autor: Kiki
Oba si vyzuli brusle, vzali své saky paky, vrátili ty boty na nožích, a ruku v ruce se vydali tam, kam je vedl Tom.
„Páni.“ Nezmohl se Bill na smysluplnou větu.
„Líbí se ti tu?“
„Je to nádherné.“ Koukal na vodu před sebou.
„Tak pojď.“ Pobídl ho Tom, aby šel za ním. Jakmile došli ke stromu, Bill spustil.
„A co tady?“
„Víš, když jdou lidé kolem, vůbec si nevšimnou tohohle.“ Ukázal na křoví.
„Co tam je?“
„Jdi se podívat.“ Černovlásek přikývl a začal se prodírat křovím. Tom ho jen následoval.
„Wow.“ Oněměl. Opět. Z druhé strany byla ve stromě díra a v ní něco jako lavička. Takže se tam dalo sedět. Před nimi byl kousek cesty trávy, ale jinak samá voda.
„Líbí se ti tu?“
„Je to nádherné.“ Koukal na vodu před sebou.
„Tak pojď.“ Pobídl ho Tom, aby šel za ním. Jakmile došli ke stromu, Bill spustil.
„A co tady?“
„Víš, když jdou lidé kolem, vůbec si nevšimnou tohohle.“ Ukázal na křoví.
„Co tam je?“
„Jdi se podívat.“ Černovlásek přikývl a začal se prodírat křovím. Tom ho jen následoval.
„Wow.“ Oněměl. Opět. Z druhé strany byla ve stromě díra a v ní něco jako lavička. Takže se tam dalo sedět. Před nimi byl kousek cesty trávy, ale jinak samá voda.
„Ty jsi romantik?“ zeptal se svého dredatého kamaráda.
„Ne, jen tady rád odpočívám. Nikdo tu nechodí, takže…“
„Aha. Mám taky podobné místo. U vody.“ Zasmál se.
„Fakt?“
„Jo, mám to tam rád. Nikdo o tom neví, takže je to v pohodě.“
„A nechtěl bys mi ho ukázat?“
„Mám peníze už jen nazpátek.“
„To nevadí.“ Pousmál se Tom. „Tak co, jedeme?“
„Ne, jen tady rád odpočívám. Nikdo tu nechodí, takže…“
„Aha. Mám taky podobné místo. U vody.“ Zasmál se.
„Fakt?“
„Jo, mám to tam rád. Nikdo o tom neví, takže je to v pohodě.“
„A nechtěl bys mi ho ukázat?“
„Mám peníze už jen nazpátek.“
„To nevadí.“ Pousmál se Tom. „Tak co, jedeme?“
„Dobře.“
„Ale já si to tam moc nepamatuju.“
„Nevadí. Budu tvůj průvodce.“
„To beru,“ plácli si a vydali se směrem na nádraží.
„Ale já si to tam moc nepamatuju.“
„Nevadí. Budu tvůj průvodce.“
„To beru,“ plácli si a vydali se směrem na nádraží.
„Super, vlak přijede za deset minut. To máme ještě čas.“ Koukl Bill na tabulku s příjezdy a odjezdy.
„To si piš.“ Mrkl na něj a políbil jej Tom.
„Tome, ne… je to divný.“
„Stydíš se?“
„To ne, jen… jsme oba kluci.“
„No a? Nejsme sourozenci.“
„To je pravda.“ Sám jej hladově políbil.
„A ještě k tomu… neber si to zle, vezmi to jako tvé plus. Každý, kdo tě nezná, si tě splete s holkou, když máš ty vlasy jako teď. Dole.“ Strčil mu neposedný pramínek za ucho a Bill se na něj usmál. Měl pravdu. Nikdo se na něj nedívá pohoršeně, protože vypadá jako holka. Dnes to byla výhoda. Objali se a líbali. Nikdo se na ně nedíval, a když jo, nevšiml si, že černovlásek nemá prsa.
„To si piš.“ Mrkl na něj a políbil jej Tom.
„Tome, ne… je to divný.“
„Stydíš se?“
„To ne, jen… jsme oba kluci.“
„No a? Nejsme sourozenci.“
„To je pravda.“ Sám jej hladově políbil.
„A ještě k tomu… neber si to zle, vezmi to jako tvé plus. Každý, kdo tě nezná, si tě splete s holkou, když máš ty vlasy jako teď. Dole.“ Strčil mu neposedný pramínek za ucho a Bill se na něj usmál. Měl pravdu. Nikdo se na něj nedívá pohoršeně, protože vypadá jako holka. Dnes to byla výhoda. Objali se a líbali. Nikdo se na ně nedíval, a když jo, nevšiml si, že černovlásek nemá prsa.
„Pojď, vlak už přijel.“ Zatahal ho Tom za rukáv.
„Hm…“ broukl mu na rameno, protože o něj byl opřený, ale k ničemu se neměl.
„Bille…“ promluvil opatrně.
„Ještě ne. Chce se mi spát.“ Opřel se o něj celou svou vahou.
„Spát?“
„Jo. Po včerejšku.“ Začervenal se „A po tom bruslení. Bolí mě nohy.“
„Tak pojď.“ Chytl ho za ruku a došourali se k vlaku, kam poté nastoupili a sedli do prázdného kupéčka. Tom k oknu a Bill vedle něj. Hlavu mu dal do klína, nohy na sedačku a začal spokojeně oddychovat. Dredáč se usmál nad tou jeho roztomilostí. Jízdenky dal cvaknout průvodčímu, který právě přišel a taky tak stejně rychle odešel. Vlak se rozjel a on ho pořád hladil po vlasech. Celou cestu.
„Hm…“ broukl mu na rameno, protože o něj byl opřený, ale k ničemu se neměl.
„Bille…“ promluvil opatrně.
„Ještě ne. Chce se mi spát.“ Opřel se o něj celou svou vahou.
„Spát?“
„Jo. Po včerejšku.“ Začervenal se „A po tom bruslení. Bolí mě nohy.“
„Tak pojď.“ Chytl ho za ruku a došourali se k vlaku, kam poté nastoupili a sedli do prázdného kupéčka. Tom k oknu a Bill vedle něj. Hlavu mu dal do klína, nohy na sedačku a začal spokojeně oddychovat. Dredáč se usmál nad tou jeho roztomilostí. Jízdenky dal cvaknout průvodčímu, který právě přišel a taky tak stejně rychle odešel. Vlak se rozjel a on ho pořád hladil po vlasech. Celou cestu.
„Billi, stávej. Jsme tu.“ Políbil jej do vlasů.
„Ještě ne…“ zaskučel.
„No tak, jdeme.“ Opatrně vstal, vzal Billa do náruče, ale na nádraží ho pustil. Před vlakem ho čekal šok. Na nástupišti byla celá jeho třída, včetně těch kluků. Martiny, Bena, Alexe, Justina a… jeho bývalého nejlepšího kamaráda, Andrease. Každý věděl, že on Billa chce. Naskočila mu husí kůže a schoulil se Tomovi do klubíčka.
„Bille, co se děje?“ zeptal se a starostlivě ho objal.
„P-prosím, pojď pryč…“ zašeptal mu do mikiny.
„Dobře, ale stalo se něco?“
„Ne, nic. Prosím.“ Zaškemral zoufale. Nechtěl, aby mu zase něco udělali, a už vůbec ne Tomovi.
„Tak dobře. Pojď.“
„Ale půjdeme tudy.“ Ukázal na podchod nejdál od jeho spolužáků.
„Proč?“
„Protože…“ koukl na něj smutně.
„Dobře. Vyhrál jsi.“
„Děkuju.“ Poděkoval vděčně a sklopil hlavu, aby ho nikdo nepoznal.
„Ještě ne…“ zaskučel.
„No tak, jdeme.“ Opatrně vstal, vzal Billa do náruče, ale na nádraží ho pustil. Před vlakem ho čekal šok. Na nástupišti byla celá jeho třída, včetně těch kluků. Martiny, Bena, Alexe, Justina a… jeho bývalého nejlepšího kamaráda, Andrease. Každý věděl, že on Billa chce. Naskočila mu husí kůže a schoulil se Tomovi do klubíčka.
„Bille, co se děje?“ zeptal se a starostlivě ho objal.
„P-prosím, pojď pryč…“ zašeptal mu do mikiny.
„Dobře, ale stalo se něco?“
„Ne, nic. Prosím.“ Zaškemral zoufale. Nechtěl, aby mu zase něco udělali, a už vůbec ne Tomovi.
„Tak dobře. Pojď.“
„Ale půjdeme tudy.“ Ukázal na podchod nejdál od jeho spolužáků.
„Proč?“
„Protože…“ koukl na něj smutně.
„Dobře. Vyhrál jsi.“
„Děkuju.“ Poděkoval vděčně a sklopil hlavu, aby ho nikdo nepoznal.
Konečně se dostali před nádraží.
„Proč ti tak záleželo, abychom šli tudy?“
„Mám ten podchod rád.“
„Nelži.“
„Někdy ti to řeknu, jo?“
„Proč?“
„Co proč?“
„Pořád říkáš někdy jindy.“
„Nerad o tom mluvím.“
„Někdy mi to ale řekneš, ano?“
„Jasně.“
„Miluju tě.“
„Já tebe víc.“
„To si jen myslíš.“
„Myslíš?“
„Jo.“
„Tak to dokaž.“
„Ale jak?“
„To je mi jedno.“ Založil ruce na prsou.
Tom se na chvíli zamyslel, ale pak se na Billa vrhl a začal ho líbat.
„To je vše?“ zeptal se Bill s otazníkem v očích.
Tom se na něj koukl s nadzvednutým obočím.
„Sleduj.“ Vrhl se na něj černovlásek, strhnul mu kšiltovku i se šátkem, prsty mu vjel do dredů a líbal každý milimetr na jeho obličeji.
„B-Bille.“ Vzdychl.
„Ano?“ zeptal se, jako by se nic nedělo.
„Já…“ ukázal na svůj klín.
„Aha…“ pronesl nevinně.
„Co s tím budeme dělat?“ oddychoval. Když Bill zaútočil na jeho rty, byl bez dechu.
„No to fakt nevím.“
„Ale já ano.“
„Tak proč jsi se ptal?“ usmál se jako neviňátko.
„Oh, Bože, Bille…“ táhl ho na záchodky, co byly v hlavní budově na nádraží.
„Mám ten podchod rád.“
„Nelži.“
„Někdy ti to řeknu, jo?“
„Proč?“
„Co proč?“
„Pořád říkáš někdy jindy.“
„Nerad o tom mluvím.“
„Někdy mi to ale řekneš, ano?“
„Jasně.“
„Miluju tě.“
„Já tebe víc.“
„To si jen myslíš.“
„Myslíš?“
„Jo.“
„Tak to dokaž.“
„Ale jak?“
„To je mi jedno.“ Založil ruce na prsou.
Tom se na chvíli zamyslel, ale pak se na Billa vrhl a začal ho líbat.
„To je vše?“ zeptal se Bill s otazníkem v očích.
Tom se na něj koukl s nadzvednutým obočím.
„Sleduj.“ Vrhl se na něj černovlásek, strhnul mu kšiltovku i se šátkem, prsty mu vjel do dredů a líbal každý milimetr na jeho obličeji.
„B-Bille.“ Vzdychl.
„Ano?“ zeptal se, jako by se nic nedělo.
„Já…“ ukázal na svůj klín.
„Aha…“ pronesl nevinně.
„Co s tím budeme dělat?“ oddychoval. Když Bill zaútočil na jeho rty, byl bez dechu.
„No to fakt nevím.“
„Ale já ano.“
„Tak proč jsi se ptal?“ usmál se jako neviňátko.
„Oh, Bože, Bille…“ táhl ho na záchodky, co byly v hlavní budově na nádraží.
autor: Kiki
betaread: Janule
pěkný 🙂 honem dále =)
ty jo takhle to useknout ….no nic už se moc těšim na další
no teda…xD
Fuj!!!!!Záchody na nádraží,bléééééé!!!!xD