autor: Lea
Tom nehybně seděl a nevěřícně upíral na matku oči.
,,Co jsi to řekla?“ Simone ale jen sklopila oči, z kterých jí už dlouhou chvíli tekly slzy.
Tom cítil, že se mu začínají třást ruce. Gordon není jeho otec, jeho otec je Jorgen Kaulitz, otec syna kterého unesl, s kterým spí… moment syn?? Ale to znamená, že…
,,Bill je tvůj bratr, jste dvojčata,“ zašeptá Tomova maminka, jako by mu četla myšlenky. Tom pootevřel pusu, ale nevyšel z ní ani hlásek. Oči měl široce rozevřené, téměř vyděšené. Jako by se bál té pravdy, kterou právě slyšel.
,,T-To není možné,“ zachraptěl. To přece musí být nějaký omyl. Simone ho pohladila po ruce.
,,Nechtěla jsem ti to říkat. Neměl jsi vědět, že máš bratra. Bylo by to pro tebe všechno lehčí. Jenže neviděla jsem jiné východisko, než se ti přiznat. Ani ve snu by mě nenapadlo, že uneseš vlastního bratra,“ vysvětluje mu tichým hlasem. Tom ji ale skoro nevnímá. Pořád to nemůže pochopit. On… Bill… je jeho bratr? Ale v tom případě…
Zalapá po dechu. Spal s vlastním bratrem?? Otřese se odporem. Přijde mu to tak… hnusný a odporný.
,,Tome? Bože, měla jsem ti to říct dřív. Chápu, že jsi v šoku a asi tě to všechno mrzí, ale… nevím, co chceš dělat dál,“ ozve se Simone. Tom vzdychne.
,,Co Gordon?“
,,Neví o tom. Víš jaký je. Nechci Billa ohrožovat.“ Tom sklopí oči.
,,Dotáhneme to do konce. Jiná možnost není,“ zamumlá, i když ho ta slova bolela. Simone zaprskala.
,,Možná jsem se o Billa nikdy nestarala, ale nenechám ho, abyste mu ubližovali! Vždyť je to můj syn, proboha!“
,,Nic se mu nestane,“ přerušil ji rázně Tom.
,,A to ti mám jako věřit? Nemysli si, že nevím, o co jsi se pokoušel!“ zaječí Simone. Tom vyskočí na nohy.
,,Jak to sakra víš?!“
,,Chtěl jsi znásilnit vlastního bratra!“ křičí na něho dál Simone když vtom..
,,To ne,“ ozve se výdech. Tom i Simone se otočí. Ve dveřích stojí Bill, celý bledý, vystrašený s nevěřícně rozevřenýma očima. Všechno slyšel.
,,Bille…“
,,To není možné,“ špitl černovlásek a z očí mu začaly téct slzy. Hroutí se mu celý svět. Tom je jeho bráška? A Simone jeho maminka? Do čeho se to proboha dostal?
,,Bille… promiň,“ vykoktá Simone. Promiň je jediné slovo, které ji napadlo. Nic jiného svému synovi říct nedokázala. Bill se svezl po stěně na zem a zabořil si obličej do dlaní. Rozplakal se.
Tom se na něho zadíval. Chtěl vstát a utěšit ho, ale… nešlo to. Prostě nešlo. Když si vzpomněl na všechny ty věci, které dělali nahoře v pokoji, vznášel se ve vzduchu… ale když si připomněl, že je Bill jeho bráška, chtělo se mu zvracet. Vyspal se s vlastním dvojčetem!
Simone už to nevydržela. Vstala a přidřepla si k Billovi. Ten se otřásal vzlyky. Žena ho pohladila po vlasech.
,,Billí… omlouvám se… nechtěla jsem…“ začala, ale Bill ji odstrčil.
,,Jděte pryč,“ vzlykne.
,,,Ale Bille… já za to nemůžu!“
,,Ne a kdo?“ Simone sklopila hlavu.
,,Když se rozdělovali děti, připadl si Jorgenovi. Našel si pro tebe druhou matku, Tinu. Věděla jsem, že je to skvělá žena, a že se o tebe postará. Proto jsem ti neříkala, že jsem tvoje pravá matka.“
,,A-Ale proč ten únos?“ zaštká chlapec.
,,Shoda náhod. Gordon nevěděl, že jsi můj syn,“ vysvětlí Simone a setře chlapcovi slzy. Pak ho sevře v náruči. Po osmnácti letech… Bill chvíli jen ztuhle seděl, pak se ale přitiskl k matce a nechal se sevřít v její voňavé náručí.
,,Mami,“ špitl dojatě a slzy se mu z očí řinuly proudem. Simone na tom nebyla jinak. Líbala svého synka do vlasů a pevně ho objímala.
,,Slib mi, že… že už bude konec,“ zašeptal náhle Bill. Simone věděla, co tím myslí. Zhluboka se nadechla.
,,Nemůžu ti slíbit, že se ještě uvidíme. Jorgen si to nepřeje,“ řekne tiše a odvrátí oči. Její exmanžel jí vždy zakazoval stýkat se s mladším synem. Bolelo ji to, ale… nechala to být. A teď toho litovala.
Kdo ví, jak dlouho by se Simone mazlila ze svým ,,znovunalezeným,, synkem, nebýt Toma, který je přerušil.
,,Myslím, že je čas odjet, mami.“ Jeho hlas byl najednou tak chladný a necitlivý…
Simone vstala a usmála se.
