autor: Ketty
Just give me a reason to believe
Nebyly ještě ani dvě hodiny ráno, když Tom dorazil do svého pokoje. Celý rozklepaný a rozčilený, ale spokojený, že je konečně sám.
Tentokrát se ani nestačil moc zabývat Billovou nezodpovědností, tentokrát byl naštvaný hlavně sám na sebe. Co to s ním proboha bylo? Je snad podvědomě zamilovaný do vlastního bratra? Nebo zkrátka jen nedokáže odolat, když se na něj někdo lepí? To byla hloupost, už tolikrát přece dokázal jemně odmítnout fanynku, proč to teď nedokázal říct Billovi? Kdyby se tohle stalo před pár lety, budiž, nerad mu odporoval, když sebelítostivě žádal aspoň o kousek lásky, ale tyhle časy přeci byly dávno pryč. Byl teď zadaný a dospělý, s tímhle měli dávno skoncovat… a navíc, to, co dnes udělal, rozhodně nebylo ze soucitu… nebylo to vůbec z jeho vlastní vůle, cítil jen stupňující se vzrušení, a potom už nemohl jinak, než že bratra líbal a dotýkal se jeho těla. Proč a jak, to mu zůstávalo záhadou. Nikdy ho přeci bratr takhle nevzrušoval… nebyl gay, jen Billa považoval za překrásnou osobu s nezvyklým stylem a jedinečným charakterem, to všechno na něm obdivoval, ale jen v tom bratrském smyslu. Dnes večer se ale moc bratrsky nechovali ani jeden…
Chvíli seděl bez hnutí na posteli a rozhodoval se, jestli bude pořádný a skočí si do sprchy, nebo podlehne únavě a půjde si lehnout. Vyřešil to tak, že stejně nemůže jít spát takhle nervózní, a tak nejlepší řešení bude, když si dá jednu, dvě cigarety, a potom se teprve rozhodne. Zalovil v nočním stolku, vytáhl krabičku cigaret a zapalovač, hmátl po mikině, kterou měl pověšenou na židli a vyšel na prostorný balkón. Ihned se roztřásl zimou. Zvláštní, že cestou do hotelu mu zima nebyla ani náhodou… zřejmě byl moc rozpálený vztekem. Zahalil se do mikiny a opřel se o zábradlí. Berlín očividně žil čtyřiadvacet hodin denně, tisíce světýlek blikalo a světla aut křižovala město s ještě větší rychlostí než ve dne. Tom ten pohled miloval. Připomínal mu, jak moc se v životě posunuli. Loitsche, ve kterém žili, byla malinkatá vesnička s jednou samoobsluhou, která otevírala každé pondělí, úterý, čtvrtek a pátek asi na čtyři hodiny denně. Pokaždé si představoval, jaké by to bylo, žít v nějakém obrovském městě, kde je noční život zábavnější než denní… A teď tu stál na balkóně jednoho z nejluxusnějších hotelů ve městě a shlížel na nikdy nespící Berlín.
Dokonce viděl na čtvrť, kde se měl nacházet byt, ve kterém pravděpodobně bude bydlet. Byt v Berlíně… o tom vždycky s Billem snili. A život s Agnes, tolik se na to těšil… celé to vypadalo doopravdy slibně… Jen jediná věc ho děsila. Miluje Agnes doopravdy, když je schopný takové touhy po někom jiném? Měl by si to ještě jednou pořádně rozmyslet, než jí zítra nabídne společné bydlení… co když to není úplně ta nejlepší volba…?
Vedle u Billa v pokoji se ještě svítilo… Asi se ještě dostával z opilosti…
Tom ho teď vůbec nechtěl vidět. Pořád to říkal, Bill se nedokázal spokojit s jedním polibkem. Kam až by býval zašel, kdyby ho Tom neutnul? Tom ho v tomhle ohledu nechápal. Naštěstí se ale nic zlého nestalo… Teď se to pár týdnů bude řešit, Bill jim napovídá, že se jen strašně opil a Toma si s někým spletl, a bude to v pohodě. Dave je asi zabije, ale co s tím… jak říkal David, na titulce budou každopádně.
Zapálil si cigaretu a vděčně z ní potáhl. Nekouřil často… alespoň ne tak často jako Bill, v poslední době to ani nepotřeboval. Cigarety pro něj byly cesta k uklidnění a spokojenosti, tu teď nacházel u Agnes… nebyl důvod ničit si plíce. Dnes to ale potřeboval. Ještě několikrát požitkářsky vydechl kouř a zapalovač si zastrčil do kapsy mikiny. Něco ho však zaujalo, v té kapse už cosi bylo. Tom to vytáhl ven. Byl to jakýsi zmuchlaný papírek. Bylo to zvláštní, protože si nevzpomínal, že by na sobě tuhle mikinu v poslední době měl. Proč ji ale měl pověšenou na židli? Většinou tam odkládal věci, co ze sebe rychle svlékl a neměl čas je uklidit.
Rozložil papírek v prstech pravé ruky; v levé stále držel cigaretu. Byl to jakýsi účet. Tom pozdvihl obočí. Jediná položka na seznamu nesla název: „Feromon vune X24“. Co si to proboha kdy kupoval? Sjel pohledem níž, k prodejci. Stálo tam jednoduše: „Berliner sex shop“, což Toma udivilo ještě víc. Co by kdy dělal v Sex shopu? Nikdy tam nevkročil, ze strachu, že by ho někdo poznal… když potřeboval, poslal za sebe někoho staršího a neznámějšího… a rozhodně si neschovával účty. Nechápal, kde se to v jeho kapse vzalo. Ještě k tomu tak podivná věc… Feromony… nebyly to ty hormony, co přitahují muže? Něco o tom už slyšel, holky se tím stříkaly, aby po nich šli chlapi, to bylo ono… Tohle si Tom rozhodně nekupoval.
Byla to vůbec jeho mikina? Určitě byla… I když…. No jasně! Bill měl tuhle mikinu půjčenou. Včera ráno mu jí tady nechával s tím, že si ji jen vypůjčil kvůli maskování. Co by ale jeho malý nevinný bráška dělal v sex shopu… Tom předpokládal, že je snad nejmíň zkušený kluk v jeho věku… co by proboha chtěl v sex shopu, když to nebylo porno… nakupoval feromony? Pro nějakou kamarádku, které nebylo osmnáct? Feromony přece byly pro holky. I když vlastně… měly přece přitahovat muže…
Byla to vůbec jeho mikina? Určitě byla… I když…. No jasně! Bill měl tuhle mikinu půjčenou. Včera ráno mu jí tady nechával s tím, že si ji jen vypůjčil kvůli maskování. Co by ale jeho malý nevinný bráška dělal v sex shopu… Tom předpokládal, že je snad nejmíň zkušený kluk v jeho věku… co by proboha chtěl v sex shopu, když to nebylo porno… nakupoval feromony? Pro nějakou kamarádku, které nebylo osmnáct? Feromony přece byly pro holky. I když vlastně… měly přece přitahovat muže…
A v tu chvíli mu to došlo. Bill byl na kluky. Bill si půjčil jeho mikinu, aby nikdo nepoznal, že to on nakupuje v sex shopu. Bill vyhazoval cosi malého skleněného do koše ve Felixovi, když se vracel ze záchodů. Cosi, co klidně mohla být malá skleněná lahvička od parfému. A ta nevysvětlitelná touha po jeho těle, která Toma přepadla, když se Bill přiblížil… No samozřejmě, všechno to zapadalo…
V tu ránu byl Tom na nohou. Cigaretu vztekle zahodil z balkónu, a celý rudý vzteky vyběhl ze svého pokoje. Tak on se s ním chtěl doopravdy vyspat… ten malej prevít vlez‘ do sex shopu, aby si koupil vůni, kterou ho chtěl dostat do postele. To snad nebylo možné…
Přiřítil se do Billova pokoje, do dveří jen kopnul, aby se zabouchly a nasupeně vlítl do ložnice spojené s obývákem. Bill se tak vyděsil, že se z lehu okamžitě vymrštil do sedu a posunul se na posteli až ke zdi, aby na něj ten kdosi, co se mu bez upozornění vřítil do pokoje, nedosáhl. Tom se nejdřív musel několikrát jen naprázdno nadechnout a zase vydechnout, byl tak vytočený, že nenacházel slov.
„Ty… ty…“ dostával ze sebe pomalu a ukazoval prstem na Billa. „Ty ses se mnou normálně chtěl vyspat!“ vyštěkl na něj ječivým hlasem.
„Cože?“ podivil se Bill slabým tenkým hláskem.
„Tohle,“ Tom mu zamával účtem před obličejem, „tohle jsem našel v kapse mikiny, kterou sis včera půjčoval! Poznáváš to? Nepochlubil ses mi, že chodíš do sex shopu! Co by na to řekli v tisku? Nejslavnější romantik, Bill Kaulitz, který čeká na pravou lásku, chodí do sex shopu,“ prskal Tom a bylo mu úplně jedno, že se Billovi zalévají oči slzami. „Byl jsi v sex shopu, aby ses se mnou mohl vyspat! Koupil sis feromonovou vůni, abys mě zblbnul a já si myslel, že mě přitahuješ, abych si myslel, že se s tebou chci vyspat!“ Chrlil na něj a stále se mu neulevovalo.
„Celej život mě využíváš, chceš, abych tě litoval a dával ti, na co si vzpomeneš! Myslíš si, že nevím, proč ses se mnou vždycky chtěl dívat na filmy u mě v posteli? Že nevím, že jsi vždycky jen čekal, až usnu, abys mohl dělat, co jsi dělal?! Zůstal jsem jednou schválně vzhůru, předstíral jsem, že spím a cítil všechno, co jsi dělal… A když jsem se ráno doopravdy vzbudil… tvrdil jsi mi, že to já jsem se k tobě ze spaní tak přitulil a opakoval jméno svý holky…“ Tomův hlas se na okamžik ztenčil.
„Celou dobu se na to snažím zapomenout… zapomenout na dobu, kdy nám bylo čtrnáct, patnáct… Díky bohu, že pak už se to nedělo… Myslel jsem, že tohle navždycky bude zapomenutý, jako malej trapnej omyl, že se prostě jen potřebuješ občas mazlit… Jenže pak přijde David s tím pitomým nápadem, že budeme dělat, že spolu jsme, a co uděláš ty? Ihned se toho chytíš! A pak mi tu tvrdíš, že za tím nic není, a ještě děláš uraženýho, že tě z něčeho podezřívám… Jenže co si mám myslet? Řekni mi, co si mám myslet, Bille, když jseš schopnej nastříkat na sebe feromony v chemikálii, jen abych na tebe sahal… Dej mi důvod myslet si, že mě bereš doopravdy jako bratra… Neexistuje,“ Tom se stále třásl rozhořčením.
„Já… já jsem nechtěl,“ pípl Bill vyděšeně. Všechno, na čem mu záleželo, se hroutilo… Proč proboha strkal ten účet do kapsy u mikiny. Proč tu vůni vůbec kupoval?
„Jo, ty jsi nechtěl!“ zahřímal Tom, jak ho Bill znovu rozčílil
„Nechtěl jsem se s tebou vyspat,“ Billův hlas zněl neskutečně slabě a smutně, to však Toma neobměkčilo.
„Nechtěl, jo? Proto jsi tu vůni kupoval, protože ses se mnou rozhodně nechtěl vyspat, ani jsi mi nechtěl šmatat na břicho a na bradavky, ani jsi nechtěl strkat ruku pod moje kalhoty, tak proto, jasně…“ Tom zavrtěl hlavou.
„To nebylo schválně, nechal jsem se prostě strhnout… ta vůně působila spíš na mě, než na tebe… Koupil jsem ji jen ze zvědavosti, jak to působí na kluky, ne kvůli tobě!“ snažil se z toho Bill vykroutit. Tohle byla tak beznadějná situace… z tohohle už se nevymluví. Tom se může zbláznit už teď, a to ani neví o tom všem dalším, co dělal. O tom se nesmí nikdy dozvědět.
„Bille, ta lahvička byla miniaturní, a ty jsi jí všechnu vyplácal ve Felixovi, viděl jsem, jak ji vyhazuješ.“
Bill se kousl do rtu. Teď byl v háji.
„Tome, přestaň na mě křičet, vůbec na to nemáš právo, nic jsem ti neudělal! Byl to omyl, mohla za to jen ta vůně, co jsem chtěl vyzkoušet, jinak jsme se přece měli políbit kvůli Daveovi… kdyby to nebylo pro dobro kapely, nic z toho bych neudělal!“ Bill zkusil jít do protiútoku. Nesnášel, když na něj někdo křičel.
„Netvrď mi, že jsi nechtěl, vím moc dobře, o co ti šlo. A zkus mi to vyvrátit… dostanu to z tebe, tobě prostě jde jen o sex,“ Tom se zlověstně přibližoval k jeho posteli. Bill se instinktivně lepil čím dá tím blíže ke zdi za sebou. Bál se, aby ho Tom neuhodil. Už to byla spousta let, co na něj naposledy vztáhl ruku, ale pokud mu opravdu něco udělal, tisíckrát se mu omlouval a sliboval, že už se to víckrát nestane. Teď by to po pěti letech bylo poprvé…
„Nech mě, Tome…“ popotáhl bázlivě. Tom dokázal být hodně krutý, když se rozčílil. Většinou ne k Billovi, ale také už si to párkrát zažil.
„Přestaň fňukat, Bille, vím, že jsi zvyklej, že ti dám všechno, když si trochu pobrečíš, ale oba víme, že jedinej, kdo tady má právo brečet, jsem já… Myslíš si, že to nic nebylo… že je to příjemný, usínat s vědomím, že tě vlastní bratr bude osahávat, jakmile zamhouříš oko… Celou dobu to chceš… no řekni, nechceš to? Nechceš?“ Tomův obličej se přiblížil těsně k tomu Billovu. Billovy vyděšené oči se snažily zaostřit jeho tvář, ale byl na to moc blízko.
„Nechci,“ pípl a čekal, co Tom udělá. Už si začínal myslet, že na něj znovu začne křičet, jak se na něj zle díval ve chvíli, kdy zamrkal, ale ucítil hrubý polibek na rtech. Bylo to tak bezcitné, až ho to děsilo. Zaklonil hlavu ještě víc dozadu, aby na něj Tom nedosáhl, tomu to ale nedělalo sebemenší problémy a vpil se do jeho rtů podruhé. Tentokrát to Billa tolik neodradilo a začal s Tomovými rty spolupracovat. V tu chvíli se od něj ale Tom odtrhl.
„Nechceš? Tak mě odstrč, dělej. Přece tě nebude líbat vlastní brácha! Není to pro dobro kapely, není to pro dobro nikoho, je to špatný. Odstrč mě!“ vybízel Billa, posadil se na jeho postel a znovu spojil své rty s jeho.
Bill v tomhle ohledu nikdy neměl silnou vůli, nedokázal odolat pokušení. Chtěl Tomovi dokázat, že to není tak, jak si myslí, ale nemohl se přeci nechat připravit o tuhle slast… Oplácel Tomovy polibky, byl naštvaný sám na sebe, a hlavně na Toma, že mu tohle dělá… možná by byl radši, kdyby ho uhodil.
„No tak, Bille! Jseš přece romantik, tohle nemůžeš dovolit! Jenže ty nechceš přestat, že ne? Chceš se se mnou líbat,“ provokoval ho Tom dál. Byl tak vytočený, že ani nepřemýšlel nad tím, co dělá.
„Přestaň, Tome…“ zakňoural Bill váhavě, nedokázal však přestat. Tom se mezitím pokládal na jeho štíhlé tělo.
„Říkáš přestaň, ano? Taky jsem tě žádal, abys nad tímhle přestal přemýšlet a choval se ke mně jako k bratrovi… Nepřestal jsi… Ale ty nechceš, abych přestal… kdybys chtěl, mohl bys to ukončit…“ Tom protentokrát neznal slitování. Klekl si tak, že měl Billovo tělo mezi koleny a dlaní mu vjel pod rudé tričko. Už podruhé během tří hodin, teď ale bez jakékoliv touhy. Cítil jedinou touhu – potrestat ho.
autor: Ketty
betaread: Janule
Bože, já nemám slov..
to vypadá špatně….moc špatně…
OMG! Miluju tuhle povídku 😀 přesně o půl jsem sem zamířila a už se jelo 😀 Ty to vždycky tak ošklivě utneš…závidím těm, kteří už měli možnost si to přečíst…
Celou dobu jsem přemýšlela nad tím Davidem 😀 Brala bych být na jeho místě schovaná za nějakýma hadrama a ještě k tomu Billovýma! xD No nic, nechala jsem se unést xD Tším se na neděli x)
ne ne ne ne ne… takhel nééé : ( a nebo jooo, ale potom si Tom musí uvědomit, že v tom i nějaký cit byl!!! Přece to nesmí skončit špatně :(…
mimochodem, nejradši bych si stoupla za Davidem s pořádnou dávkou popcornu 😀
Páni, páni, páni!!! Dokonalost sama!! Celý den jsem se těšila na tuhle chvíli xD a teď se nedožiju neděle! Hmm, a myslím, že Davidovy tajné sny se nejspíš naplní xD ten musí být blahem bez sebe xD
pane na nebi, já taky čekám, co udělá a on ho začne líbat 😀 ale trochu se toho bojim, jak tohle skončí, spíš víc než trochu…a David to celý sleduje ze skříně, co? 😀
ach bože… ja to proste milujem :D:D
No sakra to vypadá špatně…Tom si našel dost zvláštní způsob potrestání a jestli to dotáhne do konce…nemám slov no a je mi Billa tak moc líto i když to bylo špatný, co udělal, ale pořád je to Bill:(
Neříkám,že to Bill nepos..l,ale Tom je na něho teda pěkně hnusný!!!!
On ho znásilní!! Yaaaahoooo!
Nevšímejte si mě xDD
Já úplně zapověla že je tam David..třeba Billa zachrání..Ketty jak to můžeš tak utnout? Víš čemu se říká mučení? xDD
Já se nedožiju neděle, nedožiju, nedožiju!!
Kdyby mu Tom chtěl vážně něco udělat, tak David snad zasáhne, ne? Přece by se jen tak nedíval…
Ale jinak nic proti, tenhle způsob pomsty se mi zamlouvá 😀 Když se to tak vezme, Bill potřebuje trošku zkrotit a potrestat, ne? 😀 😀
Bože, to je tak skvělá povídka!!! 😀 Když jsem četla, jak ho Tom začal líbat, úplně mě začalo mrazit…je mi ho líto, ale zároveň je to takové… dobře úchylné od Toma:D Nee,to nebyl správný výraz,ale já nevím,jak to mám říct…to je jedno,každopádně- do neděle asi umřu!!♥♥
Tak jestli ho chce potrestat sexem, nebude mi to vadit;) Davidovi taky ne, řekla bych, že ani Billovi… takže jediný nespokojený tu bude Tom… hehe, to je ovšem diskutabilní, třeba pak změní názor…;) no zase jsem zvědavá, co bude dál, i když jsem minule psala, že mě už unavuje pořád si přát neděli nebo středu, nemůžu si pomoct – už aby byla neděle;)
Tyjo, takhle na mě někdo řvát, tak se počůrám strachy, divím se Billovi, že si neucvrnknul:-D Tak a je to v háji, stalo se to nejhorší, co se mohlo stát. Bála jsem se, že se to Tom dozví… sakriš, to už nebude dobrý. Ale stejně jsem zvědavá na další díl…:-D♥
Super, super, super!!!!! Věřila jsem že se o zvrtne, ale trošku jinak. Takhle to vypadá že Tom to v tom nejlepším ukončí a nehá tam Billa jen tak 🙁
(a nebo třeba si konečně uvědomí, že se mu to líbí taky 🙂
on on..on…ty wollllllllllllllle….. maasakr….on ho potrestá s tím, že si jej hrubě vezme…. já to vím…. nebo v to spíš doufám….
No ty bido!! Nenacházím žádná slova… 😀 To je ŠILENÉÉ!! Jsme to četla s otevřenou pusou snad od poloviny do konce, zajíma mě co teď asi děla David v tom šatníku :D:D Rychle další ♥
Já jsem tady dostala takový záchvat smíchu, když jsem se dostala k té první větě s tím záludným papírkem v Tomově mikině. 😀 To bylo úžasné! Vůbec mi nepřipadá Tom, že je zlý…měl by se taky někdo vžít do jeho situace a ne pořád jen litovat Billa, a i když je mi jej obyčejně taky líto (mám pro něj zvláštní slabost), dnes tomu bylo právě naopak. Jen ať mu jeho velký, dotčený bráška ukáže, zač je čeho loket… :o) Napadají mě dvě varianty, jež by se mohly dít. A to buď dobrá, že by si Tom uvědomil nějaký cit k Billovi. Anebo ta špatná, že by ho chtěl opravdu jen potrestat, čímž by vlastně cilivého Billa asi trochu víc zničil a začala by nám tady pravá nenávist? No já nevím :o) to jsou jen moje domněnky… už se moc těším na neděli.
joj, to bude drsný!!! a David to uvidí… ať ten bastard vypadne a nechá jim soukromí!!! a nebo se u toho sám udělá dvakrát tolik jak oni 🙂
Oh my god *__* Já z té povídky jednou umřu..nemám slov..prostě..dokonalost..a jenom doufám,že tu kravku Agnes pošle do prdele,až zjístí,jak mu Bill chutná XD Chci už další díííl..to nedospim 😀
Oh bože, Ketty… taky už musím něco napsat, protože tahle povídka je tak skvělá… přijde mi tam strašně realisticky napsaná, až z toho mám mrazení a ani nedýchám, když ji čtu…
Vůbec nevím, koho mám litovat víc, naprosto je chápu oba dva, jejich chování, jejich reakce na to, co se děje… Billovu snahu Toma získat za každou cenu… vždyť je to jeho milující bráška, přece v něm někde ta "opravdová" láska musí být… a Tomova snaha o "normální" vztah a život…
Vážně smekám, Ketty, tohle je něco naprosto úžasného, všechny ty dokonale popsané emoce včetně třeba i těch Davidových… zamilovala jsem si to! A trnu napětím, kam tohle vše povede… 🙂
měním názor ze včerejška. David to bude celý bez dechu sledovat a až to bude v nejlepším, zazvoní mu mobil 🙂
Sakra! Krásný! Já jsem úplně uuuu… ♥ To jsem šíleným způsobem zvědavá na neděli…
Konečně! Tome jen do doveď až do konece! xD
To ho hcce znásilnit ze vzteku? 😀 jo Tome, jen do toho xD
ooo božžeee on se snim vyspí žeo??och bože tka rychle honem xDD do něěj Tomee xDD
Oh poslední dva odtavce jsem četla asi pětkrát DOKONALOST.Bill rozhodně nechce přestat,ale Tom taky ne e xDD myslím si,že Tomi se taky brzo zabouchne xDD
Nesnáším to,jak je Agnes dokonalá je to naprosto hnusný.Dokonalých lidí je málo a je to na nervy jdoucí,když už někoho takovýho potkáte =DD
akorát se mi nelíbí ta poslední věta :
(