Otravná ozdravovna? Ne, něco víc! 5.

autor: Kiki

„Tak co máme na sváču?“ Zeptal se hladový Tom Georga.
„Nějaká ovocná buchta. Ale je prý fakt dobrá.“
„Oh, tak když ji chválíš, musím ji taky okamžitě zkusit.“ Všichni dál vyčkávali v řadě a čekali, až přijdou na řadu.
Už uběhly dva týdny, kdy si Bill uvědomil, že Toma vážně miluje. Zrovna bylo teplo a oni měli jít k bazénu. Všichni. Pro něj tedy nastal veliký problém. Nechtěl jít k bazénu, protože by všichni viděli jeho modřiny a to on nechtěl. No jo, ale venku je fakt horko a jemu nic jiného nezbylo. Vzal si na sebe plavky, i přesto, že má na sobě taky modřiny, to přeci nějak okecá, hodil na sebe tričko, protože na břichu jich měl nespočet. Všichni už odešli, jen on ještě nešel… alespoň si to myslel.
Škvírkou ho pozoroval jeho spolubydlící. Když spatřil jeho tělo (plavky měl na sobě, ty si oblékl už v koupelně), zděsil se. Sedl si na židli, co byla před dveřmi a čekal, až vyjde. Když Bill vylezl z pokoje, zavřel dveře, tak si všiml Toma a lekl se ho.

„Co tady ještě děláš?“
„Čekám na tebe… Potřebuju ti něco říct,“ odpověděl mile.
„Tak mluv.“
„Ale ne tady.“
„Pojď.“ Táhl ho Bill za stromy. Věděl, že tam nikdo nechodí. Leda tak puberťáci kouřit… cigarety. „Taky ti potřebuju něco říct.“ Pokračoval, když si sedali na trávu.
„Ty první…“ řekli oba najednou.
„Víš, ale já k tomu nepotřebuji slova.“ Začal Tom.

„Já taky ne…“ začali se k sobě přibližovat. Jejich rty se spojily.
„Miluju tě… už od začátku. Od prvního momentu, co jsem tě viděl, jsem se do tebe zamiloval.“ Promluvil Bill.
„Já tebe taky miluju.“
Chytili se za ruku a spolu se vydali k bazénu, před kterým se ale museli pustit, protože by z toho mohli mít problém. Sedli si na osušky a Bill se ho zeptal šeptem… do ouška.
„Myslíš to se mnu vážně, nebo jen úlet?“
„S tebou vždycky vážně, lásko!“ oplatil mu to Tom. Nenápadně ho na to jeho ucho líbl. Aby to nikdo neviděl.
„Od čeho máš ty modřiny?“
„To jsem se jen bouchl.“
„Aha..“ pronesl Tom, ale sám věděl, že kdyby se bouchl, tak má jen jednu, ale ne celé tělo od modřin.

„Dneska je diskotéka, jdete tam?“ Přisedla si G-éčka. Tom jen přikývl, že jo a Bill ještě nevěděl.
„Dobře a Bille?“
„Hm?“
„Nechceš si sundat to triko?“ Zeptal se Gustav a zkoušel mu ho sundat.
„Au! Nechci, nechej mě!“ začal sebou škubat. Vykřikl, když ho škrábl do jedné jizvy. Přitáhl si nohy k tělu a přetáhl si přes ně triko. Po tváři mu stekla jedna jediná slza. Nechtěl před kluky brečet. Ještě k tomu před Tomem.
„Promiň.“ Omluvil se Gustav a on jen kývl, že mu to odpustil. Koukl na Toma, který na něj soucitně koukal. Mezi nimi zavládlo ticho. Vysvobodila je až sestřička, která je svolávala na večeři.
Všichni se zvedli a vydali se do svých pokojů se převléci. Teď pro Billa nastal další problém. Musí se převlíknout před Tomem. Nechtěl, aby ho Tom viděl, protože by se pak jistě zase začal vyptávat.
„Ehm, Tome? Mohl by jsi se… otočit?“
„Proč?“
„Tak… Víš co? Zapomeň na to.“ Hodil na sebe tepláky. Triko a plavky na sobě nechal. Sedl si na postel a čekal.
„Můžeme?“ Zeptal se druhý s chlapců.
„Jasně.“ Chytili se a ruce a vyšli z pokoje. Na chodbě je ale zastihla sestřička, která hned vyjela.
„Kaulitz, Trümper! Co to je?“ zakřičela na ně, jako kdyby kázala psa za to, že se vyčůral doma na koberec.
„Držíme se s přátelství za ruce. To se nesmí?“ Ujal se slova Tom.
„Může, ale-„
„No tak…“ skočil jí do řeči a táhl Billa do jídelny, kde si vzali rohlík a džus.
„Teda, to bylo o chlup.“ Oddychl si Bill.
„No a nemám pravdu?“
„Máš…“
Tom polkl sousto a napil se džusu. „Mňam, ten jablečný džus je skvělý.“ Olizoval se.
„Ř-říkal jsi jablečný džus?“ zarazil se Bill, když vyplivl džus, co měl v puse zpátky do hrníčku.
„Jo, je dobrej, že?“
Bill na nic nečekal a okamžitě vystřelil do pokoje. Respektive do koupelny, kde si začal vyplachovat pusu.
„Stalo se něco?“ Objevil se vedle něj Tom.
„Jo, jen… mám alergii na jablka.“
„Mám zavolat sestru?“
„Ne, to je v pohodě.“
„Dobře, ale kdyby něco, řekneš mi to, viď.“
„Budeš první, kdo to bude vědět.“ Políbil ho.
„Dobře, tak pojď.“
Oba se vrátili na svá místa a pokračovali v jídle. Tom i pil, ale Bill ne. Ten se prý napije až na pokoji. Čisté vody. V tichosti dojedli, odnesli talíře i s hrníčky na okýnko a odešli do pokoje.
Okamžitě zamkli a vrhli se na sebe…

Vím, a i to píšete, že je to uspěchané, ale já potřebuju, aby byli co nejdříve spolu. Omluvám se za to!
Kiki

autor: Kiki
betaread: Janule

8 thoughts on “Otravná ozdravovna? Ne, něco víc! 5.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics