autor: Bitter
Svědomí nebo láska?
Něco bylo jinak… nevěděl co, ale tušil, že s tím černovlasým stvořením, oddechujícím mu v náručí, není něco v pořádku.
,,Kdo to byl, zlato?“
,,Firma…. volali, jestli teda přijedem, tak jsem to odvolal… nebo se ti tam chce?“ Zalhal hned Bill a už tahal mobil.
,,Ne, to je dobrý… zajdem si na nějakou dobrou večeři a zajdem tam až zítra, mám dojem, že ta cesta bude ještě pěkný rodeo.“ Povzdychl si blonďáček a zašilhal k oknu, kde byla krásně vidět bouřka zuřící nad Berlínem.
Líbnul Billa do vlasů a narovnal ho, protože vyzývali cestující jejich letu k nástupu.
,,Konečně.“ Odtušil Bill a v Andreasově doprovodu se přesunul až do první třídy letadla do Paříže.
,,Bille, děje se něco?“ Andreas stiskl Billovu dlaň a starostlivě mu pohlédl do očí. Byli už v půli letu a Bill za celou dobu neutrousil ani slovo, jen nepřítomně civěl z okýnka a ani nevnímal Andrease, který s ním mluvil…
Flashback
,,Bráško, vstávej, musíš do práce.“ Špital Bill Tomovi do ouška a konečky prstů ho hladil po ruce. Tom jen nespokojeně nakrčil obočí a párkrát zamrkal.
,,Nikam nemusím… Mám dovolenou… až do zítra.“ Protáhl a mocně si zívl.
„Jo tak ty se budeš válet, jo?“ Dloubl ho Bill mezi žebra a líbl na čelo.
„Můžeš se válet se mnou, jestli chceš.“ Nabídnul mu Tom a zachumlal ho až po bradu do peřiny.
„A to se jako budem celej den jen válet a nic nedělat, jo?“ Zapřemýšlel a začal si hryzat malíček.
,,A pak si objednáme něco k jídlu, napapáme se a zase se budem válet.“
„Myslíš, že nás máma nevyžene?“
„Teď je v práci a vrátí se tak kolem čtvrtý, to už bysme mohli bejt vyhajaný, ne?“
„No já nevim.“ Uculil se Bill a zatřepal vlasy.
„Ale copak, ještě řekni, že by ses chtěl válet až do večera.“
„A tobě by to vadilo“ Zamrkal nevěřícně Bill a vyhoupl se na Toma.
„Vadilo by mi, kdybys spal.“
„A co bych měl dělat jinýho? Tohle?“ Bill se zatvářil trošku nechápavě a smyslně se na Tomově klíně zavrtěl.
„No… třeba.“ Vydechl Tom a jeho dlaně začaly klouzat po Billových stehnech.
„A to by ti tohle stačilo? Co třeba ještě tohle?“ Bill se sklonil k jeho krku, vášnivě mu skousl místečko těsně pod uchem a dlaní vklouzl pod deku přímo do Tomova probouzejícího se klína.
„A co takhle tohle?“ Oplatil mu Tom, strhl ho pod sebe, uvelebil se mezi jeho nohama a klínem se otřel o jeho, zatímco dlaněmi kroužil na jeho zadečku. „Ještě řekni, že by se ti to nelíbilo.“
„Ale jo, jen…“
„Jen co? Co se děje?“
„Co?“
,,Bille, vnímáš mě?“ Bill překvapeně zamrkal a dezorientovaně se rozhlédl, než konečně zaostřil na Andrease.
,,Já… promiň, jen jsem se zamyslel.“
,,Lásko, děje se něco? Jsi nějaký nesvůj už od chvíle, co jsme vlezli do letadla.“ Andreas ho starostlivě pohladil po vlasech a objal kolem ramen.
„Nemám rád lítání.“ Zalhal pohotově a opřel hlavu o jeho rameno.
