autor: Theodor
pairing: Bill/Bushido
Hey leute,
tak další povídka je tady :D, máte stoprocentně velikou radost, že? Jo nápady jsou pořád a o ně v poslední době není nouze. Opět potěším uchyláky a příznivce BILLSHIDA! Protože, právě o tomto je naše další povídka s názvem „Otcova obět.“ No už vidím, jak si čtete začátek a slintáte po klávesnici, tak vzhůru do toho 🙂
Varování: BILLSHIDO, !!!!sex!!!!, deprese a teror (ze začátku)
Pac a pusu Theodor ♂+♂=♥
Šero, mráz, temnota.
Půlnoční měsíc, jehož světlo ovívá vlhký studený vánek, bledá tvář, prázdné oči, bez života a bez jiskry.
Srdce bez lásky, bez porozumění, bez citů. To srdce zkřehlé, kdysi plné života, teď však v prachu se válí.
Dlaně se dotýkají studeného okna, na které padají tlusté kapky vody.
Venku to vypadá strašně pochmurně. Je tma, je hluk, je strach a smutek. Všude kolem obchází smrt a emoce. Nikdy z tohoto světa nezmizí a my jsme toho důkazem…
Osamělá slza se odpoutá od bledé tváře a spadne na chladný parapet. Nehty se do něj zaryjí, tak hluboko, že po nich zůstávají jizvy.
Jizvy na dřevě, na duši, na srdci…
Berlin
Vysoká, podvyživená, plavovlasá postava utíká do noci. Oděná pouze do roztrhaných kalhot a ušmudlaného trika. Kolem se prostírá tma a ona zřetelně slyší své bosé nohy dopadající na miliony lístečků a větviček. Je podzim, je chladno… avšak ta postava stále utíká, bojí se, slyší další kroky, které se ji snaží doběhnout. Najednou ucítí náraz a spadne na cestu.
„Nech mě odejít!“
„Nemohu a ani nechci, dobře to víš, Bille!“ Řekl vysoký hnědovlasý bledý muž ve drahém smokingu, sedící na bezbranném chlapci. Chlapec se snaží vzdorovat, snaží se od něj vyprostit, od člověka, který se nazýval jeho otcem…
„Prosím, Gordone!“ Řekl plačtivě a modlil se. Modlil se ke každému, kdo by mu zrovna teď mohl pomoct. Šance, že by byl někdo tak brzo ráno v parku, byla vážně mizivá. Bill ale stále měl tu naději. Naději na spásu, na záchranu, na nový život. Na život daleko od tohoto muže.
„Přestaň fňukat, Bille. Stejně tě nikdo neuslyší. Teď se vrátíme domů a doděláme to, s čím sme začali.“
Ukázal na svůj poklopec a sbíral Billa ze země.
S Billem nikdy nebylo zacházeno jemně. Byl často obětí teroru, hlavně od svého otce. Bydlel, no spíš přežíval v malém prostoru ve sklepě otcova domu. Bývalý sklad na uhlí, s rozměrem 4 x 3 metry, smrděl zatuchlinou. Na zemi byla prožraná, pruhovaná matrace od myší, v jednom rohu kýbl, v druhém miska s vodou a ve třetím řetězy. Dveře do této místnost byly železné a skrývaly se za velkou skříní, nikdo neměl možnost se o Billovi jakkoli dozvědět.
Bill tady žil už od svých šesti let. Dnes mu má být sedmnáct a on neumí nic, neumí číst, neumí psát, nezná nic. Je jen takové týrané zvířátko. Většinu svého života prožil ve tmě a ve strachu z toho, co mu provede jeho otec. Do svých čtrnácti si myslel, že je to normální, a že každý takto žije, ale o rok později, byl vypuštěn na chvíli na zahradu a přes díru v plotě nakoukl ven. To, co viděl, se velmi lišilo od toho, jak žije.
Na ulici si hrály děti. Měly krásné oblečení a plno hraček. Usměvavé rodiče, kteří je zahrnovali láskou.
Od té doby se Bill snažil o útěk. Vždycky, když to udělal, tak ho chytl jeho otec dřív, než někoho na sebe upozornil, zmlátil ho a následně i znásilnil.
