Bez duše 10.

autor: illyrias

Druhý den, když se Bill probere, automaticky sáhne vedle sebe, co jej však překvapí, že tam není Sylar. Třeba je dole. Koukne na budík, co ukazuje málo po deváté, zas tak dlouho nespal. Vyleze z vyhřáté postele a obleče se do svého domácího oblečení.
Vzpomene si na to, co se včera stalo, vždyť on a Tom… Ne, musí na to přestat myslet.
Sejde dolů, v kuchyni poletuje jen matka.
„Dobré ráno, zlatíčko.“ Usměje se matka na svého mladšího synka.
„Dobrý.“ Sedne si ke stolu. Simon dá hned před Billa snídani.
„Mami, nevíš, kde je Sylar?“ Zakousne se do své snídaně.
„Tom jel shánět ještě nějaké dárky, a Sylar jel s ním.“ Bill se nad tou zprávou málem zakucká.
„Cože?!“
„A co je na tom?“ Matka nechápe, podle ní budou dobře vycházet.
„Ne, nic, a jak je to dlouho, co jeli?“ Neměl by Sylarovi raději zavolat? Co když Tom se nějak prořekl a něco mu naznačil? To snad ne.
„Je to tak hodinka.“ Odpoví v klidu matka a dál vaří slavnostní oběd.
„Neříkali, kdy se vrátí?“
„Bille, proč se na to pořád tak vyptáváš? A né, neříkali, ani jsem se neptala. Podle mě je to dobrý, můžou mít mezi sebou dobrej vztah, nemyslíš?“ O tom Bill silně pochyboval.
„Jo, já jen, víš, už mi chybí. Myslím, že budou mít dobrej vztah.“ Zalže, co jiného mu taky zbylo.

Do místnosti vejde Gordon.

„A hele, kdo nám vstal jako poslední, a to se tvrdilo, že já spím nejdýl.“ Zasměje se Bill. Gordon se usadí naproti Billovi.
„No tak to víš, když vy jste byli se Sylarem moc hlučný, a nestačilo vám to jednou, pak jste museli někdy nad ránem jít do obýváku, to mě probudilo.“ Postěžuje si a Bill zrudne. Ještě štěstí, že si myslí, že v obýváku byl se Sylarem.
„Gordone, děláš, jako kdybysme my byli jiný, když jsme byli mladí.“ Vloží se do toho Simon a Gordon souhlasně pokývne.
„Máš pravdu, drahá, a sem se snídaní.“ Poručí si a hned k němu přiletí talíř až podnos. Bill je jen pozoruje a necekne.
Neumí si rodiče představit spolu. Sice to je normální, vždyť by bez toho on ani Tom nebyl na světě, kdyby to rodiče nedělali, ale zdá se mu to divný.
„Co tak koukáš, Bille? No počkej, až ty budeš mít děti, těm přijde taky divné to, že ty a Sylar, a myslím, že jim to bude divnější, když jste oba kluci.“ Odtuší Gordon.
„Správně, jsme oba kluci, což znamená, že děti mít nemůžeme.“ Pousměje se Bill, ty otcovy nápady.
„Zlatíčko, v dnešní době jde všechno, navíc, chci mít vnoučátka.“ Přidá se matka.
„To jako abych otěhotněl?“
„Taky možnost, ale jde to taky, že oplodníte vajíčko a nějaká náhradní matka vám ho odnosí, no já bych to pro vás udělala.“ Nabídne se matka. Bill vyvalí oči.
„Co? To je divný, nemyslíš, mami?“
„Co je na tom divného?“
Bill pozvedne obočí, ona se ještě ptá.
„Že moje matka bude mít vajíčko někde v sobě, který jsem já oplodnil.“ Billovi se to ani trochu nelíbilo.
„A co adopce?“ Navrhne další nápad Gordon.
„Jo, ještě lepší, až pak vyroste, tak mi podřízne krk, protože jeho otec by byl vrah a matka šlapka.“ Ty mu dávaj návrhy.
„Zlatíčko, nesmíš to brát tak černě, plno lidí si adoptuje děti, protože nemůžou mít svý.“ Snaží se to Simon ulehčit.
„Jenže já nejsem z těch lidí.“ Zavrtí Bill hlavou.
„No a co to vajíčko nějak voperovat do tebe?“
„Mami, tohle je skutečnost, né film Junior, kde otěhotněl Arnold.“ Protočí oči v sloup.
„Jsme ve 21. století, všechno už přeci jde.“ Brání se matka.
„Vážně? Tak se dej přeoperovat na psa, všechno už přece jde.“ Odsekne Bill, původně chtěl říct jiné zvíře, ale nechtěl matku urazit, ví, že to myslí v dobrém.
„Nesrovnávej to z něčím takovým! Můžu pak s tebou zajít k doktorům a poptáme se.“
„Mami, já vím, že chceš mít vnoučata, ale kdo říká, že já chci mít děti? Neumím si ani představit, jak jim vyměňuju plenky, jak každou chvilku mě bude probouzet svým plačitivým hlasem! Ty tu řešíš blbost! Třeba nám to se Sylarem nevydrží, a pak si najdu holku! A s tou to půjde přirozeně, ale zatím miluju Sylara a klape nám to, na děti se necítím, a myslím, že tu máš ještě Toma.“ Dokončí Bill svůj dlouhý monolog. Simon s Gordnem na Billa jen zaujatě koukaj.
„A tobě se líbí i holky?“ Pousměje se matka, tím Billa dorazí.
„Mami!“ Plácne se do čela.
„Co, já myslela, že jsi na kluky.“
„To sice jo, ale neznamená to, že jsem 100% gay!“ Vstane od stolu a vyjde nahoru k sobě do pokoje, nemíní se o tom bavit s matkou. Leze mu s tím na nervy.

Mezitím je Sylar a Tom v nákupním centrum.
„Bavili jste se dobře?“ Promluví jako první Sylar, když jdou kolem regálu s botama.
„Co?“
„Nedělej, že nevíš, o čem mluvím, viděl jsem vás v noci.“ Tom chvíli váhá, co na to říct.
„Cos přesně viděl?“
„Dost na to, aby se mi udělalo blbě.“
„Tvoje chyba, nemáš ponocovat.“ Odpoví lehce Tom a vezme do ruky jednu z bižutérií.
„A ty bys neměl dělat to, cos dělal, víš, že je to trestné?“
„Chceš mě poučovat?“
„Jen ti radím, dej od Billa ruce pryč, jestli nevíš, tak je zadaný!“
„Nezdálo se, že by mu to nějak vadilo, jo a je v posteli fakt úžasnej.“ Ušklíbne se Tom. V tu ránu mu na tváři přistane pěstí, že se svalí na zem.

autor: illyrias
betaread: Janule

12 thoughts on “Bez duše 10.

  1. do něj a pořádně! jen mu dej co proto. bože nestáwá se to často,ae Toma tady fakt nesnášim.

  2. [6]: A ty se jim divíš, illy? Z Toma jsi udělala totální monstrum, který Billa mučilo, až se z toho člověku zvedal kufr, a teď by jim ho mělo bejt líto jen proto, že ztratil paměť? 😀 Jestli z něj teď uděláš zamilovanýho beránka, tak to bude fakt hodně nevěrohodný… lidská povaha se nemění, ta zůstává. Nedivím se, že tady Toma všichni nesnáší. Tady to prostě není Tom, jak ho známe, tady je to idiot.

  3. pěkný dílek 🙂 a jsem zwědawá jak se to bude dál wywíjet. Jinak Tom je prowokater což se mu asi newyplatilo. Ae zasluhuje si to za to co prowedl Billowi i když ztratil paměť ae to ho neomlouwá 😛

  4. Jeežiši ten Tom je ale debil 😀 No já pojdu. Kdyby raději držel klapačku a fakt toho Billa ojel, než aby kecal 😀 Boože. Honem dál

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics