autor: Eileen
Hned po tom, co jsem tak šíleně zakřičel, se ve dveřích objevila matka. Nesnášel jsem její starostlivost. Člověk zařval a ona hned byla nahoře a ptala se, co mi je, stejně tak jako teď.
„Mami, nech mě, bude to dobrý.“
„Ne, nebude to dobrý, vidím, jak tě to bolí! Okamžitě se sbal a pojedeme do nemocnice.“ Jak zavelela, tak jsem musel udělat. V nemocnici jsem čekal asi hodinu, než mě konečně doktor přijmul. No, čekání stejně nestálo za to, protože jsem tak akorát vyfásl sádru na pravou ruku s tím, že za tři tejdny s tím mám jít na kontrolu. No super, jak teď budu spát a souložit?!
„Tak a hned do postele,“ Hnala mě máma hned, jak jsme přijeli domů. Protočil jsem oči a šel do svýho pokoje. Na koupání jsem neměl náladu, zalehl jsem do postele a téměř okamžitě usnul.
Ráno jsem se probudil celý rozmazaný, polámaný. Rozhodl jsem se, že dneska zůstanu doma, tak jsem se zase zachumlal do peřiny a spal dál. Z krásnýho spánku mě probudil telefon a SMS od Jouiho.
„Kde vezis?“
Neodepsal jsem a rozklikl další SMS od Toma.
„Co se stalo ze, nejsi ve skole? Docela mi tu chybis.“
Na tuhle SMS jsem prostě odepsat musel.
„To by chtel nas Tomisek vedet? Smula, nedozvi se to.:-)“
Nečekal jsem dlouho a už jsem otevíral novou SMS.
„Prece na me nebudes zlej? Kotatko notak..“
„Ja ti dam takovy kotatko, to budes koukat.“
Na další SMS typu: „Ozvi se“ jsem neodpovídal, neměl jsem náladu. Vstal jsem a šel se umýt. Odlíčil si oči, převlékl se a zalezl do postele k počítači. Zrovna jsem ho zapínal, když někdo zazvonil u dveří. Neochotně jsem se zvedl, natáhl na sebe župan a šel dolů otevřít. Jaké překvapení to bylo, když za dveřma stál Tom s taškou od McDonaldu. Dveře jsem zase rychle přibouchl a při jeho dalším zazvonění opět otevřel.
„Co tady chceš?“
„Navštívit tě a donesl jsem oběd.“
„Nikdo tě o něj neprosil.“
„Já vím, že ne, ale ve škole jsi mi chyběl.“ Vecpal se Tom dovnitř, zul si boty a šel se do kuchyně obsloužit. Vytáhl si ze skříňky talíř a hodil na to dvakrát Chicken Roll. Koukal jsem jak husa do flašky na to, jak je drzý, a je tu jak doma. Založil jsem ruce na prsa a opřel se o futra. Odkašlal jsem si. Otočil se a usmál se, pak ke mně přišel, chytil mě za boky a lehce políbil na tvář.
“ Vážně jsi mi chyběl. Oh, panebože, co to máš s rukou?“
„Nic.“ Odstrčil jsem ho od sebe a nevěřícně na něj koukal. „Co to má jako bejt tohleto? Přijdeš si sem jak do chlíva, rabuješ nám kuchyň, a ještě děláš, jak kdybych s tebou chodil. Tohleto je vrchol všeho, Trümpere!“ Netišil jsem svůj hlas, právě naopak. Vážně mě docela vytočil.
„Noták, chyběl jsem ti a ty mě taky.“ Zase se ke mně vecpal a šmátral mi rukama do klína.
„Pokud jsi nadržený, tak odpal, nemám na tebe náladu a moje prdel taky ne!“ Zase jsem ho odstrčil.
„Vostrý kluky, ty já rád.“ Vzal mě do náruče, přehodil přes rameno a nesl si mě nahoru, kde mě hodil na postel a prudce mi rozvázal župan. Zase jsem si ho za šňůrky přitáhl k sobě a kopl Toma do břicha.
„Co si sakra myslíš, že děláš?! Tohle můžu nahlásit jako pokus o znásilnění!“ Těžce jsem oddechoval a upřeně se díval na Toma. Tohle mu nedaruju.
***
Seděl jsem v kuchyni na židli a koukal do blba. Přemýšlel jsem nad tím, co vlastně jsem. Kdo vlastně jsem, a proč dělám to, co dělám. Přemýšlel jsem nad tím, proč vlastně žijeme, když nám osud připraví takové příběhy. Smutné, veselé. Někdy je to jako na houpačce. Jednou jsi dole a jednou nahoře. Jednou jsem smutný, podruhé zase šťastný. Ale čím to je? Co se uvnitř nás odehrává, jak může mozek vědět, co má v danou chvíli nařídit ostatním orgánům a tak dále? Divné, opravdu. Prostě jsem přemýšlel o nesmrtelnosti chrousta, jak se říká. Ale je doopravdy nesmrtelný? Co když ho zašlápnu? Povzdechl jsem si, vážně jsem už blázen, nebo já nevím.
Zvedl jsem se a odpochodoval do pokoje, kde jsem si sedl na postel a zase koukal do blba. Pak se můj pohled stočil na růžovou věc na stole. Vlastně jsem to už dlouho nedělal. Zvedl jsem a přešel ke stolu, uchopil jsem vibrátor do ruky a blaženě se zadíval. „Mmm, ty už jsi mi dlouho nedopřál potěšení. Co takhle vrhnout se na to, když už jsme sami doma?“ Daroval jsem mu jeden polibek na špičku jeho gumového těla a přesunul se s ním na postel, kde jsem si lehl, vysvlékl se a přejel si teplou rukou po bříšku a mé, opravdu hodně stojící chloubě. Vibrátor jsem vzal do druhé ruky a vložil do úst. Olizoval jsem ho jako pravého, jemně okusoval, sál a strkal si ho až po kořen do pusy. Svými prsty jsem nahmatal vstup do mého těla a jedním prstem do sebe vniknul. Bylo to zvláštní, ale vzrušující. K ukazováčku jsem přidal i prostředníček, později prsteníček a dráždil jsem se, jak to šlo. Z pusy jsem si vytáhl vibrátor, položil ho vedle sebe na postel a prsty jsem si začal zpracovávat bradavky. Bylo to úchvatný, nikdo mi nikdy nedopřeje takovou slast, jako já sám sobě.
Chvilku jsem si ty dvě malé, růžové bradavky mačkal, tahal a hladil, ale pak mě to přestalo bavit a do parády jsem si opět vzal svého gumového kamaráda. Vytáhl jsem si prsty ze zadečku a nahradil jsem je vibrátorem. Prudce jsem s ním do sebe zajel a na chvilinku přestal dýchat. Ten nádherný, vyplňující pocit byl tu zas. Okamžitě jsem zapomněl na všechny události, co se stalo za poslední týden a oddával se jen a jen jemu.
Zrovna, když jsem si olizoval prsty jedné ruky a rukou druhou jsem prudce přirážel k mému zadečku, se prudce otevřely dveře a v nich máma.
Afektovaně jsem po ní hodil polštář, přivřela dveře, ale zase je otevřela, okamžitě jsem se zakryl dekou.
„Mami!“
„Pro-promiň, nechtěla jsem tě při něčem rušit, já jen, že máš dole telefon.“ Zakrývala si oči rukou a koktala. Byla fakt vtipná, ale mně moc do smíchu nebylo. Tohle bylo poprvé, co mě načapala s vibrátorem! Kdyby to bylo s klukem, bylo by to lepší.
„Dobře, hned jsem dole, ale už prosím tě zmiz!“ Máma přikývla a zavřela za sebou dveře, když odcházela. Přehodil jsem přes sebe župan, který ze mě předtím Tom strhl a běžel dolů, k telefonu.
„Prosím?“
„Teda, ty opravdu umíš věcí s tou gumovou věcí, co se jí říká vibrátor. Chtěl bych být tím vibrátorem a zároveň tvými prsty, které sis tak dokonale olizoval.“
„To-Tome?“ Z druhé strany hovoru jsem zaslechl smích. No jasně, byl to Tom. Ale jak věděl, co jsem v tuhle chvíli dělal?
„Určitě se teď chceš zeptat, jak to vím, že ano? No, řekl bych, že přímo naproti tvému baráku je taky barák, ve kterém už nikdo nebydlí. Škoda, že podkrovní okna jsou tak nastejno a k tobě jde tak nádherně vidět.“ Zase se tak odporně zasmál. „Chudáčku, je mi tě líto.“ Pak zavěsil. Totálně jsem jeho hovor nechápal a proč volal na pevnou? Nedůvěřivě jsem se podíval na telefon a pak jsem šel do kuchyně.
„Dnes mi nebylo dobře, tak jsem zůstal doma, nevadí ti to doufám.“ Oznámil jsem mámě moji krátkou lež. Usmála se a pohladil mě po tváři.
„To víš, že ne, doufám, že už je ti líp.“ Poplácala mě rukou.
„Jo, děkuju, jsem v pohodě. Co bude k večeři?“ Přešel jsem k ledničce a vytáhl si z ní nízkotučný jogurt. No co, jinej nejím.
„Šunkafleky, doufám, že si dáš.“ Odpochodovala máma zase ke sporáku.
„Jasně, to víš, že si dám.“ Zazubil jsem se, jogurt položil na stůl a odešel nahoru. Takhle to je vždycky. Dělá večeři a pak jí akorát vyhazuje. Škoda peněz, místo jídla jsem si mohl koupit třeba novej parfém od Avril.
Na nic jsem už neměl náladu, tak jsem se osprchoval, připravil do školy a šel spát. Mámina večeře mě pak ráno strašila na stole. Akorát jsem ji vzal a spláchl do záchodu, talíř šoupl do myčky a šel se honem zkrášlit do školy.
Byl to nezvyk zase vstávat v šest. I když jsem moc dlouho doma nebyl. Namaloval jsem si černě oči, rozčesal jsem si vlasy a natupíroval je, a pak na sebe natáhl nejlepší hadry, co mám. Ještě boty od Pumy a mohl jsem vyrazit.
U školy mi nebylo divný, že se všichni chichotají a koukají na mě, ale to, že mě nepozdravili.
„Co se to tu sakra děje?!“ Vykřikl jsem, když jsem se prodíral hloučkem lidí a spatřil Toma, jak přiškrcuje mýho Jouiho. Čapl jsem ho za tričko a odtáhl ho od něj. „Co to má, do prdele, bejt? Nejenže mi lezeš bez dovolení do baráku, ale taky mě klidně znásilníš, ještě mě sleduješ, a k tomu všemu tu škrtíš mýho kamaráda? Tak to teda ne, hošánku, brzo poletíš!“ Obejmul jsem Jouiho, ještě se podíval na smějícího se Toma, když jsem spatřil, co drží v ruce. Byla to fotka, moje fotka. Nevadilo by mi to, kdybych na ní nebyl nahý, neměl vibrátor v zadku a svoje prsty v puse. K tomu dokonale zavřené oči a pootevřenou pusu slastí. Nevěřícně jsem na něj koukal.
„Jak jsi mohl, Tome?“ Zašeptal jsem, fotku mu vytrhl z ruky a odváděl Jouiho pryč. Díval se na mě s plno otázkami v očích, dělal jsem ale, že to nevidím.
Odvedl jsem Joela do třídy a vydal se do ředitelny. Hezčího ředitele jsem vážně neviděl. Zaklepal jsem, ozvalo se lehké „dále“ a já vstoupil. Dělal jsem, že pláču, kapesníčkem jsem si utíral oči a posmrkával jsem. Okamžitě vstal od stolu, přiběhl ke mně a jednou rukou mě chytil za záda. Pak mě po nich pohladil.
„Copak se děje, Bille? Co se ti stalo?“ Ptal se starostlivě. Doprovodil mě ke křeslu, na které jsem si potom sedl, on si sedl naproti mně, do toho svého.
„Tom, Tom Trümper. Znásilnil mě, zbil mě tak, že mám zlomenou ruku, a po škole rozvěšuje fotomontáže, na kterých zohyzdil mojí fotografii.“ Hrál jsem to dokonale, protože pan ředitel Matthews kulil oči. Vstal, přešel ke mně a klekl si. Chytil mě za ruku a jemně mě na ní políbil.
„Samozřejmě, že se to bude řešit, Bille. Zavoláme policii, jeho matku, tvojí matku a bude vše dobré.“ Utěšoval mě.
„Mojí matku? To ne! Totiž, chci říct, ona je na cestách, jsem doma sám, proto se ke mně Tom teď snadno dostane.“ Pokýval hlavou na znak, že rozumí, vstal a odešel z ředitelny. Chodba najednou utichla, až pak jsem uslyšel křik. Určitě to musel být Jason s Tomem. Pak se dveře zase rozletěly a v nich stáli nabručený Jason s Tomem, co tak tak visel v tričku.
„Takže, tenhle Tom tě znásilnil, a taky zbil, až ti zlomil ruku. A taky – viděl jsem tu fotomontáž, je opravdu dobrá.“ Zadíval se na mojí fotku, vyškubl jsem mu ji z ruky a hodil na něj zlostný pohled. Přestal se usmívat a hodil s Tomem do jeho křesla.
„Ale on lže! Nic jsem neudělal, ruku jsem mu nezlomil a ta fotka je pravá!“ Zakroutil jsem hlavou ze znechucení a pak mrkl na ředitele.
„Lžeš, a já lháře na své škole netrpím! Ještě dnes budeš vyloučen ze školy. Bille, ty můžeš zatím jít, jen tě prosím – neopouštěj budovu, ještě s tebou budu potřebovat mluvit.“ Vstal jsem, přikývl na souhlas, posměšně se podíval na Toma a vypadl jsem z ředitelovy kanceláře. Je ubohej.
Usmál jsem se pro sebe a odešel na hodinu.
O dvě hodiny později před školou zastavilo policejní auto. Jeden z nich vystoupil a pomohl policistce vylézt z auta, poté auto zamkl a odešli do školy. Už je to tady. Řekl jsem si. A taky že jo, zanedlouho se v rozhlase ozvalo, že potřebují mluvit s Tomem Trümperem a Billem Kaulitzem. Zvedl jsem se a s úsměvem odešel do ředitelny, kde kupodivu stál Tom, se dvěma policisty a ředitelem Matthewsem.
„Posaď se, Bille a všechno nám řekni.“ Uvolnil mi židli ředitel. Posadil jsem se, vytáhl z kalhot kapesníček a vysmrkal jsem se.
„No, začalo to tak, že mě Tom začal obtěžovat. Osahával mě, lezl mi do baráku, dělal si tam, co chtěl. Jako doma. Pak mě prostě vzal, hodil na postel a surově mě znásilnil. Víte, byl jsem ještě nevinný, všechno jsem si schovával pro svoji lásku, a on to všechno zkazil. Taky mi zlomil ruku, když jsem nechtěl souložit podruhé.“ Hraně jsem se rozbrečel, ale podařilo se mi vyloudit pár slz. Policistka, která vypadala mladě, se na mě soucitně dívala. Zvedla hlavu a podívala se na Toma.
„Myslím, že tu není co řešit. Okamžité vyloučení ze školy, a jelikož ještě nejste plnoletý, bude se to řešit u nás na stanici.“ Vytáhla želízka a nasadila je Tomovi. Ten sebou škubal a házel na mě nenávistné pohledy, ale měl jsem to v kapse. Z poloviny moje lež byla pravda.
„Zabiju tě!“ Zařval ještě Tom, než si ho policisté odvedli. Počkal jsem, až se zavřou dveře, a pak jsem odhodil kapesníček do koše.
„Konečně.“ Jason přešel ke dveřím a zamkl je. Pak se na mě horlivě vrhl, vášnivě líbal mé rty, drtil mi boky rukama a narážel na můj klín, tím svým.
Pak si mě vzal, vášnivě, jemně ale zároveň tvrdě na jeho pracovním stole. Bylo to dokonalé, jako vždycky. Dokázal mi dát lásku, něhu, ale i kousek ze sebe.
Poprvé jsme spolu spali, když mi bylo patnáct. Potřeboval jsem vylepšit vysvědčení. A on byl schopný dát mi v každém předmětu o stupeň lepší známku. Tak jsem to prostě udělal, a teď spolu spíme každou středu, když máme oba dva polední pauzu.
autor: Eileen
betaread: Janule
Klikni na anketu, díky J. :o)
jo takhle……Bill to má dobře zařízený…
Teda…:D U některých částí jsem se musela tlemit 😀 Ale celkově mě vývoj děje trošku překvapuje. Jako vynalézavá jsi dostatečně 😀 A ten Bill…radši nemluvit. Těším se na další pokračování. 😀
wow! tenhle díl je suprovej!
copak bude s Tomem? tím pacholkem xD
Bill je mrška teda,ale 😀 😀
miluju tuhle povídku 😀
Jako Toma je mi docela líto…=D Sem čekala, jak se do sebe ti dva bláznivě zamilujou a bude to láska jako trám a ono zatím tohle…=D Ale líbí se mi, jakej je Bill potvora a děvka…=D
Moc povdenej dílek! 🙂
Tahle povidka nema chybu dokonalost
Jako, že Billa vyfotil, nebylo zrovna hezký, ale jinak chudák Tom 🙁
ale je to dokonalá povídka, jak tam Bill se všema souloží je dokonalý 😀
Páni.. já nestačím zírat! OMG…. vážně ne.. (v dobrým smyslu slova)
jakože toto je čo za školu? 😀 panebože 😀 a Billa račej nekomentujem 😀
Teda ten Bill je dobrej herec.
Tomovi to patří za tu fotku xD
By mě zajímalo kdy se daj víc dohromady,jinak užasná povídka x)
no tak další takovej dokonalej díl … úžasný!:D Bill takovej hajzlik ..:DD
Nemá autorka náhodou blog kde má pár dílů dopředu? Protože jsem anpjatá že to dlouho nevyržím x))
Ten název prostě sedí… od Toma to bylo pěkně hnusný… ale Bill se hezky pomstil.. xD xD
Čumím jak… jak jen to říkáte… jo, mám to: čumím jak péro z gauče. Mě v téhle povídce snad už nic nepřekvapí! Bill má opravdu zdravý sexuální apetit. Nojo a jak ho načapala mamka s vibrátorem. Jéje, to je tvrdá, obrněná ženská, kterou zjevně už nic nepřekvapí…
super prej každou středu o polední pauze 😀
hustý…Bill je pěknej sexuální démon…se všema parádně cvičí..jen tak dál
Teda!!!!!!Billií je pěkná potvora!!!!
Musela sem se vážně smát xD on je nevinej a nechává si to pro svou lásku? no pěkny xD Fakt užasny xD
[11]: náhodou má blog, kde má víc než pár dílů do předu, ale neudá ho, protože bz to pak nebylo překvapení =D
A jinak všem moc děkuju za krásný komentáře =* nečekala jsem, že se to tak chytne 🙂
[18]: Ironie..dneska jsem ho našla xDD
Ale udržela jsem se a čekám na další díílek x))
tak to je brutální no, Bill jako největší děvka xD
ten parfém…sem se zakuckala 😀
Je mi z Billa nějak špatně.