Zapleten v lásce 17.

autor: Ivetka

,,Tommy, vstávej, máš tam teplou snídani,“ budil Bill Toma hned ráno. Tom se převalil na záda a chvilku si mnul oči.

,,Jo, já tam hned budu,“ brouknul rozespale a pořádně si zívnul. Hned potom se pořádně protáhnul a pomalu si sednul. Chvíli seděl a koukal, protože se mu z toho prudkého pohybu zamotala hlava, ale potom se konečně rozhoupal k tomu, aby si stoupl a došel do kuchyně. Tam už na něj čekala míchaná vajíčka s malou oblohou a ovocný čaj.

,,Wau, děkuju,“ usmál se spokojeně Tom a sednul si naproti Billovi, který na něj už netrpělivě čekal.

,,Není zač,“ usmál se Bill a popřál Tomovi dobrou chuť. Oba se pustili do jídla, Tom měl snídani zafixovanou jako tu nejdůležitější stravu za den, a proto na ni dbal a donutil k tomu i Billa i když ten nikdy předtím moc nesnídal, teď má jinak hlad, když se ráno nenají. Po jídle si vychutnávali vlažný čaj, Bill se přesně naučil, jak ho má Tomovi osladit, když dělal snídani on. Jednu a čtvrt kávové lžičky cukru, tak to Tom miloval. Byli už od začátku snídaně ticho a až teď se Bill odhodlal něco říct.
,,Doufám, že si nemyslíš, že to, co se stalo v noci, se ti jenom zdálo,“ sklopil hlavu ještě blíž ke stolu. Tom vyjel pohledem od hrnku čaje k Billovi a stydlivě se uculil.

,,Měl bych?“ Bill zvednul oči také k Tomovi a usmál se.

,,Nevím, asi ne…“ brouknul a podrbal se ve vlasech. Dělával to pokaždé, když se styděl, nebo byl nervózní.

,,No po tom, jaký jsi neposeda, tak bych asi měl,“ zasmál se Tom.

,,Jak to myslíš?“ Bill se trošku zamračil.

,,Slíbil jsi. Nebo jsi říkal, že si na něj chceš jen sáhnout a kouknout se na něj a dopadlo to takhle,“ pousmál se Tom při vzpomínce na jeho bouřlivý orgasmus, který hned Billovi oplatil.

,,Promiň, ale nedalo se to vydržet…“ začervenal se Bill.

,,No, alespoň, že jsi potom spinkal jako miminko až do rána,“ pochválil Tom a znovu si usrkl čaje.

,,No ty máš zrovna co říkat,“ uchrochtnul si Bill a pomalu se zvedl, vzal ušpiněné nádobí a šel jej uklidit do kuchyně do myčky. Tom ještě chvíli seděl a přemýšlel nad vším, co se v noci stalo, než ho začala Scooty škrábat po noze. Tom se pro ni sehnul, posadil si ji na klín a začal si s ní opatrně hrát.

,,Co ty naše maličká kuličko. Jestli ty ses včera koukala, tak už zřejmě víš, jak se to dělá, co? I když ty tohle k životu moc nepotřebuješ…“ broukal Tom.

,,No, jestli to viděla, tak má zážitek na celý zbytek života,“ Bill stál už nějakou dobu ve dveřích, ale Tom si jej nevšiml. Ten se jen usmál a šel Scooty vyprovodit ven, aby se vyvenčila.

O_o

,,Bille, tak já jdu, musím ještě na chvíli do práce, šéf mi volal, že se mnou potřebuje na moment mluvit…“ houknul Tom do kuchyně, kde Bill seděl na kuchyňské lince a pojídal banán.

,,To se ani nerozloučíš?“ Tomovi tohle připadalo jako další scéna z několikaletého manželství. Usmál se a došel k němu, objal ho okolo pasu a něžně jej políbil. ,,Chybí tu nějaké potraviny,“ upozornil Bill Toma a kouknul se na lednici.

,,No, taky že jsem chtěl jet nakupovat, až pojedu z té práce…“ usmál se Tom.

,,A bude to v té práci na dlouho?“ optal se Bill Toma.

,,Ne, říkal jsem ti, že šéf se mnou potřebuje jenom na moment mluvit,“ zasmál se Tom. Všechno Billovi dneska musel několikrát opakovat.

,,A mohl bych jet s tebou?“ usmál se Bill.

,,No jo, ale tak šup, musím tam za chvíli být…“ plácnul ho jemně po stehně a šel zatím postavit auto z garáže před barák. Bill se doběhnul rychle převléknout z domácích tepláků do těsných džínsů a vyběhl před barák s peněženkou v ruce. ,,Peníze mám já,“ brouknul Tom, když si Bill nasednul na místo spolujezdce a připoutal se. Bill se dřív taky moc nepoutal, ale Tom ho k tomu neustále nutil, tak to teď dělal automaticky, když si nasedl do auta.

,,Já vím, ale chtěl bych si koupit nějaké sladkosti,“ uculil se Bill.

,,No a? Peníze mám já,“ zasmál se Tom a pomalu vyjel. Bill se ještě zaxichtil a zesílil Tomovo rádio. Miloval, když se jelo v autě a po celém jeho prostoru se rozléhala hlasitá hudba.

,,Tak pojď se mnou, ať tu nemusíš čekat,“ pokynul Tom, když přijeli před budovu, kde Tom pracoval. Bill se odpoutal a vyskočil z auta ještě dřív než Tom a už už cupital k hlavnímu vchodu. Tom jej doběhl a procedil skrz zuby něco, jakože proč na něj Bill nečeká apod. Vyjeli výtahem do čtvrtého patra a došli před kancelář ředitele. ,,Tak se tu posaď, vezmu to jedním vrzem,“ usmál se Tom

,,Hahaha…“ zamračil se Bill a sednul si na sedačku naproti dveřím, kam vešel Tom.

,,Přijali jsme totiž jednoho nového policistu, který je s těmito případy obeznámen a je velmi pracovitý a šikovný. Má svou kancelář, tvou jsem zamkl, aby se do ní nikdo nedobýval, tak si chvilku odpočiň…“ ani ne za 5 minut se otevřely dveře v nichž stál Tom a pán, jehož jméno si nepamatoval tak dobře, jako jeho milou tvář.

,,Ale podívejme se, kdo se to na nás přišel podívat, ahoj Bille, jak se máš?“ spustil Tomův zaměstnavatel hned po tom, co Billa spatřil.

,,Velmi dobře, děkuji, Tom se o mě skvěle stará, co vy?“ usmál se.
,,No, každý den tady v tom blázinci, ale zatím to jde. Těší mě, že slyším tak kladné ohlasy na Tomovu práci. Asi tím Toma budu muset nějak vyznamenat… Ale teď už vás budu muset opustit, to víte, práce nepočká,“ pousmál se.

,,Samozřejmě, tak děkuji a mějte se,“ Tom s Billem mu mávli a vydali se zpět k výtahu. ,,Mám teď na několik dní volno, takže mě budeš muset doma přetrpět,“ zasmál se Tom. Bill se jen usmál a zmáčknul P jako přízemí a hned, co se dveře od výtahu zavřely, Toma začal bláznivě líbat.