autor: Majestrix
Je nezávislost vážně odpovědí? To záleží na tom, jestli si připadáte osvobození.
„Celý den jsem myslel, že se zblázním,“ řekl Bill, když ho Tom líbal na krku odshora dolů. „Pořád ses na mě koukal…“ zasténal tiše.
„A co jiného se dělá s hezkými věcmi?“ Tom mu přejel zuby po klíční kosti a malinko ho zvedl. Bill se zasmál, zaklonil hlavu a obtočil nohy kolem Tomova pasu, vyjekl, když dopadl na postel.
„Uslyší tě lidi,“ varoval ho Bill, když viděl horko v Tomových očích.
„Teď opravdu nemám náladu se o to starat,“ řekl dredatý chlapec, a rychle si sundal tričko.
„Myslím, že ano, Gustav má pokoj hned vedle nás.“ Vykroutil se Bill ze svých riflí a znovu se zasmál, když mu Tom pomohl sundat boty a kalhoty úplně. Tom na něj spadl a oba zasténali, když cítili své vzájemně tvrdé klíny, když se o sebe třeli, Bill ve svých boxerkách a Tom stále ještě v riflích.
„Bože, potřebuju tě,“ zamumlal Tom Billovi do krku a tvrdě se o něj otřel. Bill už teď kňučel vzrušením a zarýval nehty do Tomových opálených zad, ďábelsky se usmál, když jeho dvojče zalapalo po dechu. „Dostanu tě zpátky,“ zašeptal mu kytarista do ucha a Bill se otřásl.
„S tím počítám. Dolů, oblečení dolů,“ zablábolil šťastně Bill nad nadějemi svého dvojčete, nahého a uvnitř něho. Penis se mu otočil vzhůru a on natáhl ruku, aby si ho stiskl. V klíně se mu rozprostíralo horko, vypustil ze sebe roztřesený výdech.
„Do háje, jsi tak…“ políbil ho Tom znovu a dal mu ruku pryč. „Ty to oblečení sundej.“ Odtáhnul se a sundal si kalhoty, když si Bill sundával tričko. Spodní prádlo bylo rychle dole a Bill vyjeknul, když ho Tom znovu shodil na postel a chytl ho za nohy. „Chci tě ochutnat,“ zamumlal a Billovi se rozšířily oči.
„Co- OOOH!“ Bill sevřel rukama prostěradlo, když cítil Tomův jazyk na pokraji svého vchodu. Tom tohle nikdy předtím nedělal, mluvili o tom, a oba se shodli na tom, že je to poněkud divné, dokonce i pro ně. Ale kdyby Bill věděl, že to bude takovéhle, donutil by ho do toho mnohem dřív. „Oh bože, oh bože,“ bylo jediné, co mohl říct a zrovna, když si myslel, že už to nemůže být lepší, Tom vystrčil jazyk víc a vnikl s ním dovnitř.
Bill viděl bíle, začal se třást, prohnul se v zádech jako luk. „Tomi, oh bože, Tomi…“ kňoural, zatímco mu rozkrok tvrdnul čím dál tím víc. Připadal si jako pomatený, stahovaly se mu svaly v těle a on se stále přibližoval svému vyvrcholení. Tomův jazyk uvnitř něj mu připadal tak zvláštní a cizí, připadalo mu to jako kdysi, když spolu blbli poprvé.
Bill zasténal, cítil chvění ve svém přirození, explozivně se udělal dřív, než se stačil sám sebe dotknout, naříkal, dokud už se nemohl slyšet. Když se jeho tělo konečně uklidnilo, Tom se nad Billem nakláněl s úsměvem na rtech. „Jsi sexy.“
„Nemysli si, že tě teď budu líbat,“ řekl Bill slastně a vyjekl, když se ho Tom i tak pokusil políbit. Vrtěl sebou, jeho dvojče ho tedy začalo líbat na krku, ale zastavilo se. „Co? Co se děje?“
„Jak dlouho ještě musíš nosit tuhle věc? Rád jsem tě líbal na tvoje tetování,“ zamumlal Tom a dotknul se kůže okolo náplasti zezadu Billova krku.
„Už moc dlouho ne,“ řekl Bill, pokrčil rameny a otočil hlavu, aby mohl Toma políbit na tvář. „Stále ještě máš spoustu dalších míst, kam mě můžeš líbat. Bože, to bylo úžasný,“ zajásal.
„To jsem rád. Teď jsem z toho, jak jsi tady křičel na celý hotel, tvrdší než kámen, a chci se s tebou milovat.“ Uculil se Tom a Bill roztáhl nohy ještě víc.
