I can’t help myself 21.

autor: Ivetka a Doris

„Tak pánové, kdo mi uklidí můj bordýlek?“ se smíchem sebou plácnu na postel a jen čekám, jak zareagují. Andy se jen ušklíbne a se slovy: „Jsi asi upadl, ne?“ na mě ukáže pozvednutou pěstí. Jen se zasměju, zvednu se z postele a začnu sbírat těch pár věcí, co mám poházených po zemi. Naštěstí toho není moc. Hodím to do skříně a ustelu si svojí postel.

„Můžeš se prosím nadzvednout?“ sladce se na mě usměje Bill a tahá za peřinu, kterou jsem mu nevědomky zasedl.

„Jo, promiň,“ nadzvednu půlku zadku, aby si tu peřinu mohl vytáhnout. Chvilku ho pozoruju, ale pak si dojdu ke skříni dohledat věci do toho aqvaparku, abych to nemusel dělat na poslední chvíli. Celý dopoledne uteklo dost rychle. S klukama jsme byli u sebe v pokoji, poslouchali hudbu a jen tak zkrátka debatovali. Docela jsem se do toho bazénu těšil.

„Tak jsme tu všichni?“ přejede učitelka pohledem celej autobus po tom, co se všichni natěšený narveme dovnitř. S klukama jsme si pochopitelně opět zabrali místa úplně vzadu. Trochu mě překvapilo, že Bill se zase posadil až k okýnku, ale moc jsem to neřešil. Cesta trvala asi hodinu.

„Takže za tři hodiny ať jste všichni tady, nebudu vás tu nahánět,“ upozorní nás ještě učitelka, když všichni vlezeme už nachystaný do toho areálu.

„A už zase se koukáte na mě?“ ohradím se, ale vzápětí se zasměju. Musím říct, že to tu nevypadá vůbec špatně.

„To víš, Tomášku, nikdo jinej takový problémy nedělá,“ rejpnul si Bill, když učitelka a zbytek třídy zamířili každý jiným směrem. Jen se na Billa zašklebím a pak se začnu nehorázně smát. Andy totiž zrovna zkoušel, jaká je voda v brouzdališti.

„Bože,“ protočím očima, vezmu Billa za ruku a táhnu ho k nejbližšímu velkýmu bazénu.

„Je to studený,“ zakaboní se Bill a skočí mi kolem krku. Trochu mě to zarazí, ale vzápětí se jen sladce usměju, chytnu ho za záda a zakloním ho do vody. Miluju, když se mu ty mokrý vlásky lepí na obličej. S klukama vyvádíme, jak malý Jardové.

„Hele co jít do tý restaurace? Třeba na zmrzku?“ Navrhnu asi po hodině a půl našeho dovádění, kdy si ostatní musí myslet, že jsme se zbláznili.

„No jasně,“ nadšeně přikývnou i ostatní.

„Ty jo, to jsou hrozný porce, to já sám nesním,“ zamračí se Bill.

„A co si dáváš?“ kouknu na něj. Sedí naproti mně, takže mám krásnej výhled. „No chtěl jsem ten čokoládovej pohár,“ kníkne a jakoby smutně se na mě podívá.

„Tak si ho dáme na půl,“ mrknu na něj a ihned to objednám. Bill se jenom sladce usměje. Asi za deset minut už máme každý to svoje. „Ty jo dali nám jen jednu lžičku, tak se budeme muset podělit,“ kouknu na Billa a pousměju se. Bill se jen uculí a hned se chopí lžičky, nabere na ní pořádně zmrzliny a šlehačky a pomalu mi to podává k puse. Kouká u toho tak svůdně. Jen se na něj usměju a zmrzlinu si od něj vezmu. Je u toho hrozně rozkošnej. Neodolám a nártem přejedu po jeho lýtku. Bill jen trochu nervózně poposedne, ale dál pokračuje v papání a nezapomene dát i mně.

Zbytek času jsme trávili na skluzavkách a tobogánech, do normálního bazénu jsme se šli jen tak zahřát. S Billem jsme tu ale skotačili asi nejvíc. Pořád jsme dělali vláčky a navzájem se topili, hráli kohoutí zápasy… Házeli se do vody a podobně. Musím uznat, že jsem si to tu vážně užil a i přes pomyšlení, že mi moje dredy budou schnout minimálně dva dny. Ve sprše jsme se ještě cákali vařící vodou, než jsme se šli osušit a obléci. Musím se přiznat, že když se Bill vedle mě převlékal, pořád mi pohled ujížděl k němu a u něj to bylo nejinak. Při zpáteční cestě autobusem si konečně sednul vedle mě a celou cestu jsme si proleželi na ramenou a pospávali, ostatně jako všichni z party.

,,Tak, pánové, nezapomeňte na to, že dnes večer je od devíti ta diskotéka, takže jak to tak vidím, tak Tom tu bude mezi prvními…“ zase mě poplácá po hlavě.

,,Ježiš, já si na vás asi taky brzo zasednu a to budete koukat… Na ten tanec,“ přidrzle se zašklebím a spolu s ostatními jdu nahoru do pokoje. ,,Vy se tak máte, že ty vlasy už máte suchý, já z toho pořád ždímám vodu,“ prohodím s obrovským turbanem na hlavě.

,,Já jsem si s sebou vzal fén na vlasy, tak ti to můžu trošku vyfoukat, jestli to tomu nijak neškodí,“ navrhne Bill.

,,Vážně? To by bylo super…“ pousměju se a jdu k němu. Bill si ze skříně vytáhne fén, zapojí ho do zásuvky vedle postele, na kterou si i sedne, já si sednu vedle postele a zády se o ní opřu, aby mi to Bill mohl pohodlně vyfénovat. Asi po 20ti minutách kluci řeknou, že jdou ven za ostatními, že se projdou, ať potom přijdeme. ,,Všiml sis toho, že vždycky, když mají tu možnost, tak nás spolu nechají o samotě? Nemyslíš, že Andy a spol. něco kujou?“ houkne Bill přes ten fén.

,,Blbost, Andy se nám možná snaží trošku pomoct…“ pousměju se, nikdy jsem nesnášel, když se mi někdo hrabal v dredech, ale od Billa to tak příjemně lochtá až v podbřišku.

— večer —

,,Ach jo, já to přesně čekal…“ dám si na chvilku obličej do dlaní, když ke mně Bill přijde, při ploužáku.

,,Tak hele, já si to zasloužím, za to, že jsem ti dneska skoro dvě hodiny fénoval ty dredy,“ ohradí se a vytáhne mě bez jakéhokoli zeptání na nohy a vtáhne doprostřed parketu mezi tancující páry.
,,Dneska mi připadalo, že jsi se mnou chvilku i flirtoval…“ pousměje se Bill při tanci.

,,Taky, že ano, flirtování nám neuškodí ne? Alespoň trošku navážeme začátek toho vztahu…“ kouknu na něj a pokusím se o úsměv, i když jsem dost nervózní.

,,Takže tím mi chceš naznačit, že už jsi připravený na ten vztah?“ přitiskne se ke mně Bill ještě víc a stehnem se mi začne třít o rozkrok, což se snažím ze všech sil ignorovat.

,,Dalo by se to tak říct,“ z části souhlasím.

,,Ale ale, neříkal pán, že nechce, aby se tu mezi námi něco stalo?“ podiveně ke mně zvedne pohled a dýchne na mě.

,,No… nemusí se přece něco stát už tady, a navíc, ty by jsi byl určitě velmi rád, kdybych to odvolal…“ pošeptám mu tiše do ouška, které hned na to skousnu mezi zoubky.