autor: Iwča
Byl listopad. Období, které měl ze všech nejradši. Ani nevěděl proč, bylo přece tak chmurné a… smutné? A přesto ho miloval…
Procházel se po parku, na sobě dlouhý černý kabát, ruce zabořené v kapsách. Většina stromů už měla spadané listí, kopal do malých hromádek na zemi utvořených větrem. Bylo chvíli před pátou, už šero. V parku byl klid a přesně to se mu líbilo. Nebyl tam sám, ale přece jen tam pro něj bylo dost místa. Přemýšlel. Zítra se budou stěhovat. Půjde na jinou školu, do mnohem většího města, pryč od kamarádů, od všeho, co miloval. Ztěžka si povzdechnul.
Procházel se po parku, na sobě dlouhý černý kabát, ruce zabořené v kapsách. Většina stromů už měla spadané listí, kopal do malých hromádek na zemi utvořených větrem. Bylo chvíli před pátou, už šero. V parku byl klid a přesně to se mu líbilo. Nebyl tam sám, ale přece jen tam pro něj bylo dost místa. Přemýšlel. Zítra se budou stěhovat. Půjde na jinou školu, do mnohem většího města, pryč od kamarádů, od všeho, co miloval. Ztěžka si povzdechnul.
***
„Mami, jsem doma!“ křiknul z předsíně, shodil ze sebe kabát, pověsil ho na věšák. Sehnul se, aby si rozvázal boty, které posléze taky sundal.
„No že ti to trvalo! Kde jsi tak dlouho? Máš už zabaleno?“ přispěchala matka, usmála se na něj.
„No že ti to trvalo! Kde jsi tak dlouho? Máš už zabaleno?“ přispěchala matka, usmála se na něj.
„Jo, sbalil jsem si už odpoledne,“ odpověděl jí a s úsměvem dodal: „Máme něco k večeři?“
„Večeře už čeká,“ kývla matka, pohladila svého syna po vlasech a zmizela v kuchyni. Bill ještě v zrcadle zkontroloval svoje líčení, a konečně se vydal do kuchyně, kde na něj čekala lahodně vonící večeře.
„Večeře už čeká,“ kývla matka, pohladila svého syna po vlasech a zmizela v kuchyni. Bill ještě v zrcadle zkontroloval svoje líčení, a konečně se vydal do kuchyně, kde na něj čekala lahodně vonící večeře.
***
Ráno už ho drnčivým zvukem probouzel budík. Ospale otevřel oči, prudce vypnul zvonění a posadil se. Protřel si oči a rozhlídl se kolem sebe.
Tak dneska, co? Dneska… zamyslel se. Dneska je to naposledy, co se probouzí ve svém pokoji. V něm žil celých svých sedmnáct let, a teď prostě odjede. Nechtěl, ale otec si našel práci v Berlíně. Copak mohl odporovat? Vylezl z postele, šouravou chůzí se dostal do koupelny, ochladil se studenou vodou, kterou si chrstnul do obličeje. Prudce zamrkal a podíval se na svůj odraz v zrcadle. Člověk by se ho po ránu možná i leknul. Neměl se moc rád, když nebyl namalovaný. Jeho prsty rychle uchopily kartáček na zuby. Poté začal zkrášlovat svůj obličej. Nanesl si vrstvu make-upu, poté si černou tužkou obkreslil oči a víčka potřel černými stíny. Ještě si upravil vlasy a konečně šel dolů.
Tak dneska, co? Dneska… zamyslel se. Dneska je to naposledy, co se probouzí ve svém pokoji. V něm žil celých svých sedmnáct let, a teď prostě odjede. Nechtěl, ale otec si našel práci v Berlíně. Copak mohl odporovat? Vylezl z postele, šouravou chůzí se dostal do koupelny, ochladil se studenou vodou, kterou si chrstnul do obličeje. Prudce zamrkal a podíval se na svůj odraz v zrcadle. Člověk by se ho po ránu možná i leknul. Neměl se moc rád, když nebyl namalovaný. Jeho prsty rychle uchopily kartáček na zuby. Poté začal zkrášlovat svůj obličej. Nanesl si vrstvu make-upu, poté si černou tužkou obkreslil oči a víčka potřel černými stíny. Ještě si upravil vlasy a konečně šel dolů.
Bohužel pro něj tam nečekala snídaně, nýbrž mamka.
„No kde seš? Rychle, vem si kufr a do auta!“
„A-ale… mám nahoře kosmetickou taštičku, hned jsem tady,“ otočil se na podpatku a zase zmizel u sebe v pokoji. Šel do koupelny, sbalil i všechno líčení a naposledy se rozhlídl kolem sebe. Smutně se pousmál a běžel zase zpátky dolů. Nasedl i s matkou do auta, kde už na ně čekal táta, a vyjeli vstříc Berlínu.
„A-ale… mám nahoře kosmetickou taštičku, hned jsem tady,“ otočil se na podpatku a zase zmizel u sebe v pokoji. Šel do koupelny, sbalil i všechno líčení a naposledy se rozhlídl kolem sebe. Smutně se pousmál a běžel zase zpátky dolů. Nasedl i s matkou do auta, kde už na ně čekal táta, a vyjeli vstříc Berlínu.
***
Asi po třech hodinách konečně přijeli na místo. Koupili byt na předměstí Berlína, Bill se vážně těšil, až ho konečně uvidí. Doufal, že bude mít velký pokoj s velikou skříní.
„Tak utíkej, vyber si nějaký pokoj,“ pokynula ho matka. On kývnul, počkal, až otec otevře a vešel dovnitř. Rozhlídl se kolem, viděl schody. Rozhodl se jít nahoru. Otevřel první dveře. Uviděl opravdu veliký pokoj s prostornou postelí a obrovskou skříní. No a bylo rozhodnuto.
„Mami, zůstanu tady!“ křiknul a vešel dovnitř. Hodil kufr na stranu a rozvalil se na postel. Byla pohodlná, alespoň něco. Zadíval se do stropu. Zítra půjde do nové školy. Co když se jim nebude líbit? Co když se mu budou posmívat za to, jak vypadá? Znova si povzdechnul. Co když… co když bude sám?…
„Mami, zůstanu tady!“ křiknul a vešel dovnitř. Hodil kufr na stranu a rozvalil se na postel. Byla pohodlná, alespoň něco. Zadíval se do stropu. Zítra půjde do nové školy. Co když se jim nebude líbit? Co když se mu budou posmívat za to, jak vypadá? Znova si povzdechnul. Co když… co když bude sám?…
Den uběhl docela rychle, musel si vybalit, pomoct i rodičům, a ještě vyřídit několik telefonátů s kamarády. Ani nevěděl jak, a už byl ve svojí posteli, zachumlaný do černé deky, a koukal z okna. Byla tma, venku svítila jen lampa, ale on pořád nemohl zavřít oči. Byl prostě nervózní.
Nakonec zatnul zuby a po chvíli snažení vážně usnul.
Nakonec zatnul zuby a po chvíli snažení vážně usnul.
***
A znova. Ráno zase ten zvuk. Tentokrát se ale zvednul rychle. Běžel do koupelny, osprchoval se, vysušil si vlasy a běžel zpátky do pokoje. Přemýšlel, co si vezme na sebe. Nakonec zvolil uplé černé kalhoty a černé tričko se stříbrným potiskem. Spokojen s tím, jaké má oblečení, se vrátil do koupelny a začal upravovat svůj obličej a vlasy. V sedm byl konečně hotov, vzal si rolák, tašku a běžel dolů.
„Maminkoo?“ přiběhnul do kuchyně.
„Už můžeme?“ zeptala se s úsměvem. Bill kývnul, do ruky si ještě vzal kousek chleba, oblékl si boty a kabát, a šel do auta. Nevěděl, kde škola je, takže se rozhodl, že poprvé mu to ukáže mamka. Stejně si asi bude muset promluvit s učitelem a tak…
Netrvalo dlouho a zastavili před velikou budovou. Bill se zhluboka nadechl a vystoupil. Mamka se na něj znovu usmála a vydala se dovnitř. On ji následoval.
„Sakra,“ syknul si pro sebe po zjištění, že ho všichni už teď pozorují. Tohle bude asi těžké.
„Sakra,“ syknul si pro sebe po zjištění, že ho všichni už teď pozorují. Tohle bude asi těžké.
„Co si tam brbláš?“ otočila se na něj matka a trošku zpomalila. Jen rozhodil rukama a lehce se usmál.
Po chvíli stanuli před ředitelnou. Jeho mamka zaklepala a dveře se otevřely. Teda… otevřel je postarší pán s knírem a obrovským úsměvem na rtech.
„Vy musíte být Kaulitzovi! Nebudeme se zdržovat, syna vezmeme do třídy a spolu si potom promluvíme,“ usmál se na ženu, stojící vedle Billa. Ta kývla, takže on se hned vydal vstříc Billově nové třídě. Vešli do ní těsně před tím, než zazvonilo. Všichni se hned postavili a pohled upřeli na ředitele.
„Dobrý den! Dnes vám přibude nový žák, jmenuje se Bill. Doufám, že na něj budete hodní a s jakýmkoliv problémem mu pomůžete!“ usmál se a podíval se na vyučujícího. „Kdyby měl s nějakým učivem problémy, tak se mu prosím pokuste nějak vyhovět.“ Učitel kývnul a podíval se na Billa.
„Tak já myslím, že už to nějak zvládneme,“ přitáhl černovlasého hocha k sobě. Ředitel kývnul a i s chlapcovou matkou odešli. Bill upřel svůj pohled na jednoho žáka sedícího úplně vzadu. Byl tak… starý? Rozhodně vypadal mnohem starší než ostatní ve třídě. Dokonce měl piercing. Ve spodním rtu, bylo to… ani si nechtěl přiznat, že to bylo sexy. Nasucho polknul a rychle se podíval do země.
autor: Iwča
betaread: Janule
Oh, Terezce se tak líbí začínající povídky… xD
no to bude zajímavý…xD
Že by to byl Tomi???xD
háá ^^ dokonalá dokonalost *-* xDD
jo,tak sem se zse začetla,a ¨teď se nemůžu dočkat……….
Oooo…že se do něj Bill zabouchne..? 🙂
Bože takový napínání 😀 Já to tak nenávidim pls dál dál DÁL !! 😀
To je překvápko, Tom s ním bude chodit do třídy!! XD XD
a není u toho starocha náhodou volny místo? xD
tak starý a sexy jo???mmm xDDDDDDddd
Bille, ty ďáble! Hned tak ze začátku jo? xD
Aww! *-* Kawaii ^^
Tak to začíná zajímavěě, joo, kdopak nám to sedí vzadu? 🙂
krasny pribeh :o))
Skus hádat Ivet.Vypada to zajímavě.