autor: Janule
GRETA
„Copak tam máš tak zajímavýho, Gretičko?“ vytrhne mě ze čtení šéfová. Ani jsem si nestihla všimnout, že se vrátila do kanceláře, sakra…
„Nic, paní Krautnerová, dívám se do pošty, máme zase pár udání, ale jinak nic, co by stálo za řeč,“ rychle stáhnu prohlížeč na lištu, aby neviděla, že si v pracovní době čtu bulvární plátky. Na poštu jsem se naštěstí dívala předtím, takže mě nenachytá, baba… Sama si to čte taky, to vím jistě, jednou jsem jí skoukla historii, když šla vedle do kanclu a nechala nezamčenej počítač, ale ostatní by omezovala, baba… už aby šla do toho důchodu.
„Jojo, práce je pořád dost, těším se, až se toho zbavím,“ sedla si s povzdechem za svůj stůl naproti mně. Taky se těším, ale nahlas to říct nemůžu. Budu mít konečně možnost všechno víc ovlivňovat. Některý její zastaralý metody, o kterých tvrdí, že jsou časem a zkušenostma ověřený, mi lezou pěkně na nervy. Dneska už se přece s malými dětmi zachází úplně jinak než za jejího mládí, moje profesorka psychologie by ji nechala okamžitě vyhodit, jenže ta tady není… Já už si to tady zmodernizuju, nemůžu se dočkat…
„Nechte si chutnat, paní vedoucí,“ popřeju jí, když si z tašky vybalí svůj oběd a zakousne se. S plnou pusou mi jen pokývá, že děkuje, a všímá si svýho jídla. Zase zašla do lahůdkářství a koupila si čtyři chlebíčky s majonézou. Bodejť by pak nebyla jak bečka… pořád si stěžuje, a přitom se cpe takovejma věcma. Ale dobře, že sedí na zadku, aspoň je jistý, že mi nenakoukne na monitor. Musím to dočíst, zrovna jsem si chtěla přečíst titulní článek v Bildu, když mi vtrhla do kanclu. Podle nadpisu vypadal zajímavě.
Bild.de
Dnes je pondělí 26.10.2015
Svátek mají: Armand, Amandus, Wigand, Witta, Josephine
Počasí je proměnlivé, očekáváme dešťové přeháňky, odpolední teploty kolem 12°C, od severu bude během noci vát studený vítr, zítra se výrazněji ochladí.
Hlavní zpráva dne:
TOM KAULITZ OPĚT NA LOVU!
Zatímco si Bill Kaulitz (26) se svou novomanželkou Sabine (25) a synem Davidem (4) užíval líbánky na Novém Zélandě (foto zde), jeho bratr Tom Kaulitz (26) se opět vydal na lov. Jeho kořistí se ovšem tentokrát nestala jedna z mnoha zbožňujících fanynek, jak je jeho zvykem, ale dáma, lépe řečeno, vdaná dáma, bývalá modelka a manželka bývalého právníka dvojčat Kaulitzových, Sylvia Steinerová (24)! Bild má nezvratné důkazy, že tento nevázaný kytarista, lovící převážně dívky na jednu noc, poněkud náhle změnil vkus. Má snad dost mladých děvčat, a proto hledá partnerku blíže svému věku? Chce se snad konečně usadit, jak se nedávno zmínil v rozhovoru? Z videa (zde), jež zveřejnil včera v noci na internetu uživatel jménem „dirk“, je jasně patrné, jak důvěrně se kytarista k vdané ženě chová! Co vy na to, pane Steinere? Necháte si to líbit?
Video podle všeho natáčel budoucí otec, čerstvě ženatý bubeník Gustav Schäfer (27), Kaulitzův spoluhráč ze skupiny Tokio Hotel, a poslední léta neúnavný společník jeho bujarých nočních jízd, jimiž spolu prosluli po berlínských lokálech a malých hospůdkách. Ani jednomu z účastníků tohoto zřejmě posledního večírku, z kterého pocházejí záběry, se nám prozatím nepodařilo zastihnout. Manžel Sylvie Steinerové, věhlasný advokát Mark Steiner (36), nám do telefonu jen stručně sdělil, že už s manželkou nežijí ve společné domácnosti, tudíž ho aféra nezajímá.
Že by Tom Kaulitz přebral svému bývalému právníkovi manželku? Odstěhovala se snad k němu? Kde vlastně bydlí kytarista poté, co se jeho bratr oženil, a on opustil jejich společnou vilu v Berlíně? Co se stalo mezi bratry Kaulitzovými, kteří vždy prohlašovali, že jako jednovaječná dvojčata jeden druhého neopustí, a budou žít pod jednou střechou? Rozdělily je snad ženy? Proč Tom Kaulitz tají místo svého pobytu? Bild vás bude okamžitě informovat, jakmile se dozví nové skutečnosti, zůstaňte s námi. -bkj-
No potěš, to je zase aférka. Určitě je z toho polovina lží jako vždycky, známe bulvár. Tom vypadal na svatbě tak mile… vůbec ne tak, jak ho tady pomlouvají. Měl na starosti Davídka a choval se k němu tak krásně. Škoda, že si teď nemůžu pustit to video, šéfová je moc blízko, všechno by to slyšela, tak až doma. Ale Billovy fotky se mi včera moc líbily. Jsou na nich vidět se Sabine a Davídkem, jak sedí v nějaké přepychové restauraci, oběma jim to tam moc sluší, usmívají se jeden na druhého… no prostě ideální líbánky. Taky bych chtěla jednou mít takové líbánky… a takovou lásku…
„Tak jdeme na to, za pár minut mají přijít Durmanovi s trojčaty,“ zmuchlá šéfová hlasitě papír od chlebíčků, spokojeně ho zahodí do koše, a mně končí leháro. No jo… je návštěvní den…
TOM
Sakra… kdo to otravuje takhle brzo… že já vůl si nevypnul mobil, než jsme šli s Billem spát. Měl jsem plnou hlavu Billa, a na tohle jsem zapomněl. S ním ale moje zvonění ani nehne, chrní vedle mě jako dřevo, je po včerejšku utahanej. Asi jsem ho v průběhu noci ze sebe vážně shodil, ale pamatuju si, že když jsem usínal, ležel pořád ještě na mně. Musíme se pak osprchovat, jsme jako čuňata. Pomalu oddělám Billovu ruku ze svýho pasu, abych se mohl natáhnout k tomu idiotskýmu mobilu. Bill jen trochu zakňourá, ale spí v klidu dál. Bože, to je hrozná melodie… ještě jsem si nestihl nastavit vlastní vyzvánění, takže to zní jako utahaná kočka… neznámé číslo… no jo, všichni jsou teď neznámí, v seznamu nikoho nemám… ještě, že mám aspoň stejný číslo, a nemusím každýmu hlásit nový. Jen to holt stálo běhání, než jsem dostal novou simku a telefon. Budu si muset každýho znova uložit, to bude šílený…
„Prosím,“ vychrchlám ze sebe rozespalým hlasem. Ještě jsem se stihl letmo mrknout na čas, je poledne… vždyť říkám, děsně brzo.
„Nazdar, Tome!“ ozve se z mobilu naštvanej Gustavův hlas. Co se mu proboha stalo?
„Co je? Proč mě budíš? Potřebuješ něco?“ zaskuhrám, a s úlevou si zase lehnu do peřin. Bill se ke mně víc přitiskne, a já ho začnu volnou rukou hladit ve vlasech.
„Ty vole! Cos udělal s tím videem? Jak jsi to mohl zveřejnit? Víš, jakej máme teď průser? Ale já ti říkal, že si koleduješ vo přesdržku! Tys byl ale nad věcí, co? Tak teď to máš!“ chrlí na mě jako kulomet, ani nestíhám pobírat všechno. Šílenej Gustav…
„Prosím tě, zpomal, jakej průser, jaký video, proboha… musíš na mě pomalu, ještě chrápu,“ snažím se ho uklidnit, ale jako bych spíš přiložil poleno do ohně… vzplane jak papír.
„Jo, tak pán si chrápe! To jsem si mohl myslet, že jo! Já tady musím poslouchat, jakej jsem kurevník, že se tahám po nocích s děvkama, a milostpán si chrápe! Sakra, Tome, to video se Sylvií, cos dal ty vole na internet. Proč jsi to tam dával? Seš magor? Ty ses někde ožral? Teď je o tom v Bildu článek jako kráva! Samozřejmě, že se to Tara dozvěděla dřív než já, a přilítla na mě jako fúrie, a těma novinama mě mlátila po hlavě. To si vypiješ, blbče!“
„Ježišmarjá…“ vypadne ze mě, když se prudce posadím a dojde mi, o čem mluví.
„Jo, ježišmarjá…“ lamentuje dál Gustav, pořád něco mele, ale já ho skoro nevnímám…
„Co se děje?“ zamumlá vedle mě Bill.
„Nic, nic, jen klidně spi, já si to vezmu jinam,“ zašeptám mu do ucha, pohladím ho, rychle na sebe natáhnu triko, co se válí na podlaze, a vylítnu z ložnice. Bill si může ještě užít spánku, zatímco já budu řešit tenhle průšvih… já to tušil, že se to stane, ale pořád jsem se utěšoval, že přece nemůžu mít smůlu pořád. Proč všechno, co poslední dobou udělám, skončí takovýmhle průserem? Proč? Co jsem komu udělal, do prdele!?
„Posloucháš mě vůbec?“ zahřmí na mě naštvanej Gustavův hlas.
„Jo, poslouchám, jenom jsem musel vypadnout z ložnice, abych nebudil Billa,“ odpovím.
„No, ten bude mít radost, až uvidí, jak šmatáš Sylvii na prdel, ten se zblázní radostí, ty idiote. Že já kretén ti na to skočil. Že jsem se na tebe nevykašlal, měl jsem ti ten mobil omlátit vo palici, ty magore blbej! Teď máme průser oba! Uvědomuješ si, že si tohle Mark v těch novinách přečte? Ale kdyby jenom to, to by byla ještě sranda… ona ho opustila! Nejspíš ten samej den, co jsme byli v tom baru, nebo ten další. Píšou to v těch novinách, že už spolu nejsou! Zabil bych tě, kdybych tě měl po ruce!“
Bože, Gustav, takovej klidněj člověk, a takhle vyvádí. Vždycky byl nad věcí, tak teď mu prasknul kotel. Holt jde o jeho manželství, to je mi jasný.
„Sorry, Gustave, já se vážně omlouvám, ale myslím, že jsem v daleko větším průseru než ty,“ snažím se omluvit, ale nejspíš jsem to vzal za blbej konec.
„Jo, jasně! Tebe Mark zabije, mě ne, mně možná jenom nechá vykrást nebo podpálit byt. Ty si nepamatuješ, jak je ten hajzl pomstychtivej? Co nám vyprávěl, jak se mstil, když mu někdo na tu jeho kočku jenom sáhnul? Ježiš, já jsem takovej vůl…“ skoro se rozbrečí Gustav, je mi ho líto, ale co s tím mám teď dělat?
„Gustave, já za to fakt nemůžu. Ten večer mě přepadl nějakej mladej cucák, sebral mi mobil, vrazil mi jednu boxerem, a asi ho pak někde střelil do bazaru, co já vím. Doufal jsem, že to někdo smaže, než ho prodaj do bazaru, ale asi se to nestalo… byla to vážně děsná smůla, jsem v tom nevinně.“
„Jo, nevinně! Kdybys tu pitomost nevymyslel, aby ses pobavil, tak jsme byli teď oba v klidu. Jediný, co mě těší, je, že budeš mít doma nejspíš podobnou scénu jako já. Bill bude určitě děsně šťastnej. Hele, musím jít, mrkni na internet, je tam to video, i článek v Bildu, já si jdu udobřovat Taru.“
„Jo, tak moc díky za blbý zprávy, a hodně štěstí.“
„Tobě taky,“ rozloučí se Gustav a zavěsí.
„Co se děje?“ zeptá se mě máma, akorát jsem došel do kuchyně a nešťastně se sesunul ke stolu. Panebože… jak tohle vysvětlím Billovi? Ten mě vážně zabije… nemůžu mu říct, že jsem to měl v plánu Markovi poslat těsně předtím, než Filip změní minulost… to bych mu musel taky říct o Bédovi, a taky mu přiznat, že už to před ním pár měsíců tajím… já, kterej ho opustil kvůli tomu, že mi lhal… Sakra! Jsem pěkně v prdeli… A ještě ke všemu Sylvie od Marka odešla… ale proč? Vždyť byla celej večer v pohodě, nevypadala, že by mě nějak moc chtěla… spěchala domů za Markem… že bych v ní probudil nějakej vzdor? Ale spíš s tím nemám nic společnýho… no… těžko říct, teď už to nevyřeším. Ale co bude následovat, bůh ví… Gustav má pravdu, Mark je pomstychtivá svině, takže asi můžem čekat jen to nejhorší. Akorát vůbec netuším co…
„Nic se neděje,“ mávnu rukou, stejně se to máma dřív nebo později dozví, nemusím to schytat hned, stačí až po telefonu. Než se to sem na vesnici donese, bude to chvilku trvat, a to snad už budeme doma.
***
„Marku, co je zase? Už jsem ti říkala, že mi nemáš volat, nemá to cenu, nevrátím se k tobě.“
„Sylvie, prosím! Já vím, že jsem se k tobě choval hrozně, ale já tě pořád miluju. Vrať se ke mně, lásko. Já udělám všechno, co budeš chtít, jen se ke mně vrať.“
„Ne, Marku. Dokud se nezměníš, už mě neuvidíš. Změním si číslo, tohle nemá cenu.“
„Ne, prosím tě, nedělej to. Změním se, už nebudu takovej… já tě vážně miluju.“
„Ale já tebe už nemiluju, Marku. Už ne… bylo toho na mě moc. Potřebuju si od tebe odpočinout.“
„V jeho posteli, jo?“
„Už zase začínáš? V jaký posteli? Nech toho, prosím tě, bydlím u mámy, říkala jsem ti to.“
„V posteli toho mladýho teploušskýho smrada, toho bastarda, co ti sahal na zadek.“
„Jak… jak to víš?“
„Dneska je to na první stránce Bildu, miláčku, tak to vím. Celý si to ten hajzl natáčel, aby mě naštval. Vím to moc dobře, znám ho jako svý boty. Vůbec mu nešlo o tebe, ale o mně. Ale to se přepočítal, parchant, ještě uvidí, co to je, zahrávat si se mnou. Toho bude moc litovat. Moc… a ty se s ním nepaktuj, nebo na to doplatíš. Nestojí o tebe, jen to hrál kvůli mně.“
„Nic jsem s Tomem nikdy neměla, Marku. Jen jsme se náhodou potkali ve vinárně, a trošku jsme pili…“
„Jo, a proto ses od něj nechala líbat a osahávat zadek, jo? To ti tak věřím. Ale jedno ti řeknu, Sylvie. Jestli si s ním něco začneš, brzo zjistíš, že to byla velká chyba. On totiž není pro tebe. Je to buzerant, miláčku. Sice o sobě tvrdí, jak je na ženský, ale zatím…“
„Co zatím?“
„Nic! Prostě ti říkám, vyhýbej se mu.“
„Je to kamarád, Marku. Vždycky jsme si dobře rozuměli, tak nevidím důvod, abych se mu vyhýbala.“
„Já myslím, že až si přečteš dnešní Bild, budeš vědět proč. Rozmysli si to ještě, on ti za to nestojí…“
„Nebylo to kvůli němu, jak ti to mám ještě říct? Odešla bych stejně, i kdybych ho nepotkala, jen by mi to možná trvalo o trochu dýl, to je všechno. Nepočítej se mnou.“
„Ale alespoň si neměň číslo, lásko, musíme se přece domlouvat na rozvodu, a jak to všechno uděláme. Prosím, nech si tohle číslo.“
„Dobře, ale slib mi, že budeš volat jen kvůli tomu, nebudeš mě už přemlouvat, abych se k tobě vrátila.“
„Slibuju.“
„Tak jo, Marku. Jsme domluvení. Měj se fajn.“
„Ahoj, miláčku. Miluju tě.“
„Ahoj.“
BILL
„Dobré ráno,“ pozdravím mamču, zatímco se jen tak v boxerkách a tričku protahuju ve dveřích kuchyně. Tady to voní… „Co bude k obědu, mám šílenej hlad.“
„Dobré poledne, drahoušku. Zapečený brambory a polívka s nudličkama,“ usměje se na mě máma. „Vypadáš, že se vyspal do růžova.“
„Jo, potřeboval jsem to. Po dovolený jsem vždycky víc utahanej, než když jsme v práci. Kde jsou všichni?“ zeptám se, nikoho dalšího tu nevidím.
„Sabine, děda a Davídek šli se Scottym na procházku do lesa, počítám, že se za chvilku vrátěj na oběd. Tom se sprchuje, vstal chvíli před tebou,“ informuje mě mamka.
„Jo, slyšel jsem ho v koupelně, taky to potřebuju,“ protáhnu se a zívnu. Musím vypadat, jako když jsem vylítl z roští.
„Něco jste si udělali?“ otočí se na mě máma se starostlivým výrazem.
„Co? Proč?“ nechápavě na ni kouknu.
„No… Tom vypadal, jako byste se pohádali, byl nějakej přepadlej.“
„Ne, nic jsme si neudělali… naopak, bylo to úžasný,“ usměju se na mamču. Chápavě přikývne.
„Ale stejně se mi zdálo, že se mu něco stalo.“
„Možná je rozlámanej, mám takovej dojem, že jsem usnul na něm,“ vypadne ze mě dřív, než si stihnu uvědomit, jak tohle pro mámu zní.
„No, tak to se nedivím,“ rozesměje se. „Radši mi to dál nevyprávěj, prosím tě,“ chechtá se. „Nerada bych znala další podrobnosti. Nechceš zatím čaj a buchtu? Ještě to bude chvilku trvat.“
„Kafe by nebylo? To by bodlo víc,“ udělám psí oči a máma jen přikývne.
„Mně taky jedno, prosím,“ ozve se mi za zády Tomův hlas. „Dobré ráno,“ popojde ke mně, když se na něj otočím a líbne mě na čelo. „Jak ses vyspal?“
„Krásně, díky,“ usměju se na Toma a pohladím ho po ruce, kterou si položil na mé rameno. „A ty?“ mrknu na něj spiklenecky. Je takovej smutnej, zdá se. „Netlačil jsem tě moc?“ dodám radši potišejc.
„Ne, neboj,“ usměje se a sedne si vedle mě.
„Jdu se umejt, než bude to kafe,“ zvednu se, musím si aspoň protřít oči a učesat se, než se ti tři vrátí z procházky.
„Pak ti potřebuju něco říct,“ zvedne ke mně oči Tom, vypadá vážně přepadle.
„Jo, tak po snídani, jo?“ líbnu ho do vlasů, a jdu na to. Máma měla pravdu, tohle vypadá vážně divně…
autor: Janule
betaread: Áďa
JÁ-TĚ-ZABIJU-! A ti tvoji chlapi budou mít doma po Vánocích! Takhle blbě to utnout? A teď TÝDEN musím čekat na to, až se to Bill dozví? :-@ Musim vědět, jestli bude vyvádět!!! Janiii, proč mi tohle sakra jenom děláš? Že se nestydíš mi přivádět mrtvice takhle před Vánocema!!!:-@
Ale úplně jsem měla v hlavě Billa, jak se ptá, co se děje!^^
A jsem pořád naštvaná!!! *jokingly*
Ale je to krásný, co si budeme povídat!
Krásný 😀 Jsem zvědavá, jestli bude Bill vyvádět, že mu vlastně lhal…
Napadlo mě, že bude muset být ještě hodně dílů, ne? Aspoň 100…:D 😀
A ještě technickou poznámku, spíš otázku…když Tom ztratil telefon i se simkou, jakto, že má stejný číslo? Když mu Gustav volal, tak na jeho číslo ne? Nebo to nějak jde udělat? Omlouvám se za poznámku mimo, jenom mě to zarazilo. Možná jsem mimo. 😀 😀
A další průser na obzoru! :))) No jo, když se do toho ten náš malej intrikánek obuje, stojí to vážně za to. Já sice chápu, že má Tom potřebu se pomstít, ale když ono se to vždycky tak nějak zvrtne. Jak tohle bude Billovi vysvětlovat, to jsem teda žádostivá. Též Markovy odvetné akce by mě zajímaly :)) No nic, budu si holt muset počkat, ovšem souhlasím se Sajü, že je to vážně na mrtvici, to čekání. 🙂
Ale stejně se mi nejvíc líbily ty čtyři chlebíčky s majonézou!!! To bylo jako ze života! 😉
užasný jako vždycky a už se tam rysuje nějaka zapletka zase XDXD aaa už aby byla neděle XD
[2]:: Tenshi, to je jednoduchý.. jsou lidi, který mají s operátorem smlouvu… nemají předplacenou kartu, o kterou když přijdeš, tak musíš měnit číslo. Když máš s operátorem smlouvu a ukradnou ti mobil i se simkartou, tak stačí ji zablokovat, což Tom hned udělal, a pak dostaneš novou se stejným číslem, to není žádnej problém. 🙂
Ale jinak, co se týče dílů, tak 100 jich snad proboha nebude, myslím, že ještě tak 10, možná dvacet, víc snad ne 😀 Já vím, je to děsný, ale píše se mi prostě poslední dobou blbě, hlavně pomalu, nestíhám. Příští díl ještě nemám celej, musím máknout, abych ho napsala před Vánocema, jinak ho tu v neděli neuvidíte… ale slibuju, že se na to vrhnu hned při první vhodný příležitosti.
Kattys, moje dobrá vílo, tobě se omlouvám, už ti píšu tejden mejl, jde to jen na etapy, dneska ho snad konečně dorazím… a moc díky :-*, ty víš za co, "I'm happy" 😀 Víc jsem dohromady nebyla sama schopná dát 😀 To víš, já a angličtina… 😀 Snad se tam v cizině andíkovi bude dobře dařit.
No doprčic, pamatuju si jak Bill vyšiloval a to se s Tomem jenom ňáká ženská zakecala a co teprve až před sebou uvidí materiální důkazy. I když mu to Tom řekne myslím, že stejně bude naštvanej. A samozřejmě by mě zajímalo, co to bylo za týpka co ho přepadl, ale pochybuju, že to bylo jen náhodné. Určitě v tom má prsty Mark a nebo teprve se na něco chystá, podle toho telefonátu s tou Sylvií to nevypadá dobře. Je to taková proradná krysa, ale dokáže teda udělat pěkný peklo, takže doufám, že Tomovi se nic vážnýho nestane. Teď se to teda parádně zamotalo, jako by už starostí neměli dost. A u Gusti se to doufám urovná. Těším se na pokráčko, dneska už jsem z těch pokračování příště napnutá jak guma z trenek.
Bože, já vím, že to není vtipný, že má Gustav doma průser, ale ten jeho telefonát Tomovi… umírala jsem u toho:D:D Fakt bouchl a stálo to za to. Je mi ho líto, přece jenom si nezaslouží, aby ho Tara mlátila novinama a nadávala mu do kurevníků:D Snad se mu to podaří vysvětlit… a Tom v jejích očích asi nebude důvěryhodný svědek, řekla bych.
Říkám si, že by to Bill mohl vzít s klidem… já vím, jak šíleně na sebe tady žárlí, ale taky se mi zdá, že už by mohli být v tomhle oba rozumnější, protože si už snad musejí být jistí láskou toho druhého. Vždyť si ji neustále dokazují:-) Navíc Bill je snad natolik inteligentní, aby pochopil, že když to byla zrovna Markova manželka, asi Tomovi šlo o něco jiného než o nevěru, když Marka tolik nenávidí. Pokud ho ovšem nezaslepí žárlivost, že ano. No, pokud to nepůjde v klidu, možná bude muset Tom jít s pravdou ven… o novém Bédovi atd., což by taky nemuselo být nejhorší. Moc se mi nelíbí, že to tají, přestože si myslí, že má dobré důvody.
No, to by stačilo, nějak jsem se do toho zamotala. Jsem jednoduše zvědavá, jak to Bill vezme… do neděle to bude těžké vydržet. Povedlo se mi opět vypěstovat si na Časoprostoru parádní závislost… hlavně že jsem si slibovala, že se to nesmí stát, stačí že jsem teď na odvykačce z těžké závislosti na psaní, a další závislost do toho:D:D
Jo a ještě něco:) V tom článku v Bildu (mimochodem úžasnej nápad:D) mě udivily ty svátky – to jich mají každý den tolik? Je mi jasné, že to jsou všechno ověřené informace, známe svoje lidi:D:D
Já to wěděla, že se to posere! Bože mě jednou fakt klepne…
[7]: Madisoon, máš naprostou pravdu, mám uloženej věčnej kalendář 😀 Je to taky kvůli jménům do povídek… tady je: http://calendar.zoznam.sk/nameday-czdehor.php
Stačí si vybrat zemi, nejlépe Německo 😀 Třeba se ti bude hodit. 😀
Díky moc za komentáře, holky, děláte mi velkou radost. :-* J. :o)
[9]: No vida, to je šikovná věcička. A já to vždycky hledala tak komplikovaně:D:D Uložila jsem si to, pro strýčka příhodu, kdyby mě to zase někdy chytlo a já se pustila do něčeho nového;-)
Já už teď jen doufám, že předtím, než se to všechno ještě víc semele, stihne Filip všechno dodělat a Tom poslušně změní minulost a nastolí jinou, lepší budoucnost…
Promiň, Janule, že jsem delší dobu nereagovala na tvou povídku, neměla jsem chuť ani energii čumět do monitoru, ležela jsem dva týdny s teplotama, takže teď všechno doháním :)))
Milování v minulém díle bylo spracováno výtečně, velmi skvostné a když mám pravdu říci, já to postrádala neméně než dvojčata… Vidím, jak se to pěkně komplikuje, vyhrocuje, Mark Tomovi zřejmě ještě osladí život. Ach ta žárlivost, skoro mi to připomíná ty slovenský a český seriály z dnešní doby, to taky není o ničem jiném… Čest vyjímkám. Mimochodem, ještě stále nevycházím z údivu, jak Simone toleruje vztah svých synů. Veliká liberálka, zato já bych se šla odprásknout. 🙂 Těším se na další neděli, respektive na další díl, je mi v podstatě jedno, jestli zde bude v neděli, ale hlavné je, aby byl. 🙂 Radši se pusť do pečení vánočního cukroví, než aby ses patlala s Časoprostorem, když tě to momentálně nebaví! 😀
Já se na to vy*eru – né ten blog.cz je s*iňe .. .A já blbka sem si ten koment nezkopírovala .. kur*á kopla bych do toho. No tak znova.
Gréte byla supr. Kdyby jen věděla jaká to je "velká láska"
Nejvíc se mi ale líbil naštvanej Gustav – ten neměl chybu …
A pak Tom … Vždyť přici billovi může říct že to byl jen takovej rychlej nápad jak naštvat Marka … A že to chtěl použít v pravej čas … A tak … A navíc potřebuje pro média taky nějakou babu, když Bill si našel :-D:-D
Tohle byl krásnej dílek … Těším se na pokrácko 😉
No chudák Gustav, ten si to doma asi užil…xD Ale mám obavy, že Tom na tom bude podobně až po snídani Billovi řekne pravdu…jestli ji řekne a nevymyslí si něco jinýho…už aby byl hotovej Béda a vrátilo se všechno zase do pořádku. Greta je taky dobrá, kdyby ji tak paní šéfová slyšela, ale má recht, souhlasím s ní, je to baba zvědavá…:-D Moc pěknej díl…:-)
Jajaj, celkem se děsím dalšího dílu 😀 Já vím, že poslední dobou Bill nedělal žádný žárlivecký scény, ale i tak mám strach, jak moc si to Tom schytá. U Gusti jsem nevěděla, jestli se mám smát a nebo brečet nad tím, jaký je to chudák 😀 Přitom on nic nedělal, jenom natáčel 😀 Snad se mu to povede urovnat, i když nevím, jak dlouho se mu s takovouhle podaří s Tarou vydržet. Ona ho drží pěkně zkrátka, všechno si chudák slízne..a já osobně bych na to asi neměla nervy. Tak uvidíme, co všechno ještě Gusťa strpí 🙂
A co se stalo dále ? 😀