„Tak zkus usnout…“ Usmál se na něj blonďáček a líbl ho do vlasů. Ani na vteřinku ho nenapadlo, že mu lže… proč by mu taky měl lhát, žádné tajemství už mezi nimi není, nebo že by…?
O MĚSÍC POZDĚJI
„Perfektní, ještě se trochu pootoč doprava… jo, to je ono, vydrž… super!“ Dirigoval fotograf a Bill se mu nakrucoval před objektivem přesně, jak chtěl.
Konečně byl zase ve svém živlu. On, Bill Kaulitz, všemi obletovaný a slavný model.
Blesk ozářil jeho perfektně nalíčenou tvář naposledy a v místnosti se konečně rozsvítilo normální světlo. Vyndal si barevné kontaktní čočky, které ještě víc podtrhovaly jeho oči a chvilku mrkal, aby zahnal slzení.
Během chvilky se k němu přitočil Andreas a ukazoval mu další model, který během focení poupravil přesně pro něj.
„Tak co tomu říkáš?“ Bill si náčrtek pozorně prohlédl a pokýval hlavou.
„Jo, je to perfektní.“ Uznal a líbnul Andrease na tvář.
„Tak se upaluj převlíct, nafotíme ještě jeden model a zbytek se nechá na zítra, protože čtyřku ušili z úplně jiný látky a děsně se to muchlá.“
Bill jen protočil oči a upaloval se převléct do dalšího Andreasova modelu. Navrhoval sice teprve měsíc, ale jeho kolekce se hned ujala a Bill se ani nemusel moc snažit. Andy se tam cítil jako ryba ve vodě, a navíc byl přítel Billa, takže si na něj nikdo netroufnul. Všechno, co řekl, bylo okamžitě splněno, aniž by byly nějaké protesty, protože kdyby byly, Bill by zuřil a to nechtěl nikdo. Všichni, kteří s ním pracovali, byli rádi za to, že je klid, Bill se hodně změnil, už tolik nekomandoval a choval se normálně a ne jako rozmazlená primadona jako doposud, a kdo by stál o to, aby se to zase změnilo?
Bill se v klidu převlíkal, když do šatny vběhl jeho asistent. Už chtěl nadávat, ale zpráva, kterou mu řekl, ho srazila na kolena.
„Bille, volal tvůj bratr, vaše máma se vybourala a je prej v nemocnici a je to hodně vážný.“
„Co? Kdy volal? Jak… jak se to stalo?“ Vyjekl překvapeně a bílou košili odhodil na věšák.
„Volal před pár minutama, prej jí srazil nějakej opilej debil a ona i s autem spadla do nějakýho příkopu nebo jak to říkal.“ Bill jen němě kývl a ve vteřině se převlíkl do civilu.
„Bille, máš mít na sobě ten poslední model a fotit…“ Vyjekl Andreas, sotva se před ním Bill zjevil oblečený v normálních věcech..
„Andy, já musím jet… máma se vybourala a je to s ní hodně vážný, zatím jí operujou… já… já musím do Německa… musím za ní, ty tu zůstaň, dodělej tu kolekci a tak, já zařídím, ať ti někoho daj, ale já musím jet za mámou…“ Vychrlil na něj hromadu informací a Andreas jen zmateně zamrkal.
„Ale…“
„Andy, prosím.“ Zaúpěl Bill a navlíkl si koženou bundu.
„A kdy se vrátíš?“ Zakroutil blonďáček hlavou a rozhodil kolem sebe rukama.
„Já nevím… nevím.“ Špitl Bill zoufale a svezl se na židli. Chvilku jen nepřítomně civěl před sebe, ale pak složil obličej do dlaní a tiše se rozbrečel.
„Notak, zlato, klid… to bude dobrý… nechám ti zavolat taxi, jo? Hlavně buď v klidu… Bude to dobrý, zlato…“ Špitl Andreas a přitiskl si ho k sobě.
