autor: Gabby
Bylo něco kolem šesté hodiny večer a Tom teprve teď přijížděl domů. U rodičů se zdržel jen chvíli, poté totiž odešel na jídlo. Objednal si své oblíbené špagety, kterých se však skoro vůbec nedotkl. Musel přemýšlet nad Billem. Ten holomek toho snad nikdy nenechá. Proč musel udělat to, co udělal? S tou figurínou to bylo skutečně přehnané. A proto Tom dostal skvělý nápad, jak mu to oplatit.
Už byl skoro doma a jeho plán se čím dál více rozrůstal. Jenže když zajížděl k domu, bylo mu hned jasné, že ke garáži se nedostane. Stálo před ní snad deset, ne-li víc, slečen a jak se zdálo, stále přibývaly.
„Co to sakra je?“ Ještě před půl rokem by byl řekl, že se mu asi plní životní sen, jenže když si začal uvědomovat, že pro něj je objektem lásky právě jeho mladší bráška, již ho žádná sebekrásnější slečna nezajímala.
„Pane Bože.“ Vydechl po chvíli, když v obličejích slečen začal poznávat své bývalé. Trochu zmateně vystoupil z auta a vtom se k němu všechny slečny rychle nahrnuly. Okamžitě si připadal jako na autogramiádě, akorát že teď po něm nechtěly podpis a společnou fotku, ale vysvětlení, co tu dělají ty ostatní.
„Tome, no tak počkej, mi to vysvětli ne?“
„Tome, zlatíčko, já věděla, že se mi zase ozveš.“
„Chyběl si mi, brouku.“
„Co tady dělají ty nány? Ty přece chodíš se mnou…“
„Já věděla, že mě miluješ! Půjdeme k Tobě?“
Ze všech světových stran se na Toma sypaly další a další nevkusné nabídky a připomínky. Nechápal, že se ty holky můžou takto snižovat. Copak jim nedošlo, že kdysi byl jen hloupým lamačem dívčích srdcí, kterému šlo jen o sex? A navíc, že by se k žádné z nich již v životě nevrátil, když ví, že mají mozek menší než zrnko máku?
„Dost!! Zmlkněte!“ Křikl najednou. Už ho z nich nepříčetně bolela hlava. „Můžete mi říct, co tady děláte? Kdo vám řekl, abyste přišly?“
„Vždyť si mi volal, brouku.“ Řekly snad všechny svorně.
„Cože? Já ani jedné z vás nevolal. Co to pov-“ V tu chvíli mu to došlo. Bill!
„Hele, holky, to je nějakej omyl. Takže, kdybyste byly tak hodný a mohly zase odejít…“ Tom cítil, jak se v něm vaří snad všechna krev zlostí. Tohle Bill už opravdu přehání. O co mu jde?!
„Néé, Tomíšku, prosím!“ Všechny se najednou začaly kroutit, jako by snad chtěly ukázat svá štíhlá těla. Tomovi to přišlo odporné. „Prosím, pojď s se mnou někam.“ Začaly škemrat a on myslel, že je snad jednotlivě vykráká za vlasy a pošle do patřičných mezí.
„Hele, jako Tom je můj, že jo, Tomí?“
„Co to meleš? Tom patří mně!
„Zmlkněte, pipiny, Tom je jenom můj.“
Stalo se to, čeho se Tom ze všeho nejvíce obával. Dívky se začaly mezi sebou hádat a po chvíli do sebe i začaly strkat a škubat se za vlasy.
„Sakra, holky, uklidněte se.“ Snažil se je Tom od sebe nějak dostat, marně.
„Tome, vyber si mě!“
„Ne mě.“
„Mě si vyber!“
Křičely jedna přes druhou a Tom myslel, že z nich za chvíli zkolabuje. Jejich jekot mu drásal ušní bubínky.
„Zavřete konečně klapačky!!“ Vykřikl tak nahlas, jak jen mu to hlasivky dovolovaly. „Nevyberu si ani jednu z vás, jelikož vás nechci! Chápete to? A teď běžte každá domů…“ Poslední větu dodal trochu klidněji a sledoval, jak se zklamaná děvčata rozcházejí.
„Bille, tohle si odpykáš!“ Procedil Tom přes těsně sevřené rty.
