Stars (2/3)

autor: Tomi

Chris

Třídil jsem věci do pračky. Bill byl na tohle hrozně levej. Vždycky se to nějakým nedopatřením smíchalo. Do bílého prádla zabloudila černá ponožka a bylo vystaráno. Tak jsem to vzal na sebe. Bill, jak to říct, no, poslední dobou se choval zvláštně. Přičítal jsem to stresu, ale pak mi to docvaklo, když jsem vzal do ruky jeho oblíbený hvězdičkovaný boxerky. Málem jsem si toho nevšiml. Byly na nich zatvrdlý skvrny. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby nebyly na zadku. Málem jsem omdlel, když jsem si to představil. Co když je mi opravdu Bill nevěrnej, a to nejenom na plátně, ale i v realitě. S kým se schází? Je to mladinkej koloušek, svalovec a nebo nějakej starší pán, co mu… Né Bill by se tak nesnížil, nepotřebuje peníze. Nevěděl jsem, co mám dělat. Uhodit na něj přímo? Co když je to jenom moje hloupá domněnka? Mohl bych mu ublížit, kdyby to nebyla pravda a já si něco namlouval. Mohlo by to napáchat víc škody než užitku v našem vztahu. Nechtěl jsem žádný citový trhliny a odcizení se jeden druhýmu.

„Hele, Tomi, já fakt nemám čas. Potřebuju si něco koupit.“

„Tak můžu jít s tebou.“

„Ne. Chci bejt sám.“

„Kde teď jsi?“ Nadiktoval jsem mu adresu. Začali jsme spolu hrát neuvěřitelnou a šílenou hru. Pokaždý to byl skoro ten samej scénář. I nadále jsem Tomiho odmítal. Co na začátku bylo opravdový ne, se časem změnilo v hraný ne. Věděl to a přizpůsobil se tomu. Vím, že mě hluboce miluje, ale mě baví si s ním hrát. Miluju sex s ním. Je úžasnej, ale to je asi tak všechno. Ještě dobře vypadá, ale na Chrise nemá. To je moje zlatíčko, s ním bych chtěl zestárnout.

„Myslíš, že by mi slušelo tohle tričko?“

„Hmmm. Tobě sluší všechno.“ Sladce jsem se usmál.

„Tak si ho zkusím.“ Popadl jsem ramínko. Trika si kupuju zásadně bez zkoušení. Mám to v oku. Nikdy jsem se v odhadu nezmýlil, ale tohle bylo jiné. Tomi stepoval před kabinkou. „No, jak mi sedne?“ Beze slova vlezl za mnou. Zatáhl závěs. Líbali jsme se. Odtrhl jsem se od něj. „Ne.“

„Ale ano. Chceš to.“ Chytil mě pod krkem. Kašlal jsem na modřiny, které tam bezesporu budou po otiscích jeho prstů. O pár minut později jsem mu ho kouřil v stísněném prostoru kabinky.

Tomi

Byl jsem rád, že se můžu s Billem stýkat, ale mým snem bylo, aby mě pustil do svýho života. Chtěl jsem o něm znát víc než jenom to, jak to rád dělá a kde. Jaký má záliby, co se mu líbí za muziku, filmy a jestli má nějaký sourozence. Tolik jsem záviděl Chrisovi. Může s ním být celou noc. Ráno vidí jeho ospalej obličej a pocuchaný vlasy. Párkrát mě navštívil v mým bytě. Bral jsem to jako úspěch. Dost dlouho se mu vyhejbal. Chápal jsem to. Tam jsem si ho poprvé vzal.

Bill

„Haló?“

„To jsem já, Bille.“

„Ježíš Franku, co chceš? Já teď nemůžu natáčet. Musím se učit, mám teď ve škole samý zkoušky.“

„Tohle je jiný.“

„Jak jiný? Co mi to tu nakecáváš. Nechápu. Když mě nechceš ve studiu, tak proč mi voláš.“

„Byl bych rád, kdybys přišel osobně.“

„Teď hned?“

„To by bylo nejlepší.“

„Hmmm…“

„Mám to brát jako souhlas?“

„O co ti jde?“ Spustil jsem hned ode dveří.

„No, někdo by se s tebou rád seznámil.“ Frank se kroutil jako had?

„Jak seznámil.“

„Někdo hodně bohatej.“

„Ty mě děsíš. A vůbec dobře víš, že eskort neprovozuju.“ Došlo mi, kam míří. „To navrhni Alexovi a nebo Skye by to mohlo bavit.“

„Ty to nechápeš? Chce tebe, a navíc, proč tak vyvádíš? Na place to děláš s desítkou kluků, tak v čem je rozdíl? Jenom roztáhneš nohy. Užiješ si a ještě ti to zaplatí.“

„Nebudu s ním šukat, ani kdyby to byl Albánskej princ.“

„Každopádně jsem mu dal tvoje číslo.“

„To si děláš srandu?“

„Neměl jsem jinou možnost.“

Musel jsem se projít a pročistit si hlavu. To se mi snad všechno jenom zdá. Ono nestačí to s Tomim. Musí se objevit X dalších problémů. Asi za dvě hodiny jsem se dohrabal domů. Nebyl jsem o nic moudřejší, než když jsem odešel od Franka. Nikdo mě nemůže k ničemu nutit, i kdyby měl bůhví kolik miliónů. Pořád jsem sám svým pánem a můžu si dělat, co chci.

Chris seděl v obýváku a koukal na nějakej film.

„Ahoj. Konečně jsem doma.“

„Co chtěl Frank? Bylo to něco důležitýho?“

„Ne. Naštěstí ne. Díval jsem se na další natáčecí rozvrh. Naštěstí mám pár dní volna. Můžeme si je užít spolu.“

„To by bylo fajn.“

Chris

Bill mi opět lhal. Znám ho dost dlouho na to, abych to poznal. Něco se děje. Chtěl jsem se uvolnit, něž přijde, a tak jsem se rozhodl, že skouknu jedno nový péčko, co mi vypálil Kyle. Všiml jsem si, že Bill zblednul, když zahlídl tvář Tomiho Angela.

„Nemohl bys to vypnout?“ Zeptal se podivně zlomeným hlasem. Sáhl jsem po ovladači a stopnul to. Rozhodl jsem se jednat. Vstal jsem a došel do koupelny pro Billovy černý boxerky. Nevypral jsem je. Čekal jsem na příležitost. Dusil jsem se nejrůznějšíma představama už dlouho.

„Bille co je tohle?“ Zmateně se na mě podíval.

„Přeskočilo ti? Moje spoďáry.“

„Nehraj si, Bille. Vím, že mě podvádíš.“ Vyskočil jako čertík z krabičky.

„Nebudu se k tomu vyjadřovat.“ Takže je to přece jenom pravda. Do poslední chvíle jsem doufal, že jsem se mýlil.

„Spíš s Tomim Angelem? Miluješ ho? Je v sexu lepší než já? Proč, Bille? Nestačí ti kluci ve studiu? Já ti nestačím?“

„Jo… šukám s ním. Nevím proč. Je to s ním hnusný i krásný a nenávidím ho. Nejradši bych ho zabil, ale zároveň mě přitahuje. Já nevím, čím to je.“ Bill začal brečet. To jsem nechtěl. Nesnesl jsem pohled na jeho slzy. Objal jsem ho. Chytil se mě kolem krku. „Já tě miluju, Chrisi, musíš mi věřit.“

Tomi

Dost mě překvapilo, když mi zavolal kluk jménem Chris. Nakonec jsem se s ním sešel. Vypadal úplně jinak, než jsem si ho představoval. Delší černý vlasy, nad ušima blond melíry. Zelený oči. Jeho krásný hubený tělo zahalovalo zelený triko s nápisama a hnědý kostkovaný kraťasy. Byl tolik jinej než Bill. Chris byl typ člověka, kterej přesně věděl, co a jak, dalo se o něj opřít, všechno zařídil. Byl pevnej ve svých citech. Nedivil jsem se Billovi, že o něj tak stojí. Svým způsobem ho uklidňoval.

„Ahoj, volal jsem ti. Jsem Chris a přišel jsem kvůli Billovi.“

„V pohodě. To mi došlo. Chceš se posadit ven a nebo dovnitř?“

„Ven. Je šílený vedro.“ U příšerně zmalovaný číšnice, který nebylo snad ani dvacet, jsme si objednali colu a kafe. Při pohledu na ní jsem se nedivil, že jsem na kluky.

„Milujuš ho?“ Zeptal se Chris na tak závažnou věc, a přitom působil tak uvolněně, jako bysme mluvili o počasí.

„Moc. Ale on mě …“ Zaváhal jsem s odpovědí. Co jsem měl říct? Že mám sice jeho tělo, ale duše mi uniká? „Je to komlikovaný. Máme spolu sex, kterej víc připomíná znásilnění než milování a jinak se spolu vůbec nebavíme. Trápí mě to.“ Přiznal jsem se. Chris dlouhou lžičkou míchal latté a vypadalo to, že přemýšlí.

„Sám nevím co s touhle situací. Nechci Billa ztratit.“

Bill

Rozezvonil se mi telefon. Vzal jsem ho.

„Ano?“

„Samuels. Nezlobíš se, že mám tvý číslo? Dal mi ho Frank. Rád bych tě poznal.“ Píchlo mě úzkostí u srdce.