„Tak na co čekáš?“ zeptal se tiše. Tom se natáhnul na druhou stranu postele a vzal si lubrikační gel, rychle si promazal penis a malinko se zachvěl. Nebyli spolu už od ledna, a teď byla polovina února, oba byli malinko zoufalí už jen po tom, aby se mohli sebe navzájem dotýkat.
Bill zavřel oči a vydechl, když cítil, jak Tom přejíždí svým koncem po jeho vstupní dírce. „Tak ho tam už strč,“ zašeptal nedočkavě.
„Chci si to vychutnat,“ řekl Tom a malinko pokračoval vpřed. Oba dva chlapci tiše zasténali, když pocítili první chvilky jejich vášnivého propojení, Bill se začal třást, třásl se, dokud Tom nebyl úplně uvnitř. Otevřel oči a podíval se na Toma, který na něj koukal. „Miluju tě,“ řekl naprosto vážným hlasem a Bill roztál.
„Taky tě miluju, Tomi.“ Stáhl svaly kolem Tomova penisu a Tom zavřel oči vzrušením.
„Oh bože,“ řekl Tom a malinko vyklouzl, potom tvrdě přirazil. Bill zalapal po dechu a zasténal, když se Tom přiblížil víc k jeho bodu. Bill už znovu začínal tvrdnout, sevřel si tedy sám svůj vlastní penis a Tom sledoval jeho ruce. „Do háje, nepřestávej s tím,“ vydal ze sebe po chvilce.
„Nemůžu, jestli budeš pokračovat, nemůžu se soustředit.“ Zvednul Bill trošku hlavu a Tom mu zvedl pánev, aby mohl přirážet hlouběji. Narazil na Billovu prostatu a zachvěl se, když se kolem něj jeho dvojče stáhlo.
„Oh, do prdele.“ Už jenom vidět Billa tak jak vypadal, rozplácnutého a otevřeného jenom pro něj, mu sevřelo varlata a nemohl vydržet už moc dlouho. Chytl své dvojče za pas a zvedl ho tak, že byl Bill doslova napíchnutý na jeho přirození.
Tohle byla Billova oblíbená pozice. Měl pocit, jako by Tom byl dost silný na to, aby mohl podporovat je oba, zatímco ho šukal táhlými a jistými pohyby. Ani jeden z nich nemohl vydržet déle, protože se líbali tak horečně, že Bill mohl cítit, jak mu doslova žhne tělo, zprudka zaklonil hlavu a zasténal, když přišel dnes už jeho druhý orgasmus.
Tom je nedokázal během jejich orgasmu udržet, následoval Billa, oba dva se svalili na postel, najednou nebyli schopní kontrolovat své svaly. Pár vteřin tam jen leželi a snažili se vrátit do přítomnosti. Bill se podíval na Toma a jemně ho políbil. Tohle potřeboval, už pěkně dlouho, nemohl být šťastnější. Zaúpěl, když si ho Tom přitáhnul blíž k sobě. „Bože, to bylo úžasný,“ řekl a Bill mu vzal jeden z dredů, aby si s ním mohl hrát.
„Ano, to bylo. Bože, nevím, co to se mnou bylo.“ Bill mohl sotva sedět, dneska se dvakrát udělal a stále to cítil.
„Říkal sis o to,“ řekl Tom ospale a nosem se otřel Billovi o tvář.
„Tomi… Chci ještě jednou,“ zašeptal a kytarista se zasmál.
„Děláš si srandu? Jsem ospalý, Bille!“
„Tomi…“ našpulil Bill rty, když jeho dvojče předstíralo, že spí. „Tomi, já-„
Bill otevřel oči a tiše zaúpěl, když si uvědomil, že snil. Bože, bylo to tak reálné! Utřel si z čela pot a všiml si, že naprosto hoří, a že má triko úplně propocené. Bill si přitiskl dlaň na svou erekci a usyknul. Vsunul si dlaň do boxerek a jemně stiskl. V ruce mu připadal děsně horký a dlouhý, udusil v sobě výkřik a palcem si přejel po žaludu. Začal se chvět a pomalu pumpovat, snažil se to dostat pryč. Jeho tělo mělo ale jiné plány, jeho orgasmus přišel tak rychle, že to všechno za chvilku cítil na konečcích svých prstů.
Znovu se plně položil a soustředil se na dýchání. Něco tak intenzivního necítil už celou věčnost, dokonce se cítil líp než v té vzpomínce, co měl před chvílí. On a Tom měli tu noc sex čtyřikrát, a pokaždé to bylo lepší než předtím. Další den byl šťastný a zadek ho bolel snad nejvíc na světě.
Bill si znovu otřel obličej a rozhodl se spát bez trička. Ovíval se, dokud zase neusnul.
~*~
„Promluvili jsme si.“
„A?“
„Dobrý, jsme zpátky v normálu.“
„Zpátky v normálu?“
„No, ne tak docela. Máme teď hranice.“ Usmál se Bill jemně.
„To rád slyším. Už jste spolu byli někde nebo tak něco?“
Bill zavrtěl hlavou. „Ne. Ale stane se to.“
Stephen se usmál a přikývnul. „Jsem rád, že si uvědomuješ, že se to stane.“
„Trvalo mi to jenom osmnáct let.“
„Lepší osmnáct než třicet.“
„Pravda.“
„Takže, co je tohle?“ zeptal se Stephen a ukázal na klíče na stolku.
„No…“ zastavil se Bill, najednou mu bylo trapně. „Koupil jsem dům,“ zamumlal.
„Koupil jsi…dům?“
„Ano.“
„Sám?“
„Ano.“ Přikývl Bill a pokrčil rameny.
„Co tak najednou?“
„Ariel, naše realitní poradkyně, říkala, že ten dům, co se nám tak líbil, chce někdo jiný. Vážně se nám líbil, mně i Tomovi.“
„Takže jsi udělal krok vpřed. Co na to říkal Tom?“
„Neřekl jsem mu to,“ přiznal se.
„Takže jsi to rozhodnutí udělal sám?“
„Ano, udělal.“
„A jaký to byl pocit?“
„Poprvé v životě jsem si připadal jako dospělý člověk.“ Podíval se Bill na Stephena a usmál se. „Bylo to úžasné. Prostě jsem vyšel z její kanceláře, kde jsem podepsal všechny papíry a za všechno zaplatil, a je to moje. Volně a naprosto moje.“
„Gratuluji. Volně a naprosto. Máš pocit, že je to i Tomův dům?“
Bill nevěděl jak má na tuto otázku odpovědět a promnul si krk. „Nejsem si jistý. Mohl by být, kdyby mě chtěl.“
„Jsem si jistý, že všechno bude uspokojivě rozhodnuto po pár propitých nocích.“
„To je právnická hantýrka pro ‚co se stalo, stalo se‘.“
„Pravda, ale já ti odmítám lhát a slibovat něco, co se nestane.“
„Nechci na tohle myslet. Nechci být svobodný rodič. Nechci, aby si tímhle musela procházet,“ řekl Bill a podíval se na svoje bříško, jemně si ho promnul. Oproti své ruce cítil rychlé kopnutí a usmál se. Dneska byla aktivní.
„Robert mi říkal, že moc dobře nespíte.“
„Poslední dobou jsem byl moc zaměstnaný, s cestováním a rozhovory. Pořád se pohybuje a připadám si hrozně divně, když se během toho snažím usnout. Nemůžu prostě ležet, když to dělá, a tak musím být vzhůru a chodit. Naneštěstí v hotelech toho není moc co dělat, a tak prostě musím doslova chodit po pokoji, dokud nejsem vyčerpaný.“
„A pak musíš vstát a dělat všechno, kvůli čemu tam jsi.“ Přikývl Stephen a zamračil se. „Budete toho muset brzo nechat, to snad víš, ne?“
„Já vím, Robert mi to taky říkal.“ Protočil Bill oči. „Jen ty rozhovory musím udělat, aby měla firma radost.“
„Bille, pamatuješ si, co jsem ti říkal?“
„Že není nic důležitějšího než moje zdraví a zdraví mého dítěte.“
„…a?“
Bill se zasmál. „A že všechno ostatní mi může políbit prdel.“
„Přesně tak.“ Zaradoval se Stephen. „Musíš se na to podívat takhle; máš prázdný dům, který musíš vybavit nábytkem. Není to tak lehké, jako když se někdo stěhuje z jednoho svého už starého domu do druhého, budeš musit nakoupit všechno od základu. To nějakou dobu trvá. Musíš sestavit pokojíček pro malou a ještě ke všemu už budeš v šestém měsíci. A to už teď je to pekelně těžké. Zdravotní riziko se zvyšuje pro muže s každým dnem, co jsou blíž konci.“
„Já vím.“
„Dobře, to je všechno, co ti k tomu můžu říct.“ Zvedl doktor ruce, jakože se vzdává. „Takže, jaké to je bez Toma?“
„Nikdy předtím jsme takhle dlouho rozděleni nebyli.“ Pokrčil Bill bezmocně rameny. „Někdy se otočím, mluvím na něj a on tam není. Někdy přesně vím, co dělá a někdy… hodně o něm přemýšlím, ale už ne tak moc jako předtím. Jsem moc zaměstnaný.“
„Připadáš si špatně kvůli tomu, že o něm méně přemýšlíš?“
„Smutně, spíš takhle.“
„To je normální.“
„Nic ohledně mě není normální. Jsem těhotný, a ještě ke všemu rozmazlená diva.“
„Ach, tvůj úkol; ale všichni ti řekli, proč si to tak myslí. Neřekli jenom ano, dali ti důvody, které jsi, jak jsi sám řekl, chápal.“
„To ale neznamená, že s tím musím být spokojený.“
„Pravda, ale taky to neznamená, že by ses kvůli tomu musel nějak moc trápit. Důležitá věc je, že si musíš pamatovat, že jsi tím už prošel, a musíš se tomu vyhnout. Říká se tomu emocionální růst.“
„Emocionální růst je na hovno.“
Stephen přikývl. „Je to bolestivé, obtěžující a nezbytné. Stejně jako život.“
„Přestaňte být tak racionální,“ zamumlal Bill a nahlas vydechl. „Za čtyři dny máme rozhovor v Miláně,“ řekl tiše.
„My, jako celá skupina?“
„Ano.“
„Věděl jsi, že se to stane.“
„Ano.“
„Co byla první myšlenka, když ses to dozvěděl?“
„No do prdele,“ přiznal se Bill.
„Kvůli cestování nebo kvůli tomu, že se zase uvidíš s Tomem?“
„Kvůli tomu, že se zase uvidím s Tomem; Itálii mám rád.“ Pokrčil rameny a zaúpěl do stropu. „Nevím, jak se mám ohledně toho cítit.“
„Tak prostě počkej, dokud to neucítíš.“
„Cože?“ podíval se Bill na terapeuta jako by mu narostla další hlava.
„Až moc lidí plýtvá časem a energií tím, že se snaží přijít na to, jak se cítí, namísto toho, aby prostě počkali na to, až to přijde. Nepředcházej svému životu.“
„Pokusím se.“
~*~
„Nechci to slyšet,“ řekl Tom hlasitě a jedl dál své cereálie. Byla polovina odpoledne a on se snažil neztratit chuť k jídlu, zatímco se Gustav s Georgem neustále oblizovali. „Nebo to vidět! Kluci, do prdele!“ odmlčel se.
„Jsi jen naštvaný,“ řekl Georg a ze srandy nakopnul bubeníka pod stolem. „Nemůžu se dočkat, až se vrátíme zpátky do Itálie, tolik krásných holek.“
„Prsatých holek.“ Nakrčil Gustav obočí a Tom zavrtěl hlavou.
„Nechci vás tady,“ zaúpěl a kopnul nohama do skříňky. Kytarista seděl na skříňce, jedno z jeho oblíbených míst, když byl v kuchyni.
„Byli bychom raněni, kdyby nám záleželo na tvém názoru.“ Protočil Georg oči a zabořil se do svých těstovin. „Nechtěl jsem být doma, než všichni odjedeme, a mimo to, tohle je apartmán pro celou skupinu. Ne tvůj.“
„Jak chceš. Ale byl jsem tu první.“
„Vidím, že jsi stále plný poutavých a přesvědčivých argumentů.“ Oba, Gustav i Georg, se zasmáli, když jim Tom ukázal prostředníček.
„Jste připravení na Itálii? Nebyli jste v akci už bůhvíjak dlouho, takže mi je jasný, že se těšíte. Nebyla ta fakt hustá holka z Itálie?“ lusknul Gustav prsty. „Jak se jmenovala?“
„Oh, do háje, vím, koho myslíš; úplně jí vidím…“ Georgovi se zkřivil obličej, jak se snažil přemýšlet.
„Linda! Jmenovala se sakra Linda!“
Tom protočil oči. „Myslím, že se jmenovala jenom Linda.“
„Bože, byla sexy.“ Popíchnul Georg Gustava. „Musíme si někoho takového najít.“
„Opravdu; vypadala, že by unavila i tebe, Tome,“ zasmál se Gustav, dredatý chlapec seskočil z pultu hned po tom, co dojedl zbytek svých cereálií.
„Jdu si zabalit,“ řekl a odešel z pokoje, vyběhl schody nahoru. Tom nevěděl, jak se cítit ohledne toho, že vůbec nějakou „akci“ možná bude mít. Aby byl upřímný, ani o tom neuvažoval. Tom neměl nejmenší chuť Billa podvést. Podle toho, co věděl, vztah trvá tak dlouho, dokud někdo neřekne, že už ve vztahu být nechce. A jestli má být po jeho, ten den nikdy nepřijde.
Bolelo ho břicho z toho, jak pořád přemýšlel o tom, že uvidí své dvojče. Tomovi strašlivě chyběl, ale nevěděl, jestli je na návrat Billa se všemi jeho zavazadly připravený. Byla to sobecká myšlenka, to věděl, ale byla tady a Stephen mu řekl, že nesmí zapírat všechny svoje myšlenky nebo pocity, jen na ně reagovat. Takže si zabalí a bude čekat na jejich setkání.
Tomovi se chtělo zvracet.
~*~
„Ahoj, Bille.“
Když Tom uslyšel tato slova, otočil se mu krk až skoro bolestivě, sledoval, jak se jeho bratr připojil k jejich skupině ve vstupní hale. Jejich letadlo mělo odlétat za čtyřicet pět minut a kytarista strávil dalších dvacet minut tím, že přemýšlel, kde Bill byl, a proč nebyl v dodávce, když Saki vyzvednul ostatní tři čtvrtiny Tokio Hotel.
Bill vypadal dobře; Tomovi se sevřel hrudník pod tím tlakem emocí, které cítil, když se na své dvojče podíval. Měl bříško větší, než když se naposledy viděli. Pamatoval si, jak četl na internetu, že miminko roste v posledních měsících rychleji a nárůst je vidět z týdne na týden. Nebylo pochyb, že Bill je těhotný, a pěkně moc.
Měl vlasy nagelované nahoru a na rtech malý úsměv, zamával Georgovi a Gustavovi, pak se podíval na něj. Úsměv nepovadl, ani když Bill Tomovi zamával. Tomova ruka zareagovala a oplatila mu velice podivnou salutaci. Snažil se odvrátit pohled, ale nemohl vidět nic jiného než Billa, který využil Gustavovy pomoci při posazení se na sedačku.
Tom sledoval, jak se Bill vděčně na Gustava usmál, když mu položil ruce na bříško a začal ho hladit, smál se při tom nějakému vtipu, který bubeník řekl. Bill se na něj otočil a Tom sledoval, jak se rty jeho dvojčete pohybovaly, pak si uvědomil, že mluvil na něj. „Co?“ zeptal se váhavě.
„Ptal jsem se, jak se máš,“ řekl Bill tiše a Tom se nahrbil.
Byla to posraná konverzace.
Nicméně, Bill udělal nabídku a on by vypadal jako kretén, kdyby se alespoň nepokusil udělat to samé.
Což by nebylo poprvé.
„Mám se fajn,“ řekl rychle. ‚Ne, nemám,‘ pomyslel si. ‚Chybíš mi. Chybí mi tvoje dotyky a probouzení a dotýkání tvého nosu s mým, když mi dýcháš do pusy. Chybí mi tvoje vlasy na mém rameni a tvůj smích v mém uchu, tvoje dlaň v mé. Chybí mi to, a chci tě zpátky, jenomže se bojím.‘ „Jak se máš ty?“
„Fajn.“
„Kámo, tohle je divný.“ Zvedl Georg pohled od své knížky a uculil se. Bill po něm střelil pohledem a pokrčil rameny, pak se taky zasmál.
„Bože, musím jít zase na ten pitomej záchod. Hned jsem zpátky,“ řekl a udělal obličej. Billovi to dalo chvíli, než se zvednul, pak mávnul na Georga s Gustavem a ti přiskočili, aby mu pomohli na nohy. Tom ho sledoval kolébat se na záchod se Sakim za zády a potlačil smích. Nikdy si nemyslel, že se dožije dne, kdy se bude Bill kolébat.
„Vole, vy se ještě pořád kurva hádáte?“ Tom zamrkal a otočil se na Gustava, který na něj zíral.
„Co?“
„Ty a Bill, hádáte se ještě?“
„Jen spolu zrovna teď nemluvíme. Už to není ani hádání.“ Byla to pravda; Tom se vůči Billovi necítil rozzlobený, jen raněný a unavený. Tohle bylo víc komplikované a ne čistá rána. Strávil poslední dva týdny tím, že byl na Billa naštvaný, tak naštvaný, že pochyboval o tom, že k němu ještě něco cítí. Očividně cítil. Tom se rozhlédl a všiml si, že už Billa nevidí.
„Kdy to hodláte dát do pořádku? Zněli jste jako cizinci, a to je prostě divný,“ řekl Georg zpoza své knihy.
„Nech mě být.“ Pravda, nebyla to ta nejlepší nadávka nebo urážka, co Tom mohl vymyslet, ale bylo to efektivní, protože basák protočil oči a vrátil se ke své knížce, zatímco si bubeník, co mezi nimi seděl, podupával nohama. Tom zaúpěl a vrátil se ke koukání z okýnka. Přemýšlel, jestli je život prostě jen způsob, jak tě pomalu ale jistě, zabít.
~*~
„Můžeme udělat pár fotek jen s dvojčaty?“ zvedl fotograf pohled a Gustav stihl odejít dřív, než dokončil větu. Rozhovor se zvrtl do několika vystoupení v televizi a focení. Tom nevěděl, jestli má dát Davidovi do držky nebo ho upálit zaživa, ani jedna možnost ho dostatečně neuspokojovala.
Bez zamyšlení, Tomovo tělo poslechlo příkazy fotografa a on s Billem pózovali jako panenky v životní velikosti. Blesk mu bliknul před očima jako ohňostroj a Tom zapřemýšlel, jestli se Bill takhle kroutil, jakoby- „Potřebuju čůrat.“ Bill odstrčil foťák a vyběhl na záchod, jak nejrychleji mohl. Tom se nemohl ubránit úsměvu, usmál se na nabručeného pána menší postavy před sebou. Už to bylo počtvrté, co Bill přerušil shooting, ale nemohl říct ani slovo, protože Bill byl těhotný.
Po pár minutách byl Bill znovu přitáhnut blíž než by chtěl, a Tom měl na obličeji svůj obvyklý úšklebek, zatímco Billa chtěl líbat, dokud by neuslyšel ty krásné zvuky, které naznačovaly, že bude sex. I když Tom s Billem nemohl být, byl to jeho hlas, který si představoval, že bude vzdychat jeho jméno, vydechovat v extázi a vydechovat úlevou.
Do prdele.
Tom cítil, jak tvrdne a koutkem oka se podíval na Billa. Stejně jako jeho dvojče, jakmile Tom zareagoval, bylo vidět, jak se zpěvák červená. Všiml si, že to bylo pro jeho bratra stejně těžké jako pro něj samotného.
Proč se Tom kvůli tomu cítil hůř i lépe v ten samý okamžik?
~*~
„Klíče, klíče…“ podal jim Saki karty k jejich pokojům a všichni se podívali na dlouhou chodbu pokojů. Všechny byly prázdné a zamluvené jen pro ně a ochranku. Tom se usmál nad myšlenkou, že bude moci běhat po chodbě jenom v boxerkách a nikdo ho neuvidí.
„Zítra jedeme domů.“ Strčil Gustav do Georga ramenem a zasmál se, když basák málem upadnul. „Dneska večer jdeme ven.“
„Postel; nemůžu se dočkat, až půjdu do postele. Až něco sním,“ dodal Bill a Tom se usmál. Byli v pohodě, pokud byl v konverzaci zapojený ještě někdo jiný, ale jakmile si měli povídat jen oni dva, zdálo se, jako by všechna slova vyprchala, takže na sebe vždycky jen prapodivně koukali.
„A co ty, Tome; jdeš s námi?“ zeptal se Georg a zastavil se u svého pokoje. Tom se otočil a sledoval, jak Bill odešel do svého pokoje, aniž by se na něj ohlédl. To znamenalo, že on má svůj pokoj dál společně s Gustavem.
„Nejsem gay,“ řekl nepřítomně, Gustav zaúpěl nad tím, jak špatný vtip tohle byl. „Dejte mi hodinku.“
~*~
Hudba nebyla tak špatná a barman věděl, co dělá. Tom dokonce mohl říct, že se baví. Skoro. Jeho mysl nepřestávala pracovat a jediné, co si mohl představovat, bylo to, co teď asi dělá Bill. Spí? Kouká se na film? Přemýšlí o něm, stejně tak moc jako on o Billovi? Tom polkl zbytek své whisky a ukázal barmanovi, že chce další. Pokud nezpomalí, budou ho muset Gustav s Georgem po cestě zpátky táhnout po zemi.
Kdyby se mohli od sebe odlepit; byli teď uprostřed konverzace s blondýnkou, která nevypadala, jako že si chce užít. Kdyby ta hudba nebyla tak hlasitá, Tom by se jim smál; jelikož by to Georgovi takhle nevadilo, nestálo to za to.
Otočil se zpátky zrovna, když mu byl přidělen další drink a hebká ruka přistála na jeho předloktí. Tom se otočil, doufal, že uvidí Billa, ale jediné, co uviděl, byl pěkný úsměv, který opravdu nebyl jeho bratra. „Ahoj, jsem Lela,“ řekla brunetka a podala mu svou hubenou ručku.