**
Bill celou scénu pozoroval z okna a málem se počůral smíchy, když se na Toma všechny ty holky sesypaly. Byl sám se sebou spokojený, především se svým dalším velikým plánem, který doplnil několika malými. A ten další malý Tom pozná už velice brzy…
**
Tom byl celý rozrušený a neustále musel v hlavě přemítat svůj velký plán, který co nejdříve hodlal uskutečnit. „Jen počkej, Bille! Tohle si odpykáš, že se za mnou budeš plazit po čtyřech!!“
Jenže teď, když byl čas večeře, bylo v plánu Billovi ublížit jen trochu a Tom moc dobře věděl jak.
Jakoby nic si dělal sandwiche se salámem a sýrem, a doufal, že mají doma ještě to, co tolik potřebuje k tomu, aby Billovi trochu prohnal zažívací trakt. Nenápadně se vždy na Billa podíval a šklebil se na něj jako dřív. Už znovu cítil ten souboj mezi nimi.
Bill byl začtený do jakési knihy a v puse přežvykoval gumové medvídky. Tom měl štěstí, že se šel Bill vždy před večeří ještě vysprchovat, takže měl dostatek času na to, aby uskutečnil svůj plán.
Tom si nalil do skleničky limonádu a posadil se vedle Billa. Ten však okamžitě protočil oči v sloup a odešel do druhého patra. A jak se Tomovy předpoklady ukázaly, šel skutečně do koupelny.
Tom na nic nečekal, odložil večeři a vrhnul se do skříňky s léky, mezi kterými našel i to, co tolik potřeboval. Projímadlo.
Odšrouboval víčko a zjistil, že ho tam již moc není, ale přesto to bohatě bude stačit na to, aby si Bill týden nesedl.
Tom přešel ke stolu, kde Bill nechal svojí večeři a s ďábelským úšklebkem vysypal celý obsah kelímku do Billova čaje.
„Dobrou chuť, bráško.“ Zasmál se a s chutí se zakousl do sandwiche.
**
Bill byl tak šíleně rozhořčen, že ze sebe oblečení málem strhal. Měl chuť rozmlátit všechno kolem sebe. Roztrhat své oblečení, rozházet šampony a sprchové gely. Nevěděl, co se to s ním děje. Byl naštván na Toma nebo na sebe? Nebo snad obojí? Všechny pocity se v něm mísily a on nevěděl, na kterou stranu by se měl přiklonit. Ale jediné věděl stoprocentně. Věděl přesně, jak si zlepšit náladu.
Vzal Tomovu drahou voňavku a celý její obsah vylil do umyvadla, poté do ní nalil vodu a přidal několik gumových medvídků. Měl štěstí, že to přes obal nešlo vidět. Byl s tím velice spokojený, nejen, že se přes noc medvídci nafouknou a poté zase splasknou, ale voda bude natolik sladká, že Tom pro všechen hmyz bude působit jako ty nejsladší květiny. Billa ta představa velice pobavila.
Poté konečně vlezl do sprchy, čímž se jakž takž uklidnil.
**
„No tak, Bille, kde jsi… máš tu večeři.“ Tom nedočkavě klepal prsty o jídelní stůl a nemohl se dočkat, až Bill konečně vypije svůj čaj, oslazený neobvyklým sladidlem.
Po chvíli se konečně dočkal, když uslyšel na schodech kroky.
„Konečně!“
Tom sledoval, jak Bill usedá za stůl a zakusuje se do své večeře. Krve by se v něm nedořezal, jak byl napjatý, když Bill poprvé vztáhnul ruku na hrnek s čajem. Tom pozoroval každý jeho pohyb, každé jeho mrknutí, ale především každé polknutí. Ani ne za pár minut byl Bill najezený a hrnek zel prázdnotou.
„Jak ti chutnalo, Bille?“ Tom si nemohl nepovšimnout, jak se Billova alabastrová pokožka rázem změnila na zelenou. Spokojeně se na něj umíval a Billovi okamžitě došlo, že svoji večeři neměl nechávat s Tomem v jedné místnosti.
„Ty… cos… cos to udělal? Tys mě otrávil?!“ Vyhrkl Bill a ve stejnou chvíli mu v břiše hlasitě zakručelo.
