Otevři oči II 6.

autor: Ivetka

,,Tak se měj hezky, ahoj,“ rozloučil se Tom s Billem mezi dveřmi a Billa ještě přidrzle políbil. Bill mu ještě mávnul a potom se vrátil do pokoje, aby vše poklidil. Pořád myslel na to, co se stalo včera. Udělal jsi velkou chybu, Bille, že jsi to udělal. Víš, co jsi tím způsobil? Vždyť Tom má přítelkyni a s tebou jí podvedl, to se necítíš ani trošku hloupě? Kazíš vztah jiným tím, že jim lezeš do zelí, přitom nevěru ze všeho nejvíc nesnášíš. Tohle mu běhalo celou dobu hlavou, ale na druhou stranu: Proboha, vždyť Claire je kráva, vůbec se nezměnila, sám jsi měl možnost to vidět na vlastní oči a Tom s ní jen ztrácí čas. Neudělal jsi chybu, ty ses jen nebránil, jen jsi spolupracoval. To on si začal, Bille. Ty ne… A navíc se to líbilo vám oběma. Ne? Na druhou stranu mu tam běhaly i tyhle myšlenky. A po dlouhé době nepřetržitého přemýšlení Bill došel k jasnému závěru. Nic z toho, co se stalo včera i dnes, si nebude vyčítat. Jediné, nad čím teď přemýšlel, bylo, včerejší Tomovo ,,Miluju tě…“ Bill mu na to odpověděl stejně a Tom to dokončil ještě polibkem. Ale Bill si nebyl jistý, jestli to Tom myslel vážně, protože mu to potom už neřekl, a ani mu to nedal nijak najevo. Snad to pro něj ale muselo něco znamenat, ne? Tom je taky člověk, který tohle neříká jen tak. I když u Claire… no…

Když Bill poklidil pokoj, zamknul dveře a odjel svým autem k sobě domů, kde měl taky ještě spousty práce. Ve schránce měl několik obálek, dokonce mu přišel i pohled z Karibiku, kde je momentálně jeho kamarádka Cindy. Měl jí rád, znal se s ní sice jen přes internet, ale už několikrát mu byla velkou oporou. Taky se zde našlo několik účtů a tak podobně. Bill tyto obálky vždy otevíral jen za účelem, aby zjistil, zda není částka psaná uvnitř moc vysoká… Jinak ho to ani moc nezajímalo.

—-

,,Máš dnes čas nebo se mi vymluvíš na to samé, jako posledních 14 dní?“ Billovi přišla během vyučování od Toma SMSka. Chtěl se s ním totiž sejít, ale Bill teď měl ve škole zkouškové období, tak moc nechtěl zameškávat.

,,Já nevím, Tome… Máme teď zkouškový období, chci se tady udržet. Mám dneska do tří a vůbec nevím, v kolik se dostanu domů,“ odepsal Bill. Taky ho mrzelo, že Toma nemohl poslední dobou vůbec vidět, už se mu po něm nějak moc stýskalo.

,,No to mi vůbec nevadí, můžu na tebe počkat před školou…“ napsal po chvíli Tom. ,,Jenomže ty nevíš, kde tu školu mám…“ odepsal hned Bill. Tahle Tomova překvapení se mu vůbec nezamlouvala.

,,Máš hodnou maminku, která mi nakreslila už i mapku, udělal jsem si zkušební jízdu, takže přesně vím, kde jí máš. Mám na tebe teda odpoledne čekat, nebo mě nechceš vidět?“ Bill byl rozhořčen. Tomovi ještě odepsal, ať tam tedy něco před třetí je, a hned potom napsal mámě: ,,Už o mě prosím tě nikomu nedávej důvěrné informace..“ myslel to s ní dobře…

Osm hodin ve škole uběhlo jako voda a Bill si nandával koženou bundičku, vyhrnul si rukávy a dlouhou tašku si dal přes pravé rameno. Bundičku si dopnul tak do třičtvrtě hrudníku a pomalu se vydal ven. Myslel si, že Tom bude na místě pěškobusem, ale když ho uviděl opírat se u nádherného červeného sporťáku, myslel, že ho jednoduše klepne pepka. Bill k Tomovi pomalu došel, Tom měl typicky americké brýle a dredy dnes svázané jen do poloculíku. Moc mu to slušelo. Když Bill došel až úplně k němu, zastavil se, usmál se a vlídným hlasem ho pozdravil :,,Ahoooj“ … Tom se taky hned pousmál a přestal žvýkat žvýkačku, kterou odplivnul do kanálu.

,,Čus…“ pousmál se a za obří přezku pásku si ho přitáhnul až k sobě.

,,Co děláš?“ zasmál se Bill a rukama se opřel o jeho hrudník.

,,Co bych měl dělat?“ pousmál se Tom a Billa lehce líbnul na rty.

,,Aha…“ začervenal se Bill a Toma pevně objal. Přece jenom to byly skoro dva týdny, co se spolu ti dva neviděli. ,,Pojedeme ke mně?“ pousmál se po chvilce Bill a pohladil bříškem prstu Toma po nose.

,,Jak chceš,“ pokýval hlavou Tom a Billovi otevřel dveře na místo spolujezdce.