„No, já teď nemám moc času. Musím se učit a tak.“ Koktal jsem nepřesvědčivě.

„Já myslím, že si ho zítra v 8 uděláš. Pošlu pro tebe auto. Tak domluveni.“ Položil mi to. Jak to, že zná mojí adresu? Já Franka zabiju. Podrazáka hnusnýho.“

No co, zejtra se to vyřeší. Vysvětlím mu, že to nejde a určitě to pochopí. Jsme pořád ještě v civilizovaný zemi. Tady nemůže jeden člověk vlastnit druhýho.

„Kdepak jsi se toulal, zlato? Chyběl jsi mi.“ Zavrněl jsem.

„Musel jsem něco vyřídit.“ Vrhl jsem se ke Chrisovi a dožadoval se polibku. Měl jsem na něj takovou chuť. Doufal jsem, že sex odplaví veškerou mojí nervozitu. Nenechal se dlouho přemlouvat. Skončili jsme spolu na kuchyňský lince. Byl to náš nejdivočejší sex. Třel jsem si rukou pokousanej krk a ruku.

„Já teda budu vypadat.“

„No co, musel jsem tě označit. Ať každej ví, že jsi jenom můj.“ Zmizel jsem v koupelně a Chris za chvíli přišel za mnou.

„Ale zlato, teď jsem se umyl. No to neva. Já si tě, až skončíme, znova umeju.“ Chris se chichtal jako puberťačka.

Bylo příjemný o několik hodin později skočit do postele. Zahrabat se a na nic nemyslet. Bohužel, i když jsem byl k smrti unavenej, nemohl jsem usnout. Bál jsem se zítřka. Nikomu jsem se nemohl svěřit. Tomimu? Ne! A Chrisovi už vůbec ne. Byl jsem rád, že všechno pochopil. Mám úžasnýho kluka. Bejt to někdo jinej, tak mě, jak se říká, kopne do prdele. Pořád jsem se převracel celou noc. Chvílema jsem zabral, abych se zase probral. Měl jsem strach, jak takhle bitva dopadne. Se Samuelsem není žádná legrace. Nevěděl jsem, co mám dělat. Ráno jsem byl rozlámanej a s kruhama pod očima jsem vypadal jako malá příšerka. Ve škole jsem se nesoustředil. Zvoral jsem písemku a odrazil pár pitomejch hlášek svejch dementních spolužáků. Osmá hodina se blížila. Způsobovalo mi to nervozitu. Ze školy jsem zašel ke kadeřnici a pomalu se odploužil domů. Štěstí bylo, že zrovna dneska měl Chris odpolední. Nebude se tudíž vyptávat, kdo mě vyzvedl.

Odešel jsem se vysprchovat, jen co Chris vypadl. Dlouho jsem si ve vodě užíval. Pořádně jsem se vydrhl ručníkem do sucha, až jsem měl místama červenou kůži. Oblíkl se do úzkejch džín, ale nebyly zas tak úzký jako má kámoš Marc. Musí si je oblíkat vleže. Pěkně praštěný, řekl bych. Černý triko s šíleným potiskem růží a všemožnejma kravina. Bylo to to, jak jsem si zkoušel tenkrát při tý akci s Tomim. Učesal jsem si svojí černou patku s růžovejma pruhama, co jsem si nechal dneska odpoledne udělat, abych nasral hádejte koho. A ještě jsem si šel vyhrabat svojí mikinu s bílejma srdíčkama. Pustil jsem si na chvíli televizi, ale viděl jsem, jak přijíždí to hnusný drahý auto. To už je tolik? Napadlo mě. Hrůza. Obul jsem si tyrkysově modrý tenisky a vyšel vstříc svýmu osudu.

Tomi

Bylo zvláštní, jak jsem se sblížil s Chrisem. Čas od času jsme spolu zašli do kina někam posedět a nebo se jenom tak projít. Hodně jsme si povídali. Byl dost zajímavej človíček. Samozřejmě, že jsem dál provozoval sex s Billem. Chris to věděl, ale nikdy se neptal. Nikdy se nezeptal ani na sebemenší podrobnost. Byl jsem rozpolcenej. S jedním klukem jsem spal a s druhým si užíval po duševní stránce. Kdybych to někomu vyprávěl, tak by mi neuvěřil.

Bill

Poslušně jako ovce jsem nastoupil do auta. Teď mě někam odveze a zabije. No, moc hezká vyhlídka do budoucnosti. Zajeli jsme do čtvrti, kam jsem nikdy nechodil. Neměl jsem důvod procházet se mezi vilama boháčů na opačným konci města.

Vystoupal jsem asi deset schodů. Týpek z ochranky šel přede mnou. Bylo mi zle. Co mě čeká? Předpokládal jsem, že nic dobrýho. Nevěděl jsem co říct. Nikdy jsem nebyl v podobný situaci. Jak to chceš? Co se vlastně říká?

„Ahoj, já jsem Bill. Mluvili jsme spolu.“ Samuelovi bylo asi čtyřicet. Musela po něm šílet každá žena. Měl v sobě kombinaci krásy, drzosti a neuvěřitelnýho bohatství. Nechyběl mu ani nádech nebezpečí. Matně jsem si vzpomněl, že jsem ho někdy viděl v novinách a nebo v nějakým časáku. No, teď to bylo jedno. Stál tu přede mnou v celý svý dokonalosti.

„Já tě znám. Tedy z filmů samozřejmě a dneska večer tě poznám osobně.“ Spíš bys chtěl hodně hluboce, ale to se pleteš. Lidi jako ty mi nic strkat nebudou do mýho luxusního zadku. Nahlas jsem samozřejmě neřekl nic. Čekal jsem, co z něj vypadne. Naznačil mi, abych se otočil kolem svý osy. Udělal jsem to. „Perfektní. Jsi dokonalej. Už se těším, co všechno spolu zažijeme.“ Připadal jsem si jako nějaký zvířátko. Tvořil jsem protiklad k jeho ženě, jejíž fotku jsem zahlídl. Skvěle oblečená. Míry modelky. „Nechceš něco k pití?“

„Ne.“ Vykřikl jsem.

„Fajn. Tak se svlíkni a lehni si támhle na postel.“

„Ne. Starejte se radši o svojí ženu.“

„Co prosím?“ Šlehl po mně pohledem.

„Nejsem váš majetek. Zapomeňte na to, že mě někdy budete mít. Chtěl jsem vám to říct osobně.“

„Vždycky dostanu to, co chci.“ Další výhrůžky jsem neslyšel. Vyběhl jsem ze dveří. Byl jsem rád, že se mě nikdo nepokusil zastavit.

Měl jsem víc štěstí než rozumu. Celej udejchanej jsem vypadl na ulici. Udělal jsem pár kroků, a pak vytočil Tomiho číslo. Byl jsem rád, že si mě vyzvedl.

„Cos tu prosím tě dělal?“ Vyptával se.

„Byl jsem se projít a zabloudil jsem. Ujel mi autobus.“ Plácal jsem, co mi na jazyk přišlo. Vypadalo, že mi nevěří. Odvezl mě k sobě.

Tejden se nic nedělo. Skoro jsem na Samuelse zapomněl. Vyhrožoval a nic z toho. Jenže lidi jako on nikdy nenechají věci jen tak. Narušil mi můj život, který se už začal trošku vyjasňovat.

„Proboha, Chrisi, co se stalo? Vykřikl jsem a přidal do kroků. Kolem našeho domu se hemžilo policajtama. Chtěli mě zastavit. „Já tu bydlím, co se stalo?“ Byl jsem hrůzou bez sebe. V duchu jsem si představoval Chrise rozřezaného.

„Vykradli nás. Zničili spoustu věcí.“ Byl jsem rád, že je zdravej a živej. Bylo mi jasný, co to znamená. Hra začala a já neměl šanci vyhrát.

Chris

Bylo to hrozný, když jsem dneska vlezl do domu. Bill byl ještě ve škole, tak byl ušetřenej tý hrůzy. Nikdy bych nečekal, že se to stane zrovna nám. Je to dost hnusnej pocit vědět, že tu někdo byl. Hrabal se vám ve věcech. Už ani tady nemáte soukromí. Policajti neustále fotili, zkoumali a vyptávali se, jestli máme nějaký nepřátele, a jestli nevíme, kdo by to mohl udělat. No určitě nějakej vyšinutej člověk. Doufal jsem, že ho chytnou. Pak jsme začali s vyklízením zničenejch věcí. Znovu jsem rovnal oblečení do skříní. Bylo roztahaný po celým bytě a několik kousků plavalo i v bazénu.

Bill

Pochopil jsem vzkaz. Kdy a kde? S těžkým srdcem jsem odeslal sms. Než riskovat, že zabijou Chrise, rozhodl jsem se, že budu Samuelsova soukromá děvka.

Hezkej večer? Fuj. Pustil jsem si oblíbenou muziku a relaxoval jsem. Začínal jsem mít hnusnej pocit, že můj život není jen můj. Nepatří mi. Najednou jsem se nemohl svobodně rozhodnout. Chytil jsem se do vlastní pasti. Kdybych nenatáčel nemuselo se tohle všechno stát. Pozdě litovat.