autor: Bubbly
Trvalo to dlouho, možná i několik hodin, co byli všichni tři uzavřeni spolu se dvěma vampýry, kteří hlídali Billa a Toma, a pokud se jeden z nich pokusí udělat hloupost, budou za to ošklivě potrestáni. Vania z posledních sil stála na nohách, ruce pevně přichycené nad sebou, hlavu sklopenou k zemi, vypadala, jako kdyby se na něco intenzivně soustředila.
Bill ji nechápavě sledoval. Nevěděl, co se tu děje a proč jsou tady. Vlastně dokonce i z Tomova výrazu se dalo usoudit, že taky netuší, proč se zde ocitli. Černovlasý vampýr se začal rozhlížet po místnosti. Nepřipadala mu ničím výjimečná. Byla téměř dokonale kruhová, vysoká několik metrů. Přímo ve středu stál pranýř, k němuž byla Vania připoutaná. A ve střeše byl kryt, který se snad dal otevřít.
„Proč jsme tady?“ zakňučel potichu. S tím zoufalým zvukem se mu z hrdla vydralo tiché zavrčení.
Tom se po něm ohlédl a slabě se zamračil. Bill jeho pohled ignoroval, díval se pouze na Vaniu, která, jak se zdálo, je oba nevnímala. Zabývala se jen sama sebou a vlastními myšlenkami. Až když na ni Bill zakřičel svou otázku potřetí, zvedla hlavu, obličej bez výrazu. Tentokrát i Tom jí hleděl do očí, jako by čekal, až mu míšenka vysvětlí, co se vlastně děje.
Vania vnímala jejich pohledy jako vyslovenou přímou otázku. Odpověděla jim přímo, ale ne příliš jasně: „Slunce.“
„Co je se sluncem? Tady přece slunce nesvítí!“ krčil Bill nosík, když se zamračil.
Vania se mírně zasmála. „Bille, slunce svítí všude. Je to tak jasné, jakože v tvých žilách stále ještě koluje krev,“ oznámila mu.
Bill zamrkal. Její slova mu dost jistě nedávala smysl, ale znělo z nich něco nepříjemně bolestivého. Díval se jí zpříma do fialových nebojácných očí. Vypadala zvláštně. Jinak. Nezastrašeně, ačkoliv určitě tušila, co se s ní chystá v následujících chvílích.
Vampýři, kteří hlídali oba chlapce, jim najednou svázali ruce za zády konopnými provazy a rychle se vypařili z místnosti jako krysy, které se něčeho šíleně bojí. Bill s Tomem zůstali schovaní ve stínech.
„A co přijde teď? Ohňostroj?“ zavrčel vztekle Tom a trhal rukama ve snaze se uvolnit ze sevření, ale bezvýsledně.
Střecha se pohnula. Bill prudce trhnul hlavou ke stropu a viděl, jak se přímo uprostřed rozevírá otvor a čím byl větší, tím více připomínal pěticípou hvězdu. Do místnosti začal pronikat ostře zářící pruh světla a nebezpečně se blížil k Vanie. Jeho oči se sklonily k ní. Dívala se přímo do světla, nehnula ani brvou.
„Vanio?“ Billovi se třásl hlas, až si nebyl sám jistý, jestli je vůbec jeho.
„Pšt,“ zašeptala, aniž by se na něj podívala. Sluneční světlo se k ní stále blížilo.
„Vanio!“ Bill její jméno zakřičel ze všech sil, které v sobě našel.
Podívala se mu do očí přesně ve chvíli, kdy na její dokonalý, stále dětský obličej, dopadla záře paprsků. Její kůže se zaleskla a vyšlehl z ní plamen. Dívka zavřela oči a s hlasitým křikem vnímala šílenou bolest, když ji plameny pohltily celou. Netrvalo to dlouho. Křik utichl, plameny uhasly, protože už nebylo nic, co by mohly pohltit. V okovech nezůstalo nic, jakoby se tělo proměnilo v popel a roznesl se vzduchem. Poklop ve střeše se zatáhl a všude se rozhostilo mrtvé ticho.
Bill ještě pořád zíral na místo, kde viděl Vaniiny oči naposledy. Místo krve mu najednou v žilách koloval adrenalin, v hlavě slyšel stále její křik a oči se mi zaplnily slzami. Nedokázal se ani pohnout, ale věděl, že se tak stane, zabije všechno, co se mu dostane do cesty.
Tom si nedokázal logicky vysvětlit, co se teď právě stalo. V hlavě se mu pořád dokola, jako špatný film, opakovala Vaniina poslední slova věnovaná jenom jemu. Věděl, co má dělat, ale dokud se nevzpamatuje, nebude schopný klidně uvažovat. Zavrtěl hlavou, aby si pročistil mysl, ale nepomohlo to. Vážně se stalo to, co viděl?
Massen šel se spokojeným úsměvem zpátky do kruhové místnosti. Věděl, jak skončilo to malé představení, a byl připravený na Billův vztek. Už se těšil, jak Billa znovu potrestá a stejně tak jeho bratra. Další malá trofej do jeho sbírky.
Rozrazil dveře dokořán. Sešel několik dlouhých schodů, ani si nevšiml prázdného pranýře, šel rovnou k chlapcům. Bill, který měl doposud sklopenou hlavu a tiše naříkal, se prudce narovnal a spolkl hlasité vzlyknutí. Místo toho hlasitě zavrčel a vycenil zuby. I přes to, že měl svázané ruce, byl odhodlaný Massena napadnout, ale Tom se zvedl ze země dřív a postavil se před bratra, bohužel zády k Massenovi. Nebylo to nejlepší, ale bylo to správné. Slíbil to, kvůli Billovi a Vanie.
„Bille, uklidni se!“ položil bratrovi dlaň na rameno.
Bill ji setřásl. „Uhni se, Tome!“ zavrčel na něj a cvakl zubama.
Tom zavrtěl hlavou. „Nedovolím ti udělat hloupost, slíbil jsem…“ Nedořekl větu, protože Massen ho popadl za rameno a vší silou ho odhodil daleko od sebe. Tom dopadl na všechny čtyři a hnědé oči se mu blýskly vztekem. Najednou chápal, kolik vzteku pociťuje Bill. Jeho hrdost sahala vysoko a nechtěl se od nikoho nechat srážet. Proč by tedy měl nutit svého bratra, aby se vzdal vší zloby? Vždyť to cítil stejně, tak proč?
Musíš hlídat Billa, ať neudělá hloupost. Ať se stane cokoliv, ani jeden z vás nesmí volit bezhlavě, zaznělo mu najednou v hlavě, až měl dojem, že ho každá myšlenka bodá jako tisíc malých jehliček. Překvapeně zamrkal a jeho vztek se pomalu vracel zpátky, odkud se vynořil. Najednou viděl Billa, jak se snaží uhodit Massena a všechno se mu zdálo zpomalené, anebo jeho mozek vnímal všechno mnohem rychleji.
Vystřelil jako neřízená střela. Místo jeho rychlého těla byla vidět jenom rozmazaná šmouha. Chňapl Billa kolem pasu a jediným prudkým pohybem si ho přetočil na záda. Massen, který se chtěl Billovi ošklivě pomstít za to, že jej chtěl napadnout, nepostřehl Tomův rychlý pohyb. A než se stihl vzpamatovat, Tom ho přirazil ke zdi, obočí stažené k sobě, odmítal povolit pevný stisk kolem Massenova krku.
„Vida,“ řekl Massen, skrývající překvapení. „Legendy nelhaly. Jsi opravdu tolik silný, jak se říkalo a nadále říkat bude. Vania udělala chybu a dostatečně za ni zaplatila.“
„Smrt je víc, než dostačující trest,“ zavrčel Tom.
Massen se zamračil. „Věděla, co smí a co ne! Byla to její chyba!“
„Taky věděla, proč to dělá!“ Tom už svůj hlas neovládal.
„Myslíš si, že tohle je pro tebe nejlepší?“
„Pokud jsem silnější než ty, tak ano.“
Massen zavrčel a vycenil zuby. Tom netušil, že má v zádech další dva vampýry. Ale věděl to Bill, který nehodlal jen přihlížet. Jednomu vampýrovi skočil na záda a jediné, co ho napadlo, bylo použít zuby. Zahryzl se vampýrovi do krku a prudce trhnul. Hlava se odtrhla od zbytku těla, které ztěžka dopadlo na podlahu. Bill seskočil dřív a schoulil se vedle pranýře, ruce kolem těla v neuvěřitelném třasu.
Tom to viděl a přestal dávat pozor na Massena, který se okamžitě chopil šance. Srazil Toma na zem a nebýt toho, že Tom byl silnější, rozbil by mu lebku o kamennou dlažbu. Druhý vampýr, který se ani nepodíval na svého mrtvého druha, popadl Billa a pevně ho sevřel v ocelovém náručí. Bill se nemohl ani pohnout.
„Tak ty,“ zavrčel Massen na Toma. „To sis vážně myslel, že mě dostaneš?“ zasmál se. „Tome, Tome, Tome… Je mi líto, ale nejsi o nic lepší, než byla Vania.“
Tom sebou cuknul pod jeho sevřením a zavrčel. „Nech Vaniu na pokoji, alespoň po smrti. Jsi parchant!“
„To jsou silná slova na někoho, kdo si nemůže vyskakovat.“
„Jednou tě zabiju,“ odsekl Tom. „Jednou se mi to povede…“
„Ale Tome,“ usmál se. „Přece nechceš slibovat něco, co nedokážeš splnit.“
Tom jenom zavrčel, navzdory tomu, že měl na jazyku ještě několik kousavých poznámek. Nechtěl ale Massena vyprovokovat dřív, než bylo nutné. Prozatím musí udržet sebe a Billa v klidu natolik, aby pak měli oba dostatek sil pomstít Vaniu a Billa.
Massen nechal Toma ležet a zvedl se. Jako kdyby mu četl myšlenky a věděl, že mu chlapec prozatím neublíží. Odstoupil od něj a podíval se na Billa. Udělal několik kroků, aby překonal vzdálenost mezi ním a tím drobným černovlasým stvořením. Vzal ho za bradu a trhl jeho obličejem, aby mu viděl do očí. Bill zakňučel jako zraněné štěně. Tom se opřel o lokty, a sledoval to dění. Nehýbal se, nechtěl udělat předčasnou chybu.
„Tuhle maličkou osobu doprovoďte do mojí ložnice,“ řekl Massen a pustil Billa, aby mohl své oči znovu připoutat k Tomovi. „A Toma tam odveďte taky,“ lusknul prsty a odněkud se vynořili další dva vampýři. Popadli Toma pod pažemi a táhli ho po zemi za Massenem, který poněkud příliš uvolněně a pobaveně kráčel do svého pokoje, kde měl pro oba dva chlapce připravený krutý trest.
Bill dopadl tvrdě na postel a chvíli zůstal ležet bez pohybu, zatímco Tom byl donucen posadit se na židli a sledovat všechno, co se kolem něj událo.
Massen vešel postranními dveřmi, na sobě měl jenom župan z hebkého lesklého saténu. Pod ním nebylo nic. Tom viděl část alabastrového hrudníku a hlasitě polkl, jako by věděl, co se stane. Chtěl vstát, ale do každého z ramen mu silou zatlačil vampýr, čímž ho donutili se ani nepohnout.
Bill se skrčil v čele postele, nohy si přitáhl k tělu, ale stále se díval na Massena. V jeho očích byl znát strach, zmatek, ale největší část tvořila zloba. Jakmile se Massenovo tělo jen dotklo matrace, Bill ucouvl, vycenil zuby a zavrčel.
Massenovi se jeho přístup nelíbil a jediným pohybem ruky Billa umlčel. Chlapec zakňučel a stáhl ramena k sobě. Vypadal jako černovlasé klubíčko třesoucí se strachy. Massen ale nehleděl na jeho strach. Ošklivě Billa uhodil podruhé a povalil ho na matraci. Nekompromisně z něho začal rvát oblečení, až Bill zůstal úplně nahý. Massen ho otočil na břicho.
Tomovi se najednou zastavilo srdce, když vampýr vytáhl odněkud z županu malý jezdecký bičík. Vytřeštil oči a znovu se chtěl zvednout a bránit Billa, ale vampýři, kteří ho hlídali, jej pevně přišpendlili k židli, aby se nemohl ani pohnout.
První ostrý dopad kůže na Billova záda je bolel oba. Bill vykřikl bolestí a obličej zabořil do polštářů, aby schoval slzy bolesti, které se mu rozkutálely po tvářích. Tom sebou prudce škubl a zasyčel bolestí, jako kdyby ránu získal on a ne Bill.
„Vidím, že legenda je pravdivá nejen z části. Vaše propojení není pouze duší, ale i tělem. To se mi líbí,“ zasmál se vrčivě Massen a uštědřil Billovi další ránu do zad. Přitom sledoval Toma, jak se kroutí pod nezměrnou bolestí biče, jež měla příslušet pouze Billovi…
autor: Bubbly
betaread: Janule
o___O
neeee…
o můj bože..
chudinka Vania..
chudinka Bill s Tomem!!
jsem z toho všeho už na prášky…
honem další díl x((
♥♥
Tak jsem s Vaniou měla pravdu,bohužel!!!Doufám,že Tom to Massenovi vrátí i s úroky!!!!
no výborně….čím dál líp…xD
jejda mlacení..jsem lekl ze Billovi udělá jeste neco horsího pred Tomem..no snad na znasilnovaní nedojde i když by to bylo zajimavy
Pane bože!!
[4]: Obávám se,že na to dojde hned potom….
ou bože u wanii sem si upe wybawila underworld jak tam ten hajzl taky zabil swojí dceru. Chudák, měla jsem jí ráda, ať se Tom kouká wzchopit a zabije toho hajzla konečně. prosííím!