Společník hvězd 3.

autor: Ivetka

,,Tak, Bille… Přemýšlela jsem nad tím, co s tebou uděláme, mezitím, co jsi byl v koupelně. Nejdřív ti ale řeknu, co všechno se s tebou bude dít, než se do toho všeho pustíme. Takže… Nejdřív se musíme postarat o tvůj vzhled. Musíme z tebe udělat naprosto jinak vypadajícího člověka, musíme ti pořídit šaty, umožnit ti, aby se z tebe stal naprosto nový člověk, a musíme ti umožnit, aby se ti dostalo pokud možno co nejvíc věcí, které k tomu všemu budeš potřebovat. Veliké, spíš obrovské plus pro tebe je, že si ani korunu z toho, co s tebou provedeme, nebudeš muset platit sám, což většinou není obvyklé. Lidé, kteří pracují stejně, jako budeš pracovat ty, si prošli naprosto stejnými změnami a většinou si to museli platit sami a ta investice nebyla malá. Byla obrovská a Bruno řekl, že ti tohle všechno sám zaplatí. Až se postaráme o to, jak budeš vypadat a co budeš mít na sobě, budeme tě musit naučit společenskému chování, naučit tě kultivovaně jíst, chovat se, prostě snad vše, co se očekává od společensky vzdělané osoby. S tebou to ale nebude těžké, jak tak koukám, jsi člověk, co rád spolupracuje, to je tvoje další veliké plus do budoucna. Takže Bille, odteď je pro tebe naprosto jiný život. Samozřejmě na jméno si pamatuj, ale pokud pod ním nechceš vystupovat, můžeme ti zařídit i pseudonym. Jak budeš chtít…“ Jessica na chvíli zmlkla, další velké plus pro Billa a ten se konečně dostal ke slovu.

Polovinu věcí z toho, co mu právě řekla si už stejně nepamatoval.

,,Ne… Moje jméno se mi líbí, to si chci nechat…“ zamračil se na sebe do zrcadla.

,,Dobře… Tak… bychom se pomalu mohli pustit do práce, co říkáš?“ pousmála se Jessica a stoupla si za Billa. Bill byl překvapený, že se do toho pouští tak rychle, ale na druhou stranu byl i rád. ,,Tak… už vím přesně, co s tebou udělám, chceš to vědět a nebo se chceš nechat překvapit? Měli jsme tu lidi, kteří na sebe během proměňování nechtěli ani pohlédnout…“ pohladila Billa po hlavě.

,,No… Myslím, že to překvapení by bylo asi zajímavější…“ pokývnul Bill. ,,Dobře…“ kývla Jess a zatáhla všechna zrcadla v místnosti. Billovi podala i jakési brýle. ,,Potom si je nasadíš…“ pokývla hlavou. Bill se usmál a uvolnil se. ,,Tak… nejdřív se ti začneme starat o vlasy…“ prohlásila Jessica a požádala Billa, aby si šel sednout k jakémusi umyvadlu, kde mu Jessica začala vlasy znovu omývat regeneračními balzámy a šampóny.

Bill byl až do večera na jedné židli a musel přetrpět tahání, neustálé česání. S Jessicou si povídali. ,,A jaký jsi měl vlastně život, Bille?“ řekla Jessica, když už na sobě měl Bill ty brýle, přes které k jeho překvapení nebylo vůbec nic vidět.

,,No já… nechci o tom teď mluvit…“ brouknul Bill a zavřel pevně oči, protože ho Jessica znovu zatahala… Ta to chápala…

Bylo přesně 19:30, když Jessica s Billem dnes skončila.

,,Tak všechna zrcadla tady v tom bytě máš zatáhnutá, takže se na sebe nebudeš vlastně moci podívat, a jestli chceš být opravdu překvapený, tak si ty vlasy necháš v téhle čepičce až do zítřejšího rána, než k tobě zase přijdu, ano?“ broukla Jessica a sundala Billovi brýle. Ten jen kývnul. ,,Tak… v osm hodin, to je… za půl hodinky ti přinesu večeři, tak… tu zůstaň… ano?“ pokývla hlavou…

,,Ano…“ souhlasil Bill a pomalu vstal, nechal si sundat ten plášť.

— druhý den —

Bill měl budíček přesně v 9:30, kdy mu Jessica přinesla snídani… Hned po ní Billa donutila, aby si udělal ranní hygienu… Když se Bill vrátil, začala se ho hned Jessica ptát.

,,Tak, vydržel jsi?“ ukázala na jeho hlavu.

,,Vydržel,“ kývnul Bill.

,,Šikovný… Tak se posaď… dneska půjdeme nakupovat to oblečení…“ pousmála se Jessica a Billovi čepičku sundala. Když Billovy vlasy po chvíli trošku poupravila, svázala mu jej do culíku, Billovi bylo jasné, že je má zřejmě delší, než je měl. Jessica mu potom přinesla další věci na převlečení a sluneční brýle. Když se převlékl a nasadil si ty brýle, vzala ho Jessica za ruku a rychlým krokem do odvedla až dolů před podnik, kde ho hned posadila do černého auta s kouřovými skly, kde už čekal jakýsi řidič. Jessica si sedla hned vedle Billa a jelo se. Bill nevěděl kam, ale strašně se na to těšil.

,,Tak Bille…“ zasmála se Jessica. ,,Začíná akce,“ dodala a z kabelky si vyndala šátek. ,,Je to totiž část města, kde jsou všude skleněné budovy, v jejichž odrazu by ses mohl krásně vidět, takže ti zavážu oči a dovedu tě dovnitř, kde jsou už zrcadla zakrytá… ano?“ pousmála se Jessica a bez optání Billovi sundala brýle a začala mu zavazovat oči. Moc dobře věděla, proč se dnes ještě nestarat o Billův obličej.

,,Skvělé… ne… trošku menší… ne… výborně…“ Bill poslouchal Jessicy názory, viděl oblečení, které si oblékal, ale neviděl ho na sobě, to viděla už pouze jenom Jessica, která všechno okomentovala. ,,Ne…“ zamračila se nad černou, koženou bundičkou…

,,Ale mně se tahle líbí,“ poprvé namítnul Bill. Jessica se usmála.

,,Tak o dvě čísla menší… Vezmi si ty černé kalhoty a začni si zkoušet boty…“ přikázala mu. ,,Ne… jo… jo… jo… ne…“ kývala hlavou pořád dokola. Bill se chtěl vždycky začít smát, když si ho Jessica prohlížela.
,,No tak pro dnešek by to stačilo…“ přiznala Jessica, když už byli asi v šestém obchodě a z každého si Bill odnesl alespoň 5 plných obrovských tašek. Jessica mu ještě vybrala doplňky, jako prstýnky, náramky, řetízky, kabelky, spony a ještě mnoho dalších věcí.

Bill byl za dnešek velmi unavený, proto byl upřímně rád, když na hlavu dostal čepičku a mohl si jít znovu lehnout. Všechno oblečení, co dnes s Jessicou nakoupili si odnesla ona. Prý to bude součást dalšího překvapení… Na které byl Bill velice zvědavý….