autor: KaKiNkAaA ^_^
Ahoiii… Jsem tady s novou jednodílovkou a doufám, že se vám bude zamlouvat. Psala jsem jí těsně před spaním v posteli, když jsem nemohla usnout a náladu jsem taky moc dobrou neměla. Nemohla jsem si ale odpustit milostnou scénu, a tak doufám, že i tak se Vám tahle povídka bude líbit. Jinak přeju krásné počteníčko a když tak nechte komentík 😉 Zatím pa Kaki :-*
Černovlasý chlapec už nemohl dál. Už nezvládal, ten nátlak showbyznysu, který na něj tak moc doléhal. Myslel si, že když budou slavní po celém světě, že to zvládne, ale až teď věděl, že se mýlil. Bylo to pro něj až příliš. Nemohl ani sám bez bodyguarda vyjít ven na ulici, aniž by kolem sebe neudělal rozruch ječících fanynek. Nemohl si jít ani v klidu sám nakoupit do obchodu. Už ani pořádně nevěděl, kolik stojí kostka másla nebo bochník chleba. Takhle to ale nikdy přece nechtěl. Chtěl být slavný, ale ne až tak moc, že neměl žádné soukromí. Pomalu se bál i vycházet z jejich bytu na ulici. A tohle přeci bylo příliš i pro normálního člověka, natož pro něj. Už nemohl dál, ne takhle. Takový život by si nikdo nepřál. Je to vůbec život? Ne… pro něj už nebyl. Pořád musel před něčím utíkat. A když neutíkal, tak se musel skrývat.
Tak jako musel skrývat jejich vztah, který měl se svým dvojčetem. Musel mlčet o jejich lásce a předstírat, že nikoho nemá a není zamilován. Ale pravda byla ve skutečnosti jiná, o které věděl jen on a jeho láska. Musel mlčet, i když by jeho jméno nejraději vykřičel do celého světa, aby každý věděl, že miluje, a hlavně koho. Jenže to nemohl. Jejich láska byla zakázaná. A to pro ubohého chlapce bylo moc. Už nemohl takhle dál a snad ani nechtěl. Byl rozhodnut. Udělá to. Všechno zase bude dobré, už se nebude muset trápit. Ale než tak učiní, chce prožít alespoň poslední noc se svou jedinou a největší láskou. Proto se zvedl ze své postele a oblékl si župan, který je na každém hotelovém pokoji, a potichu vyšel ze svého pokoje k pokoji patřícímu jeho bráškovi.
Nechtěl klepat, kdyby jeho láska už spala, tak aby jej neprobudil. Proto pomalu chytil za kliku a potichu vešel dovnitř a jeho pohled utkvěl na ležící osůbce na posteli, kterou tolik miloval. Už ode dveří poznal, že jeho láska ale ještě nespí. Chlapec, který ležel v posteli a bez cíle se díval do stropu hotelového pokoje, jak to dělával vždy, když neměl u sebe svou lásku, a nebo když nemohl usnout, najednou věděl, že v pokoji není sám. Přišel on. Jeho láska. Pozná jeho pronikavou vůni snad na míle daleko. Ale i přesto zůstal v klidu a nehybně dál ležet. Věděl, že přijde. Černovlasý chlapec chvíli jen tak stál u zavřených dveří a díval se na svého milence, jak leží v posteli a čeká na něj. Pomalu se tedy rozešel k němu a zastavil se až těsně u jeho postele a jejich pohledy se střetly.
„Můžu k tobě?“ optal se stojící chlapec u postele, i když věděl, že jeho láska ho neodmítne. „Ty, lásko, můžeš vždycky,“ usmál se mladík ležící v posteli a trošku se posunul, aby měla jeho láska místo a nadzvedl peřinu. Vrabče na nic nečekalo a okamžitě si sundalo župan a přilehlo ke svému bratrovi a přitulilo se k němu.
„Stýskalo se mi a bylo mi smutno,“ špitl černovlasý chlapec svému milému do ouška. I když spolu byli celý den až doteď, ale ne tak, jak by oba chtěli a hlavně ne tak, jak by chtěl on. „Taky jsi mi chyběl,“ usmál se jeho milenec a přivinul si jej ještě víc k sobě a nasál tak jeho nádherně pronikavou vůni. Poté se sklonil k jeho neodolatelným rtům a začal ho pomalu a něžně líbat. Oba si polibky opláceli, a za chvíli už jejich jazyky hrály spolu vášnivou a divokou hru. Jejich jazyky se vzájemně proplétaly.
Najednou mladší z bratrů ležel pod svou láskou a při polibcích se sebe navzájem dotýkali, kde mohli. Jejich láska byla tak čistá, ale taky zakázaná. Po chvíli, kdy oběma milencům došel kyslík, své rty od sebe na pár centimetrů oddálili a pohlédli si do očí.
„Pomiluj mě, lásko,“ špitl chlapec, který ležel pod svou láskou.
„Opravdu to chceš?“ odpověděl trošku udýchaně z jejich polibků jeho milý. I když spolu byli už dlouho, nikdy nedošlo mezi nimi až k sexu. Nepotřebovali to. Nikam nespěchali, a hlavně starší z dvojčat nechtěl spěchat na svou lásku. Nikdy na něj netlačil a chtěl počkat, až bude připravený a sám to bude chtít. Tak jako dnes v noci. Vždycky jim stačilo jen, když můžou být spolu. Skoro každou noc strávenou spolu se jen mazlili a to jim bohatě stačilo. Oběma.
Nejdál zašli k orálnímu sexu, který byl vždy tak nepopsatelně nádherný, tak, jako bude i jejich první milování. Poprvé si budou blíže než kdy jindy. Jejich těla splynou v jedno.
„Ano, lásko, chci to,“ špitne černovlasý chlapec. Chce prožít se svou láskou jejich první a taky poslední milování. Chce to poznat, než učiní to, pro co se už rozhodl.
„Tak dobře, broučku,“ usmál se jeho milenec. „Slibuju, že to bude krásný, a nikdy na to nezapomeneš,“ špitl a pak znovu spojil jejich rty. Kdyby jen věděl, že dnešní noc je vlastně jejich úplně poslední. Ale to on nemohl vědět. Tohle věděl jen jeden z nich, a to ten nebohý a utrápený černovlásek. Neměli potřebu nikam spěchat, chtěli si svou první společnou noc pořádně vychutnat a užít. A hlavně starší z bratrů chtěl, aby na tohle jeho dvojčátko nikdy nezapomnělo, a tak než spojí jejich těla, se s ním napřed trošku pomazlí, a hlavně připraví na jejich spojení.
Líbali se dlouho, jako by to bylo snad naposledy. Pravda byla v tom, že tohle skutečně bylo naposledy, kdy oba můžou cítit polibky toho druhého, kdy se sebe můžou dotýkat a být spolu. Chlapec, který ležel nahoře na své lásce, pomalu opustil jeho rty a přesunul se přes jeho bradu, až na jeho sametový krk, který začal laskat svými rty a zanechával tak za sebou malé zarudlé flíčky. Někdy i lehce povystrčil jazýček a přejel tak svému milenci po krční tepně, a to chlapce nenechávalo už teď klidným a tiše pod tou krásou vydechl. Líbilo se mu, když si s ním jeho láska hrála a dotýkala se jeho těla, aniž by vynechal jediné místečko, které by nepolíbil. Doslova z jeho doteků a polibků šílel. I jeho milenec miloval, když si s jeho tělem hrál a on pod jeho počínáním tiše sténal.
Pomalu se z jeho krku polibky přesunoval níž. Nejdříve jej políbil na obě ramena a poté přejel pomalu k jeho drobným bradavkám, s kterými si tak moc rád hrál. Když se rty dotkl jedné z nich, mohl slyšet, jak jeho láska tlumeně zasténá. Vždycky tohle miloval, jeho steny byly pro jeho uši rajskou hudbou. Pomalu jednu z bradavek obkroužil jazykem, a poté ji lehce vsál do úst. Druhou jeho bradavku mezitím mnul mezi prsty. Černovlasý chlapec se pod svou láskou zmítal slastí a z jeho hrdla vycházely steny patřící jeho lásce, tím co mu způsoboval.
Když si chlapec dostatečně pohrál s milencovými bradavkami, dokud neztvrdly, pomalu se vydal vlhkou cestičkou, kterou si dělal jazýčkem níž z jeho hrudníku až k bříšku, na každé jeho místečko ho znovu políbil, zastavil se u jeho pupíku, který jazykem obkroužil, a poté do něj vklouzl špičkou jazyka.
Chlapec cítil, že už jeho dech nezvládá a nedokáže se uklidnit. Snad ani nechtěl. Chtěl si tuhle noc pořádně vychutnat a prožít, aby mohl odejít spokojený a s nádhernou vzpomínkou na jejich poslední noc. Starší z milenců pomalu opustil milencův pupík a sjel ještě níž, kde zářila vytetovaná hvězda jeho lásky. Věděl, že na tomhle místě je snad nejvíc citlivý. Chtěl ho přimět k nepříčetnosti, aby z něho doslova šílel, a proto pomalu povystrčil jazýček a začal přejíždět po každém cípu hvězdy na milencovu podbřišku. Zatím mu ale spodní prádlo nesundával. K tomu se dostane až za chvíli.
„Lásko!“ doslova vykřikl černovlasý chlapec, když ucítil horký jazyk svého milence na svém podbřišku a hlavně na tak citlivém místě. Už tak to pro něj byla slast, kterou ani slovy nedokázal popsat. Jeho láska vždycky věděla, co chce a co se mu líbí. Cítil, jak jeho tělo je v jednom velkém ohni a na jeho čele se tvoří kapičky potu. „Pšššt, broučku,“ usmál se jeho milenec. Věděl a hlavně cítil, že jeho láska z jeho počínání už má dost, a proto mu začal pomalu spodní prádlo stahovat z jeho útlých boků a na každé odhalené místečko jej políbil. Avšak jeho rozkroku se stále ještě vyhýbal.
Nakonec svou lásku zbavil i té přebytečné látky, kterou měl na sobě, a pomalu polibky od kotníků jel po milencově kůži nahoru přes jeho kolena, kde jej taky políbil, až k jeho stehnům, kde jej začal laskat a zasypávat motýlími polibky. Tohle bylo pro chlapce už příliš, zmítal se pod svou láskou jako had. Slast, kterou mu způsoboval, byla už doslova k nevydržení, ale přesto nádherná. Ale už to dál nemohl vydržet. Potřeboval se toho tlaku zbavit a uvolnit se.
„Prosím, lásko,“ vydechl ztěžka mezi steny chlapec. Už to vážně potřeboval, nedalo se to vydržet.
I jeho milenec už věděl, že to nemůže vydržet a také už ho dál nechtěl trápit, a proto se pomalu z jeho stehem přesunul k jeho kořenu penisu, kde lehce do úst vsál jeho jemnou kůžičku. Odezvou pro něj byl hlasitý sten jeho lásky. Tohle bylo pro chlapce už příliš, a už teď si myslel, že to nevydrží a dosáhne vrcholu. Tak moc ze své lásky šílel, tím, co mu způsoboval. Jeho milenec lehce povystrčil jazýček a přitlačil tak na jeho penis a pomalu mu začal přejíždět po celé jeho délce, až se dostal k jeho špičce, kterou stejně tak jazykem obkroužil kolem dokola, a poté si jeho špičku lehce vsál do úst.
Černovlasý chlapec se už nedokázal tišit, doslova křičel slastí jeho jméno a byl zpocený snad na každém místě svého těla. Tohle byla snad jeho nejkrásnější noc se svou láskou, co kdy zažil, a taky že si jí odnese s sebou a nikdy na tohle, a především na něho, nezapomene. Cítil, že každou chvíli musí vybuchnout jako časovaná bomba, která vybouchne předčasně než má. I jeho milenec cítil, že tohle dlouho nevydrží, a proto jej pohltil do úst celého a lehce ho přitom stále sál a dráždil jazykem. Nechtěl svou lásku už nadále trápit, a tak jej začal rovnou kouřit, a přitom si pomáhal i rukou. Z jeho počínání se černovlasý chlapec svíjel slastí a prohýbal se v zádech jako had. Jeho dech by se mohl rovnat parní lokomotivě, nebo snad i ta byla oproti jeho dechu nic. Sám od toho, jak to nedokázal už vydržet, lehce přirážel boky proti milencově hlavě, a přirážel mu hlouběji do úst. Nevadilo mu to. Ani jednomu z nich to nevadilo, a za chvíli jeho milenec mohl cítit teplou a lehce nahořklou tekutinu ve svých ústech, kterou mu jeho láska nadělila. Poslušně to všechno spolykal, nenechal si uniknout ani jednu jedinou kapičku, a ještě pak pořádně ze špičky penisu své lásky vysál i poslední kapičky, aby to měl všechno. Poté si lehl vedle své lásky, aby ho nechal chvíli vydechnout a jen se na něj díval.
„Bylo… bylo to nádherný,“ špitl udýchaně chlapec, který se pomalu zpamatovával z toho nádherného orgasmu, který ještě teď cítil. Jeho milenec se jen spokojeně usmál, byl rád, že se mu to líbilo, a to byl jen začátek toho, co ještě mělo přijít. Když už chlapec měl alespoň trošku dech rovný normálu, nahnul se ke své lásce a dlouze jej na důkaz lásky políbil. Znovu se jejich jazyky proplétaly a hrály mezi sebou divokou hru, až do té doby, kdy jeden z milenců jejich rty od sebe odtrhnul, aby nabral kyslík. Věděl, že teď je jeho láska konečně připravena na jejich spojení. Na jejich první milování, na které chce, aby nikdy nezapomněl.
Pomalu se tedy opět přesunul níž, až ke klínu své lásky a lehce mu roztáhl nohy od sebe a vměstnal se mezi ně. I když věděl, že je jeho láska připravena, chtěl ho ještě víc na to připravit, aby ho to tolik nebolelo.
Černovlasý chlapec ho nechal, aby dělal, co chtěl. Věděl, že jemu může věřit tak, jako nikomu jinému. Lehce se nadzvedl v bocích, aby tak pomohl svému milenci, který mu zadeček podložil polštářky, aby se k němu lépe dostal. Chlapec tak svou lásku podložil polštářky a poté ho líbnul na podbřišek a on tiše vydechl. Už zase s ním dělá věci, které umí jenom on. Pomalu přesunul k jeho zadečku, který taktéž začal zasypávat lehkými polibky a lehce povystrčil jazýček, s kterým začal své lásce přejíždět kolem vstupu do jeho těla. Tohle chlapce přivádělo ještě k většímu šílenství a znovu cítil, jak se jeho dech zrychluje. Poté si jeho milenec naslinil jeden prst a pomalu vplul do jeho těla. Oba mohli pocítit, jak se chlapcovo tělo lehce napnulo, když ucítil něco v sobě.
„Věř mi, lásko a uvolni se,“ špitl jeho milenec a začal ho laskat na podbřišku, aby mu tak pomohl a on se rychleji a snadněji uvolnil, a opravdu to pomohlo. Po chvíli cítil, že se vážně uvolnil, a tak začal pomalu prstem v jeho těle pohybovat a všelijak s ním kroutit, aby se dotknul jeho místečka. Chlapec byl skutečně uvolněný, a když cítil prst své lásky, jak se dotýká jeho místečka, a přitom jak v něm prstem pohybuje, z jeho hrdla znovu vycházely tiché steny. Po chvíli tak tedy jeho milenec přidal i druhý prst a zase chvíli počkal, až si jeho láska zvykne, a až pak s ním začal taky lehce pohybovat, a víc ho tím na jejich spojení připravovat. Nakonec přidal i třetí prst, a víc své lásce roztahoval zadeček, aby si tak lépe zvykl. Když poznal, že je teď už vážně připravený a uvolněný, pomalu z něj vytáhl prsty, a pak ho políbil na zadeček. Chlapec hlasitě vydechl a už se nemohl dočkat, až mu jeho láska bude ještě blíž a on ho ucítí v sobě.
Poté, když už stačilo tak málo, aby jejich těla splynula v jedno, se chlapec ještě nahnul k nočnímu stolku a vytáhl z něj malou tubu s lubrikantem. I tak chtěl mít jistotu, že to bude jeho lásku co nejmíň bolet a bude to příjemnější. Pomalu tedy namazal své lásce zadeček, aby se do něj snadněji dostal, a stejně tak poté namazal i sebe. Lehce ho jednou rukou chytil za bok a ještě než by udělal ten poslední krok, pohlédl na svou lásku.
„Mů… můžu lásko?“ zeptal se s lehce zrychleným dechem svého milence. Už jen ta představa totiž, že za chvíli se budou milovat, ho nenechávala klidným. Chlapec jen přikývl na souhlas, jelikož na slova se teď nezmohl. Byl až příliš vzrušený.
Jeho milenec tedy uchopil do ruky své už tak tvrdé vzrušení, a pomalu se přiblížil ke vstupu do těla své lásky. Pořád si jej jednou rukou držel za bok, a pomalu svým vzrušením přitlačil proti jeho vstupu a opatrně do něj špičkou vnikl. Chlapec, když to ucítil, pevně semknul víčka a ruce stiskl v pěst. I když v něm nebyl celý, už tak pociťoval ten nepříjemný tlak. Bylo to něco naprosto jiného než, když v sobě měl jeho prsty. Ale i přesto se snažil myslet na něco krásného, aby se mohl uvolnit, a tak dovolit své lásce aby šel dál. Takhle nemohl. Byl, až příliš stáhlý, aby mohl do něj vniknout celý. I jeho milenec cítil, jak je stáhlý a nedovolí mu jít dál.
„Lásko neboj, uvolni se,“ špitl milenec a lehce se sklonil k jeho bříšku a začal ho na něj líbat. Nechce na něj spěchat a chce počkat, až se uvolní a dovolí mu tak, aby mohl pokračovat. Je to jejich poprvé, a tak to není určitě hned příjemné. Líbá ho na bříšku a všude, kde dosáhne, aby mu to tak zpříjemnil a on se znovu dokázal uvolnit. Po chvíli tak skutečně je a on pocítí, že se jeho láska opět uvolnila.
„Mů…můžeš,“ pobídne jej slovy chlapec, když se konečně uvolní, a to jen díky jemu. Své lásce. Jeho milenec tedy přikývne na souhlas, a pomalu do něj vnikne celý až po kořen. Chlapec se znovu napne a tiše zaskučí z bolesti, kterou opět cítí. Alespoň prozatím, protože ví, že za chvíli ta bolest ustane. Teda aspoň v to doufá.
„Promiň, lásko.“ Omluví se jeho milenec a zůstane v něm, ale prozatím se nijak nehýbe. Chce, aby si jeho láska zvykla. Cítí jak je kolem něho stáhnutý a jeho svaly obepínají jeho penis. Nechce, aby ho to příliš bolelo, a tak vyčkává, dokud ho sám nepobídne, že může pokračovat, nebo alespoň do té doby, kdy neucítí, že se uvolnil. Proto si lehce přitáhne chlapce k sobě a spojí jejich rty. Začne ho pomalu a něžně líbat, aby nemusel myslel na tu bolest, kterou určitě pociťuje, a rychleji si na jeho přítomnost v sobě zvykl. Chlapec nenamítá, sám to potřebuje, a proto začne svému milenci polibky se stejnou oplácet, i když trošku nemotorněji přes svůj zrychlený dech.
Po chvíli, co se ti dva líbali, se chlapec opravdu uvolnil natolik, aby mohl přijmout další krok své lásky.
„Po…pokračuj,“ špitne chlapec mezi polibky. A pak může pocítit, jak se jeho milenec v jeho těle poprvé pohnul a lehce do něj přirazil. Z hradla mu vyšel tlumený sten. Už nikterak necítil bolest, tak jako ze začátku. Teď to byla jen slast a rozkoš, kterou cítil, a za to děkoval právě jemu. Pomalu se v něm jeho milenec začal pravidelně pohybovat a přirážet a oběma z úst vycházely tiché steny. Už se nedokázali ani líbat. Jen si hleděli hluboko do očí a jejich těla na sobě klouzala tím, jak milenec do chlapcova těla přirážel. Ani jeden se už nesnažil tišit, na to byli až moc vzrušení a posedlí tou slastí, kterou oba dva pociťovali.
„Ah, lásko,“ ujede chlapcovi z úst hlasitý sten, když jeho milenec do něj přirazí ještě hlouběji. Je to nádherný pocit, který ani slovy nejde popsat, tohle musíte zažít, abyste věděli, co tihle dva chlapci právě cítí a prožívají. Sám přirážel proti milenci, a tím ho cítil ještě hlouběji. Šílel z toho. Bylo to něco neuvěřitelného. Po jeho těle se znovu objevovaly kapičky potu a po pokoji cítil tu nádhernou vůni jejich milování. Oba věděli, že tohle už dál dlouho nevydrží a proto chlapec ještě víc zrychlil na přírazech, až do chvíle, kdy oba ve stejnou chvíli nepolilo to známé příjemné horko a mravenčení v podbřišku, a oba nedosáhli nepopsatelného orgasmu. Milenec, tím naplnil chlapcovo tělo svým spermatem a na svém břiše mohl ucítit to jeho. Poté v něm ještě chvíli zůstal, aby si ještě chvíli oba vychutnali to nádherné spojení mezi nimi, ale pak z něj pomalu vyšel a udýchaně si lehl k němu na postel. Oba chlapci ztěžka lapali po dechu po tom, co právě prožili.
„Dě…děkuju lásko,“ špitl už pomalu s normálním dechem po chvíli chlapec a přitulil se ke své lásce.
„To já děkuju,“ usměje se jeho milenec, a pak ho ještě naposledy dlouze políbí. „Miluju tě a vždycky budu, lásko,“ vydechne chlapec mezi polibkem, a poté si položí hlavu na rameno svého milého. Tohle jsou poslední okamžiky, kdy jsou spolu. Ale je rád za to, že je mohl prožít se svou láskou a mohl poznat, jaké to je, když se jejich těla splynou v jedno. Nelituje toho. Je rád, že se takhle krásně mohl rozloučit.
„Já tebe taky, broučku,“ líbne chlapce jeho milenec na čelo a přivine si ho k sobě. Docela ho to i unavilo, ale nechce, aby odešla jeho láska. „Zůstaneš tady se mnou?“ špitne mu do ouška.
„Zůstanu, lásko,“ tiše vydechne chlapec, a pak pomalu přivře oči. Ještě chvíli chce být se svou láskou. Alespoň do té doby, kdy neusne. Jeho milenec spokojeně zafuní a nasaje jeho pronikavou vůni, a taky spokojeně zavře oči. Tohle byla ta nejkrásnější noc, kterou kdy zažil. Pomalu v objetí své lásky začne usínat a upadat do říše snů, až nakonec neusne úplně. To chlapec nemůže spát. A když uslyší, jak jeho láska pravidelně oddechuje, pozná, že už spí a že už musí jít.
Pomalu se tedy odtáhne, aby svého bratra neprobudil a potichu vstane. Natáhne na sebe alespoň spodní prádlo, nic víc tady nemá, kromě županu, ale ten nechá tady. „Miluju tě a navždy budu lásko, nezapomeň,“ špitne a ještě ho naposledy lehce políbí se slzami v očích na rty. Ten se jen spokojeně usměje a zafuní. Chlapec si jen tiše povzdychne, a poté opustí pokoj své lásky a jen ve spodním prádle se vydá tichou chodbou, která směřuje na střechu hotelu. Po chvíli se objeví na střeše a jde pomalu k okraji.
Pomalu si stoupne na zábradlí a pohlédne do dáli před sebe. V tu chvíli viděl celý svůj život, jak se mu promítá před očima. Všechny ty krásné chvíle s jeho láskou, ale také ony chvíle, které nikdy v životě nechtěl, aby to tak bylo. A proto se tak rozhodnul. Nechtěl už utíkat.
„Odpust mi to lásko, ale nemohl jsem jinak. Nikdy na tebe nezapomenu a vždy tě budu milovat,“ špitnul chlapec, kterému stékaly už tak po tváři dva velké proudy slz. Byl rozhodnut. Už nemohl jinak, nemohl couvnout zpátky. Je ale rád, že se takhle se svou láskou mohl rozloučit a nikdy na tuhle nádhernou noc nezapomene. Jeho láska byla pro něj vším, ale už dál nemohl. „Nikdy nezapomenu,“ to byla poslední slova, které chlapec vypustil z jeho úst, a pak se pustil zábradlí a skočil. Skočil s úsměvem na rtech na vzpomínkou na svou lásku.
A takhle skončil chlapcův příběh, který už takhle dál žít nechtěl a ani nemohl, a proto skočil. Jeho milého postel ráno už bude prázdná, ale on na něj bude čekat, až přijde za ním a teprve tam budou konečně moci být šťastní, aniž by jim v jejich lásce někdo bránil. Už nikdy se chlapec nebude muset trápit a schovávat se. V tuhle chvíli je už v jiném světě, kde bude klidně i několik let na svou lásku čekat než přijde.
autor: KaKiNkAaA ^_^
betaread: Janule
Hej! A to tam Toma jako nechá? naúiš třeba ještě druhý dííl!!! plosím… bylo to nádherný!
no zajímavý…pěkný….ale na můj vkus bylo až moc použito slovo láska, lásko……ale jinak hezký
Souhlasím se Sauriel, jinak se mi to zdá od Billa sprostý, že tam Toma nechal, ale na druhou stranu ho chápu;)
krása:)
Já to věděla,že se chce zabít!!To bylo pěkně kruté!!
Sauri a Fabi… Hmmm taky myslím že tam bylo moc lásek a milenců a jiných "přeslazených" slov… Jinak to bylo pěkny… Ale od billa to bylo pěkně podlý, že tam toma nechal… Tak snad žije pro jejich lásku ne? Chudák tom :'(
no, není to od Billa pěkný, že ho tam takhle vlastně bez rozloučení (protože Tom chudák neví, že se Bill loučí:() nechá, ale na druhou stranu ho chápu..je to smutný…ale pěkná povídka!
Moc hezký… líbilo se mi to, jen bych tam taky dvojčátka trochu jmenovala… Věř mi, že když pořád dokola musím číst slova "láska" a "milenec," tak to není zrovna příjemný… Ale líbil se mi děj a celkově to bylo povedený… =)
bylo to pěkné, ale podle mě bys měla dělat kratší věty, ať je to trošku dramatičtější. To se stále se opakujícími slovy řekli už holky přede mnou, takže to ti vyčítat nebudu. Doufám že jsem tě od psaní neodradila, příběh to byl opravdu zajímavý.Přeju mnoho úspěchú do budoucna a těším se na další tvoji povídku:)
bylo to hezký, ale na můj vkus tam bylo až moc "milenců a lásek" a tím mi to přišlo tak nějak přeslazený
ale jinak moc pěkný