autor: zrzek995
Po půl roce:
Natálie den po svých narozeninách zničehonic omdlela, a když ji Tom odvezl do nemocnice, upadla do komatu. Její stav se zatím nezlepšuje, ale díky bohu ani nezhoršuje. Doktoři bohužel nevědí, co mohlo Naty způsobit tento náhlý stav, zkoušeli jí různé testy s krví a jinými tekutinami v těle, ale nezjistili nic.
Tom každý den sedí u Natáliiny postele a zkouší na ní najít nějaký náznak, který by dokazoval, že se její stav změnil. Bohužel nic. Smutně pokaždé odejde po návštěvních hodinách domů, kde si sedne do svého oblíbeného křesla a přemýšlí. Vždy tam nakonec usne a druhý den jde po práci opět k Natálii.
Když Tom dnes vycházel z prodejny, byl už myšlenkami u Naty, a doufal, že dnes u ní zaznamená nějaké zlepšení jejího stavu. V nemocnici si sedne naproti ní k posteli a sleduje její krásný bílý obličej olemovaný černými havraními vlasy. Její jindy plné rty jsou nyní seschlé a bílé. Pod zavřenými víčky se ukrývají její krásné hnědé oči, které Toma na první pohled okouzlily. Tom se nahne nad její obličej a vidí kapky potu, hned na to se rozezní jeden ze přístrojů, který měří teplotu. Rychle vyběhne na chodbu a zakřičí na sestřičky.
„Tome budete muset nyní odejít, převezeme ji na jiný pokoj, je tam mnohem lepší vybavení. Snad konečně zjistíme, její diagnózu. Přijďte zítra do mé kanceláře, vše vám řeknu. Zatím nashledanou a hlavně se vyspěte, jste unavený.“ Pobídne ho doktor, který přiběhl hned za sestřičkami.
Tom si doma opět sedne do svého křesla a sleduje ohromný strom před jejich domem. Ani neví, jak dlouho tam seděl, snad několik hodin, když zahlédl na větvi stín. Rychle se vyřítil k otevřenému oknu a zakřičel: „Co jsi jí udělal? Vrať mi ji zpět!“ bohužel stín už někam zmizel. Tom tedy zklamaně zavře okno a sedne si zpět do křesla.
„Zdravím tě, Tome.“ Ozve se najednou hlas za ním. Tom se rychle zvedne a otočí se. Jakmile si všimne osoby v kápi, vystřelí k ní se zaťatou pěstí. Než k ní ale doběhne, osoba zmizí a objeví se za ním. Zahalený namáčkne Toma na stěnu za ním. „Nerozčiluj se, tvému už takhle podlomenému zdraví to neprospěje. Jsi naštvaný, chápu tě. Ale jsem tady jen proto, abych ti připomněl mou nabídku. Máš už jen 6 měsíců na rozmyšlenou. Doufám, že si vybereš dobře. Když půjdeš se mnou, bude Natálie žít, ale pokud mě za půl roku odmítneš, zemře. Teď se s tebou rozloučím, ale pamatuj si, že moje oči budou stále sledovat tvé kroky. Brzy se uvidíme, příteli.“ Řekne a pomalu přechází k oknu.
Tom ho doběhne a chytne za paži. „Proč mi tohle děláš? Proč jsi mi musel sebrat zrovna ji?“ zeptá se a dívá se na zahaleného.
„To se časem dozvíš. Uvidíš, že až na to přijdeš, budeš šťastný.“ Odpoví mu. Tom ho stále ještě drží za ruku a na jazyku mu vyvstala další otázka.
„Řekni alespoň prosím, jak se vůbec jmenuješ?“ zeptá se.
„Bill.“ Řekne jen zahalený a zmizí za zavřeným oknem.
„Bill.“ Zopakuje si šeptem Tom a usedne zpět do křesla, kde také po chvíli usne.
„Sáro, ne. Ještě chvilku… no jo, už vstávám.“ Řekne Tom ráno, když mu Sára cupuje kalhoty. Vstane z křesla, protáhne se a jde do předsíně, kde si vezme boty a vodítko na Sáru. Když ji připne, svižně vyběhnou ven. „Dobrý den, paní Müllerová.“ Pozdraví Tom sousedku a vyběhne se Sárou do malého parku naproti jejich domu. Sára se probíhá okolo keřů, občas si dřepne, aby udělala potřebu. Tom se rozhlíží přes prázdný park, jestli někde neuvidí ty dvě rudé oči, co ho sledují, ale bez výsledku. Jakmile přijdou domů, udělá Tom ranní hygienu, převlékne se do čistého a jde do nemocnice za doktorem.
„Dobrý den, pane Naiz.“ Pozdraví doktora v kanceláři.
„A, pan Kaulitz. Rád vás vidím, ale bohužel pro vás nemám dobré zprávy.“ Řekne lítostivě doktor. Vyzve Toma, aby se posadil a sedne si naproti němu za stůl. „S vaší přítelkyní to nevypadá dobře. Její stav se velmi zhoršil. Stydím se za celý lékařský tým, ale nedokážeme identifikovat její nemoc. Včera, jak se jí zvýšila teplota, jsme pomocí testů zjistili, že se jí nějakým způsobem stahují cévy a krev jí nemůže pořádně proudit tělem. Chci se zeptat, jestli třeba nekouřila, neužívala návykové látky, nebo nepila často alkohol?“ zeptá se doktor.
„Ne, občas jsme si dali sklenku vína to ano, ale nic víc. A k cigaretám a drogám měla vyložený odpor.“ Odpoví nešťastně Tom.
„To je zvláštní, tohle se totiž stává hlavně dlouhodobým kuřákům nebo alkoholikům. Stahují se jí cévy a zpomaluje se jí srdeční činnost, jakmile by došlo v této době k zástavě srdce, nejspíš bychom si s tím neporadili. Nechci vás vystrašit, uděláme vše, co bude v našich silách,“ dopoví doktor. Tom si zaboří obličej do dlaní.
„Mohl bych jít za ní?“ zeptá se a stoupne si ke dveřím.
„Mohu vás odvést k jejímu pokoji, ale dovnitř bohužel nemůžete. Lékařský předpis, je mi líto.“ Říká doktor po cestě k Natáliinu pokoji. Tom se dívá na svou milovanou přes sklo dveří a při pohledu na ni, se mu svírá hrdlo. „Tome, budeme se snažit ji co nejdříve uzdravit. Bylo by možná dobré zjistit od jejích příbuzných, jestli se někomu z její rodiny nestalo něco podobného.“ Řekl lítostivě doktor a vzal nešťastného Toma kolem ramen.
„Dobrá, zeptám se. Doufám, že se uzdraví a vše bude jako dřív.“ Řekne smutně, rozloučí se s doktorem a odejde.
***
Tom se ptal po všech Natáliiných příbuzných, bohužel bez výsledku. Za dalších půl roku se její stav nezlepšil a Tom byl více zdrcený. S nikým nemluvil, nestýkal se, jen se každý večer díval na strom před jejich domem, jestli tam zase neuvidí pár červených očí. Už se rozhodl, radši zemře on, než Natálie. Zítra to bude přesně rok, co se mu Bill zjevil poprvé a řekl mu, co se stane. Dnes má Naty narozeniny a zítra má zemřít. Ale to se nestane…
autor: zrzek995
betaread: Janule
Klikni na anketu, díky J. :o)
Yaaaahooo je to Bill, je to Bill xD J8 se tak těším na další dílek že to nejde snad ani popsat..dál, dál, dál!
Neumře,protože Tom půjde s Billem =)!!!!
ale stane ať umře konečně … kráwa jedna 😀 … promiň za sprostý slova ale mě tam ta holka prostě vadí :¨D .D 😀
[2]: jak to víš???… ups, to sjem zase něco práskla 🙂 nechte se překvapit :-)¨
[3]: jinak sprostý slova mi nevaděj, já je používám již při běžné koverzaci 🙂
Jinak děkuji za komentíky 🙂
[4]: Jenom dedukuju xD!!
Tak to je mazec. xD Už se fakt těším na další díl. 😉
Noo, teďka ne ale později by se to snad mohlo stát, ne? xD xD Super díl…
že by se konečně rozhodl? x)