autor: BlackAngel
Tom
Vezmu Billa za ruku a jemně ji stisknu. Procházíme parkem směrem k našemu domu. No, spíš k naší vilce.
„Tome, to není možný!“ zvolá Bill překvapeně.
„Co není možný?“ zeptám se nechápavě Billa.
Bill
Došli jsme k domu, kde Tom bydlí, já se nestačím divit. Tom na mě kouká dost nechápavě. „Poznali jsme se na chatu, nikdy jsme se neviděli, pak zjistíme, že chodíme do stejné školy, a nakonec zjistím, že bydlíme ve stejné ulici!“ dodám se smíchem a ukážu dům naproti. „Tam bydlíme my,“ směju se.
„To je neuvěřitelný,“ zašeptá Tom a zvlhnou mu oči dojetím.
Tom
„To je neuvěřitelný!“ zašeptám a cítím slzy v očích. Celou dobu bydlím naproti Billovi a nikdy jsem si toho nevšiml. „No tak jdeme dovnitř,“ odemknu a ustoupím ode dveří, aby Bill mohl projít. Potom vejdu já. Vyzujeme se. „Billí, chceš vidět napřed můj pokoj nebo zkušebnu?“ otočím se na Billa a pozoruju lesk jeho čokoládových očí.
Bill
„Zkušebnu!“ vyhrknu. Ne, že by mě nezajímal Tomův pokoj, ale hudba a zkušebna,“ to je můj život.
Tom
„Že bych čekal jinou odpověď?“ mrknu na Billa a jdeme po schodech dolů. Zkušebna je vybudovaná pod domem. Je zvukotěsná, takže tu můžu hrát třeba hned v jednu v noci. „Tak vítej v mém království,“ mávnu rukou a obejmu Billa kolem pasu.
Bill
„Paráda!“ sjíždím pohledem celou zkušebnu. Jsou tu bicí, kytary, mikrofon, klávesy, prostě vše, co mám tak rád. A taky tady ještě jsou mixážní stoly na úpravu hlasitosti a kvality hudby, a taky počítač na ukládání a tvorbu budoucího cd.
Tom
Sleduju s pýchou Billův pohled, který přímo zbožně klouže po nástrojích a vybavení. Moc rád bych slyšel, jak Bill zpívá.
„Billí?“ obejmu ho zezadu a nahodím prosebný kukuč. Pak se zeptám: „Máš mě rád?“ zamrkám řasami.
Bill
Koukám na tu krásu, pak mě zašimrá v celém těle. Tom mě totiž objal zezadu a přitiskl se na mě, a mně se to děsně líbí.
„Billí?“ kouká na mě, jako vyplašený štěňátko. Nejradši bych ho teď tak povalil na sedačku, která je za ním. „Máš mě rád?“ obejme mě pevněji a svůdně pomrkává.
„Děsně rád, ale proč se ptáš?“ řeknu pohnutě a povytáhnu obočí nahoru.
Tom
„Zazpíváš pro mě něco?“ podívám se zamilovaně na Billa a otočím pohled na mikrofon. „Hrozně rád bych slyšel, jak zpíváš,“ odpovím pravdivě, jsem doopravdy zvědavý.
Bill
„Mám ti zazpívat?“ podivím se a zrůžovím. To mi polichotí, že je zvědavý, jak zpívám. Poodstoupím od Toma a přejdu za mikrofon. „Tak to nastartuj!“ kývnu na Toma a počkám, až si vše dobře ozvučí a posadí se do křesla. Celou dobu ze mě nespustí pohled. Zavřu oči, nadechnu se a začnu zpívat mou napsanou písničku:
„In mir
wird es langsam kalt
wie lang
können wir beide hier noch sein
bleib hier
Schatten wolln mich holen
doch wenn wir gehn
dann gehn wir nur zu zweit
du bist
alles was ich bin
und alles was durch meine Adern fließt
immer werden wir uns tragen
egal wohin wir fahrn
egal
wie tief
ich will da nicht allein sein
lass uns gemeinsam
in die Nacht
irgendwann wird es Zeit sein
lass uns gemeinsam in die Nacht…“
Dozpívám to a kouknu na Toma, jako jak se mu to líbí.
autor: BlackAngel
betaread: Janule
to je krásný…x)
jo …komu by se to nelíbilo xD
Skvělá povídka,doufám,že je pořádně dlouhá!!!
nooo…Sauriel, moc děkuju za komentík.xD
A Jani, ta moje povídka, podle mejch spousty nápadů asi dlouhá bude..xD…děkuju ještě jednou za komentíky..ihned jdu poslat pátej díl..xDD
luxus, ale to sem ti už říkala, co?? tak šup šup, ať už tu ten další díl je xD nemůžu se dočkat…jsi šikulka xD
Mhhhhm :-* Nádherný. 🙂