autor: Lea
U tohoto dílku jsem se hodně rozepsala. Nějak mě to chytlo :)) Víte, já nechci Billa nějak trápit ale… kdybych to neudělala, tak by povídka skončila dřív než se nadějete. A to já nechci.
Znovu vám děkuji za komenty.
Vaše Lea :o)
Les se zahalil do noci a utichl. Jenže když už byl měsíc vysoko na obloze, přerušili tento noční klid kroky. Ty kroky patřily dredatému chlapci, který běžel lesem, slzy v očích a zlomené srdce. Nohy obuté ve značkových teniskách lámaly spadané větvičky, a zvuky zaháněly zvířata, která se procházela lesíkem. Tom ale ničeho nedbal a dál utíkal. Přes slzy málem neviděl na cestu.
Po pěti minutách běhu už ale nemohl. Proto se zastavil a vyčerpaně se sesunul na zem. Chvilku upíral oči do prázdna, pak se mu ale zalily novým přívalem slz. Schoval si obličej do dlaní a usedavě se rozplakal.
Jak mu to mohl udělat? Jak mu mohl takhle zlomit srdce? Když mu dneska vyznal lásku, myslel, že mu ji Bill opětuje… ale on zatím…
Vzlykl. Kdyby ho viděl někdo z jeho známých, asi by se hodně divil. Tom byl přesně ten tip člověka, který za žádnou cenu nebrečel. Poslední slzu snad uronil před pěti lety, kdy mu umřel nejlepší kamarád. Od té doby nikdy nebrečel.
A teď? Teď tu sedí někde v lese, v noci a brečí. A proč? Kvůli jednomu klukovi, pro kterého měl být noční můra. Ale místo toho… je ten chlapec pro Toma vším. Položil by za něho život. Ale v tuto chvíli… sice nedokázal říct, že ho nenávidí, na to ho příliš miloval, ale byl strašně zklamaný a zraněný.
Když Billovi řekl o svých citech, v duchu si představoval, že dá Billovým rodičům zprávu, že je v pořádku a společně odjedou někam daleko, spolu, kde budou sami… nejlépe někam k moři… kde bude mít jejich láska volný průběh…
A teď se to všechno takhle zničilo! Chlapec si setřel slzy. Snažil se přestat brečet, ale pořád se mu třásla brada.
,,No tak, Tome, seber se,“ přikazoval si v duchu. Znaveně se opřel o kmen stromu. Byl strašně unavený a ospalý. Minulou noc toho moc nenaspal, a teď ještě ten běh… Zívl. Toužil jen po jediném… po dlouhém spánku. Matně si uvědomoval, že se mu zavírají oči..
Hlava mu klesla na rameno a dredatý chlapec za chvíli odfukoval v klidném, sladkém spánku.
Ráno se sluníčko vyhouplo na oblohu a svým zářením všechny ospalce probouzelo. Jeho zlatým paprskům neunikl ani Tom. Sotva se ho dotkly, zamručel a otevřel oči. Překvapeně se zadíval na ranní oblohu a zelené stromy, které se mu tyčily nad hlavou. Nechápal to… kde to je? Posadil se a spadly z něho lístky a větvičky. Promnul si oči, a pak mu to všechno došlo. Gordon, hádka, Bill… Bill! Proboha vždyť on může utéct!
Tom se vymrštil a chtěl začít utíkat zpět do chaty, ale neudělal to. Svěsil hlavu. Proč by měl pospíchat za někým, kdo ho nemiluje? Kdo k němu nechová žádné city? S hlavou smutně svěšenou se pomalu vydal zpět. Jak se každým krokem víc a víc přibližoval k chatě, tím víc se mu zvětšovala krvavá rána na srdíčku. Chtělo se mu zase plakat.
Bylo až k neuvěření, jak se Tom dokázal za těch pár dnů do Billa zamilovat. Nechápal to. Zamiloval se do kluka, kterého měl nenávidět. Vlastně on se vůbec neměl zamilovat do kluka. Měl dál zůstat u svého starého život, a kde bylo plno kozatých děvek na jednu noc. Ale Bill… nedalo se mu odolat.
Bill včera v noci dlouho plakal. Strašně ho mrzelo, jak Tomovi po tom všem ublížil. Hlavně poté, co ho doslova vyrval z Gordonových spárů…
Plakal a utápěl se v zoufalství několik hodin. Přitom čekal, až se Tom vrátí. Neodvažoval se vyjít ven a najít ho. Věděl, že má přísný zákaz vycházet bez Tomova dovolení ven. Ale on si s ním strašně moc chtěl promluvit. Jenže při tom čekání nad ránem usnul na zemi u okna, stočený do klubíčka.
