Hey leute,
Mám pro Vás další povídku, tentokrát je vícedílná a doufám, že se Vám bude líbit. Po dlouhé době něco ode mě, ale i tak se stydím, protože mám asi 9 nedokončených jednodílek, tak doufám, že je brzy dokončím. 😀 Ano, všichni udělají TY TY TY na Theodorka…
Tato povídka je dost akční, ale snad Vás překvapím. Kdo viděl film Hitman, nebo tu hru dokonce hrál, bude nejspíš vědět, o čem bude povídka. To však není podmínkou, pochopí to každý (teda doufám).
Tuto povídku věnuju: Januli, Lexovi, Sauriel, Kett, Vanity a samozřejmě mým super starým kamarádkám Mykerině a Cartney, které už asi nejsou mezi námi (mezi twincesťáky) 😀
No nic, vzhůru do čtení 🙂
Pac a pusu Theodor ♂+♂=♥
Byl večer 28. června a nad přeplněnými ulicemi Magdeburgu se válela hustá oblaka dýmu a smogu, místy tvořila téměř hmatatelnou hmotu. Vysoký mladík s černými, dlouhými vlasy a s tetováním na levém spánku, se prodíral skrz dav lidí. Těšil se z anonymity. Temné oči měl obtáhlé kouřovými stíny a na sobě měl dobře padnoucí smoking a červenou kravatu. V ruce měl velký kufr a pod sakem měl nabité zbraně.
Měl úkol a ten chtěl co nejdříve vyplnit. Byl by blázen, kdyby jej odmítl a vlastně jej odmítnout ani nešlo.
Kráčel dál a do očí jej bily různá světla lamp nočního města. Zabočil doleva na Helten Straße a z kapsy vylovil papírek, na němž měl adresu. Podíval se na kulaté číslo 68 a hledal správný klub.
V kapse mu zavrněl mobil, Bill jej zvedl.
„Prosím, tady 47.“
„Dobrý večer, 47. Mám pro vás další informace. K případu Beldfegor budete muset zjistit nějaké informace. Objekt: David Jost, musíte jej najít a donutit jej mluvit. Žádné svědky. Spoléháme na vás, 47.“ Uslyšel Bill a ze sluchátka slyšel slabé píp. Povzdechl si a zamířil si to zpět k Marvolovu náměstí. Na náměstí bylo plno, a tak si sedl do nejbližší kavárny ven, ta kavárna byla mezi Helten a Leinz Straße. Sedl si do nejzapadlejšího koutka. Vytáhl z kufru notebook a zapnul jej. Zatímco si objednával kávu, jeho prsty lítaly sem a tam po klávesnici.
„Ahoj, Diano.“
„Dobrý den, 47.“
„Zjisti mi všechny informace o Davidu Jostovi.“
„Jméno: David Jost, překupník drog a obchodník s lidským masem, manažer skupiny Tokio Hotel. Poslední informace o jeho pobytu: Huhen Straße, 125 35, Magdeburg.“
„Jak se k němu dostanu?“ Bill se poškrábal za uchem a poděkoval servírce za kávu. Položil kufr na stůl a vložil do něj notebook. Na monitoru se mu objevily různé fotky, týkající se případu Beldfegor.
„K Davidu Jostovi se dostanete skrze nevěstinec. Zjistili jsme, že tam chodí každý pátek ve 4 odpoledne a zůstává tam do deseti večer. Adresu klubu vám zašlu e-mailem, zlomte vaz, 47.“
Bill si usrkl kávy a v hlavě si musel utvořit plán. Nakonec se rozhodl, že se bude vydávat za zaměstnance nevěstince a získá od Josta informace o výše uvedeném případu.
Měl za úkol získat informace a zabít nepohodlnou osobu.
Bill zaklapl notebook a dopil svou kávu. Zvedl se, upravil si kravatu a vydal se zase směrem na Helten Straße. Tahle ulice byla dost vykřičená a večer tu bylo lidí až moc. Našel správný klub a vešel dovnitř. Překvapilo jej, že uvnitř je narváno. Nebylo divu, je čtvrtek večer. Rozhlédl se a došel k baru.
„Ahoj, jednu whisky.“ Usmál se na spoře oděného chlapce, který mohl mít sotva patnáct. Ten kývl na znamení souhlasu a nalíval jantarovou tekutinu do příslušné skleničky.
„Chcete to s nebo bez?“ Zeptal se. Bill se usmál nad tím dvojsmyslem a ukázal mu, že do té skleničky opravdu chce led. Chlapec se usmál a do skleničky přidal dvě kostky ledu.
„Hele mladej, nevíš, kde máte šéfa?“
Blonďatý barman zvedl očka a pokýval hlavičkou. Zakýval na svého kolegu a odběhl od pultu k sympatickému neznámému a chytil jej za paži. Bill byl vyšší než on, ale nedělalo mu problém nechat se vést. Barman jej dovedl až před veliké dveře, na kterých bylo napsáno „Tady bydlím já!“ a pod tím bylo malým písmem napsáno „šéf“. Bill se zakřenil a poděkoval blonďáčkovi. Natáhl ruku a rozhodně zaklepal. Uvnitř něco zašramotilo a pak se ozvalo jasné „dále“.
Bill chytl zlatou kliku do ruky a otevřel ebenové dveře.
Za červeným stolem seděl zavalitější muž s pleškou a laškovně koukal na nově přicházejícího.
„Mohu Vám nějak pomoci?“
„Ach ano, jmenuji se Damien Largy a chtěl bych u vás pracovat.“ Bill si vymyslel jméno a plešoun si stoupnul, div se mu jeho kulaté břicho nerozlilo do stran. Bill si oddechl.
„Ty se chceš stát naší novou kurvičkou? A máš s tím zkušenosti?“
„Jistěže.“ Usmál se Bill a koketně zamrkal na obtloustlého pána. Ten jen zamlaskal a přišel k Billovi. Prohlížel si jej ze všech stran, a nakonec mu pěkně zmáčkl zadeček a spokojeně zamručel.
„Dobře, tady mi to podepiš a zítra ve čtyři můžeš začít. Jestli jsi opravdu dobrý, měl bych pro tebe na čtvrtou hodinu zákazníka, bereš?“
Bill kývnul a doufal, že to bude zrovna David. Tím pádem by měl všechno rychle za sebou, a čím dřív bude mít informace, tím víc bude u konce případu Beldfegor o něco blíže než doposud. Potřásl si se zavalitým mužem rukou.
„Tak vítej u nás, někoho ti zavolám, aby tě ubytoval a ukázal ti to tady. Justine!“
autor: Theodor
betaread: Janule
Klikni na anketu, díky J. :o)
wow! sqělej začátek to ti povim:) brácha hraje tenhle díl Hitmana každou chvilku, tk jen čekám, co bude dál:)pokrááčko!!:)
[1]: a právě mi došlo, že to vlastně začíná jinak:D ale tk co, Hitman s vlasama…:D
… Děkují za věnování :-* tohle se mě mooooc líbí, jsem zvědavá na pokračování *yes* a z rozepsanýma povídkama si nelámej hlavu, mě už v duchi všichni kamenujou za moje resty hlavně s Riots… *yes*
Aaa…to vypadá luuxusně xD A hodně luxusně xD Nemůžu se dočkat dalšího dílu x))))
Hitman jsem teda neviděla, ale možná tím líp, bude to pro mě více napínavější. Začíná to moc dobře a taky se mi hodně líbí tvůj styl psaní. Nenudí… těším se na další díl:-)
Justin bude asi ten blonďáček, ne? xD A jak to půjde dál? Zákazník bude Tom? Nebo snad David? x)) Na tvoji povídku se můžu vždycky těšit. Stačilo pár tvých dílek a oblíbila jsem si tvůj styl psaní… wow! x))
No, zatím to je první povídka, co od tebe čtu, ale setsakramentsky mě to nalákalo na další čtení. =)
Tohle je teda úplně jiné,než co jsem zatím četla,a musím říct,že to vypadá skvěle.Jinak Hitmana neznám,tak to bude ještě zajímavější.A ještě by mě zajímalo,jak je to tady s Tokio Hotel,když Bill je nějaký agentozabiják xD,tak kdo zpívá v Tokiu???
o Hitmanovi jsem slysela. No uvidim. Libi se mi zacatek 🙂
Tak to začíná vážně hodně dobře!!! nemůžu se dočkat na další díl, úžasný!
no začátek se ti povedl tak jsem zvědavá jak to bude pokračovat…
zabijácká kurvička..x) tahle povídka mě zaujala a moc se těším na další její díl. Určitě bude zase jednou z těch velmi orginálních, které ty píšeš. Hitmana sem ještě neviděla a tak nějak nevím jestli se na něj mám podívat, protože to rozhodně nebude tak jedinečný jako v povídkový formě….tka jen tak dál Theo a děkuju za věnování…
THEOOOOOO!!!!!!!!!!!! vypadám jak mrtvola nči co???? tttooojakkoo… hej 😀 já tu sem pořád jako…tsss…. gtakhle mě odrovnat…tsss… :D:D ale děkuju za věnování :-*