Je ne regrette rien 12.

autor: Iwča

„M-m… mami, já půjdu do pokoje, jo? Nechci, abys na mě křičela, tak… půjdu do pokoje,“ pípnul Bill nejistě a v tu chvíli se za ním zavřely dveře.
Jak to mohl dovolit?!
Věděl přece, jak to dopadne, když přijde před školu pozdě, věděl jak to dopadne, když vůbec půjde za školu, tak proč to dělal? Proč se s Tomem vyspal, i když nechtěl?
Nechápal se, vždyť to přece znal. Vždycky je to stejně; bláboly o lásce, sladká slůvka… a pak mu přece jen podlehneš, dáš mu to, co chce a najednou? Přestane volat, nebude mít čas někam jít, vždy bude mít něco domluveného, a nakonec prostě zmizí, nebude se k tobě znát.
Tak proč mu to, sakra, dovolil?! Nebyl připravený ho ztratit, ještě ne…

„Ahoj. No, nevedel jsem, jestli ti napsat, ale snad ti to moc nevadi :). Jak se mas? A mama dobry? Myslim, ze sem nemel odchazet… T.“

Bill se lehce zatetelil. Píše mu. Aspoň něco…

„Odesel jsem do pokoje hned, jak si odesel ty… Ja se s mamkou nerad hadam, stejne to skonci stejne. Zaracha budu mit do konce roku…“
„To me mrzi. Takze nikam nebudem chodit spolu?“
„Ne…“
„Ale ve skole spolu budeme, ne? :)“
„Jo…“
„Tak aspon neco 🙂 a si v poradku?“
„Proc bych nebyl?“
„To se te ptam.“
„Aha…“
„Kruci,“ zaklel si Bill pro sebe. Tom se snažil, sám mu napsal, a on jejich rozhovor dokonale utnul. Prostě nemehlo, které neumí chodit v nějakých ‚vztazích‘. Vždyť měl v životě vlastně jen jeden pořádný vztah, který taky zkazil on. S tím klukem vydržel rok, celý rok. Ale pak začal být nejistý, urážlivý, stáhnul se do sebe. To přece ve vztahu nemůže… A nejhorší bylo, že věděl, že to dělá špatně. Ostatně on ví vždycky všechno…

„Bille?“ dveře od jeho pokoje se pomalu otevřely, vešla matka.
„N-no?“
„Do konce roku máš domácí vězení a opravdu ti radím, abys už nikdy nechodil za školu! Dnešek ti omluvím, ale je to naposled! A… za ty facky se taky omlouvám, trochu mi ujely nervy…“
„Jo, já vim. Já se taky omlouvám.“
Simone se lehce usmála, zavřela a sedla si vedle Billa.
„Zlatíčko… nechceš mi něco říct?“
Černovlásek zakroutil hlavou. Neměl potřebu matce něco říkat.
„Ten kluk, Tom… je tvůj přítel?“
„J-jo.“
„Proč jsi mi to neřekl?“
„Nevim. Bál jsem se…“ Bill se na brunetu vedle sebe podíval. Proč byla najednou tak milá?
„No, víš… myslim, že je to zdravý, mladý muž, takže… si myslím, že jestli spolu jste, časem by po tobě mohl chtít věci… rozumíš?“
Bill se chvíli zamyslel. Samozřejmě, že rozuměl, ale připadal si strašně trapně. Řešit to se svojí mamkou, která jeho přítele zřejmě nesnáší, navíc když… už to proběhlo. „Jo.“
„Upřímně, nevím, jak… se milují dva kluci, ale…“
„Mami, prosím, ne,“ černovlásek se neudržel, lehce se zasmál. O takových věcech se se Simone nikdy nebavil a asi to tak i zůstane.
„Dobře. Jen chci říct, aby sis dal pozor,“ Simone se zvedla, „tomu klukovi nevěřím, jestli se s ním vyspíš, nepočítala bych s nějakou další budoucností.“ Pohladila Billa po vlasech a šla ke dveřím. „A pořád jsem naštvaná, tohle dělat nesmíš. Ale mám tě ráda, proto to dělám.“
„Já vím. Taky tě mám rád,“ úsměv.
„To je dobře,“ matka se jen usmála a zmizela.