„Ne, jen si asi delší chvíli pobudeš na záchodě. No vidíš, teď mě napadá, asi bych se měl jít vykoupat.“ Řekl Tom provokativně a mířil do koupelny. Billovi to okamžitě došlo, projímadlo! Už to dokonce začal i pociťovat.
„Tome… Ty… ty hajzle!“ Vykuckal ze sebe Bill stěží, a snažil se co nejrychleji vstát ze židle, jenže zjistil, že to není vůbec dobrý nápad. Vyšel z něj ne moc příjemný zvuk a okamžitě ho zalilo horko.
Tom ho pobaveně sledoval ode dveří, zatímco Bill zatínal ruce v pěsti. Co teď?!
Znovu se zvedl, teď naštěstí bez problémů a rychlým krokem se dral ke dveřím, do kterých se však okamžitě postavil Tom.
„Kam tak spěcháš?“ Zeptal se pobaveně a přímo se vyžíval v Billově zničeném pohledu.
„Tome, sakra nebuď svině a uhni mi.“ Zaskuhral Bill a pokusil se Toma obejít. Úspěšně.
„Ale Bille, já ti přeci říkal, že se jdu umýt.“ Křikl na něj Tom a rychlými kroky ho předběhl, vyběhl schody a zamknul se v koupelně. „Promiňte, slečno!“ Zahulákal na něj přes dveře a znovu se zašklebil. Moc dobře věděl, jak Bill nenáviděl, když ho někdo nazýval slečnou, či jinými slovy tomuto podobnými.
Bill se mezi tím dobelhal ke dveřím koupelny a moc dobře věděl, že jestli teď hned nedosedne na záchodovou mísu, tak dopadne moc, moc, moc špatně.
„Tome, pusť mě tam!! Prosím Tě! Tome!“ Neodkázal pochopit, proč v tak velikém domě mají jen jeden záchod!
„Cos říkal? Neslyším tě, teče voda.“
„Ty hajzle jeden, otevři ty dveře, nebo je vykopnu!“
„No to bys asi v tomhle stavu nedokázal.“ Tom se zasmál a přitiskl své ucho ke dveřím. Slyšel Billovy hlasité oddechy a lomcování s klikou. „Obsazenoo! Obsazenoo!“ Hulákal stále dokola a živě si dokázal představit Billovu zmoženou tvář.
Bill věděl, že již skutečně NUTNĚ potřebuje, a proto jen zavrčel na dveře a rychle seběhl schody, jak jen to bylo možné. Ani se neobtěžoval s tím, že by se přezul, prostě jen rychle otevřel vchodové dveře a běžel na konec ulice, kde začínal menší lesík. Zaběhl hlouběji, aby ho snad někdo neviděl a daleko, skrytý za stromy ukonal již tolik naléhavou potřebu.
Když si po několika minutách znovu natáhl kalhoty, tiše doufal, že se již žádná potřeba konat nebude.
Bylo mu strašně. Bolelo ho břicho a připadal si jako nějaký zálesák, což v tuto chvíli opravdu nebylo daleko od pravdy.
Odešel trochu dál, aby ho nemusel obtěžovat nepříjemný zápach a svalil se na zem, kde se pohodlně posadil. Sledoval měsíc, který byl obklopený tisícem hvězd. Najednou mu bylo tak nějak… zvláštně. Měsíc vždy sledoval s Tomem a hádali se, co jaké souhvězdí znamená. Po tak dlouhé době začínal pociťovat, že mu chybí Tomova přítomnost.
„Proč to mezi námi teď je takhle, Tome?“ zeptal se do prázdna, jako by snad ona věta směřovala k měsíci, který sledoval jeho ztrápenou tvář. Bill zkoupal onen magický měsíc, jako by v něm snad hledal odpovědi na nezodpovězené otázky. Je skutečně možné, že se ve svém bratrovi natolik spletli? Je Tom skutečně pitomec, který myslí jen na vlastní uspokojení a na city ostatních nedbá? Byl Bill opravdu tak naivní, že věřil, že je jeho láska opětovaná?
Bill rychle zatřepal hlavou ze strany na stranu. Na tohle myslet nesmí, sám moc dobře ví, že jestli se tomu poddá, Tom zvítězí a to nemohl dopustit!
Najednou cítil jemné šimrání na levé ruce, kterou měl položenou na zemi. Podíval se na ni a zjistil, že mu po ní pobíhá několik malých mravenečků.
„Jasně!!“ Vykřikl, když se mu v hlavě zrodil dokonalý plán!
Na nic nečekal, setřepal mravence z ruky a běžel zpátky k domu pro rukavice a sáček, do kterého by mravence mohl na malou chvíli umístit. Však on jim najde lepší místo, pro lepší neplechy…
**
Tom se rychle osprchoval a vyšel z koupelny. Zastavil se na malém rozcestí. Má jít do svého pokoje a pro dnešek již Billa nechat na pokoji, a nebo do jeho a něco mu tam provést?
Najednou jako by se kolem Toma obmotaly mocné ruce zármutku a on jen se svěšenou hlavou vkročil do svého pokoje.
Na nic nedbal. Jen ledabyle odhodil na zem ještě mokrý ručník a lehl si do své rozestlané postele. Dnes byl opravdu velice unavený, a proto doufal, že okamžitě usne.
Jenže jen co dolehl, cítil po celém svém těle zvláštní šimrání. Nejdřív si myslel, že za to může rychlé vylezení z horké sprchy, ale když se šimrání zesilovalo, nemohl si ubránit a začal se škrábat po celém těle. Nejhorší to však bylo na zádech a na břiše.
„Co to sakra je?“ Mumlal si pro sebe se zavřenýma očima a převaloval se ze strany na stranu, ale i když si lehl tak, či tak, šimrání nepřestávalo, ba naopak.
Bylo to k zbláznění. Tom zarýval své nehty hluboko do rozpálené kůže, která byla po chvíli poseta rudými skvrnami.
„Áá, co to jé!“ Toma to dohánělo k šílenství. Šimrání se stupňovalo a na některých částech svého těla dokonce pocítil štípání.
Po několika minutách to vzdal. Prostě se to nedalo. Rozsvítil lampičku, kterou měl na nočním stolku, a konečně poznal pravý důvod onoho nepříjemného šimrání a štípání
„K čertu s tebou, Bille!“ Vykřikl, když zpozoroval, že se z jeho postele stalo mraveniště.
Tom vyletěl z postele jako namydlenej blesk. Utíkal do komory, kde jako na potvoru nebyl žádný repelent. Kdo je asi schoval?
„Bille, ty jeden vychcanej parchante!“ Tom stál u prázdné skříňky, ve které ještě před několika minutami byly různé prostředky na vyhubení hmyzu a podobně. Byl si naprosto jist, že je jeho dvojče někam schovalo.
„Kurva,“ zaklel Tom a ze zoufalství vytáhl mobil. Bylo mu naprosto jedno, že je něco kolem půlnoci. Bill si to odskáče! Tímhle Toma tak akorát dohnal k tomu, aby uskutečnil onen velký plán, který Billa naprosto odrovná. Alespoň v to doufal…
Rychle vytočil číslo svého kamaráda a už se domlouvali nad podrobnostmi.
„Těš se, Bille, těš se!“
autor: Gabby
betaread: Janule
Ty dva sou fakt blbouni 😀 Doufám, že Toma nenapadne něco, čeho by mohl pak vážně litovat…
[1]: já myslim,že právě tak to bude =(
jinak povídka je to upe bestózní,takže se neskutečně těšim na další díly!! =)
Ten Tom je fakt hnusnej xDDDD chudák Bill…já bych chtěla aby Tom provedl Billovi něco čeho fakt bude později litovat aby prostě už přestali..
Super dílek! 🙂 Jen měš štve, že ty dva štve, že se hádaj..=D Přitom by stačilo tak málo, kluci…Tak snad se to mezi nima někdy urovná..;) Jinak jsem zvědavá, co Tom vymyslel..:-)
já se tu chechtám jako pominutá xD Ale už by se mohli usmířit, než to špatně dopadne
myslím,že tady pomůže buď žhavá noc a nebo navzájem se pozabíjet xD
ty dva se jednou zabijou a bude…..
patří mu to, chtěl nechat Billa, aby se posral:)
[6]: Spíš to druhé xDD