autor: Iwča
Černovlásek se zhluboka nadechl a hovor přijal, nic neřekl.
„Bille? Bille, ty jsi naštvanej? Prosím, řekni něco. Já ti nechtěl dělat problémy… Kotě, notak…“
„Neříkej mi kotě,“ odvětil Bill a lehl si na postel, zadíval se do stropu.
„Aspoň, že se mnou mluvíš. Jsi na mě naštvanej? Prosím, odpověz mi.“
„Měl bych bejt?“
„Já nevim, asi… asi ne. Já tě přece nenutil… Ale… asi to byla moje chyba, já vim. Promiň. Co se vlastně stalo?“
„No, přišel jsem domů a mamka se mě ptala, kde jsem byl. Tak jsem jí řekl, že s tebou, a ona se hned začala vyptávat. Kdo jsi, kolik ti je a tak… No a já nějak… nějak jsem si odrhnul ofinu a ona viděla ten pierc. Chtěl jsem jít do pokoje, ale ona mě nepustila. Začala mi nadávat, že mi ještě není osmnáct a kdo mi to píchnul… a tak. Pak říkala něco o kouření, já na ní byl drzej a… to je všechno.“
„Já nevim, asi… asi ne. Já tě přece nenutil… Ale… asi to byla moje chyba, já vim. Promiň. Co se vlastně stalo?“
„No, přišel jsem domů a mamka se mě ptala, kde jsem byl. Tak jsem jí řekl, že s tebou, a ona se hned začala vyptávat. Kdo jsi, kolik ti je a tak… No a já nějak… nějak jsem si odrhnul ofinu a ona viděla ten pierc. Chtěl jsem jít do pokoje, ale ona mě nepustila. Začala mi nadávat, že mi ještě není osmnáct a kdo mi to píchnul… a tak. Pak říkala něco o kouření, já na ní byl drzej a… to je všechno.“
„A-aha. Jak si na ní byl jako drzej?“
„To neřeš. Každopádně… nevim. Máma mě bude vodit do školy i ze školy… A na další piercingy asi můžu zapomenout.“
„Tak ono se to dá vždycky nějak udělat, zmizet na chvíli ze školy, nebo-„
„Tome!“ křiknul Bill okamžitě. „Nebudu chodit za školu. To nikdy, rozumíš?“
„Jasně, jasně, sorry. Jen jsem… to navrhnul, nemusíš to se mnou uskutečnit. Ok? Nechci, abys na mě byl naštvanej.“
„Jo, ok. Tak já půjdu asi spát, nemám co dělat…“
„A co takhle kouknout z okna?“
„Z okna?“ černovlásek se zvednul a došel k oknu, podíval se ven. „Tome, jsi normální?“ trošku zčervenal, nemohl si pomoct.
„Z okna?“ černovlásek se zvednul a došel k oknu, podíval se ven. „Tome, jsi normální?“ trošku zčervenal, nemohl si pomoct.
„Bože, Bille, proč jsi Bill?“
Černovlásek se začal smát. Stejně jako osoba na druhé straně telefonu. „Co růží zveme, i jinak zvané vonělo by krásně.“ Vyžbleptl Bill jedinou část, kterou si pamatoval.
„Ehm… Na křídlech lásky jsem něco přeletěl. To asi nebude ono,“ zasmál se blonďák a koukal do Billova okna. „Pojď dolů, Julie.“
„Ehm… Na křídlech lásky jsem něco přeletěl. To asi nebude ono,“ zasmál se blonďák a koukal do Billova okna. „Pojď dolů, Julie.“
„No, Romeo, mám dojem, že se přes stráž, zvanou moje matka, nedostanu. Takže zejtra.“
„Fajn, když nemůže Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi,“ dredáč ukončil hovor, mobil zastrčil do kapsy a šel k okapu. Vytáhl si rukávy a pomalými pohyby začal lézt za Billem. Ten rychle otevřel okno.
„Tome! Nech toho. Jdi zase dolů! Budu mít průšvih. A spadneš, něco se ti stane. Notak, prosím!“
Tom všechno, co Bill řekl, zdatně ignoroval a pomalu se vyšplhal až k němu. Chytil se parapetu a v tu chvíli stál v Billově pokoji. Rozhlédl se kolem.
„No, pěkný,“ usmál se a zůstal pohledem na černovláskovi, který na něj jen nevěřícně zíral.
„C-co… Tak jsi mě viděl, tak jdi zase pryč. Přijde mamka a bude to ještě horší!“ zašeptal Bill a zatlačil do Tomovy hrudi, šoupnul ho zpátky k oknu. Ten se jen usmál, chytil černovláskovy ruce, dal mu je podél těla a objal ho.
„Mně se po tobě nějak stejskalo, myslel jsem na tebe. A ty mě teď vyhazuješ?“ špitnul mu do ucha a jemně ho políbil na krk. Bill se zachvěl.
„Vážně?“ zaculil se a Toma taky objal, přitiskl se k němu.
„Jo. Jinak bych tu nebyl, ne?“
Bill pokrčil rameny a od Toma se trochu odtáhnul, natáhl se k němu a jemně se otřel o jeho rty. „Máš mě rád, Tommy?“ zakňoural.
„Jasně, že jo,“ přikývnul dredáč a hladově se vpil do Billových rtů. Přesunul svoje ruce na zadek a natlačil Billa k posteli. Položil ho na ní a rychle si na něj lehnul.
„C-co děláš?“ pípnul Bill trošku vystrašeně, když mu Tom začal rozepínat pásek. Ten zvedl hlavu a podíval se na něj.
„N-no… já myslel… nechceš…?“
„Co? J-jako spát s tebou? No to teda nechci…“ Bill se rychle vyškrábal z pod Tomova těla a postavil se.
„Ehm…“ dredáč se poškrábal na hlavě a posadil se.
„Asi bys měl jít…“ řekl černovlásek rychle a zmizel ve svojí koupelně. Šel k umyvadlu, chrstnul si do obličeje studenou vodu. „Co to bylo?!“ šeptnul si pro sebe a koukal na svůj odraz. Netrvalo dlouho a dveře, spojující jeho pokoj a koupelnu, se otevřely. Tom k němu přišel a zezadu ho opatrně objal, políbil ho po ucho.
„Promiň, nechtěl jsem na tebe tak vyjet,“ šeptnul a znovu ho políbil. Bill ucuknul.
„Odejdi, jo?“ odstrčil ho od sebe a otočil se k němu čelem.
„Bille, já-„
„Nemůžeš jen jít pryč? To není tvoje chyba, já na to jen nejsem připravenej. A ani to nechci…. Takže jdi, prosím…“
„No jak myslíš,“ dredáč kývnul, odešel, po okapu slez zase opatrně dolů a odešel domů.
Bill se mezitím vysprchoval, odlíčil a lehl si do postele. Na jednu stranu byl na sebe naštvaný, ale na druhou věřil, že to co udělal, udělal dobře. Doufal…
autor: Iwča
betaread: Janule
Ne Bille to nebylo vůůbec dobře! Ty pako jedno…
Biilí budeš to mít těžký..
*lucinka je na billa naštwaná že nechal toma odejít ale přece jenom ho chápe…*
Bylo to dobře, kdo ví, co by s nim chtěl Tom dělat…znaj se chvíli, Billovi to schvaluju 🙂 <3
ach boze.. Bill dobre si urobill.. nech Tom pocka..ak ta ma rad x( ..ale tak mohol si..no ..xDD
kdo si počká ten se dočká..xP
to by bylo moc rychlý
Bille, udělals dobře..! Přece mu hned nedáš..! 😀
Hezkej dílek..:)
Jo Billy, já ti tu netečnost svćhvaluju…… napínej Toma trochu….
kecy, neudělal dobře!! *nemohla si pomoct* xD
udělal dobře! 🙂
Taky vám přišel Tom šplhající po okapu tak neskonale humorný? 😀 V těch jeho kalhotách… No nic. Tom na něj opravdu neměl takhle vyjet, jednout jej pozval na čaj za pět korun a a hned čekal, že se mu to nějakým příjemným způsobem vrátí…
Tak po tobě wyjede Tom a ty ještě nechceš?! Styď se, co já bych za to dala.
Hmn jenže do dewátýho patra by asi nešplhal 😀