Bez duše 7.

autor: illyrias

Rodiče se šťastně usmívaj, jsou rádi, že jsou všichni pohromadě. Sylar nevěří svým očím, kdyby mu to někdo řekl, nevěřil by. Bill neví, co si má myslet, ale aby to nevypadalo před rodiči blbě, tak Toma bázlivě obejme.
„No, ahoj.“ Pousměje se, když se jeho bratr zase odtáhne a vezme si z plechu vanilkový rohlíček, kouká z Billa na Sylara, a pak na rodiče.
„Čau.“ Nakonec Sylara Tom pozdraví, není rád, že mu ukradl bratra.
Sedne si vedle Billa, přitom stále jí rohlíčky.
Rodiče na něj chvíli koukaj a pak kouknou na Billa, kterej na něj doslova zírá. Sylar ho napodobuje.
Tom ucítí jejich pohledy, koukne do všech párů očí.
„Co je?“ Nechápavě koukne na Billa, který zakroutí hlavou.
„Nic.“
„Hustej účes, brácha, takovej na žádných fotkách nemáš.“ Prohlíží si starší dvojče Billovy vlasy. V Billovi hrkne, řekl to, jako by nevěděl, že mu to udělal on, on to vlastně nevěděl.
„A seš nějakej hubenější, měl bys přibrat, tohle už ti tak nesluší.“ Pak koukne na Sylara a pozvedne obočí. „Co tak ty koukáš? Staráš se mi o bratra dobře?“ Do pusy si vloží další rohlíček a Sylar přikývne.

„Rozhodně líp než ty.“ Šeptne spíš pro sebe, ale Tom to dobře uslyší, šlehne po Sylarovi vražednej pohled, až se toho Bill zalekne.
„Nikdo se o mého bratra nemůže postarat líp než já!“ Sykne naštvaně a chce pokračovat, matka ho však zarazí.
„Tome, mohl bys prosím tě donést ze sklepa ještě cukroví?“ Tom pohlédne na matku, jako by se zbláznila, ukáže na plno cukroví na stole.
„A tohle je snad málo?“ Pozvedne obočí. Matka však trvá na svém.
„Budeš tak hodnej?“ Tom teda, i když nechce, vstane. Odejde do sklepa pro další cukroví.

Bill koukne na matku, ta se na něj smutně usměje.
„Víš, on si nic nepamatuje.“ Povzdechne si a Gordon přitaká.
„Jak nic nepamatuje?“ Zeptá se Bill.
„On… hledal tě, pak jednou už domů nepřišel, zavolali nám z nemocnice, byl přes půl roku v komatu, když se probral, nevěděl, kdo jsme, natož aby on sám věděl, kdo je, tebe si pamatuje jen z fotek, vyprávěli jsme mu o tobě, a jaký mezi sebou máte vztah.“ Pousměje se matka a Bill šokovaně zírá, pohlédne na Sylara, který na tom není líp.
„To-to je hrozný.“ Vydechne Bill, takže on si ani nepamatuje, jak se k němu choval po tom, že mu řekl, že jej miluje? Na jednu stranu je rád, mohl by se změnit, může teď Tomovi potvrdit to, co rodiče, že měli hezký vztah, ale na druhou, bude klamat jeho i sebe.

To už se do místnosti vrací Tom i s dalším cukrovím, postaví ho na stůl a koukne na matku, jestli je spokojená, ta poděkuje, a tak si sedne.
Se zájmem si prohlíží Billovu tvář, Bill uhne pohledem k Sylarovi, a ten jen pokrčí rameny.
Neví, co si má myslet.
„Co kdybyste si šli vybalit? Já udělám zatím oběd, vy dva určitě si toho máte hodně co povídat.“ Usměje se matka a Bill přikývne, to rozhodně mají.
„A ty, Sylare, ukážu ti garáž.“ Navrhne Gordon, aby se necítil odstrčen, nic lepšího, co by mu mohl ukázat, jej nenapadlo. Přikývne a zvedne se, jde za Gordonem.
Ten mu ukazuje svoje auto a chlubí se kouskem motorky, kterou zdědil, má vysokou cenu. Pro Gordona ale není, sám na ní neumí, tak ji nechal Tomovi, ten už se na ní vyjezdil. Simone se pustila do lazaní, ty milujou celá rodina, takže je to nejlepší řešení.

Dvojčata ještě chvíli sedí na tom samém místě, než se Tom zvedne.
„Pomůžu ti vybalit.“ Nabídne se a vezme jeho věci.
Bill vyskočí za ním a cupitá za svým bratrem, dojdou do pokoje pro hosty. Tom mu položí věci na postel. Bill je celou dobu ticho.
„Zvláštní, matka mi říkala, že si ukecanej, zatím si mi krom pozdravu nic neřekl.“ Tom si stále prohlíží zkoumavě Billa, ten sklopí hlavu.
„Chvíli mi to trvá.“ Pohlédne na Toma a poprvé se usměje upřímně.
„Cítím, že jsme si byli hodně blízcí.“ Šeptne Tom a Bill přikývne.
„Ano byli.“ Určitej čas. „Ty si vážně nic nepamatuješ?“ Zeptá se Bill. Tom chvíli kouká na Billa, jako že přemýšlí, a pak zavrtí hlavou.
„Mám prázdno, pamatuju si jen to, že jsem se probral v nemocnici a tam byli ti lidé, rodiče, pak mi řekli, co se stalo. Já nevěděl, kdo jsem, nevěděl jsem, jakou mám povahu. A když mi ukazovali rodiče fotky, videa a někde, kdes byl i ty, nevím proč, ale nějak mi to přišlo jako bych byl jinej člověk. Ne ten, co mi říkali, ale už jsem si zvykl.“ Usměje se Tom a Bill nasucho polkne, ano, byl jiný.
„A, co ti řekli doktoři? Už se ti nevrátí?“ Šeptne Bill.
Tom pokrčí rameny. „Sami to nevědí, je to tak 50 na 50.“ Bill přikývne, jako že chápe.
„Ty, byl jsi takový, jaký ti rodiče říkali. Tak, jak ses choval na videích nebo usmíval na fotkách, tos byl a jsi ty.“ Bill nelže, to byl Tom, to až to, co bylo pak, to nebyl on. To bylo monstrum.
„Jo, já vím, jo a Bille, taky jsem našel v pokoji pod postelí takovej kufírek, jsou v tom pouta, roubík, kleštičky, nože a všelijaký takovýhle věci. Rodičům jsem to raději neřekl, koho to bylo? Tvoje nebo moje?“ Bill znovu polkne, co mu má říct? Že ho těma věcičkama mučil? To ne, nechtěl, nemůže. Když sem přišli, chtěl být k němu chladný a naplno ho ignorovat, ale jakmile se to dozvěděl, tak to nešlo. On nic neví, nemůže se k němu chovat tak, jak si sliboval, Tom by nevěděl, za co se k němu tak chová.
„Já nevím. Nepamatuju si nic takovýho.“ Zavrtí Bill hlavou. Dál se o tom nechce bavit a začne si vybalovat.
„Doufám, že si vzpomenu, k čemu to bylo.“ Povzdechne si Tom a Bill na něj vystrašeně koukne. Toho si ale Tom nevšimne, pomáhá mu vybalovat.
Bill jen doufá, že si nevzpomene… nikdy.

autor: illyrias
betaread: Janule

16 thoughts on “Bez duše 7.

  1. Já to říkala, říkala 😀 😀
    Třeba to jenom hraje…vsadim se, že až si vzpomene (jestli) tak buď bude dělat blbýho nebo mu konečně docvane, že je kretén 😀 😀 Ale myslím, že je jistý, že mu Bill odspustí…

  2. najednu stranu mi je líto Toma, ale když si vzpomenu co mu všechno dělal tak ať takhle radši zůstane ….jinak hezkej dílek =D

  3. ja mysli ze si vzpomene…to by pak nebylo ono…musi to jeste pokracovat…je to uuuzasnyyy…ja chci aby si to pamatoval…jak v nefertiti…vzdy se to nejak skuli   😛 😀

  4. No… Tak to byla teda pecka! Jakooo… Sama nevím, jestli by bylo lepší, kdyby si Tom vzpomněl, nebo nechal minulost zakopanou kdesi hluboko… V obou případech mi to ale zavání něčím podezřelým! A to zajímavým dějem!!! =) Tak šupem dál! Už se nemůžu dočkat 😉

  5. [8]: Přesně tak! A hezky bez narkózy tupým nožem… To si zaslouží, hajzl! A to, co provedl Billovi, se za žádných okolností nedá odpustit.

  6. Aha. Takže Bill je tam teprve jeden den, a už s Tomem cukruje… xD Tsss… až tam bude týden, tak spolu budou spát nebo co? Chudák Sylar… xD

  7. Noo tak to jsem si jako říkala, že tak nějak tušim průběh tohohle dílka. Ale zjišťuju, že jsem uplně vedle. To bude zajímavý. Už si raději netroufám hádat zda si Tom vzpomene a zda mu Bill odpustí. Každopádně v Billovi to pořád je, takže nějaká ta libovka tam určitě bude 😀

  8. noo tak já bejt Bill taky doufám že že si na to nikdy nevzpomene..hm, taky si myslim že si Tom vzpomene…ale nebude takovej chtít bejt 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics