autor: Eileen
Zápletky, zápletky, zápletky…
Užili jsme si a šel jsem zpátky do třídy s tím, že mi večer ještě zavolá. Kdo stál o to, aby mi volal? No já rozhodně ne. Znuděně jsem poslouchal Jouiho kecy o tom, jak má nový objev, jak s ním měl včera rande a že se líbali. Fakt jsem měl svých starostí nad hlavu. A vůbec, co bych v tý škole ještě dělal? Uprostřed matiky jsem se zvedl, sbalil si věci a se zvednutým prostředníčkem opustil třídu. Nepřezouval jsem se, tak jsem jen přešel dlouhou chodbou, zahnul doleva a byl jsem fuč. Sotva jsem zašel za roh, na mým Iphonu se ukázala nová SMS.
„Kampak mlady muzi?“ Jason, no, mohlo mě napadnout, že zase bude okounět z okna místo toho, aby něco dělal.
„Domu, nebavi me to tady, Müllerová si cte časopis a popiji kafco a me to tam nebavi. Pa.“
„Nemuzes si odejit z hodiny kdy se ti zachce!“
„Ale ano, ja muzu vsecko, nebo snad ne?“
„Samozrejme. Ozvi se ještě ano? Chybis mi.“
Začal jsem se smát. Připadal jsem si už jako blázen, opravdu. Podívejte se, jak mi všichni leží u nohou, i sám ředitel naší školy!
Došel jsem domů, odhodil tašku na zem, napil se džusu, co jsem si vytáhl z ledničky a šel jsem ven. Ještě jsem vytáhl kámoše Patricka, aby zašel na pořádný brčko. Zašli jsme do parku, tam, kam vždycky chodíme, když není co dělat, sedli si na lavičku a vyhulovali si mozky. Povídali jsme si, tlumili se a dělali naschvály malým dětem, co chodily kolem. Pak jsme se jednoduše sebrali a odešli do baru, který od parku nebyl tak moc daleko. Bylo už sice pozdě, ale nevadilo mi to, bylo mi příjemně, měl jsem v hlavě trávu a chlast a bylo mi fajn.
Domů jsem se vracel něco po půlnoci, spolu s Patrickem. Nedalo se říct, že byl teplej, vlastně byl studenej, jak psí čumák, ale dnes večer to vypadalo, že ho dostávám do kolen. Odemkl jsem asi po pěti minutách, co jsem do klíčové dírky zkoušel nacpat klíč. Patrick vešel první, chňapl mě za bundu, zavřel dveře a natlačil mě na ně.
„Ani si nedovedeš představit, co se mnou děláš.“ Políbil mě na rty, pak na krk. Kulil jsem oči a snažil jsem se mu vymanit, ale nešlo to a ani mi to moc nevadilo. Skousával mi kůži na krku a pak ji jemně ošetřoval tím, že malou ranku olíznul jazykem. Opravdu super, první kluk, kterej mi udělal cucflek!
Odstrčil jsem ho od sebe. „Hele, jestli se mnou chceš spát, tak fajn, ale ocumlávat krk mi nemusíš.“ Zůstal na mě koukat jak husa do flašky.
„Myslel jsem, že se ti to líbí, stojí ti přece!“ Pohladil mě po penisu, odstrčil jsem jeho ruku a šel nahoru. „Bille, počkej na mě přece.“ Běžel za mnou. Sedl jsem si na židli v pokoji a do ruky uchopil pár papírů, na kterých jsem měl napsaný nesmyslný texty a básničky. Tohle někdo vidět, řekne si, na co si to hraju. Romantická děvka. Uchechtl jsem se, Patrick mě objal kolem krku a dal mi něžný polibek na tvář. Nevím proč, ale najednou mi to přišlo strašně hezký. Bohužel jsem si přitom představoval Toma. Kdepak asi teď je? Zavřeli ho, nebo dostal podmínku a hledá si novou školu? Docela mi chybí.
„Billí, pojď se se mnou mazlit do tvý postýlky.“ Zašeptal sladce, pousmál jsem se a přemístil se do postele. Zamyslel jsem se. Patrick si lehl na bok a hladil mě po břichu, tvářích, prstama mi přejížděl po rtech. Občas jsem mu dal polibek na prst, ale pořád jsem byl zamyšlený a na sex už mě nějak přešla chuť.
„Billy, co se děje? Jsi nějaký zamlklý.“
„Nic, jen jsem se zamyslel. Přemýšlel jsem nad Tomem, víš? Vyprávěl jsem ti už o něm.“
„Vyprávěj mi znovu. Jak jsi ho potkal? Hm?“
„Tak dobře.“
Začal jsem povídat svůj příběh. „Bylo to asi před dvěma lety, nudil jsem se, a tak jsem zašel na chat do místnosti Samota. Projížděl jsem profily, co tam byly, až jsem narazil na Toma. Měl přezdívku OsamělýTom. Dal jsem mu jedničku, a napsal mu první. Ten den jsme si psali dlouho do noci, pak jsme oba dva usínali ve škole. Druhý den jsme si psali znovu, vyměnili jsme si icq čísla a už to jelo. Stali se z nás nejlepší kamarádi, často jsem se uzavíral sám do sebe, něco jsem cítil, ale nevěděl jsem, co to je. Chtěl jsem ten cit zahnat, tak jsem se prostě dal na cestu, kterou ty znáš. Spal jsem s každým, kdo se mi dostal pod ruce. Tom to věděl, ptal se mě, proč to dělám a já jsem si pořád hledal výmluvy a tak. Pak jsme se setkali poprvé. Byl jsem v tom až po uši, ale nikdy jsem mu to neřekl. Strávil jsem s ním krásný odpoledne. Pak jsme se loučili, nedával jsem najevo, že mi bude chybět. Ve vlaku jsem pak brečel tak moc, až jsem se skoro dusil. Miloval jsem ho. Nikdy jsem mu to neřekl. Naše psaní se pak proměnilo spíš v sex po internetu. Bylo to zvláštní, ubíjelo mě to, ale nechtěl jsem si to přiznat. Byl jsem šťastný za každou chvilku s ním, ať už na internetu nebo na telefonu. Pak mi napsal, že se stěhuje do našeho města a bude chodit k nám na školu, jen neví kdy. Moje srdce šťastně zaplesalo, měl jsem pořád lepší náladu, snil jsem si o tom, jak budeme spolu. A teď to dopadlo tak, jak to dopadlo. Já si jedu ve svým životě dál, ale on mi moc ublížil. Znásilnil mě, ale já ho pošpinil. Jsem hnusná děvka, co dělá každýmu naschvály, ale přitom někde tam hluboko uvnitř mě miluju. A hodlám dál bojovat.“
Dovyprávěl jsem, po tvářích mi tekly slzy a Patrick na mě nevěřícně koukal.
„Proč mu to ale neřekneš?“ zeptal se mě s údivem v očích.
„Protože jsem moc hrdý, a protože nevím, co bych tím způsobil. Ublížil mi, řekl mi, že se do mě zamiloval, a pak mě sprostě znásilnil. Nemůžu mu to říct, nikdo se to nesmí dozvědět.“
„Seš blázen, ale obdivuju tě,“
„Co? Proč?“ Nechápal jsem.
„Protože si odpíráš to nejhezčí, co v životě máme. Lásku, víš? Ale máš pravdu, hrdost je hrdost. Taky někoho miluju, bohužel, miluje někoho jiného, jak jsem se teď dozvěděl.“ Opět jsem nepochopil, o čem to mluví, ale možná jsem tušil.
„Co to povídáš? Přece…“ Přerušil mě.
„Je to pravda, Bille. Miluju tě.“
autor: Eileen
betaread: Janule
Klikni na anketu, díky J. :o)
hezky se to komplikuje…copak je s chudačkem Tomem?
Mě by docela zajímalo, co je s Tomem..
Jinak ten Bilův poměr s ředitelem školy mě dostal..=D
A mně se ta povídka líbí!
Miluju tě, miluju tě, pořád samý miluju tě… Bill prohazuje svoje nápadníky vidlema, jo? 😀 No… Stále mi to k němu nesedí, snažím se smířit s tímto jeho charakterem, ale pořád to podvědome odmítám. Já mám, samozřejmě, Billa taky za homosexuála, ale nemyslím si, že je až takhle přehnaně promuskuitní… Dobře, těším se na další díl, ve kterém se doufám objeví Tom a udělá pořádek. Tedy… Pokud žalobníčka Billa nebude chtít odprásknout nebo zabodnout.
ach…čože…kto? s kým? ako?…asi každý s každým jak tak vidím. ja byť Bill, tak nwm. asi ma z teho všetkého klepne. inak sa to zaujímavo vyvíja.
Jéda to se nám to pěkně zamotává
je mi jich tam všech líto – Billa, Toma, Patricka a i toho ředitele 🙂 a fakt se to nějak extrémně zamotává.
ale je to perfektní povídka a moc se těším na další díl!
hei tak to by mě zajímalo jestli už nechyt nějakou nemoc…….
[8]: Nemoc zřejmě ne, ale vsadila bych se, že malé protivné zvířátka už v "kožíšku" měl.
no tak s tou nemocí me to taky napadlo
Trefa… Zápletky, komplikace, trable a znova zápletky. Musím říct, že se mi to líbí vážně čím dál tím víc =)
já už sem si zvykla, že z Billa je děvka…..a dobrý by bylo, kdyby teď začal chodit s tímhle týpkem….xD
ale on "má" Toma xD honem dál…
moc krásný 🙂