Bad boys 24.

autor: Doris

Bill se ještě chvilku díval na dveře, kterými Andy odešel. Po chvilce zatěkal očima kolem sebe a automaticky si olízl rty. Jak dlouho to může být, co odešel z věznice? Tak dvě hodiny? A on už se líbá s jiným. Postupně si ale zvykal na to, že tyhle myšlenky ho budou doprovázet po celou dobu jeho pobytu u Andyho. Musel ale taky uznat, že z Andyho měl přehnané obavy. Choval se jako celkem fajn kluk. A co bylo pro Billa nejdůležitější, jako férovej boss. Co má být utajeno, tak taky zůstane. Bill se posadil na postel a začal se přehrabovat v taškách plných věcí. Konečně si mohl do sytosti užívat toho množství oblečení a doplňků co měl. Shodil ze sebe věci, ve kterých přijel, a převlékl se do nových. Přesně do toho, co mu pasovalo nejvíc. Nezapomněl si doupravit make-up a navěsit na sebe pár zkrášlujících cingrlátek. Takhle se prostě cítil nejlíp. Poté se začal pozorně rozhlížet po Tomově pokoji.

Viselo tu pár plakátů hudebních kapel, které Bill neznal, na stole bylo pohozeno pár CDček, ale jinak perfektně uklizeno. Trochu se tomu divil. Tom si moc neuklízel. Asi za to byla zodpovědná Amanda. Přeci jen ženská ruka v domácnosti. Billovi se trochu svíralo srdce, když rukama sjížděl jednotlivé kusy nábytku, věděl, že se jich tu dotýká Tom. Tak moc chtěl, aby to všechno už bylo za ním. Aby mohli být konečně spolu bez jakýchkoliv problémů. Asi po hodině už Billovi přišlo blbé, být zalezlý v pokoji. Přeci jen, má tu být pro Andyho. I když ten sám říkal, že dneska nic chtít nebude. Bill vyšel z pokoje a zamířil do kuchyně. Andy si tam zrovna nandával na talíř nějaké nevábně vypadající těstoviny s čímsi. Bill si trochu odkašlal, aby na sebe upozornil a z lednice si vytáhl lahev džusu.

„Bille, nemáš hlad? Nandám ti taky.“ Otočil se na něj Andreas a s úsměvem mu pod nos podstrkoval talíř. Bill na to jen nedůvěřivě koukal.
„Neboj. Jenom to hrozně vypadá, ale je to celkem dobrý. Vařila to Amanda,“ vysvětlil Andy, když si všimnul Billova ne zrovna nadšeného výrazu.
„Ne, že by teda uměla vařit, ale tohle je asi její nejlepší dílo. Tohle se jíst dá.“ Naklonil se a pošeptal Billovi do ucha. Bill se musel upřímně zasmát.
„No tak dobře. Trochu si dám.“ Přikývl a posadil se na kuchyňskou linku. Andreas vzal další talíř a nabral porci i pro Billa. Podal mu to a sám zůstal opřený o linku. Bill se do toho párkrát zašťoural vidličkou, než se odhodlal to dát do pusy, ale pak musel uznat, že to opravdu nechutná špatně. Postupně v něm mizel veškerý obsah talíře.
„Andy? Ty… máš už nějakej plán na odpoledne a večer?“ ozval se nesměle Bill, když vedle něj Andy skládal nádobí do myčky.
„Ne, nemám. Máš nějaký specielní přání?“ zvednul k Billovi zrak. Bill by měl spoustu přání. Konec konců, nebyl mezi lidmi jak dlouho. Teda mezi normálními lidmi. Nejraději by se šel sám courat po městě a přišel by až nad ránem, ale nezapomínal, že má dělat Andymu společnost.
„No, rád bych šel někam ven.“ Pokrčil Bill nesměle rameny. „Třeba do in-line parku. Celkem rád bych si zase zajezdil.“ Navrhl Bill program na dnešní odpoledne.
„No… tak jdi.“ Pousmál se Andy. Neměl v plánu Billa držet celý den zavřeného doma. Billovi poskočilo srdce. Může jít. A může jít sám?
„A ty nepůjdeš?“ ozval se přeci jen ze slušnosti. Andy ale jen zakroutil hlavou.
„Ne. Já na bruslích neumim. Jen jdi a užij si to. Určitě máš s kým jít.“ Zasmál se Andy. Bill seskočil z linky a radostně ho objal.
„Tak dobře. Ale večer budu s tebou. Slibuju.“ Šeptnul Andymu do ucha a utíkal do pokoje pro mobil, aby mohl zavolat B.B. a sehnat pár lidí, co by s ním šli. Andy za ním jen pobaveně kroutil hlavou. Přesto ale muset uznat, že ho Billova poctivost těšila. To jak se opravdu Andymu snaží vyhovět ve všem. Bylo mu jasné, že kdyby mu zakázal jít, Bill by ho poslechl. Ale to on sám nechtěl. A Billovo zakončení větou, že večer bude s ním, ho taky potěšilo. Nemohl popírat, že na něj neměl chuť už teď, ale přišlo mu nefér od Billa něco vyžadovat hned první den, co ho pustili. Holt svoje touhy bude muset zkrotit.

Bill zatím v pokoji domlouval s B.Bm, kdy se v kolik sejdou. Půjde jen on, B.B., Klára a Yvette. Nikdo jiný na bruslích moc neumí a nebo je to nebaví. Za půl hodiny už se Bill obouval do svých kolečkových bruslí a loučil se s Andym. Bill by bez bruslí nemohl být, a tak mu je B.B. rovnou přibalil.
„Přijdu brzy. Opravdu.“ Ujišťoval Bill Andyho už po několikáté, zatímco Andy sundával z kroužku náhradní klíče od domu a podával je Billovi.
„To je v cajku, Bille.“ Ujistil ho už asi po sto padesáté. „Tady máš klíč, ať nemusíš zvonit. A užij si to.“ Usmál se Andy a otevřel Billovi dveře na znamení, že už nic nechce slyšet. Bill na chvilku zaváhal, ale nakonec přeci jen chytil Andyho za týlem a dlouze ho políbil na rty. Bral to jako důkaz vděčnosti. Andy jen spokojeně vydechl a chvíli se díval za odjíždějícím Billem. Poté zavřel dveře a odešel do obýváku, kde studoval mapu města. Hledal další vhodné místo, které jeho banda ještě nezkrášlila grafitem.

„Víš, že je zadaný.“ Ozvala se Amanda a sedla si vedle Andyho.
„Vim. A proč mi to říkáš?“ otočil se na ni Andreas. Amanda se jen přišoupla blíž a sladce se culila.
„Líbí se ti. Víc než je zdrávo. Poznám to. Za tu dobu, co si tu měl jednoho milence za druhym, už to poznám. S žádnym ses takhle nemazlil. Na žádného si nečekal.“ Špitala mu do ucha a dlaní mu klouzala po stehně. Andyho to nechávalo naprosto klidným. Nebylo to poprvé, co by to na něj zkoušela. A nikdy neuspěla.
„Mám ho na sex. Nic víc, nic míň.“ Odseknul Andy a znovu se zadíval do mapy. Amanda měla částečně pravdu. Bill se mu vážně líbil. A uměl si představit, že by to byl ten kluk, s kterým by zůstal, ale respektoval to, že Bill patří jinému.
„Nejsem svině, abych mu kazil vztah s Tomem. A nech toho pořád. Víš, že mě stejně nedostaneš, protože jsi holka.“ Pokračoval dál, aniž by se na ní koukal, a s ledovým klidem odsunul její ruku.
„Už jim ho kazíš. Provalí se to, Andy. Jednou se to provalí.“ Zpřísnila Amanda trochu na hlase. Andy se na ní prudce otočil.
„Neprovalí. Víš moc dobře, jaký následky by to mělo pro kohokoliv, kdo by o tom Toma informoval. Myslim, že ani ty a ani nikdo jinej z nás všech takový problémy nechce.“ Přísně jí připomněl dohodu, co uzavřel s B.Bm a se všemi ostatními ohledně mlčení, zvedl se z gauče a raději odešel do svého pokoje.

autor: Doris
betaread: Janule

7 thoughts on “Bad boys 24.

  1. Proč mám takoví tušení že tahle povídka nebude mít happy end? Doris…nechceš mě ujisit že to skončí dobře??:D:D

  2. tomi: abys nelitoval svého výroku hele 😀
    Lea: možná dobře, možná špatně. Nechám si to pro sebe i když už vim jak to nechám celý dopadnout 😀

    jinak všem děkuju. Teď asi zase chvilku potrvá přidání dílečku. Nemám moc časík, ale pokusim se jich o víkendu napsat co nejvíc, ať máte co číst a nejste zbytečně napnutý. Ale chtěla bych taky pohnout s Krví…takže to půjde pomalu. Tak trpělivost.
    Díky za komenty.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics