Huren, Bordell… und die liebe 3.

autor: MußiQ-May

Byla už noc a Tom ležel ve své posteli (vedle Billa samozřejmě)… Bill už spal, ale Tom nemohl usnout, pořád se mu něco honilo hlavou.

<Tom>

Je to divné, vždyť jsme se tak dlouho neviděli a hned… Ale co, byla to jen pusa. Ale ty slova… Nebudu na to myslet. Ale to ho máma opravdu nepoznala? Vsadím se, že ano, a byla jen z toho vylekaná… Když po pěti letech Billa nenašli, ztratila naději, že se objeví. Asi s i s ní budu muset promluvit a nějak jí to vysvětlit. Ale bojím se, že už neuvěří…

Zkoumám Billův dokonalý obličej a jeho plné narůžovělé rty. Přijde mi tak… tak krásný, ale je to můj bratr. Bill tam tak nevinně leží a spí. To je blbost, abych se do něj zamiloval! Nedokážu odtrhnout oči od jeho dokonalé kůže, jeho krásných černých vlasů… Měl bych s ním co nejdříve zajít do nějakého obchodu, za chvíli bude zima. Tedy sníh by měl začít už padat, je prosinec, ale tady to bývá někdy opožděné. Po chvíli přemýšlení nad všemožnými věcmi usnu.

<Bill>

Otevřu oči, a zamrkám. Hned se otočím a můj pohled se zastaví na jeho rtech. My jsme se opravdu políbili? Nikdy… Nikdy mě nikdo tak něžně, citlivě a krásně nepolíbil. Bylo to krásné! On mi řekl, že mě miluje? Určitě mluvil jen tak, byl unavený ani nevěděl, co říká. Ale bylo by to krásné, kdyby to myslel vážně. Ale… máma si na mě nepamatuje. Po tváři se mi kutálí jedna velká slza až na hebounký modrý polštářek. Přitisknu si k sobě více Tomovu peřinu, pod kterou oba společně ležíme. Ups! Celou deku jsem si přetáhl na sebe a odkryl jsem Toma.

Odkryji sebe a zabalím Toma do peřiny, aby mohl dál sladce snít. Jsem rád, že jsem ho neprobudil. Vstanu z postele a kráčím si to k jeho skříni. Je tady celkem zima, třeba by mu nevadilo, kdybych si něco vypůjčil. Otevřu skříň. Zírám na oblečení asi velikosti XXXL, možná i větší, jestli to tedy jde. Má tam opravdu nepořádek, třeba by ho potěšilo, kdybych mu tu skříň uklidil. Z okna se do pokoje line světlo lamp od cesty, tak na to dobře vidím. Všechno opatrně začnu pokládat po jednom na zem. Vždy si jeden kus jeho oblečení dám na stůl a pěkně to začnu skládat. Ten má ale zajímavé nápisy na tričkách, tedy na některých.

„Sakra!“ šeptnu, když z Tomových obrovských kalhot vypadne malá krabička. Zvednu ji opatrně a snažím se být co nejméně hlučný. Kondomy? Co ten brácha nosí po kapsách? Já bych si to raději někam schoval. Otevřu šuplík ve stole. Mál jsem se lekl! Ten Tom snad nikdy neuklízí? Asi budu muset předělat celej pokoj! Opatrně otevřu krabičku s nápisem ´Condom Banana´. Už z toho názvu se mi zvedá žaludek. Vytáhnu malý, lesklý, žlutý obal a pokusím se ho rozbalit. Po pětiminutovém zápasu s obalem se mi to konečně podařilo rozbalit! Vytáhnu odtud tu hnusnou, lepkavou, smradlavou a gumovou věc. Pamatuji si to ještě z bordelu. Když si to zákazníci dávali… Fuj! Nechci na to ani pomyslet! Začnu tu věc natahovat. Mám ulepené ruce. Když jsem tu věcičku pořádně natáhl, tak jsem ji jednou rukou omylem pustil a ´frnklo´ mě to do nosu. „Au.“ Tiše písknu. Tom si jen něco zabručí, otočí se na druhou stranu a spinká dál. Tu ´gumču´ si dám k puse a nafouknu to. Přijde mi to jako balónek. Už je to hodně nafouklý, a protože je to tak lepkavé a kluzké, vyklouzne mi to z prstů. Letí to přímo k Tomovi. Přistane mu to přímo na obličeji. Trhne sebou a sedne si.

<Tom>

Z mého snění mě probudí cosi divného a smradlavého, co mi přistane na nose. Oklepu si hlavu, posadím se, a ta věc mi spadne na klín.

„Bille?“ Rozesměji se. Na mém klíně leží velmi natáhlý kondom!

„P-promiň, j-já jsem tě ne-nechtěl vzbudit… Omlouvám se!“ On tam tak provinile stojí, ruce si tře za zády a dívá se na své špičky nohou, které jsou obrácené k sobě a trochu se kříží.

„To nic. Ale nevěděl jsem, že se tak rychle oklepeš!“ Ušklíbl jsem se na něj, ale hned jsem se mile usmál.

„J-já, jen jsem ti chtěl uklidit věci, a to ti vypadlo…“ Vypadá, jako by měl právě dostat ránu přímo do čela.

„To nic, Bille, já když se nudím, taky si s tím hraji…“ Přišel jsem k Billovi a rukou mu pocuchal ofinku. Zvedl svůj pohled a hypnotizoval mě těmi svými čokoládovými kukadly.

„A hraješ si s tím sám nebo máš společnost?“ Podíval se na mě takovým tím roztomilým pohledem. Mno, ale co mu mám říct? Je pravda, že už jsem při tom hraní měl dívčí společnost…

„No, sám… úplně sám…“ Otočím se a jdu směrem ke dveřím.

„T-Tome, kam jdeš?“ Pískne na mě Bill. Vypadá to, jako by měl strach.

„Neboj, hned přijdu.“ Usměji se na něj.

Když vejdu na chodbu, zavřu za sebou dveře od pokoje a pomalu sejdu schody do kuchyně. Vezmu si rychlovarnou konvici a napustím do ní vodu. Nechám konvici vařit a vytáhnu dva modré hrníčky, které ladí k celé kuchyni a i k mému pokoji. Mám rád modrou… Konvice zasyčí a já vodu naliji do hrnků. Zapomněl jsem tam dát sáčky s čajem, ale raději pozdě než vůbec. Vybral jsem ovocný čaj. Po třech minutách jsem vytáhl sáčky, do hrnků jsem dal krásně zdobené kovové lžíce. Vytáhl jsem ze skříňky pod dřezem podtác a položil na ni oba světle modré hrnečky. Z horní skříňky jsem vyndal gumové medvídky. Pokud si dobře pamatuji, vždy jsme se s Billem o ně hádali. Měli jsme jich vždy hodně, ale pro nás to nebylo nikdy dost. Nasypal jsem asi polovinu z obsahu sáčku do větší žluté plastové misky a položil ji k hrnkům s čajem na podtác. Pomalu jsem i s podtácem vyšel schody. Šel jsem pomalu a tiše, abych nevzbudil mámu s Gordonem. Zaťukal jsem tiše na své pokojové dveře a Bill mi došel otevřít. Jeho koutky úst vykouzlily na jeho tváři zářivý úsměv.

„Přejete si něco, mladý muži?“ Zamrkal na mě ten černovlásek.

„No, rád bych se dostal do svého pokoje a vypil si se svým bráškou čaj.“ Usmál jsem se.

„Gumoví medvídci!“ Vrhl se na misku a vzal ji z podtácu. Usmál jsem se a vešel za ním do pokoje. Tác jsem položil na postel. Bill mezitím do sebe házel to gumové barevné želé.

„Bille, pojď si na to sednout…“ Oklepal jsem se. Je tady celkem zima! Bill si sedl vedle mě na postel a dál do sebe házel gumové medvídky.

„Není ti zima? Je tady celkem chladno.“ Jen kývl. Šel jsem ke skříni. Oblečení bylo na zemi. Otočil jsem se na Billa a ten se na mě jen provinile usmál a dál věnoval veškerou svou pozornost svým malým gumovým kamarádům. Oblečení jsem nechal ležet na zemi a vzal jsem mé dvě nejoblíbenější mikiny. Okolo Billa jsem hodil zelenou mikinu a pohladil ho po tváři. Pěkně se na mě ten gumovej cvok usmál, a já jsem si oblékl mikinu.