autor: Iwča
Dredatý mladík došel asi po hodině domů, hodně se loudal, kouřil jednu cigaretu za druhou… Co by dělal doma? Úkoly? Omluvenku si napíše sám… Vešel do prázdného bytu a udělal si něco k večeři. Pořád musel myslet na Billa. Přemýšlel, jak by ho mohl dostat zpátky. Přece jen si myslel, že jejich ‚vztah‘ by mohl nějak pokračovat. Jenže to by mu musel ukázat, že o něj vážně stojí, a že se pro něj klidně změní… Zvedl se a posbíral ze svého bytu všechno, co našel. Od cigaret, přes trávu a vodní dýmku, až ke trošce koksu a hodil to z okna. Na téhle ulici to stejně dlouho nezůstane. Když to musí být, změní se. Změní se pro Billa…
V tu samou dobu si mladý, nezkušený kluk zkoušel koupit trochu… něčeho. Když se to Tomovi líbí, taky to zkusí. Přece když to zkusí jednou, nic se nemůže stát. Chodil různými uličkami, až konečně uviděl vyšší tmavou osobu. Šel k ní, vznesl požadavek a za jistou částku dostal malý pytlíček s bílým práškem. Prý to do sebe má dostat nosem. Kývnul a rychle odešel pryč. Chvíli přemýšlel kam, město moc nezná a domů s tím jít nemůže… Nakonec se rozhodl pro park, tam si ho stejně nikdo všímat nebude. Netrvalo dlouho a došel tam, byla už docela tma a lavičky byly volné skoro všechny. Na jednu z nich se posadil a zadíval se nad sebe. Pořád váhal, co když se mu něco stane? Navíc se dost bál, že na to mamka přijde. Jen koukal a v ruce nervózně mačkal průhledný pytlík.
„Klid, Bille. Jen jednou…“ šeptl si pro sebe a pytlík otevřel. Maličko si nasypal na hřbet ruky a váhavě to vdechl. Okamžitě vydechl a prudce se opřel o lavičku, zavřel oči. Byla to… wow, vážně síla! Cítil se najednou úplně jinak. Možná začínal chápat, co se na tom Tomovi tak líbí. Jeho ústa se roztáhla do širokého úsměvu a o chvíli později už běhal bez trička po parku, smál se a snažil se lítat. Nebylo nic, co by ho v tu chvíli tížilo, byl tak volný a snad i cool? Ano, byl cool. Byl cool přesně jako Tom…
„Klid, Bille. Jen jednou…“ šeptl si pro sebe a pytlík otevřel. Maličko si nasypal na hřbet ruky a váhavě to vdechl. Okamžitě vydechl a prudce se opřel o lavičku, zavřel oči. Byla to… wow, vážně síla! Cítil se najednou úplně jinak. Možná začínal chápat, co se na tom Tomovi tak líbí. Jeho ústa se roztáhla do širokého úsměvu a o chvíli později už běhal bez trička po parku, smál se a snažil se lítat. Nebylo nic, co by ho v tu chvíli tížilo, byl tak volný a snad i cool? Ano, byl cool. Byl cool přesně jako Tom…
Kolem druhé ráno zazvonil u domu Kaulitzových zvonek. Simone hned běžela dolů, rozespale otevřela. Když spatřila svého syna, kterého jeden z policistů podepíral, aby se vůbec udržel na nohou, okamžitě se probrala.
„Dobrý večer, omlouváme se, že rušíme, ale… váš syn běhal skoro nahý po parku, někdo nás zavolal.“
„Mamííí!“ smál se Bill a natahoval k brunetce ruce.
„D-dobře, děkuju moc. A omlouvám se…“ podepřela Billa a odvedla ho do obýváku, položila ho na gauč. „Bille? Ty jsi pil?“ drkla do něj. Černovlásek zakroutil hlavou a dýchnul na ní. „Tak co s tebou je?“
„Já sem našel mimozemšťany! Oni vypadaj jako lidi, ale kradou lidi z parku!“ řekl tiše a znovu se hlasitě rozesmál. Simone zalovila v jeho kapsách a našla to, co chtěla najít ze všeho nejmíň… Zhluboka se nadechla a utekla do ložnice. Nevěřila tomu. Tak její syn fetuje? To přece není možné! Všichni, ale Bill ne!
Během dalších dvou minut už mladík na gauči spokojeně spal.
Během dalších dvou minut už mladík na gauči spokojeně spal.
Když se Bill, vlivem budíku, kolem sedmé probral, myslel, že umře. Bylo mu strašně špatně a navíc si nepamatoval, jak se dostal domů. Jen doufal, že ho tam nedostala matka, to by byla jeho smrt. Pomalu se zvednul a odpotácel se do kuchyně, měl strašný hlad. Nečekala tam na něj ani snídaně, ani matka… Začínal si myslet, že ho Simone vážně viděla. Na stole byl jen vzkaz „Hlavně jdi do školy!“ a peníze na cestu.
Rychle do sebe hodil suchý rohlík, džus a běžel do koupelny. Namaloval se, ne moc výrazně, oblékl, vzal tašku a utíkal na autobus.
Do školy to stihl jen tak tak, ale stihl. Nedovedl si představit, jak asi vypadá. Ani vlasy si moc neupravoval, takže musel vypadat hodně špatně. Vešel do třídy, šel k sobě do lavice, připravil se a zazvonilo. Kromě učitele se ve dveřích objevil i jeho soused. Jen zakroutil hlavou a rozhodl se, že ho bude ignorovat. Ano. Proč taky ne?
Rychle do sebe hodil suchý rohlík, džus a běžel do koupelny. Namaloval se, ne moc výrazně, oblékl, vzal tašku a utíkal na autobus.
Do školy to stihl jen tak tak, ale stihl. Nedovedl si představit, jak asi vypadá. Ani vlasy si moc neupravoval, takže musel vypadat hodně špatně. Vešel do třídy, šel k sobě do lavice, připravil se a zazvonilo. Kromě učitele se ve dveřích objevil i jeho soused. Jen zakroutil hlavou a rozhodl se, že ho bude ignorovat. Ano. Proč taky ne?
Tom se okamžitě posadil na svoje místo a podíval se na Billa.
„Si v pohodě?“ šeptnul. Černovlásek jen pohodil hlavou, jako aby se o něj nezajímal, a koukal na tabuli, kam psal učitel zápis dnešní hodiny. Okamžitě začal zapisovat taky, když na svojí noze ucítil něčí ruku. Chvíli se ji snažil setřást, ale pak to vzdal, stejně by se mu to nepovedlo. Takže ho dál bude ignorovat. I když… mu to… po chvíli… nešlo. Tom ho hladil po stehně a pořád zajížděl výš a výš. Až moc dobře věděl, kam šáhnout. Kruci! Proč se nemůže zvednou a prostě odejít, třeba na záchod?! Notak, Bille, udělej to!
„Sakra,“ vydechl po chvíli a tvrdě se kousnul do rtu. Ne, tohle nevydrží. Vzal Tomovu ruku do svojí, dal ji pryč ze své nohy a přihlásil se, jestli může na wc. Hned, jak mu to bylo dovoleno, vyletěl ze třídy ven, utíkal až na záchod, opřel se o stěnu a zhluboka dýchal. Musel se uklidnit, on a jeho rozkrok, který měl o trochu větší rozměry než normálně. Chvíli myslel na co nejvíc ošklivé věci, když si vzpomněl…
„Sakra,“ vydechl po chvíli a tvrdě se kousnul do rtu. Ne, tohle nevydrží. Vzal Tomovu ruku do svojí, dal ji pryč ze své nohy a přihlásil se, jestli může na wc. Hned, jak mu to bylo dovoleno, vyletěl ze třídy ven, utíkal až na záchod, opřel se o stěnu a zhluboka dýchal. Musel se uklidnit, on a jeho rozkrok, který měl o trochu větší rozměry než normálně. Chvíli myslel na co nejvíc ošklivé věci, když si vzpomněl…
„Omluvenka!“ bouchnul hlavou do stěny. Nemůže mít neomluvené hodiny! Že by zavolal matce? To je hloupost, nemůže přijet. Dobře, třeba na to učitel zapomene… Ano, přesně tak. Všechno bude v pořádku.
Bill sklonil hlavu a podíval se na svůj rozkrok. Už byl docela normální, jeho dech taky, takže se rozhodl, že se může vrátit do třídy.
Celý zbytek hodiny úspěšně odrážel všechny Tomovy pokusy se ho znovu dotknout, jenže když si o přestávce sedl na okno a uviděl, jak se Tom zvedá a jde přímo za ním, věděl, že tomuhle se nevyhne. Ale on s ním nechce mluvit! A Tom ho přece nebude nutit. Nebo jo…?
Celý zbytek hodiny úspěšně odrážel všechny Tomovy pokusy se ho znovu dotknout, jenže když si o přestávce sedl na okno a uviděl, jak se Tom zvedá a jde přímo za ním, věděl, že tomuhle se nevyhne. Ale on s ním nechce mluvit! A Tom ho přece nebude nutit. Nebo jo…?
autor: Iwča
betaread: Janule
Bill našel mimozemšťany 🙂 tomu jsem se musela smát 🙂 dobrý. Doufám, že Tom nebude moc agresivní při jejich rozmluvě, aby se ho Bill nebál. Těším se na další díl 🙂
jen ať si popovídaj….směšný, že se každej mění pro toho druhýho….že by si za chvíli ty role vymněnili? x)
Tohle je přesně ta propast,do které Tom Billa táhne….tak doufám,že se konečně polepší.
Jinak v komentech všichni nadávají na Billovu mámu,tak to se jí teda musím zastat.Nejspíše to bude tím,že jsou moc mladí,a vůbec si nedokážou představit tu obrovskou zodpovědnost a lásku,kterou každá máma cítí ke svému dítěti,a v případě jejich ohrožení se mění v rozzuřenou lvici,schopnou doslova rozsápat každého,kdo by mu ublížil.Až jednou budou mít vlastní děti,třeba si na tuhle Billovu mámu vzpomenou…xD
A podle mě jsou její reakce ještě mírné,měli by jste vidět mě na jejím místě xD xD
Awww Iw..jako dykcy dokonaloooost..bože pišššš to je tak dobrý..
ou, předstawuju si Billa jak líta po parku, máwá kolem sebe trikem a zpíwá si – jsem duhowá wííííla! XD
no to si neviem predstavit Billa takeho.. hmm.. nafetovaneho :D:D musi to byt zaujimave xDD mno skvely dielik.. sup sup.. pokrackoo..