Je ne regrette rien 2.

autor: Iwča
Jen bych chtěla říct, že v týhle ffce nejsou příbuzný. Nějak jsem to předtim zapomněla napsat ^^ tak moc děkuju za komentáře 🙂
„Chceš nám o sobě něco říct, Bille?“ podíval se učitel na svého nového žáka. Ten jen zakroutil hlavou, jako že ne.
„Dobře, tak si jdi sednout tam dozadu,“ ukázal na místo, kde seděl ten kluk, na kterého Bill koukal. Trochu protočil oči a vydal se tam.
Jeho nový spolusedící byl o něco nižší než Bill sám. Měl dlouhé černé tričko a tmavé džíny s rozkrokem u kolen. Na hlavě měl kšiltovku a s pod ní mu vykukovaly vzadu dready. A pak ten piercing. Bill myslel, že se minimálně zblázní, jestli vedle něj bude sedět. Zhluboka se nadechl a potichu si sednul na volnou židli. Vyndal si penál, opřel se a sledoval tabuli.
„Tom,“ vyrušil ho po chvíli jeho soused. Černovlasý mladík se trošku leknul, nicméně se na Toma podíval.
„B-Bill,“ šeptnul a zase se podíval dopředu.
Teď si pro změnu mladík s piercingem začal prohlížet osobu vedle sebe. Vypadal spíš jako holka, než cokoliv jiného. Měl delší černé vlasy, očividně narovnané žehličkou. Občas mu někde vykukoval bílý pramínek. To všechno doplněné uplým sexy oblečením. Tom se kousnul do rtu a nepřestával svého souseda pozorovat.
Bill na sobě cítil jeho pohled, snažil se nedat nic znát, dělal, že poslouchá učitelův výklad, i když neměl ponětí, o čem ten pán mluví. Jenže ho něco znovu vyrušilo.
„Odkuď jsi?“ uslyšel vedle sebe. Trošku se uklidnil a znovu se na svého souseda podíval.
„Z Blankenburgu. To je asi hodinu od Magdeburgu.“
„Aha. Neznám…“ Bill očekával, že tohle je konec rozhovoru, takže se opět obrátil k tabuli.
„A kolik ti je?“ ozval se Tom znovu.
„Sedmnáct,“ odvětil černovlasý mladík, aniž by se na druhého podíval. „T-tobě?“ dodal po chvíli potichu.
„Dvacet tři. A hlavně se mě neptej, co tu dělám, já to taky úplně nechápu, to máma.“

„Ok,“ odvětil Bill. Vážně ho nenapadlo, co jiného říct. Ale aspoň věděl, že se nepletl. Přece jen byl starší, než ostatní. Pro sebe se usmál a podíval se pro změnu z okna. Třeba tam bude něco zajímavého, když se nic takového neděje před tabulí. Z pozorování ptáků ho vyrušilo až zvonění. Trošku sebou cuknul. Rozhlídnul se po třídě. Lidi stáli v hloučcích a něco si špitali. Přitom si na Billa nezapomněli ukazovat.
„Neřeš je,“ poplácal ho jeho soused po rameni. Znovu sebou cuknul, leknul se. Podíval se na něj.
„J-já… nikoho neřešim. To oni řešej mě.“
„No protože seš… tak trošku zvláštní. A navíc sedíš se mnou.“
„No a?“
„No a nic,“ pokrčil Tom rezignovaně rameny a zvedl se.
„K-kam…?“ podíval se na něj černovlasý chlapec nechápavě. Dredáč se zasmál.
„No kam asi, na záchod? Chceš jít se mnou?“ plácnul ho po hlavě a šel ven ze třídy. Bill chvíli váhal, ale potom se zvednul a váhavým krokem běžel za ním. Doběhnul na záchodky, opřel se tam o zeď a čekal, až Tom odněkud vyleze. Po chvíli se tak stalo.
„To… to si děláš prdel?“ znovu se zasmál. „Ty si šel vážně se mnou?“
„N-no…“ Bill okamžitě sklopil hlavu a začal nohou dloubat do dlážděné podlahy.
„Bál ses, že ti uteču?“
„N-ne, to ne. Ale jseš… zatím jedinej, kdo se mi neposmívá.“
„Aha,“ Tom kývnul, že rozumí a šel k umyvadlu, umyl si ruce. „Nevim, proč bych se ti měl smát.“
„Proč… nevim.“
„Si vtipnej,“ konstatoval Tom s lehkým smíchem a z kapsy vylovil krabičku cigaret, podíval se na Billa. „Chceš?“
„C-cigarety? J-já nekouřim. A navíc jsme přece ve škole.“ Dredáč zakroutil hlavou, zapálil si jednu cigaretu a opřel se pohodlně o zeď. Bill stál kousek před ním, jen ho pozoroval. Jak jeho rty vyfukovaly další a další obláčky kouře. Byl tak… nádherný. Ne, že by byl Bill gay, jen se mu občas líbili kluci.
„Co na mě tak koukáš? Máš na to chuť?“ vyrušil ho kouřící kluk z přemýšlení.
„C-co? Chuť? Na co?“ vykoktal Bill vylekaně.
„No na tu cigaretu, na co jinýho?“
„J-jo, jasně. Ne, já to vlastně ani neumim.“ Tom se usmál. Odrazil se od zdi a šel k Billovi, podal mu cigaretu a stoupnul si za něj.
„Dej to do pusy,“ vzal ho za boky a ruce přesunul na jeho bříško. „Natáhni, trošku se nadechni a pomalu to vyfoukni. Musíš pracovat břichem, ať se neudusíš.“ Bill kývnul, pomalu vzal cigaretu mezi rty, opřel se o Tomovy ruce a udělal přesně to, co mu řekl. Pro jeho překvapení to zvládnul docela dobře, jen to byla opravdu… zvláštní chuť.
„Tak co?“ Tom ho rychle pustil a podíval se na něj.
„Jde to,“ odvětil Bill a znova si natáhnul z cigarety. Po chvíli tomu přišel na chuť. Jen kouřil a koukal na Toma. Najednou zazvonilo. Rychle hodil cigaretu na zem a chtěl běžet do třídy, Tom ho chytil za ruku.
„Co blbneš?“
„Zvonilo, neslyšels? Musíme do třídy,“ vysvětlil černovlásek a pokusil se dredáčovi vysmeknout. Ten zakroutil hlavou, pustil ho a šel do třídy. Bill šel hned za ním. Ani si neuvědomil, že celou dobu pozoruje jen zadek osoby před sebou, a najednou ucítil tupou ránu. Podíval se vylekaně před sebe.
„Oh, sakra!“ zaklel potichu a podíval se na Toma před sebou. Stál s rukama v pase a smál se. Bill okamžitě zrudnul.
autor: Iwča
betaread: Janule
Klikni na anketu, díky J. :o)

12 thoughts on “Je ne regrette rien 2.

  1. první kapitolu jsem nějak přehlídla(popravdě se mi nechtělo začínat číst něco novýho), ale teď mě to nějak chytlo…Billík nám začne kouřit ve škole pak začne chodit s tím individuem co je o šest let starší.. 😀

  2. Jé a cože to tam na konci bylo za ránu? 🙂
    Pěkný, těším se na další díl. Nojo, taky by mě zajímalo, co Tom v té třídě dělá. To je tak blbej, že pětkrát prolítnul?  

  3. ježiš tak tohle mě dostává! a halvně- Ne, že by byl Bill gay, jen se mu občas líbili kluci.- tak tahle věta je brutus tomuhle se budu smát celou zimu!! XD XD XD XD
    rychle dááááál!!!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics