Společník hvězd 4.

autor: Ivetka

,,Tak pojď, ty můj manekýne,“ pousmála se Jessica hned, co Billa druhý den uviděla.

,,Co dneska budeme dělat?“ zeptal se znuděně Bill, protože v posledních dnech se učil, jak a na co se používají všechny příbory, co Japonci vymysleli, jak se chovat ve společnosti, jak správně chodit ve všech botkách, co s Jess koupili docela nedávno a vůbec všechny alespoň základní zásady, co bude Bill ve své nové práci potřebovat. Bill byl posledními dny velmi zklamaný, protože to, co se učil, ho náramně nebavilo, až na to, jak slušně jíst, protože dostával delikatesy přímo pod nos. A to se mu líbilo.
,,Dneska? Dnes ti udělám manikúru a potom tě nalíčím. Vlastně zítra přijde tvůj velký den, zítra tě uvidí Bruno a vlastně i všichni ostatní, co tě ještě neviděli.“ Spráskla ruce Jessica, když se nad tím dnem D zamyslela.

,,Ty mě budeš i líčit?“ kouknul se Bill na Jess.

,,Ano…“ pousmála se jeho směrem.

,,Tak jo…“ usmál se Bill. Kosmetiku a všechno okolo ní přímo miloval…

,,Ale nejdřív k těm nehtům, pojď…“ vzala Billa za ruku a táhla ho do jiné místnosti, kde měla připravený malý stolek se vším, co ke své práci potřebovala. Bill tomuhle nerozuměl. Poslouchal všechny Jessiny pokyny a díval se na to, co jí roste pod rukama.

,,Co to právě děláš?“ optal se Bill.

,,No… teď ti sundávám lůžka, protože je máš vysoko, potom ti nehty zbrousím, protože je máš s prominutím strašný a nalepíme na to umělé, kratší gelové nehtíky.“ Broukala pod nos.

,,Hele, nechceš ze mě náhodou udělat holku?“ začal se Bill smát.

,,Ale… nech toho, tohle je moje práce a vím moc dobře, co dělám..“ mlaskla Jess na znamení, že nechce další námitky ani slyšet.

,,Dobře,“ pokýval hlavou Bill a dál sledoval, co se mu děje s rukama.

,,No… A teď pojď, zkusím si tě nalíčit, jak ti to bude slušet, dneska ti vlasy dělat nebudu, abys je neviděl, ale dokážu si krásně představit, co ti s nimi zítra udělám…“ zasmála se trošku škodolibě Billova vizážistka.

,,Hm,“ zabručel Bill, stejně by bylo k ničemu něco víc říkat. Dřepnul si na křeslo, kam mu ukázala Jessica a znovu poslouchal vše, co mu řekla…

,,Otevři oči, zavři oči, dívej se nahoru, dívej se dolů, našpul rty, našpul tváře…“ Bill snad ani nevěděl, jak polovinu toho, co mu Jess říkala, má udělat. Nakonec se ale radostně dokopali až k výsledku. ,,Mmm… jsem asi Bůh, jestli budu skromná, protože to, co se mi podařilo během pár dnů, je nejlepší dílo, co jsem kdy vytvořila. Ten piercing ve tvém obočí tomu dodává tu pravou výraznost a ten piercing, co máš v jazyku, se k tomu neskutečně hodí. O tebe se budou lidi prát, Bille…“ znalecky potleskala Jessica, když si naproti Billovi sedla.

,,Chtěl bych se vidět…“ fňuknul Bill a doufal, že mu Jessica odhalí alespoň jedno zrcadlo. ,,No to v žádném případě, až zítra…“ Jessica seskočila zpátky na modré lino a stoupla si za Billa. Sundala mu malý něco jako bryndáček, co měl okolo krku, a hodila ho do pleteného koše se špinavými věcmi.

,,Ach jo,“ zakňučel Bill a zvednul se. ,,A jak moc mi to sluší?“ protáhnul se, přičemž mu pěkně zakřupalo v zádech.

,,Hrozně moc, jak říkám, je to moje nejlepší dílo… Jsem velmi zvědavá, co na to řeknou ostatní a hlavně ty…“

—-

,,Tak, žádný flákání, máme trošku zpoždění, tak ať to stihneme. Dole se připravují balónky, chlebíčky, dorty, plno pití, jídla, všechno prostě… Přijedou fotografové a to nejlepší! Přijede i pár celebrit, aby se na tebe podívali. Bille, tohle je opravdu tvůj velký den, tak nezapomeň na to, co jsme tě učili, ano?“ kárala ho Jess.

,,To si děláš srandu? To jste mi to nemohli říct dřív, že tam bude tolik lidí? Nemyslel jsem si, že to bude taková aféra. Nejsem na to zvyklý, něco pokazím…“ začal se Bill rozčilovat. Měl k tomu pádný důvod.