„Andy, já se o ni bojím… oni ji prej z toho auta museli vyřezávat hasiči a… a…“
„Ale no tak, to bude dobrý… určitě se uzdraví… daj ji do kupy, neboj…“
Andreas se snažil Billa uklidnit, jak nejvíc to šlo, ale ten se stejně pořád třásl a tiše vzlykal. Nakonec taxi vzdal, focení zrušil a odvezl Billa domů, kde mu pomohl zabalit věci tak na týden a zařídil mu soukromé letadlo přímo do Lipska, kam Simone převezli.
Bill ještě zavolal manažerovi, aby na tu přehlídku sehnali pro Andyho někoho jiného a hlavně ať už konečně seženou nějakou modelku. Andreas ho pak odvezl až na letiště a se slibem, že mu bude Bill pořád volat, se rozloučili.
Bill vběhl do nemocniční čekárny ve chvíli, kdy doktor mluvil s Tomem. Na kratičký okamžik se zarazil a zaváhal, jestli nemá přijít, až Tom odejde. Nechtěl se s ním setkat, ale než se stihl rozhodnout, doktor odešel a on zůstal v čekárně sám, tváří tvář Tomovi. Ten na něj jen překvapeně zamrkal a nervózně přešlápl na místě. Rozhodně nečekal, že by mohl Bill dorazit tak rychle a už vůbec nečekal, že se střetnou.
„A – ahoj… Co… co říkal doktor?“ Vymáčkl ze sebe Bill po docela dlouhé chvíli tíživého ticha a na chvilku se zadíval Tomovi do očí.
„Právě dokončili všechny operace…“ Špitl Tom a pohledem uhnul.
„A… jak je na tom?“
„To se ještě neví… máme prý počkat do zítra a pak se uvidí.“ Bill jen kývl a sklopil pohled. Naprosto nevěděl, co má udělat, co má říct… Po tom, co mu Tom naprosto opilý volal, když odlétal, s ním už nemluvil a najednou tady stojí, naprosto sám, jen s ním a naprosto zmatený.
Měl by být nad věcí, dosáhl, čeho chtěl, dostal ho na kolena, a teď by se měl koupat v úspěchu, tak proč se mu chce Tomovi padnout kolem krku a žádat o odpuštění? Je to svědomí? Je to snad láska?
autor: Bitter
betaread: Áďa
Já ani nevím proč ale prostě tuhle povídku miluju a miluju x))) Snad bude další dílek co nejdříve protože tak napjatá už jsem dlouho nebyla!
Btw. Já být Tomem tak Billovi vrazím pár facek
je to všechno! (musím se přiznat, že vidina Billa s Andym se mi zamlouvá nějak víc než ta Bill a Tom) xD
[2]: Tenhle pairling si raději necháme pro tvou povídku, okej? 😀
Tady preferuji Billa a Toma… Doufám, že budou spolu a Andreas si najde ve Francii nějakého pěkného chlapce. A všichni budou spokojení. A já taky 🙂
Ten Bill je tady ale povedenej xD
Se těším na další díl x)
tak a bille už nikam nepoletíš žádnej Andreas ser na něj ej tu Tommíí xD
Á, Ikonka mi moc chyběla!
A zase platí, že když je třeba dát dvojčata dohromady, odsere to někdo jinej. Ubohá Simča. xDD Tak doufám, že bude aspoň bez následků, i když by si zasloužila trest za svoje hnusný chování k Andymu. :-/
Určitě je to láska x) ♥
Láska Bille, láska! To si zapiš za uši a hoď se tomu Tomovi okolo krku, zaslouží si to zato, co si mu provedl! 😉
Doufám, že se z toho Simon dostane a že se kluci mezitím usmířej…:-) Jinak mě docela potěšilo, že už Bill není taková primadona…**
wow. To je prostě úžasný. Už jsem si říkala kde je Ikonka 😀 No to bude sakra točo. Bitter to bys nebyla ty no kdybys to pořádně nezamotala 😀 A já to miluju.