autor: Iwča
Bylo kolem půlnoci, Bill už spal, když se pod jeho oknem objevil dredatý mladík se svými přáteli. Rozhodl se, že jim svého Billa ukáže. A to tak, že hned…
„Milááčkuu! Tvůj princ je tadyy!“ začal křičet. Když se černovlásek pořád neprobouzel, jeho kamarádi mu hned pomohli.
Bill si chvíli myslel, že se mu jen něco zdá, ale když bylo volání pořád hlasitější, zvedl se a šel k oknu.
„Milááčkuu! Tvůj princ je tadyy!“ začal křičet. Když se černovlásek pořád neprobouzel, jeho kamarádi mu hned pomohli.
Bill si chvíli myslel, že se mu jen něco zdá, ale když bylo volání pořád hlasitější, zvedl se a šel k oknu.
„Konečně! Kotěě, pojď se ukázat!“
„C-cože?“ šeptnul Bill, nevěřícně na blonďáka koukal. „To snad nemyslíš vážně! Buď ticho a jdi domů, mamka spí a já bych taky rád!“ trochu zvýšil hlas, ale pořád se snažil moc nekřičet. Simone se nesmí probudit.
„No, ten tvůj kocourek nějak prská, co?“ ozvalo se zezdola s hlasitým smíchem.
„No, ten tvůj kocourek nějak prská, co?“ ozvalo se zezdola s hlasitým smíchem.
„Mlč!“ zakřičel Tom na jednoho z kluků a otočil se zpátky k oknu. „Notak, Bille, prosííím. Vždyť spát můžeš celej den!“
„No to nemůžu, na rozdíl od někoho chodim do školy! Jdi pryč, fakt.“
„Bille! Pojď, kurva, dolů!“ dredáč ještě trochu zvýšil hlas. Kvůli tomu, co proudilo jeho tělem, se naštval o dost rychleji než normálně.
Černovlásek se vylekal, nebyl zvyklý, že na něj někdo křičí. Radši si rychle vzal svůj domácí župan a pomalu sešel dolů, došel až před Toma.
„Ahoj!“ usmál se dredáč a přitáhl si Billa k sobě, kousnul ho do rtu. Otočil ho na partu kluků, stojící za ním. „To je Bill!“
„To si děláš kozy! Hele to se nepočítá, vždyť vypadá jako baba!“ oznámil Eric a všichni kolem Billa se začali smát. Bohužel i Tom…
„To si děláš kozy! Hele to se nepočítá, vždyť vypadá jako baba!“ oznámil Eric a všichni kolem Billa se začali smát. Bohužel i Tom…
„Drž hubu! Je to kluk? Je! Je jedno jak vypadá!“ křiknul dredáč a silně stisknul černovláskův zadek. Ten okamžitě odskočil.
„Dobrou!“ syknul naštvaně a šel zpátky domů. Tom ho ale nenechal. Okamžitě běžel za ním, chytil ho za ruku a natiskl ho na sebe, podíval se na něj.
„Dobrou!“ syknul naštvaně a šel zpátky domů. Tom ho ale nenechal. Okamžitě běžel za ním, chytil ho za ruku a natiskl ho na sebe, podíval se na něj.
„Kam si myslíš, že jdeš?“
„Tome, prosím… Přestaň, seš opilej, nebo zfetovanej, nebo nevim, ale nech mě bejt.“
„Já chci, aby tě viděli!“
„Tome, prosím… Přestaň, seš opilej, nebo zfetovanej, nebo nevim, ale nech mě bejt.“
„Já chci, aby tě viděli!“
„Ale já nejsem tvoje trofej!“ Bill se mu z posledních sil vytrhnul a utekl zpátky do pokoje. Proč to, kruci, udělal?! Černovlásek nebyl schopný myslet na nic jiného. Se spánkem se taky rozloučil… Jen ležel na svojí posteli, koukal do stropu a přemýšlel. Možná se tomu ani nedalo říct ‚přemýšlení‘, spíš na Toma v duchu nadával a ve chvíli, kdy mu zazvonil budík, byl rozhodnutý, že to bylo naposledy, co se ho dotknul. Stalo se to, co očekával. Když se s Tomem vyspal, on o něj ztratil zájem. Ano, ukázat kamarádům… No přece není nějaké exotické zvíře! Tohle Tom zkrátka neměl dělat…
„Lásko? Notak, nezlob se! Kolikrát se mám ještě omluvit? Odepiš, prosím! T.“
Jen zakroutil hlavou a mobil zasunul zpátky do kapsy. Od desáté smsky přestal počítat, ale rozhodně mu jich přišlo… hodně. Nemluvě o zmeškaných hovorech.
„Trümper? Zase chybí…“ brblal si učitel při zapisování do třídní knihy. „Ááá, pan Kaulitz včera chyběl. Tak co, máte omluvenku?“
Bill se polekaně podíval ke katedře.
„Sakra, ta omluvenka!“ šeptnul si pro sebe. „Já… jí zapomněl, tak zítra?“ prosebně se usmál.
Jen zakroutil hlavou a mobil zasunul zpátky do kapsy. Od desáté smsky přestal počítat, ale rozhodně mu jich přišlo… hodně. Nemluvě o zmeškaných hovorech.
„Trümper? Zase chybí…“ brblal si učitel při zapisování do třídní knihy. „Ááá, pan Kaulitz včera chyběl. Tak co, máte omluvenku?“
Bill se polekaně podíval ke katedře.
„Sakra, ta omluvenka!“ šeptnul si pro sebe. „Já… jí zapomněl, tak zítra?“ prosebně se usmál.
„No dobře, ale jen proto, že je to poprvé. A kde je Trümper náhodou nevíte? Když s ním sedíte…“
„O-on… asi spí, já nevim,“ pokrčil nakonec černovlásek rameny. Proč by ho omlouval? Copak si to zaslouží? Ani náhodou…
„O-on… asi spí, já nevim,“ pokrčil nakonec černovlásek rameny. Proč by ho omlouval? Copak si to zaslouží? Ani náhodou…
Bill seděl u stolu, dělal si úkoly a doplňoval, co včera zameškal. Najednou uslyšel zvonek, chvíli ticho, a potom mámino volání. Rychle běžel dolů.
„Tahle návštěva asi není pro mě,“ ukázala Simone ke dveřím a zmizela v kuchyni. Bill se trochu nahnul a podíval se k místu, kde před chvílí stála jeho matka.
„Prosím! Počkej, nech si to vysvětlit!“ zastavil ho Tom ještě před tím, než mu černovlásek stihnul třísknout dveřmi. Znovu je teda otevřel a na Toma se podíval.
„Mě… Fakt mě to mrzí, já vim, že sem se choval jako kretén. Teda nevim, ale kluci něco říkali. Prosím, nebuď naštvanej. Jen jsem to přehnal a oni se začali bavit o holkách a já nějak… zmínil tebe. Bille, prosím…“
„Ne. Vážně… vážně si myslim, že to nemá smysl. Vážně se k sobě nehodíme, jsem si jistej. Já nechci… bejt s tebou.“
Dredáč chvíli jen koukal, přemýšlel co říct. „Miluju-„
„Ne!“ zastavil ho Bill rychle. „Nemiluješ a nikdy nebudeš. Si uplně jinej než já, tohle nepůjde.“
„Sakra, Bille! Já vim sám nejlíp, koho miluju a nemiluju. A protiklady se přitahujou nebo ne? Vždyť… sme si docela rozuměli.“
„Skoro jsme nemluvili. Nic o mně nevíš a ani tě to nezajímá. Už si dostal, cos chtěl, tak… jdi pryč.“
„Jo tak o tohle ti jde? Ty si myslíš, že sem s tebou chtěl spát? To jako vážně? Tak v tom případě nevíš nic ty o mně. Měj se hezky,“ hlesnul Tom naposledy a odešel.
Jak to mohl říct? Proč si o něm každý myslí to nejhorší jen proto, že se rád baví? To přece neznamená, že nemůže mít někoho rád, že nemůže mít normální vztah. S Billem mu nešlo jen o to, aby mu dal. Takových mohl mít na každém prstě deset. Neublížil by mu. Měl ho rád, hodně rád. Víc než rád… Ale to už je teď stejně jedno. Bill to řekl docela jasně. Zase to zkazil. Vždycky to zkazí on; špatnej kluk na drogách. Nikdy nikoho nezajímá, co si myslí nebo chce on. Není důležitý. Jen drsňák, který zvládne všechno.
Vždyť tak to přece není…
Vždyť tak to přece není…
autor: Iwča
betaread: Janule
ou..to bylo docela drsne … .o(((
no tak to jako…pfff…ať si hezky přemýšlí o tom co udělal!
a jinak autorka má ráda Cinema Bizarre? x)
Tom by měl rychle zapřemýšlet o svém chování,a uvědomit si,jak šíleně nezodpovědné je.Nejenom,že se pomalu,ale jistě řítí do propasti,ale strhává sebou i Billa.A to tvrdí,jak ho miluje,podivná láska….
no,,teda..Bill by si občas měl uvědomit,že i Tom může něco cítit!
Nevím..je to takový zláštní.Jednou tak,,pak zase tak..
[2]: mimochodem,,jak tě tohle napadlo? 😀 :D,,proč zrovna CB? xD
to jsi vyčetla z tý povídky? 😀
Iwi,jak sem ti pisla na icq…haluzu proste dokonalost..upe moc hafo dobry dokonalý dílek…upe luxus..pis nejvic co muzes..awww..Lowuju tu ffku..;-)
[2]: Přesně tak jak tě to napadlo? xDD a ikdyby mela,tak ja se na tom obsah povídky změní? x_X"
Já říkala, že ho ty drogy nepřivedou k ničemu dobrému. Bill udělal dobře, nezaslouží si být trofejí. Doufám, že si najde někoho lepšího…
[2]: dalo by se to tak rict :))
u mě by se tak dalo hodně říct…xD
[9]: takze si to poznala podle nazwu? xD
[10]: já to taky poznala podle názvu:)
jinak.. dneska sem to přečetla všecko a musím říct, ke všem dílům, že se našla má další oblíbená povídka!!:) jeho mámu bych liskala od rána do večera a ještě by to bylo málo, ale hlavně že se mu omluvila… docela mi to taky připomíná film Třináctka, ta Evie měla na Tracy taky špatnej vliv;).. no … jen tak dál! těším se na další díl:)
samozřejmě, už vím odkud ten název povídky znám… Je to název písničky od CB, že mi to ale trvalo 🙂 Ale jinak povídka samozřejmě dobrá, tenhle díl byl teda extra drsný, ale to se samozřejmě rychle vyřeší a Bill a Tom budou zase spolu. Teda alespoň doufám 🙂
[10]: ano, ano podle nááázvu…x)