autor: illyrias
Ahojky, jsem strašně ráda, že se vám to líbí a komentujete to, to je úspěch! xD
Takže tady za to, jak jste tak senzační, vám posílám další dílek x) Vaše illy =*
Něco mimo povídku bych chtěla říct Lofí, je to blbý si pořád psát takhle přes TwC blog, ale když mi nechceš dát své icq, tak nevidím jak jinak, na lide.cz nechodíš. Tohle je jediná možnost, takže Lofí, jak to bude s ff „Predátor vs Vetřelec“? My spolu už asi psát nebudem a byla by škoda jí nechat nedokončenou. Takže bych jí dopsala s někým jiným, pokud ti to nebude vadit. Napiš do komentu nebo mi dej konečně to podělaný icq!!!!! xD
Nazdar xD
Tom
Už dlouho ani jeden z nás nepromluvil, přemýšlím, jestli nabídku přijmout.
„Tak co, Tome? Já čekám.“ Usmívá se na mě, a prohlíží si mě tím svým nevinným pohledem.
„No, snad někdy jindy, slíbil jsem kámošovi Denisovi, že se u něj ještě zastavím.“ Vymluvím se na neexistujícího kamaráda.
„A proč takhle pozdě večer? To nepočká do rána?“ Zakroutím hlavou.
„Ne, nepočká, musím mu to vrátit ještě dnes, takže je mi líto, opravdu někdy jindy.“ Nevím ani, proč jsem neřekl ano. Možná proto že mi v tom pořád něco brání, nejsem asi dost připraven, nechci se navíc znovu zklamat.
„Co sis od něj půjčil? Jestli to není tajný.“ Pozvedne obočí a já nevím, co na to říct? Porno film? Jo, udělej ze sebe úchyla, Tome.
„Uhodlas, je to tajný.“ Usměju se, a doufám, že už dál se ptát nebude.
„Fájn, když mi to nechceš říct, dál se ptát nebudu.“ Taky se usměje. Chytrá holka, přikývnu, nastane další ticho jako před chvílí.
„Tak se měj, ahoj.“ Mávnu jí a odcházím, raději jsem to prolomil první.
Nevím, jestli jsem ji neměl raději doprovodit až domů. Možná to ode mě čekala. Dojdu do svého pokoje, a když se svalím na postel, hlasitě si povzdechnu. „Chybíš mi Bille.“ Vydechnu do prázdnýho pokoje. Jak dlouho to ještě bude trvat? Proč jsem se musel tak blbě zamilovat?
Proč se jednoduše nedá zapomenout? Nebo aspoň na chvíli, kdybych se měl milovat s někým jiným, musím myslet na něj, a to mi v tom brání.
To je šílený, já tu nad ním vzdychám a užírám se tím, jak mi chybí, že ho nemůžu mít, že mě nechce, a že je to nemožný.
Přitom on už si určitě našel někoho jiného, kdo ví koho, holku či kluka?
Nesnadná to odpověď, docela rád bych viděl, s kým teď je, a jestli ho miluje, pak bych viděl konečně jeho vkus.
Nebo třeba je jeho přítel chudák jako já, a čeká ho stejnej osud, možná jich už vystřídal několik.
A docela rád bych viděl i jeho, jeho krásný pronikavý oči, plný rty, hebká pokožka, havraní vlasy, jeho okouzlující usměv.
Už si ani nepamatuju, jak vypadal, když se smál, myslím od srdce.
Ale co když se mu něco stalo? To taky nemůžu vynechat, nikdy nevíte, co se stane, něco si plánujete a druhý den vás přejede auto.
Takže, žije ještě? Ale něco mi říká, že jo, život je bahno a jen svině v něm umí chodit, což on rozhodně je.
Proč na něj ksakru teda myslím? Když už na něj mám myslet, tak proklínat! Já si místo toho vzpomínám jakej byl, nevinnej, roztomilej kocourek… Už zas, hlavu schovám pod polštář a zakazuju si na něj myslet.
*-*
Další den k večeru je ta premiéra, celý den skoro prospím.
Pak se nachystám, je to významný den, tak musím vypadat dobře, vezmu si svoje nejlepší džíny, bílé dlouhé tričko, jak jinak, a navrch svoji nejnovější mikinu, která mi skvěle ladí k tričku a džínám. Měl bych si vzít nějaký doplněk? Otevřu šuple a tam se válí pár těch krámů, no flexu nechci, ta je okoukaná, bílý potítko a řetízek s velkým nadpisem „KING“ to zachrání.
Po chvíli mě zavolaj z recepce, že je tu pro mě limuzína, proto se seberu a odejdu dolů poslíček mi otevře dveře a já nasednu, vedle mě sedí hned Ciera.
„Ahoj.“ Pozdraví mě s úsměvem.
„Nazdárek.“ Úsměv jí oplatím a limuzína se rozjede.
„Tak je to tady, už tam čekaj prý i naši fanoušci.“
Si povzdychnu. „Naši? No já tam nebudu mít ani jednoho, je to moje první role.“
„To nevadí, viděli ukázky, proma, všude to prezentovali, uvidíš, že budeš mít i teď.“ Usmívá se.
„Jo, možná.“ Pousměju se.
„Né možná, určitě, navíc z tvým vzhledem budeš mít plno fans, který tě budou mít jako idola.“ Se nad tím zasměju.
„To měl být kompliment?“ Zavrtí hlavou.
„Jen fakta.“
„No jasný.“ Komu bych byl idolem? Jsem nic moc. No sice po mně jede Ciera ale to je tak všechno.
„Nesměj se, například já jsem tvoje fanynka a mám tě za idola, teda spíše jen idola.“ Se přestanu smát a usměju se. Víc dávat najevo, jak se jí líbím, asi už nemůže.
„To je, hezké, i ty si… “ Hledám slovo který bych měl použít. „Krásná.“ Usměju se, ona překvapivě taky.
No, ale abych jí tím nedal nějaký iluze, krásná je silný slovo, měl jsem raději říct hezká, nebo „Jo ujdeš.“ Ale tím bych ji asi urazil, a to kupodivu nechci.
„Mimochodem a dneska by to šlo?“ Nechápavě na ní kouknu.
„A co?“
„Ke mně, dnes je přeci jindy, jiný den.“ Ta mě nějak vzala za slovo, to tak touží moc po tom, abych do ní zajel? Jak laciné!
„Uvidíme.“ Odpovím neutrálně a usměju se.
Celou cestu si povídáme, takže ani nepostřehnu, že limuzína dojela a otevřely se dveře.
Aha to mám asi vystoupit, vylezu z auta a usmívám se, zamávám fanouškům a zaslechnu i svoje jméno, no tak je na tom něco pravdy.
To mě nesmírně potěší a od srdce se musím usmívat, jdu po červeným koberci, páni, jak opravdová stár, to je pocty, začnu se jim podepisovat jako přede mnou kolegové, Ciera jde hned pomalu dovnitř a jen mává, s radostí se každýmu, no každýmu, tomu koho stihnu, podepíšu, ze zadu mě totiž uhání ochranka, abych dál postupoval, ale i tak jich stihnu hodně, doma jsem dokonce trénoval svůj podpis, takže to mám natrénovaný.
Bill
Už od brzkého rána lítám po pokoji sem a tam, nemůžu se rozhodnout, co si vzít na sebe, je to strašně těžký, bude tam on, a plno dalších herců, nemůžu tam jen tak přijít v ošoupaných džínách a vytahaným tričku.
Nakonec zvolím úzký džíny, černý triko a na krk si pověsím plno řetízků, hlavně masitou pumu, krásně to vynikne na černém, a v této době ji mám nejradši.
Vlasy si lehce natupíruju do strany, přece jen kohouta, co mám teď na hlavě, ještě neviděl, mohl by se mě leknout.
Spokojeně se koukám na sebe do zrcadla, ani nejde poznat, že to mám po bocích vystříhaný, oblečení mi ladí z různými doplňky.
Tak to bychom měli, kouknu na hodiny, mám ještě hodinu času, než začne film, ale celebrity tam budou určitě dřív.
Pomalu se tedy vydám ke kinu, zdálky už vidím hlouček fanoušků, co tam stojej, aby uviděli svoje star, přijdu taky do hloučku a nacpu se až dopředu, spíš si to tam postrkáváním vybojuju. Šílené, každou chvíli přijížděj limuzíny a z nich vystupujou celebrity.
Koukám nervózně, kdy už z nějakého toho auta vystoupí i Tom, konečně, poslední limuzína, z ní vystoupí Tom a s nějakou holkou… Co? Že by jeho přítelkyně, pak si ale vzpomenu, že jsem jí viděl na reklamě, takže je to dobrý, vlastně ne, není to dobrý, co mu jako řeknu? Co když si už někoho našel? Najednou tu ani být nechci, bojím se toho setkání. Klid, Bille, to zvládneš, už z tebe něco vypadne, uklidňuju sám sebe, přitom sleduju, jak se fanouškům s úsměvem podepisuje.
Co když mě bude ignorovat? Nebo si mě nevšimne? Jak se pak dostanu do kina, když nejsem žádná celebrita? Pochybuju, že tam fanoušky běžně pustěj. To asi ne. A když si mě všimne? Bude rád? Bude naštvaný? Pošle mě někam? Tuším kam, a příjemné to tam zrovna není, tedy je, ale jen s jednou částí těla, a taky záleží do který, protože do Tomovy mile rád.
Přibližuje se k místu, kde stojím já, vždycky se podepíše, a pak koukne s úsměvem na toho, komu se podepsal, měl bych si připravit papír? Sakra žádný nemám!
„Dovolíš?“ Vytrhnu jedný malý holčičce její notýsek, vytrhnu z něj kousek papíru a napíšu tam svoje číslo, papírek zmuchlám a nastavím notýsek, aby se mi mohl podepsat. Svírám u něj i kousek toho papírku.
„Co děláš?! To je moje!“ Rozbrečí se a kopne mě slabě do nohy.
„Nekopej, slibuju, že ti ho vrátím.“ Tím jí trošku uklidním, právě včas, Tom se mi podepisuje do notýsku, a pak…
autor: illyrias
betaread: Janule
Klikni na anketu, pokud jsi ještě neklikal/a J. :o)
😀 no teda, dobře Bill, chudák holčička 😀 ale teda, zase takhle useknutý, doufám, že bude co nejdřív pokráčko!
luxusní povídka 🙂
Chudák holčička..=D
Tomééé…všimni si ho, všimni..! Bože…já se tak těším na další dílek! 🙂
Jujky to je dobrý….dostane autogram od svýho vlastního bráchu…hej paráda…jen tak dál..Illyrias..
Joj, takže už to řešíš i přes povídky co… xDD Jo, povídku bys fakt mohla dopsat s někým jiným, sorry, ale teďka mám strašnej skluz… Takže byla bych akorát ráda, stejně toho na mě bylo moc… xDD ICQ mám zablokovaný, takže z toho asi nic nebude…
Jinak povídka super, jen tak dál! xD
miluju tuhle povídku, je nejlepší x))
Jako Bille..takhle trápit malí holčičky xDDD Teď jsem napjatá jak nevímco…chci co nejdřív další kapitolku jinak mě picne!
ty nejsi člověk! Tak to utrhnout?! já ci rychle pokráčko…
To by bylo fajn, kdyby si ho všimnul. No co, uvidíme 🙂 Ciera je vlezdoprdelka, snad u Toma nemá žádnou šanci…
chudák…takhle jí vytrhnout notýsek..xDDD
Ty vado… Tý holčičky je mi docela líto… XD Měla ho nakopnout pořádně. XD Snad si ho Tom všimne. =) Opravdu super povídka. =)