„Tom,“ řekl a potřásl jí rukou.
„Vím, kdo jsi,“ řekla a naklonila se k němu. Hudba zesílila a na taneční parket se nahrnulo víc lidí. Nejspíš to byla populární písnička, protože i barman si pokyvoval do rytmu. „Viděla jsem, že jsi tu sám, chceš společnost?“
Tom si chvilku pohrával se svým piercingem, a pak se usmál a zavrtěl hlavou. „Ne, někdo na mě čeká doma, díky,“ snažil se překřičet ten rámus.
„Ale ten někdo je doma a já jsem tady,“ řekla Lela a přitiskla se na něj svým vyvinutým hrudníkem. Tom se podíval dolů a povzdychl si.
„Víš ty co? Jsem ve vztahu. Vypadáš, že bys mohla být pěkná, kdybys měla trošku menší výstřih, ale musím jít.“ Položil Tom nějaké peníze na bar, kývnul na barmana a odešel od té rádoby-groupie, rozhodl se, že chce být v Billově náručí, ať už pro to musí udělat cokoliv.
~*~
David se rozhlídl, když slyšel bušení a povzdychl si. „Tome, co tady kurva děláš?“
„Bill neodpovídá, nemáš k němu kartu?“
„Tome, ty jsi pil?“ zazíval David a podrbal se na hlavě. Na tohle bylo trošku moc brzo ráno.
„Jen trošku, ale co to má s tím společného?“ zeptal se Tom obranně.
„Bill odjel domů už před hodinami. Jsou to asi čtyři hodiny, co nasedl do letadla. Pamatuješ?“
„Já… to jsem nevěděl,“ vykoktal ze sebe Tom, obličej v jednom ohni. Připadal si trapně, že nevěděl, že Bill tady nebude déle než by musel. Jejich let bude až večer a práci měli už hotovou.
„Vy se ještě hádáte?“ zazíval znovu manažer a snažil se vypadat, že ho to zajímá i ve tři hodiny ráno.
„Nevím,“ řekl Tom popravdě. Vrátil se, aby se usmířil a Bill už byl pryč. Co to znamenalo? Zlobil se Bill? Neměl by se zlobit, to on políbil Andrease. „To je jedno,“ zamručel a prošel okolo polospícího Josta, zapadl k sobě do pokoje. Možná že to takhle bylo lepší.
Třískl dveřmi a snažil se nebrečet.
~*~
„Proč jsi byl naštvaný?“
„Protože jsem měl dojem, jako by mi Bill prostě utekl.“
Stephen si zapsal pár poznámek a krátce kývnul. „Protože ti neřekl, že odjíždí dřív?“
„Ano! Odjel, aby mohl mít zase navrch; pořád dělá takovýhle věci.“ Zahučel Tom a naštvaně si zatahal za jeden dred.
„Myslíš si, že to Bill opravdu udělal jenom proto, že tě chtěl naštvat?“
„Ano. Ne. Já nevím.“ Naklonil se chlapec a složil si obličej do dlaní. „Myslel jsem, že vím, co chce.“
„Možná jsi myslel něčím jiným než svojí hlavou.“ Tom se na Stephena podíval a probodl ho pohledem. „Je to možné podle toho, co jsi mi řekl, že se dělo v klubu,“ řekl terapeut.
„Možná,“ přiznal Tom.
„Takže by ses odteď měl soustředit na to, jestli to všechno do sebe zapadá, možná sis jen špatně vyložil Billovo chování. Ano, neřekl ti, že odjíždí, ale nejste teď spolu v nejlepším vztahu. A ty jsi v ten čas byl v klubu. Možná, že to nebylo naplánované dopředu.“
„Možná.“
„Na co teď myslíš?“
„Na to, že jsem idiot.“
Stephen se nikdy neptal, proč odpovídá tak jak odpovídá; byl to způsob, jak se člověk mohl lépe projevit. Jak vylézt ze své mysli. Nebo možná jak tam zalézt. „Bylo hezké, vidět Billa?“
„Jo, to bylo. Připadalo mi to… cítil jsem chvění v břiše, vypadal tak překrásně,“ řekl Tom udiveně a znovu se pohodlně usadil na gauči. „Zapomněl jsem, jak překrásný je.“
„Takže jsi možná připravený na telefon? Nemusíš mluvit o tom, co mezi vámi teď je, ale měl bys začít dělat kroky správným směrem.“
„Ve čtvrtek budu mluvit s Andreasem.“
„Zavolal jsi mu?“
„Ne,“ řekl Tom a zavrtěl hlavou, „Nezavolal. Jen se u něj zastavím. Nemyslím si, že by mi zvednul telefon.“
„To nemůžeš vědět, dokud to nezkusíš.“
„Chci to udělat z očí do očí.“
„To je dobře; alespoň tomu chceš čelit svou vlastní hlavou.“
„Bože; nemůžete nechat těch vtipů s hlavou?“
„Vlastně jsem jich chtěl ještě pár říct, ale nechám si jich pár na později.“ Zvedl Stephen pohled od svého notebooku a usmál se. „Tome, budeš vědět, až budeš s Billem znovu připravený mluvit; ten konflikt se nikdy plně nevyřeší, pokud to neuděláte. Ale to ty víš.“
„Vím.“ Přikývl Tom.
