autor: Ivetka
,,Pozval bych tě někam na oběd, nebo kafe, ale jak tak koukám, máš tady malou, tak to asi nepůjde, co?“ řekl Tom, když šli potichu do obývacího pokoje, protože malá Constansa už usnula. Bill se pousmál.
,,Kafe, nebo oběd si můžeme přece dát i tady…“ otočil se na Toma a jedním okem na něj mrknul.
,,No… to je vlastně fakt,“ zasmál se Tom. ,,Ale když nad tím tak přemýšlím, ani hlad nemám, spíš bych si dal to kafe,“ dodal po chvíli. Bill přikývnul, aby naznačil, že je na tom nejinak.
,,Tak si udělej pohodlí, já to zatím připravím…“ ukázal Tomovi na sedačku a namířil si to do kuchyně. ,,Tome omlouvám se, ale teď jsem zjistil, že mám jenom rozpustné kafe…“ došel za Tomem Bill a omluvně se usmál.
,,To je v pohodě, já stejně turka nemám moc rád…“ zasmál se Tom… ,,Nechceš s něčím pomoct?“ nabídl se.
,,Nene, myslím, že připravit kafe není ještě taková námaha, navíc jsi host, ne?“ strčil do Toma Bill a odešel zpátky do kuchyně. Na tác připravil dva šálky s kávou, dvě malé smetany, nevěděl totiž, jak Tom má kávu rád, mističku s cukrem, dvě lžičky a namířil si to za Tomem do obýváku.
,,No… musím uznat, že lepší kávu jsem ještě nepil,“ znalecky mrknul Tom, když si párkrát usrkl.
,,No… dlouho jsme se neviděli, co mi o sobě povíš, Bille?“ řekl po chvíli ticha Tom. Bill chvíli přemýšlel, kde má začít…
,,No… když jsem odmaturoval na gymnáziu, tak jsem chvíli pracoval, ale hned mě vzali na vejšku, takže ještě studuju, no. Od mamky jsem se odstěhoval, protože si našla přítele, se kterým má teď ségru… No, a jelikož jeli na dovolenou, tak mě poprosili, jestli bych Coney nepohlídal…“ pokývnul Bill na znamení, že od Toma čeká, že mu o sobě něco nového taky řekne.
,,No… já taky dokončuju studium, chodím zatím na brigády. S rodiči taky nebydlím už dlouho no…. Nějak mě to tam přestalo bavit, tak jsem začal úplně nový život…“ Tom sklopil hlavu, jako by se něco dělo.
,,Stalo se něco, Tome?“ kouknul se na Toma Bill a ruku si položil na tu jeho.
,,Ne nic se neděje,“ pousmál se Tom a kouknul se na Billa. ,,Jsem moc rád, že tě zase vidím, Bille,“ pošeptal Tom, přisunul se víc k Billovi a znovu ho objal. V jeho objetí mu bylo tak bezpečně, nádherně, vždycky miloval tu jeho vůni, kterou za ta léta zapomněl a teď, když si jí mohl znovu připomenout toho využíval často.
,,Já taky, Tommy,“ brouknul Bill a objal ho okolo krku. ,,Jak jsi mě vlastně našel? Vždyť doma už nebydlím…“ zamračil se Bill chvíli potom, co se zase ,,uklidnili“.
,,No to je právě to…“ zasmál se Tom. ,,Když jsem tě chtěl najít, začal jsem hned tam, kde jsi bydlel, když jsi žil ještě s mámou. A na zvonku bylo pořád tvoje příjmení, tak jsem tam zazvonil a otevřel mi ten Tony. Tak jsem se zeptal, jestli tu ještě žiješ ty. A on řekl, že ne, ale že ti může zavolat tvou matku. Tak jsem souhlasil, ta mě pozvala dál na čaj, tak mi na tebe dala adresu a říkala, že jedou na dovolenou, takže to pro tebe bude asi překvapení, když mě najednou uvidíš… No, ptala se mě, jestli o tobě chci ještě něco vědět, ale já nechtěl, chtěl jsem, abys mi to řekl ty sám…“ Tom s provinilým, ale na druhou stranu šibalským úsměvem sklopil hlavu.
,,Aha, tak tohle mělo být to překvapení, na které mě mamka upozorňovala… No… musím uznat, že jste se na mě hezky domluvili. Moc hezky…“ začervenal se Bill.
O_o
,,No, Bille, doufám, že jsme se dneska neviděli naposledy,“ pozvednul obočí Tom, když byl večer na odchodu.
,,V to taky doufám, já nevím, kde bydlíš, takže jestli mě navštívíš znovu, budu jedině rád.“ Kývnul Bill a opřel se mezi futra.
,,Přijedu co nejdřív,“ slíbil Tom a naposledy za dnešní den Billa stisknul v náručí.
,,Tak už jdi, nebo budu ještě brečet,“ zasmál se Bill.
,,Jak mě vyhazuje, ne? Ale dobře, máš pravdu, je už pozdě… dobrou noc…“ nahnul se k Billovi a dal mu rychlou pusu na rty a odešel. Bill ještě chvíli stál mezi dveřmi, potom ale zavřel dveře a o ně se také hned opřel. Zavřel oči…
,,Bože můj,“ pousmál se sám pro sebe. Měl z dnešního dne tak obrovskou radost. Jako kdyby se mezi nimi nikdy nic špatného nestalo. To Tomovo jednání, vždyť se i políbili. Pořád se objímali a řeč skoro nikdy nestála. Doufal, že se z nich stanou zase dobří přátelé…
—-
,,Takže dneska ve dvě u vody?“ napsal Tom Billovi krátkou SMS zprávu, aby se ujistil o dnešní schůzce s Billem.
,,Samozřejmě,“ napsal Bill. Dnes se ulil ze školy, ráno, když mu zazvonil budík, neměl vůbec žádnou sílu vstát. A s Tomem byli dnes domluvení, že zajdou ven, proto chtěl být řádně odpočinutý. Už byla skoro zima, ráno venku mrzlo, ale slunko svítilo nádherně, zima ale neustávala, proto Bill dnes už vyšel zabalený v bundě. Byly asi dvě hodiny a pět minut, když došel na místo, jak byli s Tomem domluvení, ale ještě nikde ho neviděl.
,,Baf,“ čapnul ho někdo rychle zezadu a Bill se nezmohl na nic jiného, než na ulekané vyhrknutí. Otočil se a hned Toma praštil po rameni.
,,Baf,“ čapnul ho někdo rychle zezadu a Bill se nezmohl na nic jiného, než na ulekané vyhrknutí. Otočil se a hned Toma praštil po rameni.
,,Tomu teda říkám přivítání, jak si to představuješ?“ zvýšil na něj hlas, ale smáli se přitom oba dva.
,,Tak promiň, já myslel, že mě hned uvidíš, šel jsi asi metr ode mě. Stál jsem támhle za tím stromem,“ ukázal Tom kousek zpátky k cestě.
,,Hm…“ zašklebil se Bill.
,,Stýskalo se mi…“ kývnul Tom a Billa objal. Oni snad byli na objímání úchylní, skoro vždycky se objímali, a ještě je to vůbec neomrzelo.
,,Jo, to mně taky, ale jak tak koukám, tak se mi dlouho stýskat nebude, po tom, co jsi na mě bafnul,“ zasmál se ještě Bill, ale potom si začal užívat objetí. Oba se v objetí ještě lehce políbili. Vlastně se takhle vítali vždycky, ale za tu dobu, co se zase stýkali, se mezi nimi nic nestalo. Nikdy se nezačali bavit o tom, co se dělo předtím, když byli na gymnáziu, a nikdy si neřekli pravdu. Ani jeden to neudělal.
,,Pamatuješ si Claire?“ zamumlal do límce bundy Bill, když se s Tomem procházeli přírodou. Tom chvíli neodpovídal.
,,Pamatuju,“ pokýval hlavou. Bill se zasmál.
,,Já s ní v kontaktu nejsem. Úplně jsme se přestali bavit, když jsme odmaturovali… No… to je jedno, jak jsi na tom vůbec s babama?“ kouknul na něj. Přišel mu zase tak nějak zmrzelý…
Tom se zastavil.
Tom se zastavil.
,,Přemýšlel jsem nad tím, jak bych ti to řekl, Bille. Ale teď jsi k tomu vlastně došel sám. Nevěděl jsem, že se ještě někdy po tom uvidíme, nečekal jsem ani, že mi s tebou bude takhle dobře… já… po tom, co jsem odmaturoval jsem se od rodičů odstěhoval a s Claire jsem asi rok a půl nebyl v žádném kontaktu, ale potom jsem se s ní potkal v jedné restauraci. Nějak jsme se zase začali stýkat… Ona se vážně strašně změnila, byla to normální holka. Inteligentní, chytrá, nebyla taková, jako předtím… Já… já s ní už dva roky bydlím… Jenom spolu chodíme,“ kouknul se na Billa.
Ten chvíli stál a koukal s pootevřenou pusou. Nejradši by si vyhrnul rukáv a štípnul se, aby se přesvědčil, že to je opravdu realita, ale stačilo mu to štípání do prstů. Nenapadlo ho nic jiného, než zbrkle zareagovat, což u Billa bylo vlastně odjakživa normální. Natáhnul ruku a vrazil Tomovi facku. Ten pod náporem rány tiše pípnul, jak měl zmrzlé tváře, bolelo to snad třikrát více než normálně.
,,Děláš si ze mě srandu?“ Billovi nevadilo, že Tom s ní ještě pořád něco má, ale že se v tomhle směru vůbec nezměnil.
,,Bille…“ Bill ale Toma nenechal mluvit.
,,Promiň mi tu facku, ale jinačí trest mě pro tebe nenapadl. Nesahej na mě už… já nebudu nikomu lézt do zelí a vám dvěma už vůbec ne,“ zaprskal jedovatě Bill, otočil se a šel si o kousek dál sednout na lavičku, protože se mu až zamotala hlava, jak mu nestačil dech… a Tom šel provinile pomalu za ním…
autor: Ivetka
betaread: Janule
Klikni na anketu, díky J. :o)
no ty kráso! nejdřív jsem se divila, že po tom, co se políbili, jak u nich byl tom poprvé, že si bill říkal, jestli budou zase dobří přátelé (jenom :))..no tyjo, ale ten tom, fakt se nezměnil, zasloužil si tu facku a chudák bill, fakt chudák 🙁
no, nemusel mu hned střelit facku…xDDD ale zase na druhou stranu…
ten Tom je taky pako, proč je zase s tou kozou?
Sakra holky.. 😀 Nekecejte mi do toho.. 😀 buďte rády, že jste ještě neviděli další díly.. :D:D
[4]: :D:D já budu ráda, až je uvidim, těšim se, páč tohle je úžasná povídka prostě a dííky, žes dala tohle pokráčko! 🙂
Panebože… Tom si tu facku stoprocentně zasloužil… xD Nejdříve Billa objímá, pak ho div neumačká, líbá se s ním a nakonec mu v pohodě oznámí, že bydlí s Claire… To je vůl… xD
Zase? Ta krava neda pokoj? bože nééé a proč mu tom dava takovy puseny když má ji? božéééé
Ivetka: Já myslela že už jsi zvyklá 😀 Furt ti do toho někdo kecá ne? 😀 😀 Ale nesmíš se divit. Když nás upe ničíš tím.