz JEMU omluvil. Nervózně se mu klepaly ruce.
Co má dělat? Proč dredáč pořád stojí ve dveřích?
Čekal od něj nějakou reakci?
Sklonil pohled zahryzl se do tváří … „Děk- děkuji,“ vykoktal.
Cože? Jaký je tohle příběh?… Bill Trümper děkuje Tomovi Kaulitzovi? Není to skrytá kamera?
Čekal, že mu teď Tom vynadá, začne na něj řvát, že je idiot, blbec… atd.
Ale Tom jen kývnul hlavou -snad kývnutí na souhlas?- A rychle opustil koupelnu…
Bill se pohnul, až když blond dredáč zmizel ze zorného pole. Zvedl pohled do zrcadla a zjistil, že jeho tvář je celá rudá… a podle položené ruky na hrudníku se dalo usoudit, že mu srdce bije velmi rychle.
Zdálo se, že mu srdce praskne láskou… Ale jak to???
Komentáře anglicky, prosím. J. :o)
autor: Nephilim
translate: Mei
betaread: Janule
No konečně..jsem se myslela že se nedočkám xD
Super…rychle dál překládej xD
my God, it's amazing!!!
Waw….it´s verry verry interesting!
oh…beautoful.It's very crazy..(ted newm jak se to píše jestli creazy nebo crazy nebo crezy furt s emi to plete)
umm napsala sem to blbě bautifull..xD
och,bože konečne!! už som sa nemohla dočkať… a bol to další super diel!! aj ked tomovo chovanie je velmi podivné… = P
bee´s story, super interesting!!!!!!
oh!!! crazy….
vypadá jako kočička ? xD miluju Toma v téhle povídce *in love*
Crazy:)[4]: Mě se to taky stává 🙂
Beatiful[5]:
Oh, cat? Bill you really love Tom Kaulitz? It´s perfect!
Cat xD Tom is very… ehm… I don´t know the right word, but I hope that he isn´t really so bad… This story is crazy (I agree with comment 4) but I love it so much x))
***
Mei obdivuju, že to zvládá překládat. Tohle byl sice docela časový odstup, ale stejně… Já bych to nedokázala přeložit vůbec… Mě dělá problémy i angličtina (koneckonců to jde vidět – viz. pár řádků nahoře) ale teprve jiný jazyk? Respekt, holka xD Tomovo chování je každopádně velice podivné xD
Oh, totally awesome! I read first part one month ago – and I must read also next parts. It´s beautiful story!!! I don´t like M-preg, but in your story I love it. I love Bill, Tom and Konny and I love you, Nephilim:-D But of course – Mei, our translator xD Tom is really bad and unfeeling, but I hope he will in love in next parts. And Konny is totally cute ♥ I envy to him – his amazing dad xD
It´s perfect story and I hardly can wait for next part:-D Beautiful, Nephilim xD♥♥♥♥