autor: Peth
Nu, co napsat… Nikdy jsem si nemyslela, že TWC verze bude v podstatě o tolik lepší (ne, nechválim se, ale když je porovnám, tak tohle je menší šmejd xD) Takže… Děkuju všem dozajista krásným a milým slečnám, co četly tyto řádky, a našly si čas na tuhle úchylárnu…
Byl to Gustav (Haha, netrefil se nikdo xD). Rozepl mi pouta… Díval se na mě a hladil mě po rameni.
,,Kdepak máš Toma?“
,,Vykopl mě z baráku a nechce mě už nikdy vidět…“
,,Ale, copak to, copak to?“ Koukal na mě. Sedl jsem si a sklopil pohled k zemi.
,,Jsem byl nadrženej, no…“ Gustav se zasmál.
,,A nechceš se dát ke mně?“
,,Já ti nevim… Pořád doufám, že si mě vezme zpátky a ztříská mě jako žito…“ Při tý představě se mi zase postavil. Tolik jsem chtěl, aby mě Pán potrestal, i když jsem někde v hloubi tušil, že se asi jen tak nedočkám. Smutně jsem sklopil pohled. ,,Půjdu…“ Zvedl jsem se.
,,No to teda ne, chlapečku.“ Gustav mě surově stáhl na postel (nebo na čem to leželi?). ,,Ty nikam nepudeš, teď seš můj!“ Znovu mě přivázal k posteli. Cukal jsem se, ale nekřičel. Nebylo by mi to nic platný, děvky si můžou křičet, jak chtěj, a pomoci by jim nebylo. Nechal jsem se teda bez zájmu ocucávat a ochmatávat nadrženým Gustavem a myslel jsem na Toma. Na jeho dobře mířené doteky… Hlazení… Na jeho hlas… Po tváři mi skápla slza. Chyběl mi.
Když Gustav skončil, oblékl jsem se a odešel domů.
Dny se proměnily v týdny a já byl stále bez pána. Nechat se vojíždět od kdekoho mě nebavilo, a řekl jsem si, že si napíšu inzerát. Zasedl jsem si k internetu.
Jednadvacetiletá zaučená hračka hledá nového pána. Hledám někoho, kdo mě ztříská do bezvědomí bičem a nebude na mě brát ohledy. Budete to právě Vy, pane?
Jsem sám a začínám zlobit.
Vaše poslušná hračka Bill.
Přiložil jsem fotku a odeslal. Hned ráno jsem otevřel e-mail. Dvacet zájemců si o mě psalo. Jen jeden mě opravdu zaujal. Nepřidal fotku, ale psal přesně podle mých představ.
Napsal, že se sejdeme dnes v noci v hotelu poblíž a připsal i číslo pokoje. Jeho požadavky byly opravdu speciální.
Do hotelu jsem se dostal přesně načas. Jak si nový pán přál, měl jsem zaklepat, zavázat si oči, kleknout si před dveře a čekat. Čekal jsem. Podle instrukcí jsem měl jen tričko a kalhoty, a pod nimi jsem byl naostro.
Po chvilce někdo otevřel, vzal mě za ruku a odvedl mě nejspíš k posteli. Nemluvil, jen mne posadil, sundal mi tričko a přivázal mě na břicho. Do pusy mi dal roubík. Přecejen, byli jsme na hotelu a nebylo dvakrát vhodné, aby nás slyšeli i ostatní hosté. Rány začaly dopadat na má ramena a záda, a já brečel a sténal blahem. Bičoval mě, dokud jsem popadal dech. Pak mi vydal roubík a hrubě mě políbil na rty. Zavrněl jsem. Protočil mě na záda. Dvakrát příjemný to nebylo, a to mě rajcovalo ještě víc. Sundal mi kalhoty a spokojeně pohladil po boku. Za celou dobu pán nic neřekl, hrozně mě zajímalo, jak vypadá… Kdo to je…
Pán mi na bradavky připevnil nějaké klipsy, na chvilku se zvedl a něco štrachal. Otočil jsem se po zvuku, ale přes silnou pásku jsem neměl šanci něco vidět. Vedle mě se zhoupla postel. Pán se vrátil. Pohladil mě po břiše. Roztáhl mi nohy a uvelebil se mezi nima… Následně mi ho bez pardonu vrazil do zadku. Vzdychl jsem. Tohle vedení mi tak chybělo. Začal přirážet, jako kdyby měsíce nešukal žádnou pořádnou děvku. Vystříkal se mi do zadku a padl vedle mě. Ležel jsem poslušně, jak mě pán nechal, a čekal jsem. Po chvilce mi rozepl pouta, ale já dál ležel na zádech, ruce na stejné pozici. Strhl mi pásku z očí. Podíval jsem se něj a přede mnou se objevily dvě čokoládové oči (Sákryš… Původní verze byly pomněnkový, a to bylo tak rozkošný *___*).
,,P… Pane.“ Díval jsem na Pána Toma, jak se na mě usmívá. Najednou jsem se cítil šťastný jako nikdy.
,,Ahoj, Bille… Užil sis?“ Pohladil mě po stehně.
,,Pane, co tu děláte? Já myslel… že…“
,,Když jsem viděl ten inzerát, neodolal jsem ti. Nechtěl jsem ani nikoho novýho, pořád zaučovat mě nebaví.“ Usmál se na mě Pán. V duchu jsem děkoval bohu, že mě Pán vezme zpátky. Vzal jsem Pána za ruku a vtiskl mu děkovnou pusinku na ručku.
,,Děkuju, pane, za vaši shovívavost, a za to, že jste mi odpustil.“ Oddaně jsem se díval Pánovi na ruce. Pán se usmál.
,,Zítra tě čekám u mě doma. Na tvém místě. Kam patříš…“ Usmál se na mě Pán. Chvíli jsme si povídali o tom čase, který jsme byli odloučení, a poté jsme usnuli v pokoji v jednom z nejdražších hotelů v Berlíně..
Další den jsem se k pánovi vrátil… Byl jsem šťastný. Oba jsme byli šťastní… Spolu…
KONEC
autor: Peth
betaread: Janule
jevaa. krasnej konec. 😀
Povídka byla úžasná. Naprosto dokonalá. Více, více takových.. xDD
rozhodně to bylo hodně zajímavý….a hezky napsaný…x)
[1]: Aaaa Děkujííí *klaní se*
[2]: Chválit moje psaní? To se moc často nestává.. Děkuji
Škoda že už je konec, mohla si to prodloužit x(
Krásnej konec… xD
fakt škoda, že je konec.
Uuuž koneec? Ale každopádně hezký 🙂
Cože????Konec???To se mi nelíbí!!!!Škoda,mohlo to být delší.
Mimochodem podezřívám autorku,že toho Gustava tam dala proto,že ho nikdo netipoval xD xD xD
[7]: Taky, taky xDD
Jéé, já nechci konec..ale..prostě…pro mě je to jedna z nejkrásnějších a nejzajímavějších povídek které jsem kdy četla x)) Autorce tleskám x))
Jupííí…happy end..! 🙂
Jen mě mrzí, že už to skončilo, já sem tu povídku milovala..!!!
možná to tam nikdo nepsal ale já jsem si myslela že to bude Gustav xD hahaha xD
příběh krásnej…tuhle povídku jsem dosloba žrala….a vážně..krásně píšeš..
čte se to moooc hezky 🙂
[7]: NN Gustav tam byl napsanej už když jsem posílala 4. díl x)
[8]: Potlesk si nezasloužim
[9]: Nebreč napiš ti jinou povídku xD
[10]: Děkujíí
Né já etě necu konec!!
Nádherný, nádherný, úžasný… xD Takovýhle úchylárny já prostě MI-LU-JU a i když už tahle skončila (sákra…xD) doufám, že napíšeš ještě něco podobného… x))
Jupí, to krásně skončilo (i když mě mrzí, že je konec) 🙂 Dokonalý to bylo!
Hele, Peth, bude i druhá řada?? Budeee, že joo?? =) A zdá se mi to, nebo je to kratší, než ta druhá? xD Možná jsem detailistka, ale mám dojem, že to mělo 7 dílů, ne? xD No… ale rozhodně jsem si to čtení parádně užila. =) I když jsem věděla, co se stane, vždycky mě to tak krásně dojalo… =) Opravdu tě musím chválit. *palec nahoru*
no doufám, že sem hodíš i druhou řadu peth… jako že to takhle neutneš 🙂
Tohle se povedlo 🙂 Snad bude i druhá řada ^^
Perverznější povídku jsem nečetla, ale je úžasná! :3 😀