Gordon měl ženu a dvě dcery. Jeho žena Sára byla rudovláska, velmi milá paní, ale o Billovi nevěděla vůbec nic. Dcery Katrin a Ella byly taktéž rudovlasé a bylo jim oběma 15, byly to totiž dvojčata. Celá rodina, kromě Billa, si žila v luxusu. Gordon své dcery zahrnoval penězi a vším možným, neodepřel jim nic. Proto obě dcery byly tak rozmazlené, ale nebyly zlé.
Byl čtvrtek, když obě dcery přišly domů. Nikdo však doma nebyl, jen Bill, který seděl ve svém vězení za velkou skříní. Ella, celá rozparáděná, dostala chuť na kompot, který byl zrovna ve velké skříni dole ve sklepě.
Šla po schodech dolů a pobrukovala si písničku od Beyoncé. Otevřela velkou skříň a vzala meruňkový kompot do ruky. Mlsně se olízla a skříň zavřela. Všimla si škvíry mezi skříní a tak se podívala zblízka. Už natáhla ruku, aby skříň odstrčila, když ji někdo najednou volal.
Stáhla ruku zpět a vydala se zpátky po schodech do kuchyně.
Bill vytřeštil oči, když slyšel zavření skříně. Už si myslel, že zase za ním jde. Že mu zase ublíží a on chudák nebude ani moct sedět. Když se nic nedělo, složil hlavu zpět na matraci a snažil se usnout. Pořád mu to nešlo, nahoře se něco dělo. Furt tam cosi bouchalo a zavíralo. Pak uslyšel hlasy.
„Tak miláčku, odjíždíme?“
„Tak miláčku, odjíždíme?“
„Ano, Sáro, pojeďme, ať jsme u tety včas.“
To bylo všechno, co Bill slyšel. Na rtech se mu mihl úsměv a cítil štěstí. Měl šanci odsud utéct a už se nevrátit. Jeho teta bydlela až v Drážďanech, takže měl moře času.
„Ještě si pro něco zajdu do sklepa.“
Uslyšel náhle svého věznitele. Bill ztuhl, lehl si na matraci a sledoval mravence, kteří chodili po hlíně. Slyšel chrastění klíčů a řetězů. Skrčil se, co nejvíc to šlo, ale Gordon nepřišel, jen se ujistil, že Bill neuteče.
Po minutce vše utichlo a Bill slyšel, jak se Gordonovy kroky vzdalují. Následné bouchnutí dveří od auta a zvuk motoru, jej ujistily, že už odjíždějí pryč. Bill byl radostí bez sebe a oddělal matraci. Ze země na něj koukala vyhrabaná díra, kterou vyhrabával dva měsíce, včera ji dokončil. Byl to tunel a ten končil u břehu potoka. Tohle je jeho poslední šance. Porozhlédl se naposledy a vnořil se do vykopaného tunelu.
Plazil se asi pět minut, když uviděl na konci tunelu světlo. Jeho tělem projela vlna euforie a on byl neskonale šťastný. Vylezl z tunelu a sedl si na kraj břehu. Slyšel zurčení potoka a zpívat ptáčky. Pozoroval padající listy a nastavil slunci svou bledou tvář. Po chvíli se rozhlédl a řekl si, že je čas raději zmizet. Zvedl svůj kostnatý zadek z trávy a bosýma nohama se vydal po proudu potoka. Došel až do města. Obdivoval všechny lidi kolem. Měli krásné oblečení, boty… cítil se trochu nesvůj, jak na něj lidé koukali. Vlasy měl slepené, oblečení roztrhané a špinavé, měl bosé nohy a podlitiny po celém těle, kruhy pod očima. Byl na něj žalostný pohled.
Lidé se za ním otáčeli a Bill nevěděl proč, stejně tak nevěděl, kam půjde.
„Dávej pozor!“
Slyšel hlas nějaké muže, do kterého nechtěně vrazil. Byl vysoký, udělaný a měl krátce střižené tmavé vlasy a strniště. Jeho snědá pleť značila, že nebyl z Německa, ale vypadal spíš jako z arabských zemí. Přesto měl nádherné oči, které Billa úplně očarovaly.
„O… omlouvám se…“
Špitl jen a zase sklopil hlavu.