Bill si trochu oddechl, snad to byl poslední rozhovor tohohle typu. Zvedl se a zapnul počítač. Vlastně už tam docela dlouho nebyl, třeba je někde něco nového. Zapnul si písničky a najel na stránky školy. No, neměla moc zajímavou historii, vlastně ani nebyla moc stará…
Prostě byla docela obyčejná…
Kliknul na rubriku jeho třídy a vyskočila mu tam jména spolužáků. Každý měl několik komentářů. Rychle najel na Toma.
„Wow,“ vydechl potichu a s údivem četl všechno, co si o něm ostatní myslí. Nakonec… nebyl úplně neoblíbený. Spíš z něj měl každý respekt a v podstatě ho uznávali. Pořád míň a míň chápal, proč je zrovna s Billem. Vždyť Bill je tak… jiný.
A je kluk.
Sám by Toma nikdy na gaye netipl. Vypadal spíš jako ‚lamač dívčích srdcí‘ nebo tak něco. Tak proč se zahazuje s Billem? Co když se jen s někým vsadil? Co když si z Billa dělá jen srandu? Ostatně to by nebylo vůbec těžké. Počká si, až se do něj zamiluje, a pak se tomu bude smát. Smát se naivitě ‚malýho kluka‘. Nebo ještě hůř, vysměje se mu do tváře a odkopne ho. Co když ho vlastně vůbec nemá rád, třeba to řekl jen proto, aby se s ním Bill vyspal. Kdyby mu ty dvě slova neřekl, nenechal by ho to udělat.
Tolik otázek a ani na jednu nemá odpověď…

Bill se radši přestal ptát, zvedl se a odešel do koupelny. Svléknul se a vlezl si do sprchy. Miloval, když teplá voda stékala po jeho zádech. Umyl se a spokojeně se zabalil do županu. Další z věcí, které patřily k jeho životu. Teploučké, huňaté župany. Vlasy si zabalil do ručníku a sedl si na postel, natáhl se pro mobil, jestli tam nemá něco nového. Hlasová zpráva od Toma. Usmál se a otevřel ji.
„Ahoj, kotě, co děláš? Já jen, že teď du s kámošem na pařbu a… ‚A skvěle si zašukááá!‘ Ericu drž…! Promiň, ten kámoš už je tady. No jen ti chci říct, že zejtra asi nepřijdu do školy, tak abys na mě nečekal. Napíšu ti, nebo napiš ty. Nebo zavolej, to je jedno. Tak já už budu končit, jinak tady Eric něco rozbije, je to strašnej kokot. Čauky.“
Jen zakroutil hlavou. Asi se zfetuje do bezvědomí a probere se až zítra večer… Jen odepsal „OK.“ a lehnul si. Už bylo docela pozdě a za celý den byl unavený.
Snad to zítra bude lepší…

autor: Iwča
betaread: Janule

10 thoughts on “Je ne regrette rien 12.

  1. pořá ddoufám,že Tom nebude svině,ale nějak o tom začínám pochybovat,protože mi ten jeho kámoš nesedí…a taky chci vědět proč nepříjde do školy…a.a…moc otázek já vím, ale zase se mi líbí jak o sobě Bill pochybuje, že s ním neměl spát a a… já opravdu doufám, že Tom není svině, ale něco mi říká, že je :(:( ale nakonec si myslím, že se do Billa opravdu zamiluje, ale bude to trnitá cesta….

  2. Toma mám ráda,,ale ta akce mi nesedí,,ani ten kámoš 😀
    fakt mě to mrzí,,za Billa..
    Snad je Tom správnej kluk a nebude žádnej průser s tím,že na akci ´si skvěle zašukááá!'..chudinka Bill,přeju mu aby bylo všechno ok.

  3. Taky si myslím,že Tom na Billa kašle.Chtěla bych se mýlit,ale jeho chování tomu ve všem nasvědčuje!!!!

  4. Teda ten Tom, co z něj ještě vyleze 😀
    ale Bill by neměl tak pochybovat o všem…
    jinak skvělá povídka!!! 🙂

  5. 😀 Tohle říct nějaký muž mně, tak by si mohl bejt jistej, že se na něj vyprdnu… Noco, Bill je odolnej 🙂 Jsem zvědavá.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics