autor: Ivetka
Ahoj, rozhodla jsem se napsat druhou řadu téhle povídky díky úžasné podpoře čtenářů na twc blogu (a Doris samozřejmě :D), doufám, že se Vám druhá řada bude líbit. Myslím, že se máte na co těšit, tahle řada bude snad ještě napínavější než ta první. 🙂 Ivet.
Po úspěšném dokončení osmiletého gymnázia jsem nastoupil na vysokou školu zaměřenou na administrativu právo. Jelikož jsem měl všeobecnou maturitu, nebyl problém, abych se zaměřil na cokoli, co by mě bavilo. Od mámy jsem se neodstěhovat až do doby, co jsem vejšku vystudoval. Bylo mi 25 let a doma na mě ,,nebylo místo.“ Mamka si našla přítele, když mi bylo 20 let a ani ne před rokem se jim narodila malá holčička. Máma spolu s Tonym se rozhodli, že jí dají jméno Coney, což se i mně strašně moc líbilo, k jejím modrým očím se to ohromně hodilo. Už od první chvíle, co jsem jí viděl jsem si jí nepopsatelně zamiloval, mamce jsem pomáhal s hlídáním, protože Tony pracuje jako ředitel jedné malé firmy, tak v práci tráví více času, než je zdrávo. Slíbil mi, že až dodělám vysokou školu, zaměstná mě u sebe, pokud budu mít zájem, což jsem rozhodně měl. Tony je bezdětný, proto by potřebovat napsat nějakého dědice a jelikož sourozence nemá a otec, po kterém firmu zdědil, zemřel na rakovinu plic a jeho matka nikdy nebyla s touto firmou spojená, protože pracovala jako učitelka střední školy, nechtěla mít po smrti svého manžela s firmou nic společného, protože s jejím provozem by si nevěděla rady. Tony mi i dočasně věnoval svůj bývalý byt na okraji Magdeburku v poklidné části. Moc se mi tam líbilo. Měl jsem tam i malý dětský pokojík, protože mamka s Coney u mě trávili spoustu času a nebo u mě Coney někdy byla i přes noc.
Ale teď k mé opravdové minulosti… O Tomovi a Claire jsem nic nevěděl, viděli jsme se naposledy při maturitě, potom už ne. Claire si zřejmě změnila číslo, protože se jí nemůžu nikdy dovolat a Tomovo číslo jsem si už dávno vymazal. Vlastně jsem je oba vymazal ze života. Ani mi to nechybělo. Uvědomil jsem si během posledních 6ti let tolik věcí, že jsem skoro zapomněl na to, že jsem kdysi byl zamilovaný do nějakého kluka. Přítelkyni jsem od té doby měl jen jednu, trvalo to s ní necelé dva roky, potom jsem zjistil, že mě podvádí s nějakým bohatým chlápkem.
,,Ahoj Bille, mohl bys o víkendu přijet? Potřebovala bych s tebou něco probrat. Díky máma.“ Během hodiny ve škole mi přišla SMSka. Přečetl jsem si jí a krátce mámě odepsal, že se u ní zastavím někdy na oběd, ať uvaří něco dobrého. S mámou jsem byl poslední dobou v hodně dobrém kontaktu, stejně jako s Tonym. Nikdy mi nevadil, myslím, že mamka je teď opravdu šťastná. Tony je hubený, vysoký mladík, naprosto jasnej právník. Vážný výraz, vykulené oči, krátké hnědé nagelované vlasy, šedivé sako a černá pracovní brašna. Coney byla naprosto jiná, než já, blonďaté vlásky, modré oči, nádherná holčička. Vůbec nevím, po kom takovou krásu zdědila.
O_o
,,Tak jsem tu, rodinko,“ oznámil jsem při vstupu domů a namířil jsem si to hned ke schodům do patra, kde má pokojíček Coney.
,,Malá spí v obýváku,“ houkla na mě tichým hláskem máma z kuchyně, kde stála u plotny a něco vařila.
,,Aha, dobře…“ brouknu a jdu za mámou do kuchyně, líbnu jí na tvář a jdu se na Coney potichu kouknout. ,,Kde je Tony?“ zeptám se mámy, když se vrátím.
,,No, on zajel ještě do krámu pro zeleninu… zapomněli jsme jí koupit…“ usměje se máma a dál se věnuje vaření.
,,O čem jsi se mnou chtěla mluvit, mami?“ nahodím po chvíli ticha a posadím se k jídelnímu stolu.
,,No, promluvíme si o tom až u oběda, až tu budeme všichni, ano?“ pousměje se na mě mamka.
O_o
,,Mmm… Moje oblíbené kuře na kari, tak to se asi vážně něco muselo stát, když vaříš moje oblíbené jídlo…“ podezíravě se na mamku zaxichtím, když se všichni sejdeme u oběda. Mamka mi obličej oplatí a donese ještě sklenice s vodou. Všichni se pustíme do jídla a po malé chvilce konečně mamka spustí.
,,Bille… chtěli bychom tě s Tonym poprosit, jestli bys nemohl na týden hlídat Coney. Chtěli bychom jet s Tonym na dovolenou někam k moři. Trošku si od všeho odpočinout a není dobré brát miminko k moři, když je ještě takhle malá…“ Tony celou dobu přikyvuje, ale hlavu od stolu nezvedne. Na chvilku přestanu jíst a vyjeveně koukám.
,,Ale mami, já musím chodit taky do školy, nesmím tam zameškat, teď je přede mnou zkouškové období…“ zablábolám.
,,No… my bychom jeli, když bys měl ve škole podzimní prázdniny…“ pousměje se mamka. Chvilku přemýšlím, na jednu stranu bych si o podzimních prázdninách chtěl odpočinout, ale nemůžu jim říct, že to pro ně neudělám po tom, co oni udělali pro mě.
,,Tak dobře, pohlídám vám jí…“ usměju se po chvíli.
,,Moc děkujeme, Bille. Necháme ti tu všechno potřebné, teda. Dovezeme to k tobě, necháme ti tu i nějaké peníze.“ Spustí Tony.
,,Jo… to je dobrý…“ pousměju se…
,,Navíc… na tebe čeká velmi, velmi velké překvapení…“ usměje se tajemně mamka a pokračuje v obědvání.
autor: Ivetka
betaread: Janule
překvápko??? Na to jsem ještě natěšenější než samotnej Bill…..xD snad bude tý malý s ním dobře…xD
téda, takovéhle posunutí jsem nečekala, ale je to skvělý, skvělej nápad!!! ta Coney je roztomilá…a copak asi Billova máma ví, co Bill ne? 🙂 těším se na pokráčko!
Překvápko? To se mi nelíbí…
:D:D:D Mě by se to překbápko taky nelíbilo, kdybych byla na vašem místě, ale až přijde druhý překvápko, to bude větší masakr.. 😀
Velmi velké překvapení? Mamka dokáže teda člověka pěkně napnout, no… To kdyby mně někdo řekl, tak do toho dotyčného tluču tak dlouho, dokud mi neřekne, o jaké překvápko vlastně jde xD Úžasný, vůbec jsem netušila, že bude i druhá řada xD
jooo to nás zase Ivetka bude ničit. ještě že ty překvápka mám za sebou. I když jsem to málem nepřežila 😀 Máte se (no vlastně máme) na co těšit 😀
:D:D:D No Doris, díky za podporu 😀
[7]: Rádo se stalo 😀 Pro tebe všechno 😀