autor: Ketty
It’s not what I’m used to
Okolo čtvrté hodiny pátečního odpoledne Bill zaslechl klepání na dveře svého hotelového pokoje.
„Bille? Můžu dál?“ křikl někdo, v kom Bill rozpoznal Davida.
„Ne, později!“ zavolal nazpátek. Nechtěl, aby ho teď kdokoliv rušil. Byl naprosto nervózní a měl plné ruce práce, nepotřeboval, aby ho někdo ještě víc znervózňoval. David to zřejmě vzdal, nazpátek už se neozval a Bill se opět mohl začít věnovat těm důležitým činnostem, kterým se věnoval předtím.
Pozorně si prohlížel všechny části svého šatníku a pečlivě vybíral, co si večer vezme na sebe. Vytáhl všechna svoje červená trička, rozložil je na posteli a nerozhodně se na ně díval. Už asi čtyřikrát měl dojem, že si vybral, nakonec ale vždycky našel důvod, proč zrovna tohle tričko ne. Na rozdíl od trička, džíny už měl vybrané dávno. Byly hodně tmavé, skoro černé, pokaždé se svezly ještě níž, než bylo původně v plánu a hlavně byly neskutečně úzké. Jako by byly šité Billovi na míru, obepínaly jeho boky a zadek s milimetrovou přesností. Obyčejně tenhle kousek moc nenosil, připadal mu moc provokativní, na druhou stranu, to bylo přesně to, co na dnešní noc potřeboval. Úzkými oušky protáhl červený pásek; s potěšením zkonstatoval, že by si ho mohl obmotat kolem boků téměř dvakrát a se spokojeným úsměvem dopnul ozdobnou stříbrnou sponu na zapínání. Nevěděl přesně proč, Tom mu to nikdy přímo neřekl, Bill ale trpěl utkvělou představou, že se Tomovi jeho hubenost líbí. Zřejmě to vytušil z nějakých narážek, nevzpomínal si totiž, že by mu Tom někdy něco takového svěřil, přesto ale s určitostí věděl, že mu to někdy přinejmenším naznačil. Konec konců… Tom měl rád hubené holky. I Agnes byla docela hubená… a měla asi o půl metru méně než Bill, takže její postavy určitě nedosáhne… ani nechtěl.
Stálo ho to hodně přemáhání, nakonec si však konečně vybral jedno z červených triček a s pocitem triumfu si ho přetáhl přes hlavu. Na boku ho zdobila nášivka s mikrofonem a přes hrudník se skvěl zlatý nápis The Icon. Nosil ho, když mu bylo sedmnáct, takže na něm také rozhodně neplandalo, právě naopak.
Na pravém zápěstí si pozapínal různé náramky a potítka, na levou ruku navlékl jen tenký stříbrný řetízek – když už si vytrpěl tu bolest za kérku, musela přeci být vidět. Další hodinu strávil zavřený v koupelně, pokoušejíc se své vlasy přinutit stát v tom směru, v jakém potřeboval, pečlivě nanášejíc make-up na světlou pleť, a vykreslujíc si s neskutečnou přesností černé oční linky. Dlouho uvažoval, jestli je to dobrý nápad, nakonec ho ale jeho provokativně založené druhé já přesvědčilo a on si protáhl linky do špičky po způsobu francouzských pokojských. Musel přiznat, že doopravdy působil jako lehčí slečna, co na tom ale komu vadilo? Čím víc žensky bude vypadat, tím líp. Korunu tomu nasadil, když ze své taštičky vytáhl rtěnku. Až se za sebe sám zastyděl. To kdyby někdo viděl… Rtěnka měla růžovo červený odstín, tudíž jen krapet tmavší než barva Billových rtů, u něj ale plnila spíše funkci lesku, s rozdílem, že toho mnohem víc vydržela. A vzhledem k tomu, co měl na dnešek v plánu, byla to opravdu ocenitelná vlastnost.
Chvíli mu trvalo, než mu došlo, co to vlastně dělá. Snaží se vyfiknout se pro vlastního bratra… to bylo tak absurdní, kvůli nikomu jinému tohle nikdy nedělal. Vždycky se snažil vypadat dobře. Tak dobře, aby se líbil sám sobě. Nezáleželo mu na tom, co si mysleli ostatní, on se tak cítil dobře, a tak to zkrátka mělo být. A Tom to akceptoval. Zvykl si mít tuhle bratrovu image rád, a pokud tak byl spokojený Bill, byl spokojený i on.
Venku se pomalu začínalo zatahovat, když se Bill přistihl, že už deset minut jen stojí, zírá na sebe do zrcadla a přemýšlí, jestli se Tomovi bude líbit. Usmál se na sebe a svůdně zamrkal… ano, to se Tomovi bude líbit. Usoudil nakonec a naposledy zalovil ve své kosmetické taštičce.
Vytáhl malou skleněnou lahvičku. Byla to věc, za kterou se styděl ze všeho nejvíc. Bylo to od něj tak neskutečné podlé, že… že ani nechápal, že je něčeho takového schopný. Ať už se to ale lidem líbilo nebo ne, byl egoista, a chtěl pro sebe získat to nejlepší… všemi možnými prostředky.
Byla to feromonová vůně, a podle toho, co Bill četl a slyšel, účinek byl zaručený. Byly to vlastně jen chemicky upravené feromony, látka, která přitahovala pozornost mužů jako magnet. Stačilo prý jen pár kapek a většina mužů šla ihned, dobrovolně, poslušně jako beránci. Údajně to mělo na každého muže působit jinak, podle toho, jak velké množství mužských hormonů v sobě mají. Billa osobně ta vůně sice silně přitahovala, takové blaho, jaké mnozí popisovali ale rozhodně necítil, musel ale chtě nechtě vzít v úvahu to, že on zase takové množství mužských hormonů nepobral, takže se ani nebylo až tak čemu divit.
Feromony samy o sobě žádnou vůni neměly, musely se parfémovat a prodávaly se v nejrůznějších variacích. Bill si z nejrůznějších květinových a ovocných vůní zaboha nemohl vybrat, rozhodl se tedy nakonec pro exotickou kořeněnou vůni, zaplatil za ni hříšné peníze, protože to opravdu byla jedna z nejdražších. Mnohem horší, než finanční ztráta, pro něj však byla jiná ztráta – ztráta důstojnosti, neboť tenhle parfém se nedal koupit ani v těch nejdražších parfumériích, zato ho nabízel každý německý sex shop. Byla to jedna z Billových zásad, nikdy nevlézt do podobného podniku – co by ale pro získání brášky neudělal… Znovu zčervenal v tvářích, když si vzpomněl, jak pro parfém šel.
Zamaskoval se ještě důkladněji než obvykle, oblékl si široké kalhoty, zahalil se do jedné z Tomových obrovských mikin, kapucu utáhl tak, že mu sotva bylo vidět do obličeje a vrcholného efektu dosáhl, když si nasadil obrovské muší černé brýle, takže ve výsledku z něj byl vidět jen nos. Doopravdy nepotřeboval, aby se v tisku začalo řešit, že slavný Bill Kaulitz chodí do sex shopu.
Takto vystrojený se vydal k jednomu z těchto berlínských podniků a se zatnutýma zubama vešel dovnitř. Nejdřív se musel probojovat hustými závěsy, a pak už se ocitl v obrovské provoněné místnosti.
„Pěkný den, přeji,“ ozvala se spoře oblečená slečna u dveří a hned k němu vykročila.
„Díky,“ zamumlal Bill a nejistě se rozhlédl po sortimentu prodejny. Některé z těch věcí vyhlížely opravdu nechutně.
„Co si budete přát, pane? Něco na podpoření chuti, nebo snad nějaké pěkné video?“ nabízela mu ta polonahá asistentka a pohodila hlavou k regálům plným pornografických DVD.
Billovi přejel po tváři provinilý úsměv… občas si nějaké takové pěkné video vypůjčil z Tomovy sbírky, ten už to totiž nepotřeboval, zatímco Bill ano. Pro porno sem ale nepřišel, potřeboval něco úplně jiného… A kromě toho – ještě mu zbývala celá Georgova sbírka, měl toho plný notebook.
„Nemáte… ehm… potřeboval bych feromonovou vůni,“ přiznal a bylo štěstí, že slečna přes brýle nemohla zahlédnout, jak moc rudý v tu chvíli byl.
„Feromony? Ale to je…“ podivila se slečna, Bill ji ale mávnutím ruky umlčel.
„Já vím, je to pro kamarádku,“ vysvětlil. Se svou orientací se jí svěřovat nebude.
„Ach tak… samozřejmě máme široký výběr… neparfémované, ty jsou nejlevnější, a potom všechny různé vůně, pojďte se mnou, můžete si vybrat,“ zavedla ho do zadní části obchodu, k vysokému regálu, kde okolo půl hodiny čichal ke všem feromonovým vůním, které sex shop nabízel. Stále si nemohl vybrat, všechny byly moc ženské, a když už měl těch nasládlých výparů plné zuby, nakonec prohlásil: „Myslím, že Sara by si vybrala tuhle,“ a se zvláštní kořeněnou vůní, ke které čichal jako k poslední, odešel k pokladně.
Byl doopravdy rád, že si vzal jedny z mála širokých kalhot, co ve svém šatníku našel, neboť díky těm všem vůním měl teď v boxerkách menší problém – nějaký účinek určitě měly, kdyby mohl, rozdal by si to s někým přímo teď tady na místě.
„Osmnáct ti bylo, mladej?“ otázala se ho žena u pokladny.
„No jasně, bude mi dvacet,“ odvětil Bill otráveně.
„Jo, tak proč se musíš takhle maskovat?“ vyzvídala ta nepříjemná ženská.
„Osobní důvody…“ zavrtěl Bill hlavou.
„Občanku,“ blonďatá prodavačka k němu natáhla ruku s odporně dlouhými umělými nehty.
„Ne,“ odmítl rázně Bill. Svoji identitu rozhodně nehodlal prozradit.
„Ne? Tak to se s tou voňavkou můžeš rozloučit, drahoušku,“ usmála se na něj blondýna zákeřně.
„Nenene, podívejte se… co kdybychom to udělali takhle – kolik ten parfém stojí?“ zkusil to.
„Sto patnáct euro,“ doplnila prodavačka.
„Fajn, co kdybychom to udělali takhle? Těch sto patnáct je i takhle dost, na to, že ta lahvička nemá ani sto mililitrů, ale budiž… co kdybych vám za ni dal dvě stě euro?“ počítal s tím, že bude muset trochu uplácet, takže ho to ani tak nevyvedlo z míry. Dvě stě bylo hodně, ale vzhledem k tomu, že za pořádnou bundu obvykle dával ještě víc, proč ty peníze neobětovat… když už došel až sem…
„A těch osmnáct mi fakt už bylo,“ dodal ještě. Připadal si trapně.
„Tak dobře…“ svolila nakonec blondýna.
Bill se vítězoslavně usmál a podal jí bankovky.
Žena se zdála být stále poněkud ohromena, poté co zastrčila hotovost do jedné ze zásuvek ve stole, mu podala malou lahvičku a účet.
„Díky,“ usmál se Bill, lahvičku hodil do tašky, kterou dostal, účet zmačkal a strčil do kapsy.
„Tak nashledanou,“ rozloučil se, jakmile uložil lahvičku do kabelky.
„Nashle,“ přikývla a dívala se za ním, jak odchází.
Teď stál Bill v koupelně, lahvičku držel v ruce a nerozhodně se na ni díval. Bylo to od něj tak odporné… Kdyby tohle jeho bratrovi udělal někdo jiný, Bill by ho zabil… Ale on tím Tomovi přece nechtěl ublížit… Jen pro sebe chtěl získat uspokojení, které by se mu Tom za normálních okolností zdráhal poskytnout… jen mu tím usnadnil volbu. Nakonec… nikdy s ním nejednal tak úplně fér… už na to musel být zvyklý.
S rozhodným výrazem si lahvičku zastrčil do kapsy. Použije ji těsně předtím, než ji bude potřebovat. Nakonec usoudil, že už by to s úpravami mohlo stačit.
Chtěl se naposledy podívat do zrcadla, opět se ale ozvalo bušení na dveře a Davidův netrpělivý hlas.
„Bille, už jseš připravenej? Za půl hodiny už půjdeme a Dave s váma ještě chce probrat, co a jak.“
„No jo, už jdu,“ křikl Bill, naposledy zkontroloval, zda je vše perfektní, a vyšel za Davidem na chodbu.
„No páni… dal sis záležet, co?“ mrkl na něj spiklenecky manažer, když ho spatřil.
„Ani ne…“ zalhal Bill a zčervenal ve tvářích.
„Je mi to jasný…“ zasmál se David.
„Tak co, hodláš ho dneska zkusit nějak… přesvědčit?“ ptal se dál. Tolik se mu ta představa líbila…
„Ne, jen pusa a konec… přece,“ smál se Bill jeho nadšení a společně se vydali po schodech dolů do hotelové jídelny, kde se měli sejít s Daveem.
Na rozdíl od Billa, Tom to takhle vůbec neprožíval. Až do večera telefonoval s Agnes, domlouval s ní sobotní sraz, mezitím se stačil asi tisíckrát zmínit, jak moc se na ni těší, a jak moc je sladká. Na poslední chvíli se oblékl, když mu David oznámil, že se ještě mají sejít s Daveem. Svázal dredy do culíku, nasadil si oblíbenou bílou kšiltovku, obul skejťácké boty a byl připravený. Ještě trochu srovnal postel, na které ležela jedna jeho mikina, kterou mu tam pohodil Bill s tím, že si ji jen vypůjčil. Pověsil bundu na židli, srovnal peřiny a rozběhl se ze dveří. V jídelně zjistil, že vlastně vůbec nemusel spěchat, Bill se prý ještě chystal na večer.
Tom doufal, že se Bill bude držet jejich včerejší dohody a nebude dělat hlouposti. On opravdu počítal jen s pusou a ničím dalším… i když úplný plán jim měl vysvětlit Dave.
Konečně se rozevřely dveře, dovnitř vplul David a za ním… Bill. Tom zalapal po dechu.
„Já tě zabiju, brácho…“ zamumlal polohlasně, nikdo ho naštěstí neslyšel.
„Ahoj,“ pozdravil všechny Bill a s milým úsměvem se obrátil k Tomovi. Prohlédl si ho od hlavy až k patě a pak se konečně posadil.
autor: Ketty
betaread: Janule
Takže nebude žádná vražda?! 🙂 Billi, to by mě v životě nenapadlo, jak si vynalézavej. Co říct? Držím ti palce, ať se ti podaří ukázat Tomovi, kdo je tady pánem. No a feromony za dvěstě eur? Doufám, že to bude mít i patřičný účinek za tu nehoráznou cenu… Jsem velmi, velmi zvědavá na další díl.
No tak doufám, že to vyjde… Ale snad by mohlo, když to fungovalo i na Billa, který , jak jsi podotkla, zrovna moc mužských hormonů nepobral;)
Skvělý díl a na další se neskutečně těším;)
Na konec jedna otázečka, tyhle feromonový voňavky fakt existujou??? To by se mohlo někdy hodit…;)
Aleee, Bill je hajzlík takovej?:D ale jo, já mu fandim!:D
[2]: jo jo, existujou..:) prý to fakt zabírá, co jsem slyšela od různejch lidí..ale jenom ty neparfémovaný se daj sehnat tak za víc jak dva litry, takže jsem s těma sto patnácti eurama za parfémovaný až tak nepřeháněla..xD
no jo, bill je prostě svině..už od začátku..x)
Tom zalapal po dechu.
"Já tě zabiju, brácho…" zamumlal polohlasně, nikdo ho naštěstí neslyšel.
Hmm že by to tomik poznal?? nwm přijde mi divný,co říká.už se strašně těšíím na další jde do tuhýho
Mě se nejeví jako svině! xD Mě baví, jak se chová a všechno! xD Přijde mi to děsně fajn!^^
Těším se na pokračování 😉
Ou… Tyhle "přehnaný přípravy" znám, téměř obden to zažívám s kámoškou, která se fintí kvůli klukovi pomalu dvě hodiny před zrcadlem. Vůbec mě tím Bill nepřekvapil :oD K němu to tak nějak sedí. A reakce Toma.. mě taky nějak nepřekvapila.. občas je dokonalost hold dokonalost :oD Jen mám takový tušení, že ta účtenka za 'voňavku' zůstala v mikině a Tom ji později objeví…
Ten Bill je dobrej xD Děsně se mi líbí jeho chování, fandím mu, Bille ty ho dostaneš! x) Nemužu se dočkat dalšího dílu x)
chudák Bill, takhle se snažit… jako držím mu palečky, ale nevim teda, jestli se Tom vzdá Agnes, na mě působila mile… jako mám návrh, ti dva by spolu mohli být, ale s tím, že by Bill dostal lecki, aby to nebyl takový ten chudáček, co mu všichni tak moc ubližujou 🙂
To byl skvělej díl..fakt :D:D Pobavil mě..ten Bill je neskutečnej,ale fandím mu! 😀 Jen doufám,že to zabere ^^
to bude mít asi ještě pěknou dohru, jestli Tom najde v tý svojí mikině tu účtenku… Jinak tahle povídka je fakt super, moc se mi líbí.
A s tou přípravou to znám, občas mi to trvá taky takhle dlouho, ale poslední dobou nevidím rozdíl, než vejdu do koupelny a po 🙂
NO to je gol… Bill v sex shopu…. málo by mu padla pověst hajzlíkovi xD a půjde po něm beztak každej jen ne Tom xD xD Sem fakt zvědavá….
Tý jo, s tou účtenkou mi to vůbec nedošlo. No, jste holky všímavější. Ale jsem strašně zvědavá jak to na Toma bude působit. A doufám že toho pak nebude litovat 🙂
To je mrška xD …Krásné ♥
wooow… Billy…. tyyyyyyyyyyyy lumpe 😀
Co on nevymyslí, je tak vynalezavý 😀 Po pravdě…Billa v Tomových hadrech v sex shopu si nedokážu představit–> vypadalo by to tak směšně 😀 Ale díl je užasny 🙂
Tee hee… tehle kapitola byla opravdu kouzelná. =D Bill v sex shopu… lool. XD Super! =)
Bože Bille ty jsi fakt děwka XD
Miluju tudle powídku!
Ty vole!!! Teda, musím říct, že tenhle díl mě fakt dostal!!! Z těch několika předchozích jsem tušila, že Bill si dá fakt záležet, ale že by udělal a zašel až tak daleko… to mě teda překvapil, chlapec:-D On je prostě fakt číslo!!!:-D♥ V životě by mě nenapadlo, že by porušil to svoje "pravidlo" kvůli bráškovi a šel do sex shopu xD Mimoto jsem ani doteď nevěděla, že nějaký takový feromonový kravinky vážně existujou, ani jsem o tom neslyšela. Zajímavý, co se člověk všechno nedoví:-D
Každopádně mu držím palce a doufám, že se mu to podaří, když se tolik snaží. Tyjo, a jestli se fakt Tomovi postaví, tak budu mrtvá smíchy, už teď se jenom při tom pomyšlení šklebím… Je to pořád super, jsem zvědavá, jak se ta líbací scénka bude odvíjet:-D♥
no a co ten účet v kapse Tomovy mikiny….mám takovej dojem, že by se to v budoucnu ještě mohlo vytáhnout..xD
ty feromony, tak to je extrovní 😀 ale to, jak byl v tom obchodě :D:D panebože 😀
já už se tak těšim do toho Felixe! s nima 😀
Takže Tom nie je až taký ignorant na akého sa hrá s tou svojou "láskou" Agnes. Všimol si, že Bill je neodolateľný. A asi (a dúfam v to) má len strach, z toho čo naozaj cíti, keďže podľa všetkého už s Billom skúsili niečo viac ako bratské objatie a bozky. Snáď sa dozviem čo to bolo.