,,Já jsem se to dozvěděla taky až dnes ráno, tak na mě neházej jedy a pojď…“ mávla na něj rukou. Bill přešel ke svému křeslu a rozhořčeně si na něj sedl. Jessica se hned pustila do líčení. Dnes Billa nalíčila úplně jinak než včera, dnes používala prachový dojem. Začala make-upem, potom přešla na oči a na rty, ty zvýraznila jen průhledným leskem.

,,Tak. Teď ti dám na oči takový ty brejle zase, abys nic neviděl, budu ti totiž dělat vlásky…“ Jessica podala mladíkovi brýle, co už na sobě jednou měl, ten si je nasadil a nechal se dál obskakovat. ,,No… a teď ještě ty věci. Na chvilku jsem ti to sepnula ty vlasy, tak se jdi rychle obléknout a nekoukat na vlasy!“ upozornila jej Jess a ukázala Billovi do koupelny. Bill poslušně odešel a převlékl se do černých upnutých kalhot, do vysokých volně rozvázaných černých bot, do tmavě zeleného trička s nějakým černým nápisem a pomalu se vracel zpátky k Jessice. ,,Tak pojď,“ mávla na něj, a když k ní došel, podala mu pásek s velkou přezkou, pár náramků, obrovský řetěz na krk a tři prstýnky. ,,Teď si ještě sedni…“ usmála se, když Billovi připnula malý řetěz okolo džínsů. ,,Nemám ráda přeplácané věci, ale tohle ti fakt sluší,“ dodala ještě a rozpustila Billovi vlasy, poupravila je a nasadila Billovi znovu brýle. Potom Billovi přehodila vlasy přes ramena a ještě chvilku je upravovala. ,,No… tak pojď…“ vzala Billa opatrně za ruku.

,,Kam jdeme?“ optal se trošku nesměle.

,,No kam asi, dolů…“ usmála se Jessica…

,,Řekněte Brunovi, že můžeme začít,“ šeptla Jessica někomu, koho Bill ani neviděl, ani neslyšel.

,,Kde jsem? Proč mi nesundáš ty brýle?“ Billovi se začal zrychlovat tep.

,,Jsme za takovou… zástěnou… už dole… a čekáme, až tě pan Bruno uvede…“ šeptla tiše Jessica, ale vzápětí Bill slyšel trošku rozléhavým hlasem, jako když někdo mluví do mikrofonu.

,,Dámy a pánové, vítám vás zde na dnešní akci našeho podniku. Sešli jsme se tu, protože tu máme nový přírůstek. Za mnou nahoře na plátně se vám za chvíli objeví fotografie chlapce, který ještě nedávno bydlel na ulici. Uvidíte jeho podobu, jak vypadal, než jsme se pustili do jeho proměny a za malou chvíli se vám tu ukáže naprosto nový, Bill Kaulitz, který v posledních týdnech prošel hodně velkým návalem změn. Jak změny vzhledu, tak změny společenské. Bill se naučil všem těmto základům. Já osobně jsem ho doposud neviděl, jak právě vypadá, proto jsem stejně napjatý, jako jste vy. Proto to nebudu dále prodlužovat, protože Bill právě teď stojí za mnou a odděluje nás jen tahle malá zrcadlová stěna a je připravený na naší reakci. Takže. Ještě bych vám všem chtěl poděkovat, že jste se zúčastnili a zároveň vám popřát, ať si to tu užijete a dobře se tu bavte…“ Bill podle hlasu poznal pana Bruna. Nasucho polknul.

,,Tak utíkej,“ šeptla Jessica a Billovi sundala brýle. Billa do očí uhodilo velké světlo. Pan Bruno na něj prsty ukázal, ať jde k němu, přitom k Billovi stál ještě pořád zády. Všichni najednou utichli. Pana Bruna to donutilo se otočit a samým údivem si zakrýt ústa. Bill nervózně došel až k panu Brunovi a nesměle se usmál.

,,No… tak to je opravdu gól… Asi budu muset naší vizážistce zvýšit plat,“ začal se pan Bruno smát, a konečně s tím smíchem si mezi sebou začali lidé zase povídat. Bill se porozhlédl okolo sebe, až koutkem oka narazil na zrcadlo. Pomalu se otočil a sám se taky na chvíli chytnul za pusu. Vlasy měl dlouhé, černé, ofinu načesanou nahoru a sepnutou několika pinetkami, které nebyly ve vlasech vidět. Mezi černými vlasy měl několik fialových proužků. Vlasy měl nepravidelně sestříhané a ty nejdelší mu sahaly snad až do půli zad. Oči měl fialově, tmavě nalíčené a to oblečení dokonale obrýsovalo jeho útlou postavu. Vypadal nádherně. Jeho tvářičky zdobila načervenalá tvářenka, všechno vypadalo naprosto úžasně. Potom pozvedl hlavu a podíval se na svou fotografii před svou změnou.

,,To není možné,“ zašeptal a pomalu se začal otáčet zpátky. Tohle je důvod velké oslavy…