„Co se ti stalo? Odkud seš?“ Zeptal se muž a soucitně koukal na to podvyživené mládě, co měl před sebou. Dotknul se jej na rameni, ale Bill ucukl. „Neboj se mě. Já se jmenuju Anis a ty?“
„Myslím, že Bill…“
„Těší mě, pojď si sednout, ano?“
Bill se mírně zatřásl, ale nakonec se nechal chytnout od tmavovlasého muže za paži a táhnout do nejbližší kavárny. Sedli si úplně dozadu, naproti sobě. Bill se schoulil do sedačky, vůbec nevěděl, kde je a co tu bude dělat. Ale co hůř, nevěděl, co bude ten vysoký muž chtít.
„Tak, Bille… co si dáš?“
Podal Billovi lístek a sám si vybíral. Bill se vyděšeně díval na jakési klikyháky na tom papíře a neměl ponětí, co znamenají. Anis zvednul oči a díval se na Billa. Snědého muže fascinovala ta zuboženost plavovlasého chlapce.
„Já objednám za tebe, ano?“ Usmál se Anis a houknul na číšníka. Ten byl ihned u stolu a zapisoval si Anisovy objednávky. Číšník jen kroutil hlavou a spěšně odběhl.
„Tak, Bille… odkud jsi? Jak to vypadáš?“ Zajímal se Anis a propaloval Billa pohledem.
„Já, já bydlím někde tamhle.“ Ukázal směrem ven. „Byl jsem zavřený od svých šesti let ve sklepě. Můžete mi pomoct?“ Bill se uslzeně podíval na Anise. Ten si jej prohlížel od hlavy, až k patě. Zatřepal hlavou a vydechnul.
„Kolik ti je?“
„Nevím asi sedmnáct.“
Anis vykulil oči, tak dlouho být zavřený ve sklepě? Ve tmě a sám? Ošil se a soucitně se na něj podíval. Chytl Billovu malinkou ruku do své velké, teplé a mužské a pohladil jej. Billovi se to líbilo a musel se usmát.
„Už se tam nevrátíš, zůstaneš u mě.“ Rozhodl Anis a poupravil si svou černou mikinu. To už přišel číšník a vykládal objednávky na stůl. Když Bill viděl tu spoustu jídla, užasl. Nikdy toho neviděl tolik, vlastně nejvíc, co kdy dostal, bylo na Vánoce a to dostal konzervu s nějakým blivajzem.
Koukal se na to a sliny se mu tvořily v ústech.
„Jez, je to pro tebe.“ Pobídl jej Anis a upil si svou kávu. Bill na nic nečekal a začal se cpát vším, co bylo po ruce. Od dortů, až po hranolky. Do očí se mu nahrnuly slzy. Anis se jen koukal s otevřenými ústy.
„Kdy jsi naposledy jedl, Bille?“
Bill pokrčil rameny.
„Asi pár dní zpátky.“
Anis se opět ošil, nechápal to. Představoval si, co Bill tak mohl prožít. Když Bill dojedl i ten nejposlednější drobeček na talíři. Pohladil si bříško. Anis zatím zaplatil a zvedl se. Bill sebou trhl. Zlekl se rychlého pohybu. Čekal, že jej udeří, ale místo toho cítil pohlazení po tváři.
„Tak pojď.“ Usmál se Anis a vytáhl Billa na nohy. Vzal jej kolem ramen a za velkého čučení lidí v kavárně odešli z místnosti.
Zastavili se až na parkovišti, před velkým černým autem značky Hummer H2. Anis zašmátral rukou v kapse a stiskl klíče. Pomohl Billovi nastoupit do auta a sám si sedl na místo spolujezdce.
Motor auta naskočil a Anis se rozjel. Museli jet přes město, až do centra, protože tam Anis bydlel. Úplně nahoře v jednom z luxusních paneláků, měl Anis svoje apartmá. Byt 5+1 byl velký a luxusně zařízený. Měl televizi s úhlopříčkou stopadesát. Bill oněměl úžasem. Nikdy nebyl v takovém pokoji. Anis ho odvedl do koupelny, která byla třikrát tak velká jako jeho místnůstka ve sklepení. U velkého okna byla zabudována vířivka. Z vířivky šlo krásně vidět na celé město. Sprchový kout, toaleta a velké zrcadlo s velkým umyvadlem.
„Asi se chceš osprchovat, tak se koukej. Tady máš mýdlo, to je na tělo, šampon tady je na vlasy a tady toto je…“ Vysvětloval Anis svému hostovi, a zatímco se Bill bez ostychu svlékal, nachystal Anis velkou osušku, aby se měl čím utřít.
„Mno mám ještě nějaké vyřizování. Až se osprchuješ, prohlédni si to tu, za hodinku budu zpátky, ano?“ Usmál se Anis a opustil koupelnu. Měl v plánu podat trestní oznámení, a potom pro Billa nakoupit alespoň triko, kalhoty, boty a spodní prádlo. A potom s ním půjde nakupovat.
Líbilo se mu, hrát si na opatrovníka. Vybral bílé kalhoty, černé triko s potiskem, černé adidasky na nohy a prádlo od Kelvina Claina. Vrátil se zpátky ani ne za hodinku a viděl Billa, jak seděl na sedačce jen v ručníku. Usmál se na něj a položil tašky s oblečením vedle něj.
„To je pro tebe…“ Usmál se Anis a sedl si do křesla. Bill vytahoval jednotlivé kusy oblečení a očka mu přenádherně zářila. Nikdy necítil tak jemnou látku, takovou vůni a ty barvy. Skočil Anisovi kolem krku a šeptal mu slova díků.
Anis z něj byl na větvi. Když se Bill oblékl, měl co dělat, aby mu ty věci nestrhl a nepomiloval jej na místě.
„Bille? Chtěl jsem se tě zeptat, jak bys chtěl vypadat?“
Bill chvíli uvažoval. Jednou, jak se pokusil utéct, viděl skupinku černých lidiček. S řetězy, s černými vlasy a rozhodl se, že takto chce jednou vypadat. Pověděl to Anisovi a ten se jen usmál.
Sešli z Anisova bytu. Šli pěšky, jelikož obchodní centrum bylo hned za domem.
***
Uběhl rok. Anis se do Billa úplně zamiloval a kupoval mu samé dárky. Bill byl konečně ve svém životě šťastný. Věděl, co to znamená láska, měl jakési pocity v těle, když byl s Anisem.
Z plavovlasého špinavého chlapce, se stal černovlasý ďáblík. Dostal dokonce i soukromého učitele. Za rok se Bill naučil plyně číst, psát, počítat.
Anis byl také neskonale šťastný. Měl Billa, a ten mu dělal jen samou radost. Jen cosi mu chybělo, a to byla Billova blízkost. Po roce se s ním chtěl milovat, ale ještě neměl tu odvahu se jej na toto téma zeptat. Jednoho dne se však už zeptat musel.
„Bille?“
„Ano?“
„Přemýšlel jsem.“
„Nad čím?“
„Víš, chtěl bych náš vztah posunout někam dál, co bys řekl pro začátek orálnímu sexu?“
Bill nadzvedl obočí…
„Co to je?“
Anise polilo horko. Je tupej, že se Billa zeptal.
„No, to je něco jako vyvrcholení lásky, víš? Orální sex je sex, který se provádí pusou a…“
Anis si odepnul mikinu, najednou ztratil řeč. Radši se otočil a s hlasitým prominutím odešel z pokoje. Bill se zašklebil. Věděl, co Anis chtěl. Vzal si do ruky notebook a do googlu napsal „orální sex“ a googloval.
Po zhlednutí názorných videí se usmál. Vypadalo to, že to není až tak zlé. Vypnul notebook a nahnul se pro zrcátko. Kouknul se do něj a upravil si jeden pramen vlasů. Spravil líčení a zrcátko položil zpět na noční stolek.
Anis seděl v obývacím pokoji a snažil se uklidnit. Tenhle černovlasý ďáblík jej trýznil. Trýznil ho ještě víc, když ho spatřil ve dveřích a jenom v boxerkách. Anis hlasitě polknul. Tohle mu přece nemůže udělat. Jeho myšlenky pracovaly a pracovaly.
Opřel si hlavu a jen vydechl.
„Můžu ten orální sex zkusit?“
Anis zakvílel a vyzval Billa, aby šel blíž. Bill převzal iniciativu. Klekl si mezi Anisova kolena a ruce položil na jeho poklopec. Mezi prsty vzal zip a stáhl jej dolů. Rozepl knoflík a stáhl Anisovy kalhoty dolů. Anis vydechl a pomohl Billovi sundat i boxerky.
Před Billem se teď tyčila Anisova chlouba. Billovi se velmi líbil. Nesměle se jej dotknul rukou, byl tvrdý a horký. Cítil v jeho tepajících žilkách tlukot srdce.
Vyplázl jazyk a oblízl Anisovu špičku. Anis se snažil pravidelně dýchat, ale dobře to nešlo. S vědomím, že má ďáblíka mezi stehny a jeho horký jazyk hladí jeho žalud. Billovi se to velmi zamlouvalo. Oblízl žalud dokola svým jazykem a zastavil se pod ním. Sjel ho od shora až dolů, až ke kořenu. Jednou rukou uchopil Anisova varlata a hrál si s nima.
Měl je plné a jejich teplota byla také zvýšená. Pokračoval jazykem ještě víc dolů, až pod varlata na hráz. Celou ji okusil jazykem, a potom prsty zatlačil těsně pod varlaty na místo, kde se nachází prostata. Anis zasténal. Pro Billa to bylo jako rajská hudba, měl do toho chuť ještě víc, a proto se nadechl a vsunul Anisův horký a tepající penis hluboko do úst. Snědý muž musel vjet svými prsty do Billových vlasů.
Billova horká ústa působila na Bushida jako afrodiziakum. Bill přidával a ubíral na rychlosti. Poznal vždy, když byl Anis těsně pod vrcholem a v ten moment vždy přestal. Mučil jej, a to se mu líbilo. Jenže Bill chtěl najednou víc, chtěl cítit Anisův penis uvnitř něj a ne jen v jeho puse.
Anis hořel vevnitř i z vnějšku. Poznal na Billových očích, co chce. Co potřebuje! Anisovi cuklo v penisu, ale ještě nedošel orgasmu. Vytáhl Billa na sedačku a strhl z něj boxerky. Byl tak nadržený a Billův penis se také tyčil a hlásil se o pozornost. Donutil Billa, aby si lehnul a pokrčil kolena. Černovlasý chlapec to s radostí udělal. Anis se sklonil k jeho rozkroku a jazykem objel celý Billův penis. Tohle nebyl jeho cíl, ale chtěl Billa taky roztoužit a potrápit.
Sjel jazykem až k Billovu vstupu. Přitiskl svůj jazyk na Billův otvor a kroužil. Billa zaplavila vlna vzrušení, tělem mu projely elektrické proudy a objevila se husí kůže.
Toužil po tom snědém muži strašně moc.
Bushido si užíval Billova zadečku. Natáhl se pod polštář, co byl na sedačce a vytáhl lubrikant.
„Co bys teďka chtěl, Bille?“ Usmál se Anis a mokrým prstem od lubrikantu dráždil Billa na vstupu do jeho těla. Bill zalapal po dechu.
„Chci, chci, abys mě…“
„Co bys chtěl? Řekni, Bille…“ Přitlačil Anis na Billovu prostatu a Bill se prohnul. Nohy se mu třásly a jeho tělo se vzpouzelo při tom doteku.
„Chci… chci aby… abys mě o…ošukal, A-Anisi!“
Anis zasténal, už viděl svůj penis uvnitř tohoto chlapce. Ta představa byla více než rajcující. Anis byl nadržený, a proto neváhal a pokryl si svůj úd bohatou vrstvou lubrikantu. Nechtěl, aby to Billa bolelo více.
„Můžu?“
„Musíš!“
Anis ještě dal pod Billův zadeček polštář a jeho nohy si vyšvihl na ramena. Svůj penis namířil k Billovu otvoru a jemně zatlačil. Bill sykl. Anis nepřestával, věděl, že by ho to bolelo ještě víc, a proto ho tam dal až na doraz. Bill fňukl a jeho milenec počkal, až si zvykne na velký pulzující penis uvnitř něj.
Lehké polibky i vášnivé polibky se pletly mezi tvrdými přírazy a tlumily steny obou dvou milenců. Anis přirážel tvrdě do Billova těla a ten chtěl ještě. Chtěl to více, tvrději, chtěl vědět, že patří jen tomuto charismatickému muži se snědou pletí.
Anis uchopil Billův penis do ruky a začal jej uspokojovat ve stejném rytmu. Udělal poslední příraz a vyvrcholil do Billova těla. Bill převzal iniciativu a začal se uspokojovat sám, stačilo pár tahů a na jeho břiše se leskla bílá tekutina.