„Promluvení si s Andreasem je krok správným směrem, jsem hrdý na to, že jsi dostatečně vyspělý na to, abys to mohl udělat. Jen doufám, že pochopíš, že s ním musíš mluvit bez své ráže. Kořen toho jsme už přešli, ale vím, že můžeš vybuchnout, když tě něco překvapí.“ Tom znovu přikývl. „A pamatuj, jenom proto, že si něco myslíš, neznamená, že se tím musíš trápit.“
„Jo, já vím.“
~*~
Andreas otevřel dveře a zarazil se. „Upřímně, tebe jsem tady opravdu nečekal.“
„Můžu jít dál?“
„Záleží na tom, jestli mi zase nechceš nakopat prdel. Můj obličej se mi nedávno zahojil,“ řekl ironicky. Tom nakrčil čelo a povzdechl si.
„Jo. Můžu dál?“
Komentáře prosím anglicky, díky. A mezi námi, mohli byste trochu přidat, je absolutní ostuda, kolik je tu pod každým dílem komentářů… řekla bych, že je to trapas, vzhledem k tomu, jak hodně je to čtená povídka. Trochu se vzchopte, lenoši a oceňte, že si můžete tuhle povídku číst česky, myslím, že si ani neuvědomujete, jakej je to vlastně zázrak, a jaká je to práce s překladem a hlavně… jaká to byla práce napsat tak absolutně skvěle… :o) J.
autor: Majestrix
translate: Lil.Katie
betaread: Janule
jo škoda, že je to tak málo komentovaný…..a taky je špatný, že se nedokážu vyjádřit anglicky tak jako česky….škoda…ale povídka je to nádherná
Já komentuju vždycky když můžu, takže nemám černý svědomí:D a teď k dílu…
Oh, oh, oh, Tom was really good in club:D but I wanna Bill and Tom togehther, now xD Bill with kid, it´s absolutly beautiful, I´m looking forward to it:-)
Takže jsem se dočkala!^^ Jani, po mě nechtěj anglický komentáře!!! Víš, že já anglicky neumim!!!^^
Každopádně se mi to líbí! Já být Tomem, tak za Andreasem nejdu a nakopu mu prdel ještě jednou! Jen doufám, že tam nebude u něj zrovna Bill!^^ A když jo, tak že to Tom udýchá! Těším se na další díl ♥
♥ … What´s wrong with them?… Why they are unpleasant to each other? … Tom wanted to cry :´-( I don´t like it.. But I love Makes Three ♥
mhm…Majestrix…awesome chapter.AGAIN.
oooh I want Bill & Tomi together…
This really must be the best FF ever..I love Makes Three!!
für Lil.Katie
ty jsi prostě úžasná osoba,ale to nemusím opakovat,co? Ale já budu..strašně děkuju za překlad! jsi naprosto skvělá <33
už se těším na příští týden x)
Neumím anglicky,tak se omlouvám.Povídka se mi moc líbí,BEAUTIFUL♥♥♥ !!!!!
It´ s a very beatiful story
dětičky..xDD
ještě si musíme 17 dílů počkat do porodu
každopádně je to uplně skvěle napsaný,tak jsem zvědavá,jak si s tím Katie opět poradí x))
Nebýt Lil.Kate tak zřejmně tudle povídku nikdo nezná.. Je to užasný že má ty nervy a ten čas to sem pokaždý dát.. taky se zase musím do ho pustit když máme to volno..
Best of best stories
Ah díky bohu, mam zas swuj starej dobrej mobílek se kterym konečně jde komentowat, tamten křáp mi to dycky odmít poslat. No dost wykecáwání, du komentowat…
I WANT NEXT PART!!!!! XD
Bill has a really very nice dreams. xD Georg and Gustav are also good team!
Super! 
This was a very hilarious part!
ou…tom is so sweeet….
nice story… very hot memory ♥_♥
I depend on this story…
I love it!