,,Ano, myslím, že vy dva si toho máte hodně co říct. Tak… ahoj Billí,“ sloní se k synovi a políbí ho. Zamává Tomovi a odejde.
Bill se trochu pousmál. Byl nesmírně rád, že se o své mamince dozvěděl. A… taky tu byl fakt, že má dvojče. Dvojče, které miluje pravou láskou. Tak čistou láskou, že čistší být nemůže. Čistá jako sklo. Sklo, které mělo každou chvíli prasknout…
,,Tomi,“ špitne zamilovaně Bill a sedne si k Tomovi. Natáhne se, dá mu polibek a otevře pusu, aby mu řekl, jak moc ho miluje. A vtom… mu přiletí facka.
Billa nápor Tomovy dlaně porazil na zem. Skutálel se z pohovky a ošklivě se bouchl do hlavy. Vytryskly mu slzy. Co se stalo? Zvedl oči a zjistil, že se Tom na něj dívá téměř nenávistně.
,,Už nikdy ne mě nesahej,“ zavrčel temně.
,,Ale Tom-mi… lásko…“
,,Neříkej mi lásko!“ zasyčel Tom tak chladně, že se Billovi zježili vlasy. Tohle není jeho milovaný Tom.
Tiše vyjekl, když Tom vstal a vytáhl ho za nohy. Pevně ho uchopil za loket a vlekl do pokoje.
,,Incesťáku hnusný, už nikdy mi nedávej pusu, jasný?“ hnusně se na Billa zadíval a shodil ho na postel. Ten se rozplakal.
,,Ale Tomi, já tě miluju,“ vzlykl.
,,Cože?? Cože?? Ty jsi neslyšel mámu? Jsi můj bratr, dvojče, krucinál!“ křičí Tom.
,,Ale to je mi jedno, miluju tě a nic mi v tom nezabrání!“ zakvílel Bill. Tom se zhnuseně otřásl.
,,Je tu problém. Já tě nemiluju. A neberu tě jako bratra. Rozumíš?? Tak rozumíš, ty jedna zmalovaná děvko?!“ zařval na Billa, který se po jeho slovech doslova zhroutil v záchvatu pláče. Proč to dělá? Vždyť mohly být spolu… i když jsou bratři…
Tom se na něho naposled opovržlivě podíval a pak vyšel z pokoje. Zabouchl dveře a zamkl je. Klíče si strčil do kapsy a šel do vedlejšího pokoje. Svlékl se a sedl na postel. Zamyšleně vyhlédl z okna.
Bylo toho na něho moc. Simone, Bill, Jorgen, Gordon a… ta zpropadená láska. V tuto chvíli Billa nesnášel… ale nemusel být na něho tak hnusný. Ach jo, s tou zmalovanou děvkou to asi přehnal. Ale on si o to prostě koledoval. Neměl ho líbat a vyznávat mu lásku, když je jeho dvojče! Když jim v žilách teče stejná krev, když byli devět měsíců spolu v břiše jejich matky!
,,Měl bych se mu omluvit. Ale teď ne. První si musí uvědomit, že je konec,“ zamumlal zamyšleně Tom a lehl si. Ale chce on opravdu konec?
Čas je neúprosná věc. Člověk si mnohdy ani neuvědomí, jak na něho tlačí. A Tom si to taky neuvědomil. Bohužel.
Bill poté, co Tom odešel, hrozně plakal. Bolela ho Tomova slova. A jeho láska pro tuto chvíli opravdu ochladla.
Ale to se spraví. Vždyť oni jen potřebují čas.
Ale ten se každou vteřinou zkracuje… a zítra už bude pozdě… pro oba.
autor: Lea
betaread: Janule
nj menší komplikace doufám,že se to brzo vyřeší honem dááál
opravdu dobrý vyhlídky….
superky Leo ty dokážeš čloěvku ublížit psychycky to sem netušial
[3]: Nekecej xDDD Že zrovan ty jsi něco nevěděla xDDD
Sakra, Leo! xD Tak ale teď se mi rozbušilo srdce jak prase… ^^ Jsem myslela, že se tady rozbulím nebo co… xD Tom se choval povrchně, vždyť sám to chtěl! Hej, že mu to natřeš? Ať taky hezky trpí! xD
No, to si děláš srandu! Jéžiši, Kriste, tohle musí mít další díly, nebo nebudu spát!!! Je to tak strašně krásný!!!
OMG! Honem dál. Leo, ty mě jednou zabuješ.. a ta poslední věta….aaa!!!! Neeee!!!!
jabadabadůůůůůůů, bude psychóóó!!!!
Nechapu jak takový zjištění může zničit ten cit…. :-/
[9]: Tak si to zkus představit. Kdyby jsi někoho milovala a pak zjistila že je to tvoje dvojče nebo sourozenec
wow. to je prostě mazec. Já miluju když je Tom takovej. No upe prostě jak mu řeklo děvko tak já málem jásala. Miluju psychický trauma. Jsem moc zvědavá jak to bude dál. Leo vůbec se toho neboj. Trocha týrání a sadismu neuškodí 😀 😀
[9]: jo takovej cit dokáže zničit i menší zjištění než tohle. To mi věř.
[11]: No holka já mám z tebe dost. Skoro všichni když si přečetli to jak Tom nadává Billovi do děvky tak mu v duchu nadávali a Doris? Ta Tomovi provolává slávu xDDDD
ou..Tom bol fakt hnusny..to mu nemal hovorit.. chudacik Bill…