„Miluju tě…“
„Já tebe taky.“
Oba dva mohutně dýchali. Oba dva byli nejvíc šťastní, a oba dva věděli, že se jeden toho druhého již nikdy nevzdá… jejich láska potrvá navěky věků…
autor: Theodor
betaread: Janule
Krása je slabí slovo…jakmile jsem uviděla ,,Billshido a Theodor tak jsem si řekla ajéjé, zase další krvák..ale opak byl pravdou, nádherná povídka, prostě dokonalost sama
prej slintám po klávesnici už od začátku…to určitě….až když žil s Anisem….to sem slintala…no, doufám, že aspoň láska jich dvou potrvá na věky věků…ale tak v povídkách je možný cokoliv…x)))))
Bill používajicí google ke zjištění co je orální sex…loool to mě rozesmívá XDDDDD a nejvíc se mi líbila věta o zvýšené teplotě varlat XD báječná povídka,dneska sem vytlemenej jak beruška,takže mě ten začítek bůůůhvíproč hrozě rozesmíval 😀 ale fakt moc hezký 🙂
[3]: beruška se směje? Sem si nikdy nevšimla…xD jak to vypadá? Puntíky se jí roztáhnou do úsměvu? x)
Čééče, Theo, ty nám dáváš… 😀 Já se musela celou dobu hihňat, ikdyž na začátku to teda ani přinejmenším vtipný nebylo, nemohla jsem si pomoct – furt se mi vybavovala věta: "Každý Rakoušan si touží postavit krásný dům a pod ním velký sklep, ve kterém vychová rodinu." Sice mi v povídce některé informace neseděly, možná to bylo kvůli tomu, že to byla taková rychlovka (ta povídka 🙂 ), ale byly to detaily… No vidíte, já říkala, že Anis je hodný chlap. Přeci jsem si ho pořádně vychovala, ne? 🙂
no to bylo muckovní 🙂 po tom morbidním začátku 😀
[4]: neznáš rčení "vytlemený jak berušky?" XD nebo si nikdy neviděla tu reklamu na auto jak tam trsaj berušky?XD
[7]: trsající berušky? xD Koukám, že na tomhle světě už taky trsá uplně každej kromě mě…xDDD
trsající berušky….kdo to vymyslel sakra? xD Ráda bych se s nima seznámila….to budou magoři jak já….a ty taky, protože ty trsající červený puntíkatý stvoření podporuješ..xDDD
páni…bylo to úžaný…na začátku mi málem tekly slzy a nakonci sem se uculovala =)
[8]: berušky sou náhodou děsně cool,s nima mám design na svým blogu 😀 sice sem na něj nikdy nic nepřidal ale to nevadí 😀 není pro koho XD ale berušky sou fakt děsně cool 😀 prostě nejde nepodporovat puntíkatý trsajicí potvory XD
[10]: mě teda přijdou děsně dobrý tygříci..xD jo a už znáš jednu nepodporovatelku puntíkatých trsajících potvor..xD mimochodem od teď pro mě nejsi Crash ale Beruška…xP
Gordona vyliskat a zavřít za mříže… Pár let by mu mohlo stačit… no, tak třeba třicet xD Kdyby to přežil… Bushido byl taky jednou za opatrujícího miláčka. V takovýhle roli jsem ho ještě neviděla… xD Ale povedený…
[11]: nee já nechci být beruška 😀 tygříci sou taky cool 😀
[13]: ha…už máš smůlu….pro mě jsi Beruška….xPPPP
Ten konec byl naprosto užasnej! Jen by mě zajímalo jak to dopadlo s tím gordonem a jestli ho zavřeli…
[13]: bože… 😀
widela jsem theodor a mela sem dost okamite sem to musela otewrit..proste nejwits boziiiiii:-*:-*:-*
[16]: jéé Beruška je zas na netu…xD
to je dokonalý! chudák Bill na začátku 🙁 ale Anis ho zachránil, johoo, to je úžasný!!!
Nojo, že mě to hned nenapadlo, že napíšeš o Bushídovi:):D Ty tvoje uchylárny, ale abys dopsal červený budík, to né…
JOOOO 😀 víc k tomu nemám co říct 😀