Dveře tichounce klaply, jak chlapec vešel do chaty. Zavřel za sebou dveře a vydal se nahoru, aby zkontroloval Billa. Jenže jak šel ke schodům, tak se málem o něco přerazil. Jeho pohled sklouzl dolů a zatajil se mu dech.
U okna, natisknutý na topení, ležel Bill. Byl schoulený do klubíčka, vlásky mu trčely na všechny světové strany, jak se nimi večer neustále z nervozity prohrabával. Líčidla měl rozmazaná po celém obličeji, očka červená od vytrvalého pláče…
Tom si tiše klekl a pozorně si Billa prohlédl. Bodlo ho u srdce. Bylo jasné, že plakal. Ale… ale proč? Vždyť on neměl proč. Jemu nikdo nezlomil srdce. ,,Asi měl jenom noční můru,“ pomyslel si Tom, ale v hloubi duše věděl, že pravý důvod jeho slz byl jejich rozhovor těsně před tím, než se Tom vyřítil do noci.
Prstem mu jemně objel konturu rtů. Byly sametově jemné a měkoučké. Za jediný polibek by Tom dal všechno. Hřbetem ruky začal chlapce hladit po tváři. Hladil ho něžně a jemně, aby ho neprobudil. Ale stejně ho vzbudil.
Bill ucítil krásný dotek na své tváři. Řasy se mu zachvěly, a poté otevřel oči. Naskytl se mu pohled na Toma, jak u něho klečí, a s téměř zamilovaným výrazem ho něžnými doteky hladil po tváři. Bill přivřel oči a chvíli si jeho doteky naplno vychutnával. Byly tak… něžné a láskyplné.
Tomova druhá ruka sklouzla na Billův štíhlý krček. Jenže to už chlapec nevydržel a tichounce vzdychl. Tom rukou okamžitě ucukl, jako by byl Bill do ruda rozpálený radiátor. Chlapec pro sebe vzdychl a otevřel oči. Prozradil se.
,,T-Ty n-nespíš?“ vykoktal Tom zaskočeně. Bill sklopil oči a pomalinku zavrtěl hlavinkou. Tom zrudl. ,,Promiň j-já… nechtěl jsem…“ začal se omlouvat.
,,To je v pořádku,“ pípl Bill a konečně se odhodlal podívat Tomovi do očí. Ten pohled ho ranil. Tomovy oči byly plné smutku a byl v nich vidět náznak slz. Billovi se sevřelo srdce. Vždyť on mu nechtěl ublížit… měl ho rád… moc rád.
,,Měl bys jít spát do postele,“ zachraptěl Tom. Bill ale pomalinku zavrtěl hlavou a posadil se. Rukou jemně přejel Tomovi po tváři.
,,Kdybys neutekl, vysvětlil bych ti to,“ zašeptal. Dredatý chlapec zvedl tázavě oči. Bill se zhluboka nadechl. ,,Tomi, já nevím, co k tobě cítím. Ale je to tím, že… já mám prostě strach z nějakého důvěrného vztahu… doufám, že to po tom, co se stalo s tvým otcem pochopíš,“ vysoukal ze sebe.
Tom se na něho zaraženě podíval. Tohle ho nenapadlo. Nenapadlo ho, že by ho Bill odmítl, protože se bál. Bylo to ale pochopitelné… ach, Tome, ty jsi takový pako! Vážně se na Billa zadíval.
,,To mě nenapadlo,“ přiznal tiše. Bill ho upřeně sledoval. Když viděl Tomův zahanbený výraz, srdíčko se mu rozbušilo… láskou? Co když ho opravdu miluje? Zadíval se na jeho štíhlé tělo, krásné rysy ve tváři, nádherné čokoládové oči, překrásné rty… ani ho nepřekvapilo, že se mu v bříšku rozletěl roj motýlků.
,,Omlouvám se,“ pípl najednou, dřív než se stačil zarazit. Tom zvedl oči.
,,Za co?“ Bill se mu podíval do očí. Teď už není cesty zpět. Ale bude to muset udělat a překonat strach, pokud chce najít své životní štěstí.
,,Dej mi ještě jednu šanci, Tomi,“ zaprosil tiše. Oslovený hoch tomu sotva dokázal uvěřit. To nemůže být pravda… znamená to tedy že…
,,Chceš… miluješ mě?“ vydechl. Bill dlouho neodpovídal. Po chvíli se ale ozval.
,,Asi ano. Jsem zmatený, ale je mi jasné, že něco k tobě cítím,“ přiznal a mírně zrudl. Pak vylekaně nadskočil, když Tom radostně vykřikl a sevřel Billa ve své náruči a jeho krásnou tvář pokrýval polibky. Bill se po chvíli rozesmál. Strach z Gordona ho opustil. Prozatím…
Tom se od něj po chvíli odtrhl. V hlavě se mu zrodil nápad, ale bál se, že Bill nebude souhlasit. Bylo by to po tom všem pochopitelné. Rozhodl se zariskovat. Vzal jeho hubené tělíčko do náruče a nesl ho nahoru. Vešel do svého… teď tedy spíš jejich… pokoje a něžně Billa položil na postel. Ten to dění vykuleně sledoval.
,,Co chceš dělat?“ řekl nejistě. Tom mu jemně odhrnul pár pramínků vlasů z obličeje.
,,Zbavit tě strachu, miláčku… a navíc… cítím, že dnešní noc je jako stvořená pro to, aby jsme spolu prožili kouzelnou noc,“ odpověděl s úsměvem na rtech. Bill se trochu zarazil. V hlavě mu okamžitě začalo blikat výstražné světlo. Strach ho zase ovládl.
Ale když viděl Tomův krásný, snad i nesmělý úsměv, a oči, které mu přetékaly láskou, bylo mu jasné, že Tom mu neublíží. Že s ním prožije přenádhernou noc.
,,Udělej to, Tomi… vem si mě… jsem jen tvůj.“
Nikdo by nepochopil, proč se Bill rozhodl zrovna po tom, co prožil, udělat tak intimní věc. Ale možná už cítil to zlo, které viselo ve vzduchu. Možná mu něco říkalo, že tohle je první, ale i poslední noc, kterou spolu stráví…
,,Bože můj, Gordone!“ vyjekne Simone, když do obýváku vklopýtá její manžel. Oblečení roztrhané, na oku velkou modřinu, z rozbitého nosu se mu valila krev… ,,S kým jsi se zase porval?“ zasyčí rudovlasá žena a posadí ho na pohovku. Pak zavolá na jejich služebnou Sáru a ta jí donese vodu, hadřík, papírové kapesníčky, desinfekci, náplasti a podobné.
,,To mi udělal tvůj synek,“ odsekne Gordon rozladěně. Měl na Toma hrozný vztek. Vypadalo to na skvělý sex a on mu to takto překazí.
,,Cože, Tom? Co to vykládáš za blbosti?“ zavrtí hlavou Simone a začne mu stírat krev s obličeje.
,,Žádný blbosti. Jel jsem za ním a za tím spratkem na chatu a…“
,,Jakým spratkem?“ zeptala se Simone. O tomto kšeftu toho moc nevěděla.
,,No s tím, co jsme unesli, kvůli Davidovi. No tak chtěl jsem se s tím frackem vyspat, poslal jsem Toma za Naty, jenže on se vrátil a tohle mi udělal,“ prskal Gordon. Jeho žena převrátila oči v sloup.
,,Že ty si nedáš s těma klukama pokoj,“ řekne. I když ona má co říkat. Sama spala s několika dívkami. A spolu se svým manželem si o tom v klidu říkali. Jejich manželství bylo poněkud zvláštní. Dávali si v sexu naprostou svobodu. Ale vyhovovalo jim to.
,,Já za to nemůžu, on si o to svým vzhledem úplně říkal,“ bránil se Gordon.
,,No jistě, ty nikdy za nic nemůžeš,“ povzdechne si Simone a začne mu čistit rozbité rty desinfekcí. Gordon bolestně usykl.
,,Zasraný Kaulitz!“ zanadával. Jeho manželka ztuhla.
,,Jaký Kaulitz?“ zeptala se pomalu.
,,No, jmenuje se Jorgen Kaulitz a toho jeho spratka, Billa, jsme unesli,“ vysvětlil jí Gordon.
Simone se málem po této větě zastavilo srdce. To ne… není možné… to přece…
,,Jak ten chlapec vypadá?“ zeptala se manžela tiše. Ten si pomyslel, že chce jen vědět, s kým jí tentokrát zahnul.
,,No pěknej, vypadá trochu jako holka. Dlouhý, černý vlasy, hnědý oči, bílou pleť, piercing v obočí a v jazyku, spoustu tetování… co je Simone, kam jdeš?“ nedokončí Billův popis, protože se jeho žena zvedne a vrávoravě na svých deseticentimetrových podpatkách odejde.
Dojde až do druhého obýváku, který má sama pro sebe. Sedne si před krb a zadívá se do plamenů. Připadá jí, jako by ji vevnitř spalovali.
Věděla, že tyhle ,,kšeftíky“ nedopadnou dobře. A teď se to stalo. Aniž by to tušili, unesli jejího druhého syna. Tomovo dvojčátko. To snad není pravda. Chudák Bill.
