Dark Side Of The Sun 20.

autor: Lauinka

„Jo, jo dobře, budu tam.“ Usmál se.

„Dobře, tak já se vydám na cestu.“

Ještě se rozloučili a s těmi kouzelnými slůvky lásky ukončili hovor. Tom se opět odhlásil z motelu a vydal se na cestu zpátky. Jel rychle, protože už chtěl mít Billa u sebe. Jeho tělem Koloval zvláštní pocit.

To Bill rychle utíkal domů. Vyběhl schody do pokoje a dal se do balení kufru. Nejnutnější věci pečlivě skládal a dával dovnitř. Kupodivu toho moc nebylo. Do své oblíbené kabelky dal pouze mobil, peníze a další nutnosti. Poté sešel schody. Musel to nějak vysvětlit mamce.

„Mami? Jsi už doma?“ Křikl směrem ke kuchyni.

„Ano broučku,“ Simone vyšla ale z pokoje. „Copak?“ Došla až před něj a políbila ho na čelo.

„Jedu na výlet.“ Usmál se šťastně a zatleskal vesele rukama.

„A kam?“ Usmála se a pohladila jej po tváři.

„Tom neříkal kam, ale… bude to trochu na dýl. Neměj o mě obavy.“ Usmál se a líbl ji na tvář.

„Budeš mi alespoň volat, ano?“ Přála mu to, to ano, ale měla strach.

„Budu. A až se s Tomem vrátíme, zařídím, abyste se sešli. Teď ještě ne.“ Objal ji pevně.

„Děkuju.“ Stekla jí slza po tváři.

Rychle se rozloučili a Bill vyrazil k Tomovu domu i s taškou a kufrem v ruce. Podíval se na hodinky, bylo půl deváté. Rovnou vešel a málem omdlel. Na posteli ležel Tom a pravidelně oddychoval. Ležel na boku a oči zavřené. Váhal, zda jej vzbudit nebo ne. Nakonec udělal pár kroků směrem k jeho tělu. Klekl si u jeho hlavy a něžně rukou přejel po tváři. Byla neuvěřitelně horká. Něžně se jí stále dotýkal a nakonec se nahnul a políbil jej. Tom zamručel a otevřel oči. Naskytl se mu nejkrásnější pohled. Lehce se usmál, otočil se na záda a rukou jej pohladil.

„Čekáš dlouho?“ Zašeptal Bill. Tom zakroutil hlavou na nesouhlas.

„Chvíli jsem se potřeboval natáhnout.“ Poklepal místečko vedle sebe. Potřeboval mu být blízko.

„Chápu,“ sedl si a pohledem stále těkal po té dokonalé tváři. Tak moc se držel, aby jej nezlíbal k smrti.

Bylo vcelku ticho. Ani jeden nevěděl, co říct. Tom si dal polštáře za záda a posadil se, zády se o ně opírajíc. Bill chvíli váhal, ale potom se k jeho tělu přitulil. Tom jej objal a přitáhl k sobě.

„Tome, tohle už nedělej, nikdy. To mě raději zabij.“ Šeptal pomalu, zase jej ovládaly emoce.

„Odpusť. Bylo to nejdelších pár hodin v mým životě.“ Lehce jej políbil do rozevlátých vlasů. Do nosu jej udeřila ta nezaměnitelná vůně jeho miláčka. Vdechoval ji plnými doušky.

„Tak moc si mi chyběl, tak strašně moc. Nedokážeš si to představit.“ Vzlykl lehce černovlásek a podíval se hluboce do očí jeho Toma. „Slib mi, že mě už nikdy neopustíš. Slib mi to.“ Naléhal.

Tom nechtěl slibovat nesplnitelné, ale po tom odloučení, které se pro něj stalo nekonečným, pochopil, že tohle bez problémů slíbit může. Samota a stesk po Billovi by jej jistě zabil. Nedokázal by jít dál bez něj. Usmál se a ruku vpletl do jeho vlasů.

„Slibuju ti to.“ Řekl nakonec a odvážil se uvěznit jeho rty mezi svými. A Bill ochotně oplácel každé něžné polaskání. Nakonec se Tom odtáhl.

„Měli bychom vypadnout a to rychle.“ Zatvářil se vážně.

„Stalo se něco?“ Podíval se Bill do té ustarané tváře.

„Volal mi Kárl,“ lehce vydechl a díval se na Billa.

„Kdo je to?“ I Billova tvář zvážněla.

„Patří do Andyho skupiny. Nějak vyplulo na povrch, že jsem zabil Andyho. Nějaká krysa zapískala. Jdou po mně. Bille, měl bys zůstat doma s mamkou. Dřív než bude pozdě.“
„Pokud máš umřít, mým osudem je zemřít ti po boku.“ Nehodlal Toma opustit.

„Bille, nebude to sranda a…“ odmlčel se. Nedokázal to vyslovit.

„A? Zeptal se s otazníky v očích.“

„Jestli odjedeš se mnou. Za chvíli zjistí, kdo jsi, kde bydlíš a tak dále. Máma…“ Další hořká odmlka.

„Co máma?“ Tušil, co Tom myslí, ale nedokázal si to připustit. Pevně semkl víčka, ten Tomův výraz pochopil až moc dobře.

„Ne, to ne.“ Špitl a vydechl. To bylo až tak vážné?

„Bille, já… musím odjet sám.“ Lehce mu stiskl ruku.

„Vezmeme mámu s sebou.“ Napadlo ho jediné řešení.

„Nedokážu vás oba uchránit. Oni jsou svině a já nevím, co všechno plánují. Ale vím, že nic pěkného to nebude. Zradil jsem je a to většinou znamená pomalou a krutou smrt.“

„Já nedovolím, abys zemřel, to raději padnu místo tebe. Bez tebe nemůžu, Tome.“

„Bille, prosím, takhle nemluv. Víš, že tě miluju. Už jsem nad vším přemýšlel, ale nenašel jsem žádné východisko.“ Krátce pohlédl na hodiny tikající stereotypně na zdi a pak na Billa.

„Musím vyrazit.“ Díval se něžně do jeho očí.

„Ne, Tome, my. Chci být s tebou.“ Pohled mu oplácel.

Tom už nic neřekl a vstal. Díval se stále na Billa. I když to dělal nerad, kývl.

„Musíme být opatrní. Moc opatrní. Žádné hovory, nesmíš říct, kde jsme, ani co děláme.“ Bill kývl na souhlas a hodil si tašku do auta. Poté nasedl do vozu a připnul si pás. Nadechl se a vydechl. Tom nasedl na místo řidiče a do začínající noci se auto rozjelo.

Nebylo to lehké. Opouštěl všechno, co mu bylo domovem. Ale byl se svojí láskou. Myslel na mámu a slzám ve svých očích se nebránil. Pozoroval míhající se krajinu. Nepřítomně hleděl z okýnka. Ptal se sám sebe, proč to všechno muselo skončit takhle. Proč nemohli být rodina? Kdyby jen Tom věděl, jak často jej potřeboval. Kolikrát si přál, aby měl po boku člověka, kterému by se mohl svěřit. Tolik let utrpení a nenávistných pohledů svých spolužáků. Při každé příležitosti jej ponížili nebo fyzicky napadli. Byl sám proti všem. Před mámou vše tajil, i když jej našla mnohokrát plakat a s modřinami po celém těle. Na všechno teď vzpomínal a ve své hlavě se snažil si vybavit radostné okamžiky. Byl otočen od Toma, nechtěl, aby jej viděl takhle. Hřbetem ruky setřel ty třpytivé slzičky.

V autě vládlo ticho. Toma nenapadalo nic, co by bylo vhodné říkat. Pokukoval po Billovi, ale jinak se plně věnoval řízení. Chápal jej až moc dobře. Ale nedokázal nic udělat proto, aby viděl jeho úsměv. Nebo alespoň teďka ne. Dojeli k motelu, kde Tom opět rezervoval pokoj. Ubytovali se.

„Jdu si dát sprchu,“ šeptl Bill a než Tom stačil cokoli říct, jeho bráška zmizel v koupelně. Jen prudce vydechl a lehl si na postel. Zavřel oči a protřel si spánky. Nakonec usnul. A bill po svém návratu z koupelny si raději lehl k Tomovi a usnul také.