autor: Sapere aude
Postupovat pomalu
Vysoká, blond žena otevřela dveře a zírala na něj, vypadala hluboce zamyšlená.
„Um… ahoj, je tu Bill?“ zeptal se Tom plaše.
Ženiny oči se najednou rozšířily a téměř okamžitě se jí na tváři objevil zářivý úsměv.
„Tome!“ vykřikla a usmála se na něj.
„Uh.“ Tom zmateně nakrčil obočí. „Jo, je- je tu Bill?“ Zkusil to znovu.
„Ano! Jistě, že ano, pojď dál!“ Ustoupila stranou, aby mohl projít.
Poděkoval jí kývnutím hlavy a vstoupil. Prohlížel si místnost jako u vytržení, byla hodně světlá a příjemně zařízená. Opravdu se cítil jako doma.
„Já jsem Simone!“ představila se a napřáhla k Tomovi ruku. „Billova máma,“ dodala.
„Tom,“ potřásl jí rukou.
„Já vím,“ usmála se. „Bill mi toho o tobě hodně pověděl, dokonce mi ukázal i tvoji fotku v ročence,“ lehce se zasmála.
Tom se k ní přidal a mírně vrtěl hlavou. „Vypadám tam tak blbě!“ zasténal.
„Oh, nebuď hloupý! Vypadáš báječně! Stejně jako ve skutečnosti,“ mrkla na něj a Tom zčervenal. „Opravdu se nedivím, že se Billovi tak líbíš,“ povzdechla si s úsměvem.
Tom se ještě víc začervenal, sklonil hlavu, aby to skryl pod kšiltem čepice. „Um… jo, kde- kde je?“
„Oh! Je nahoře ve svém pokoji. Myslím, že to najdeš celkem snadno,“ usmála se a šla zpět do kuchyně. „Budu tady dole, kdybyste něco potřebovali.“
Tom kývnul a hnal se ke schodům jak nejrychleji to šlo; nechtěl už Billa nechat čekat. Když vyšel schody, všimnul si dveří nalevo. Byly ozdobené plakáty a velkým nápisem BILL. Tom se v duchu usmál a vydal se ke dveřím.
Bill seděl na posteli v tureckém sedu a zíral na svůj mobil. Tom ještě neodpověděl, a on už se začínal bát. Pravděpodobně nechtěl přijít k němu domů, a právě proto neodpovídá na jeho zprávu. Možná, že už Toma nudí odpovídat na jeho textovku a prostě se rozhodl jej ignorovat.
Zaklepání na dveře jej vytrhlo z přemýšlení zpět do reality.
„Dále,“ povzdechl si. Co chce máma teď?
„Ahoj,“ uslyšel Bill hlas, který rozhodně nepatřil jeho matce a otočil se ke dveřím.
„Tome!“ překvapeně vykřikl a napřímil záda.
„Jo,“ zazubil se Tom, přešel k posteli a posadil se vedle Billa. Naklonil se a dal mu rychlý polibek na rty.
Bill zavřel oči a blaženě si povzdechl. „Myslel jsem si, že nepřijdeš, že jsem asi- asi dělal něco špatně a ty mě ignoruješ,“ svěřil se a otevřel oči.
Tom si povzdechl, zatahal Billa za pramínek vlasů, miloval jeho vlasy. „Já vím, četl jsem tvoji poslední zprávu,“ slabě se usmál.
„Proč jsi neodpověděl?“
„Protože jsem tě chtěl překvapit.“
„Oh,“ řekl Bill, najednou se cítil pěkně hloupě.
„Bille… prosím, nestrachuj se, když ti někdy neodpovím na sms. Možná mám vypnutej mobil, nebo je vybitá baterka nebo tě chci jen překvapit, jako právě teď. Ok?“ snažil se Billovi dívat do očí.
„Ok,“ kývnul černovlásek, vyhýbal se Tomovu pohledu.
„Přestaň si být tak nejistý sám sebou,“ usmál se Tom a stiskl Billovi ruku.
Ten opět přikývnul.
„Dobře,“ řekl Tom, sundal si boty a pohodlně se posadil na Billovu postel. Věděl, že jen o tom mluvit moc nepomůže, ale byl to začátek. „Takže, s čím to potřebuješ pomoct?“
***
„Tome, soustřeď se, potřebuju pomoc!“ zachichotal se Bill.
Tom se nepřestával nosem otírat o Billův krk, lehkými polibky pokrýval citlivou pokožku. „Nemůžu se soustředit, když vypadáš tak dobře.“
Bill se začervenal, jemně Toma odstrčil. „Nechápu tuhle otázku. Pomoc?“ Díval se na Toma velkýma očima a špulil rty.
Tom nedokázal říct, jestli to dělal záměrně nebo prostě vypadal takhle roztomile, kdykoliv byl zmatený, avšak připadalo mu to neskutečně rozkošné.
„Ano, koťátko, pomůžu ti,“ uculil se Tom.
„Too- me, nezačínej zase!“ zakňučel Bill, schovával obličej v dlaních.
„Co? Nemáš rád kočky?“
„Mám,“ odpověděl Bill a sundal ruce z tváře.
„A koťátka, nemyslíš si, že jsou roztomilá? Rozkošná?“ zeptal se Tom, nakláněje hlavu na stranu.
Bill kývnul. „Jo, jsou,“ usmál se.
„No, tak ty jsi roztomilej… koťátko,“ zazubil se Tom a cvrnknul Billa do nosu.
Bill zapištěl, držel si dlaně před nosem.
„A teď, které otázce nerozumíš?“ zeptal se Tom a podíval se do učebnice matematiky.
Bill ukázal na otázku a čekal, až ji Tom vysvětlí. Ten si ji přečetl a pozvedl obočí. „Opravdu nerozumíš otázce pět?“ Zeptal se s pohledem upřeným na Billa.
Ten zavrtěl hlavou, vypadal zahanbeně.
„Všimnul sis, že ostatní otázky jsou mnohem více komplikované než tahle?“ zazubil se Tom.
Bill nakrčil ramena, vyhýbal se Tomovu pohledu.
Dredáč se lehce zasmál, pozoroval Billův obličej. Neměl žádný make-up, vlasy měl zplihlé a rozcuchané, jako by se ještě nečesal. Vypadal nádherně.
„Pojď sem,“ Tom odhodil knihu na podlahu a přitáhl si Billa za ruku k sobě.
„Tome!“ vykřikl Bill, když spadl do Tomovy náruče.
Blond chlapec se jen smál a pokládal Billa na postel. „Uděláme si přestávku,“ řekl a naklonil se nad černovláska.
„O- ok,“ vykoktal Bill, nervózně se držel Tomových paží.
Tom se sklonil, lehce přitiskl své rty na Billovy. Chlapcovo tělo se okamžitě uvolnilo, jakmile začal polibek opětovat. Tom se usmál, cítil se pyšný na to, že je jediným, komu Bill věří dostatečně na to, aby mu dovolil intimní doteky. Okusoval chlapcův spodní ret, vsál jej do svých úst. Bill zalapal po dechu, téměř okamžitě, kdy jeho ret propustil Tom ze svého sevření, tiskl svá ústa téměř násilně na ta Tomova. Polibek se prohloubil, jakmile se jejich jazyky dotkly a bojovaly o dominanci. Tom byl překvapený, jak dominantní Bill může být, dokonce i když byl většinou spíše plachý. Mysleli byste si, že Bill bude submisivní milenec, jenže on se nevzdával. Dal do boje o nadvládu při polibku všechno co měl, jeho jazyk zkoumal Tomova ústa, což mu vydělalo několik hlubokých, tichých stenů od dredatého chlapce.
Tom neočekávaně přerušil polibek. „Jsi si jistý, že jsem první člověk, se kterým ses kdy líbal? Jsem si jistý, žes to už někdy dělal,“ zalapal po dechu. Billův zmatený výraz se uklidnil a s mírným úsměvem potřásl hlavou.
„Do prdele. Jestli jsi takhle nadaný na líbání, nemůžu se dočkat, až zjistím, jak dobrej jsi i v ostatních věcech, který jsi ještě nikdy nedělal,“ zazubil se Tom, sklonil se a ještě jednou zajal Billovy rty svými.
Billovo srdce zrychlilo téměř okamžitě. Jistě od něj Tom neočekával, že by právě teď zašli dál, než jen k líbání, že ne?
Tom jej vášnivě líbal. Dostával se do nálady a rozhodně nelhal, když říkal, že se nemůže dočkat, postoupit s Billem trochu dál. Věděl, že po tom, co právě řekl, pravděpodobně Bill znervózněl, možná se i trochu vyděsil. Tom neplánoval na Billa tlačit, počká, dokud nebude připravený, jenže rozhodně nemůže uškodit, když zanechá trochu stop, aby si mohl Bill uvědomit, že je už připravený a čeká jen na něj.
Billovi se líbání strašně líbilo. Nemohl popírat, že se také dostával do nálady, cítil lehké mravenčení v rozkroku a nemohl si pomoct, musel polibek opětovat se stejnou vášní, jakou do něj vkládal Tom. Jen doufal, že nevysílá špatné signály.
Tom zaznamenal Billův zápal a rozhodl se zariskovat. Trošku nadzvedl Billovo triko, vsunul pod něj prsty a hladil hebkou pokožku.
Bill jej chytil za zápěstí, aby mu zabránil v dalším postupu a trochu se odtáhl.
„Tome… já- já-„
„Šššš, to je v pohodě,“ šeptal Tom, zatímco líbal Billovu tvář, bradu, krk.
„Chci postupovat pomalu,“ dokončil tiše větu.
„Já vím,“ vydechl Tom, lehce líbal Billovy rty. „Vezmeme to tak pomalu, jak jen budeš chtít. Když to zajde příliš daleko, řekni mi, a já přestanu, ok?“ Díval se mu do očí, viděl v nich nejistotu. „Věř mi,“ dodal a zastrčil pár černých pramenů za ucho.
Bill mu věřil, věděl, že mu může věřit. Tom mu nikdy neublíží.
Kývnul a vydechl. Až teď si uvědomil, že zadržoval dech. „Ok,“ zašeptal.
Tom se usmál, lehce tiskl své rty na Billovy, laskal je jazykem. Trošku se odtáhl a vyhrnoval Billovi tričko, dokud mu nezůstalo v rukách a potom jej odhodil na podlahu.
„Přestanu, jakmile mi řekneš,“ ujistil jej.
Bill znovu kývnul a zavřel oči. Tohle bylo jediné, co Tom potřeboval, aby věděl, že může pokračovat. Přitiskl rty na Billovu klíční kost, lehce začal sát, jemně sem tam skousl citlivou pokožku.
Dlaněmi jezdil nahoru a dolů po Billových bocích, konejšil jej a uvolňoval.
Billovi se líbily Tomovy rty a ruce na jeho těle a nedokázal zabránit slastným vzdechům opouštět jeho rty.
Tomovy ruce se zastavily, opatrně Billa držel na bocích. Jeho rty cestovaly po chlapcově hladké hrudi. Jazykem pohladil jednu růžovou bradavku a vsál ji do svých úst. Cítil, jak tvrdne pod jeho doteky. Billovi ze rtů unikl sten a tiše zakňoural, když jeho tělo pokryla husí kůže.
Tom trhaně vydechl. Billovy steny a vzdechy jej doháněly k šílenství. Přesunul pozornost na druhou, zatím nedotknutou bradavku, a špičkou jazyka kolem ní začal kroužit.
Bill prohnul záda, tiše sténal. Jeho máma byla doma a rozhodně nechtěl, aby jej slyšela, jenže Tomovy doteky byly tak vzrušující, strašně moc, a on věděl, že nebude schopný zůstat potichu, když bude Tom pokračovat.
„Vidíš,“ řekl Tom, zvedl hlavu a podíval se na Billa. „Není to tak špatné, že?“ zazubil se.
Bill zavrtěl hlavou, oči stále zavřené. Znovu prohnul záda, čekal, až bude Tom pokračovat. Ten se tomu usmál, hravě jej kousl do brady a potom opět přitiskl svoje rty na Billovu hruď. Posunul se níže, nechával za sebou stuhu vlhkých polibků. Už déle nedokázal ignorovat Billovu rychle se tvořící erekci. Překryl dlaní vzrušený rozkrok a jemně zatlačil.
Chlapec pod ním zvedl boky, silně si skousával spodní ret, aby zabránil uniknout hlasitému stenu.
Tom vtiskl svůj jazyk do Billova pupku, přinutil černovlasého chlapce zalapat po dechu a svíjet se pod jeho dotekem.
Dredáč chtěl víc. Chtěl být prvním člověkem, který přivede Billa k vrcholu, a chtěl to hned teď. Posunul ruku trochu výš, přes chlapcovu silnou erekci, a nechal ji zajet pod jeho kalhoty. Mohl cítit horkost vycházející z Billova vzrušení a chystal se kolem něj sevřít svoji ruku, když mu ji Bill vytáhl a posadil se.
„Já- to- příliš,“ zafuněl, těžce dýchal.
Tom si tiše, zklamaně povzdechl, nechtěl, aby si toho Bill všimnul. „Ok,“ kývnul, odtáhl ruku z Billových třísel a položil ji na chlapcovu zarudlou tvář. „Neboj se,“ řekl, „chápu to.“
Bill se usmál, oddechl si. Chtěl nechat Toma zajít dál, opravdu chtěl, jenže se ještě necítil připravený. Zatím spolu byli jen krátce a cítil se nesmělý, hlavně v této oblasti. Ještě nikdy jej nikdo neviděl, ani se jej tam nedotýkal, kromě něj samotného, a jeho mámy, když byl ještě malej kluk. Co když ten Tomův vypadá pěkněji než ten jeho, nebo byl větší. Co když se Tomovi nebude jeho „oblast“ líbit? Potom by se jí třeba už nikdy nechtěl dotknout.
Bill věděl, že jednoho dne se bude muset Tomovi ukázat, pokud bude chtít udržet jejich vztah vzrušující a zajímavý, jenže zatím na to nebyl připravený, nejdříve si na tu myšlenku musí zvyknout.
„Bille,“ řekl Tom, vytrhl Billa z jeho myšlenek. „Přestaň o tom tolik přemýšlet, já to chápu. Navíc, opravdu jsi mě nechal zajít hodně daleko, brzo budeš připravený, vím to,“ ujistil jej, hladil Billovu tvář.
Chlapec si povzdechl. „Promiň.“
„Nemusíš se omlouvat,“ usmál se Tom a rychle jej políbil na rty. „Raději už půjdu.“
Bill kývnul. Tom se z něj odkulil a postavil se, hledal svoje boty. Znovu se posadil a obul se.
„Přečti si předešlou stranu a hned ti bude pětka jasná.“ Řekl a vstal.
Bill zmateně nakrčil obočí.
Tom se trochu zasmál, vzal učebnici matematiky a hodil ji na postel. „Otázka pět,“ ukazoval na knihu.
Billova ústa se zformovala do malého „o“ a kývnul, věděl, že dnes se už na matematiku nedokáže soustředit.
Tom se usmál, připravoval se na odchod. „Uvidíme se zítra ve škole,“ řekl a otočil se čelem ke dveřím.
Bill se rychle postavil a otočil Toma za rameno k sobě. Horečnatě zaútočil na blonďákovy rty, pevně se přidržoval jeho ramen.
Tom trošku klopýtl dozadu, zaskočený. Několik sekund opětoval polibek, dokud se Bill neodtáhl.
„Děkuju,“ zašeptal Bill proti jeho rtům.
Naposledy rychle políbil Tomovy zarudlé, lehce oteklé rty, a nechal jej jít. Tom se usmál, stále trochu překvapený Billovým nenadálým útokem. Nevěděl úplně přesně, za co mu vlastně děkoval, avšak, cokoliv to bylo, rozhodně za to nepotřeboval poděkovat. Cokoliv, co pro něj udělal, udělal, proto, že chtěl.
„Ahoj,“ konečně opustil místnost a zavřel za sebou dveře.
Bill si povzdechl, spadl po zádech zpět do peřin. V duchu se šťastně usmíval. Nemohl uvěřit, jak šťastný byl, že měl někoho, jako je Tom.
***
Tom opustil Billův dům po tom, co se rozloučil se Simone. Trvala na objetí a ujistila jej, že bude vždycky vítaný. Slíbil jí, že se brzy zase vrátí.
Otočil se, naposledy se podíval na Billův dům a mrknul do nejvyššího okna, jestli někoho nezahlédne, jenže nikoho neviděl. Když se mu dům ztratil z dohledu, vytáhl mobil a vytočil číslo.
Věděl, že musí Billovi nějak pomoct, aby se s ním cítil pohodlně, takže už nebude tak nesmělý ohledně jeho těla.
„Haló?“
„Ahoj, Georgu, to jsem já, Tom. Poslouchej, tak nějak potřebuju tvoji pomoc…“
Komentáře prosím anglicky nebo německy :o)
autor: Sapere aude
translate: Dania
betaread: Janule
bože co má Tom v plánu?
Mmmm myslím,že bude po Geovi chtít,aby dodal Billovi trochu sebevědomí…aby se necítil jako šedá myška…x)
so hot and sweet…. ♥♥♥
I don´t understand what Tom wants to do. Why is he calling to Georg? Hm, I don´t know… But I´m a big fan of this tutorage 🙂 And Tom knew where is his limit… So, what´s your plan, Tomi? :)))
nevi nekdo co je s tokio-hotel-de.blog.cz ?
Ohh, Bill is so cute… x)) He is very sheep (myslim, že je to nesmělej člověk xD)… xP Why is Tom calling to Georg? x)) I am so tight! x))
Also, ich bin wirklich neugierig. Was ist Georg raten? Wie auch immer es sicher Spaß machen wird. 🙂
Ein neuer Teil Valentine, ich lese es und dann fühle ich mich so schön und ich weiß, dass das wunderbare Gefühl, erst nach der Lektüre twincest ff auftritt. Diese Geschichte zeigt mir, dass selbst der große Wettbewerb kann man einen unvergesslichen, einzigartigen Edelstein zu schreiben.