I když Simone nebyla ukázková matka, ani příliš citlivá osoba, stejně cítila velkou úzkost. Své děti, jako každá matka, milovala, a i přesto, že s Billem nežila, měla ho ráda stejně jako Toma. Nenavštěvovala ho, protože věděla, že otec ho miluje a jeho nová maminka taky. Nechtěla se mu plést do života. A teď ho unesli, a kdoví, co s ním ti chlapi dělají… co když s ním dělají stejné věci, o které se pokusil její muž?
Moment… vždyť je tam s ním Tom! Simon poleje studený pot. Moc dobře svého synka zná. Ví, že jestli před sebou uvidí krásnou dívku nebo kluka, tak po něm vystartuje. Ale to se nesmí stát. Nesmí znásilnit nebo ublížit vlastnímu bratrovi. Musí mu to říct. Musí zabránit tomu, aby jejímu dítěti ublížil.
Rusovlasá žena vstala, oblíkla si koženou bundu, popadla kabelku a vyběhla ven ke své milované audině. Nasedla, nastartovala a rozjela se.
Její audina míří přímo do Lipska.
autor: Lea
betaread: Janule
a že ona je vyruší těsně předtím než Tom do Billa vnikne..hm?
[1]: jo taky si to myslim… a ta si bude myslet, ze mu TO dělá Tom násilím… boze!!!! honem bo se tady slozim!
[2]: přeeeesněěěěěě!
Ale néé nikam nejezdi twl dyt maju mět krásnej večer .. omg .. 😀
wooow… nestačím zírat… to je… akční…. mazec… fakt že jo…
[5]: nn autorka je akcni xD
Tak to bude ještě hodně zajímavý…
Děkuju za komentíky ale ujištuju vás že tentokrát se spolu vyspí x)))
mno tedaaaa… nj, ženská logika, o co, že jim to ta potvora zkazí? ale já tušila, že by Bill mohl být její druhé dítě… ale proč by to pro ně mělo být poslední, jako že by toma chytla za dredy a odvlekla ho pryč? .-D
[8]: nepřeruší jim to Simone, jo? x)
[10]: Nene, nepřeruší, slibuju xDDD
[9]: Jseš moc zvědavá xDDD Ale né, Simonka bude hodná jenom plácne to co nemá…alespoň tak to mám v plánu xD
[8]: ty ses hodnáá!!!! dekujem!!!! 😀
[11]: no to sem ráda…jinak by ode mě dostala Simone na čumák! xD
[12]: No uvidíme jak mi budeš děkovat po příští kapitolce:D
[14]: Dokážeš lidi pěkně vystrašit, jen co je pravda… Někdy v budoucnosti bys mohla hrát třeba v hororu na způsob Vřískotu nebo něco podobnýho… xD Byla bych věrná divačka… x)) Jinak – doufám, že nic neproběhne podle plánu, páč já miluju, když je všecko zamotaný… A ten sadismus by taky nezaškodil… xD Ale to nechám samozřejmě na autorce – takže jen – těším se na další díl…
[15]: No v hororu bych si asi zahrála těžko prootže jsem se strašně bála i u Scary movie xDDD
Ale myslím že zrovna ty by jsi moha být u příštích kapitolek mooooooooooc spokojená x)))
krásny príbeh… bože..len..len nech sa nerozdelia… dvojcatka.. som zvedava ako to dopadne..rychlo pokrackooo…
[16]: bude sadismus??? joo!!!!!
hele, jako, neděs mě!!!
Leo, máš blog?
[19]: Ne, nemám:) a víte, vy co čtete moji povídku:) Už mě přestala bavit a nejsem si jistá jestli se pustím do dalšího dílu.
[20]: Na co si to sakra hraješ???? Jako já jsem v šoku!!!! To najdu zrovna když píšu další kapitolu??? Na co si to hraješ????
jůůů jůůů jůůůů. Já se picnu normálně. Rychle dáál.
[21]: Proč se za mě vydáváš??? Takový lidi jako ty nechápu, uplně si vymýšlíš!!! Žádnou další kapitolu právě zatím nepíšu 🙂
[23]: můžeš mi říct co z toho máš? Vždyt i podle IP jde poznat že já jsem pravá Lea…prosím tě nech toho, ničeho tím nedocílíš ale jako je to od tebe pěkně sprostý
[23]:: Hej, ty někdo, co se vydáváš za Leu, máš poslední šanci, ještě jeden komentář, kde budeš tvrdit, že jsi Lea a zablokuju ti komenty na dobro. Chceš, abych tu zveřejnila tvoji ip? Dobře, tady je: out-nat-33.jes.cz (88.103.252.33)
Jestli něco nesnášim, tak jsou to takovýhle individua, co se vydávaj za někoho jinýho. Takže klid a konec, jinak máš po srandě. Dám si na tebe pozor.