Loveless 15.

autor: Nephilim

Ahoj všem omlouvám se, že jsem minule vynechala díl, ale nešel mi PC, takže jsem ho nemohla odeslat… Jsme u 3 kapitoly S názvem Hopeless, neboli beznadějný.
Abyste pochopili tenhle díl, tak jsme u Toma, který má doma nějakou dívku a nevracíme se k původnímu tématu zřídit Billa, zjevně z toho sešlo. Ahoj Mei
Hopeless

Paprsek ranního světla se jí vloudil do tváře přes žaluzie, zamrkala dlouhými řasami, rukou si přejela po vlasech, musela se sama pro sebe usmát. Byly hebké a voňavé jako vždy. Slyšela mumlání po své pravici, posadila se a dekou si přikryla prsa.
„Ano chce… Ne, pokud si… ne, ne to je o.k., ano budu tam.“ Rukou mu prohrábla vlasy. „Jak, ah ano, už čtyři roky. Také ano… ne, takhle ne, ale ujišťuji vás že… ok… ok. Díky.“
Nevině se na něj usmála, dlaní mu přejela po zádech, odhrnula mu pár dredů a políbila ho na krk.
„Dobré ráno.“ Zahlaholila šťastně, cítila jeho kůži, teplou a voňavou, tak jako ji cítila celou noc…
Tom ukončil hovor a vstal z postele, beze slova na sebe natáhl džíny, které zůstaly od večera na podlaze. Sledovala, jak vytáhl čisté tričko ze skříně a ve spěchu ho na sebe natáhl.
„Tome.“ Snažila se přilákat jeho pozornost. Vždycky si na sebe bere ty ohavné hadry, jako by byl zrovna leden… To mu vždycky ničilo jeho krásnou postavu, vypadá pak jako psychopat, když nosí tenhle hábit. Kdyby to nosil v zimě, to by byla jiná písnička.
„Tome!“ Zavolala znovu jeho jméno… Pomalu se k němu blížila, ale dredáč před jejím dotykem uhnul, sedl si zpátky na postel a opět si vzal telefon.
Založila si ruce v bok, naštvaně funěla a dupala nohou. O něco později si uvědomila, že tohle nemá cenu. „Jdi do prdele!“ Zasyčela a přimhouřila oči…

Tom se na ni podíval.
„Oh… ehm…“ začínal být v nesnázích.
„Cecílie.“ Pomohla mu a položila jednu nohu na podlahu…
Proč je vlastně ještě vůbec tady? Co od něj ještě čeká? Měla už dávno odejít! Usmál se.
„Ano, Cecílie.“ Ulehčila mu to svou chybou, kterou mu nahrála. „Vypadni!“ dodal stále s úsměvem na tváři a pozvedl prostředníček.
Vykulila na něj oči, jestli slyší správně. Slyšela, říkal jí to přece předem, věděla to…
Vyplázla na něj jazyk, a po chvíli opustila dům.
Opravdu jí to za to stálo?

***

„Billéééé. Někdo za tebou přišel!“ Zavolala Simone na schodech. Konny se sebral a běžel do kuchyně.
„Konny, nědělej binec s těma vločkama.“ Varovala ho žena, zatímco se vracela z předsíně se zapomenutým oblečením.

„Kdo to může být takhle brzy?“ Protestoval Bill, když apaticky scházel ze schodů… Byl oblečený ale duchem ještě spal.
„Kdo jiný, než tvůj nejlepší přítel, který laskavě přišel na návštěvu, když ty ještě spíš, Bille!“
Billovy oči se rozzářily, vyběhl proti malému blonďákovi. „Gustí!“ Zvolal šťastně a přátelsky ho objal. Vrznutí židle, malá rozcuchaná hlava Konnyho nakoukla do chodby. „Guttave!“
Radostně se k němu rozběhl!
„Hej, čau kámo!“ Pozdravil ho blonďák a vzal ho do náruče…
„Ale co to… Ty jsi ještě v pyžamu?“ Zavrtěl hlavou zklamáním. „Ne, ne to není dobré! Asi vás tu budu muset nechat.“ Konny vyděšeně vytřeštil svá modrá kukadla. Vyrval se mu z náruče a utíkal bojovat se skříní. „Babííííí! Oblíkát! Oblíkát!“
Gustav s Billem si prohodili úsměvné pohledy.
„Jsi zlý, Gustave!“ pronesl ironicky Bill, otočil se do zrcadla u vchodu. Odfoukl neposedný pramen vlasů z obličeje. Dnes měl jen hladké vlasy na ramena, neměl čas se s nimi nějak moc zabývat.
„Takže já jsem zlý, jo? On mi říká Guttave, tak dokud se nenaučí moje jméno správně vyslovovat, budu zlý.“ Zavtipkoval blonďák a upravil si bundu.
Bill si pobaveně odfrkl, popotáhl popruh na rameni. „Proč jsi dneska ráno přišel…?“
„Přišel jsem se podívat na Konnyho.“ Odpověděl s pohozením ramen.
Bill se zamračil… „Tady žijeme tři a zrovna můj syn má být tvůj nejlepší přítel?“
Gustav se zasmál a poplácal Billa po rameni.
„Tebe mám taky rád, Billy, taky!“

Když se Konny o pět minut později vrátil připravený na cestu do školky, zjistil, že jeho otec se válí na zemi a snaží se Guttava uškrtit. Díval se na ty dva a jen zavrtěl hlavou.
„Tati, nechovej se jako malé dítě!“ Řekl podrážděně a vztekle Konny.
Oba chlapci přestali bojovat a jen na něj nevěřícně zírali.

Komentáře prosím anglicky :o)

autor: Nephilim
translate: Mei
betaread: Janule

7 thoughts on “Loveless 15.

  1. Oh, really cute, beautiful and nice. Konny is ducky!:o* Story Loveless is very interesting.  I love it! I'm curious about next part ;o)

  2. Daddy do not be like a small child. This sentence is very funny. But Tom was very dirty.I really love this story Nephilim

  3. This was so short and it's more and more tense. I got an idea, that Gustav maybe is Konny's father, but I really hope, that he isn't!!! Will better, when will henceforth unknown. This story is best:-) and sorry my english is very bad now.
    ————————————–
    Omlouvám se, jestli je to co jsem napsala totální nesmysl a ani bych se nedivila kdyby byl×DD přez prázdniny zapomněla totálně mluvit po anglicku×D ne že bych to předtím nějak dobře uměla, ale takový komentář bych určitě zvládla levou zadní… a navíc jsem teď přijela teprve domů byla jsem totiž na intru a týden jsem skoro nespala, takže jediné co vidím velkým blikajícím nápisem je slovo spánek a postel×D nemohla jsem však odolat a nekouknout se sem, ještě, než zalehnu. Je to vážně super story jsem na ní závislá a to doslovaD a můj obdiv patří Mei, bez které by jsme to ani nečetli… jsi prostě nej, že to takhle překládáš, děkuju za to:-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics