autor: zrzek995
Tom se ráno probudí, oblékne se a jde ke dveřím od pokoje. Zatáhne za kliku a zjistí, že jsou dveře zamčené. Hned, jakmile se ale vzdálí, dveře se otevřou a do nich vejde starý sluha. „Dobré ráno, pane. Pan Simon vás zve na snídani. Pojďte prosím za mnou.“ Řekne a vede Toma z pokoje přes různé chodby do jakési malé jídelny.
„Zdravím tě, Tome. Doufám, že jsi čilý takhle brzo ráno. Omlouvám se, že jsem tě zamkl, ale ten sluha občas chodí po nocích a dívá se na ostatní, jak spí. Je starý a spát už nemůže.“ Poslední dvě věty zašeptá Simon do Tomova ucha. „Posaď se, prosím. Napij se, krve je tu dost. Tady se neloví, víš? Je to neetické. My si sháníme krev jinde. Neboj se, časem se to naučíš.“ Usměje se Simon a odhalí svoje bílé špičáky.
„Nezvyknu, jsem navyklý a mám rád, když můžu něco zakousnout. Bill ti to jistě říkal. Jinak já tady nezůstanu. Potřebuji zmizet. Možná, že se za čas vrátím, ale teď budu potřebovat být sám.“ Řekne Tom a upije ze sklenice.
„Proč? Tady můžeš mít samoty, kolik chceš. Jsou tady lesy, parky spousta místa v sídle, všude budeš mít volný přístup. Tome, to není dobrý nápad. Bill by tě mohl vycítit a sledovat tě, a pak zase na tebe používat své vlivy.“ Radí mu Simon. Tom jen pokývá hlavou.
„Dobrá. Děkuji, Simone, za tvou ochotu mi pomoci. Bez tebe bych asi Billovi uvěřil.“ Řekne Tom a sleduje Simonův blažený obličej. „Půjdu se projít, abych se tady lépe orientoval. Můžu, jít sám?“ zeptá se Tom a zvedne se ze židle. Simon se zvedne také.
„Samozřejmě. Projdi se, kde chceš. Hlavně, když ti bude líp. Tvé zdraví a stav je na prvním místě. Se mnou můžeš vždy počítat. Kdyby se ztratil, jen zavolej mé jméno a já tam hned budu.“ Usměje se ještě Simon a vyprovodí Toma ze dveří.
„Sleduj ho, nesmí se přiblížit k vězení. Jakkoli mu v tom zabraň.“ Sykne na sluhu, ten kývne a zmizí za dveřmi, jako před chvílí Tom.
…
Tom se prochází chodbami a prohlíží si nástěnné malby a reliéfy na zdech. Stále ale cítí v zádech zabodnuté dvě oči. Zastaví se na okamžik u jednoho z obrazů, hned za křižovatkou mezi chodbami, a nenápadně nahlíží za roh. Zpozoruje sluhu, který mu ráno odemkl.
„Ty, pojď sem, prosím.“ Zavolá Tom. „Vidím tě.“ Dodá, když se sluha snaží schovat za jeden závěs.
„Ano, pane?“ zeptá se a klaní se skoro až k zemi.
„Nech toho, prosím. Ještě se pak nezvedneš. Kdo je tady? To je Simon, Bill a kdo je tohle?“ ukáže na nádhernou upírku stojící vedle Billa. Bill ji drží kolem pasu a jakoby jí objímá. Ona a Bill se tváří šťastně a zamilovaně a Simon, stojící vedle Billa, se tváří velmi povýšeně.
„To je Jessica. Byla s Billem zasnoubená. Můj pán ji ale také velice miloval, pak o ni zápasili, vyhrál to Simon. Bill byl z toho tenkrát hodně zklamaný, musel jí říct velmi ošklivé věci a Simon se jí ujal, jako teď vás.“ Řekne sluha a pak se chytí za ústa. „Pardon pane, moc se omlouvám.“ Řekne.
„V pořádku. Mně Bill nic zlého neřekl. A já mu stále věřím. Zato Simonovi nevěřím ani slovo.“ Řekne a dále sleduje obraz s jistou mírou žárlivosti.
„Pane, neměl bych vám to říkat, ale…“ sluha mu vypoví veškeré plány jeho pána. Tom se zalekne, přece mu nemohou Billa zabít.
„A kdy ho chtějí zabít?“ zeptá se ještě, když se dozví, že nechtějí Billa nechat vyhladovět, jak byl původní plán, ale že ho zabijí přímo.
„Za chvíli, pane. Možná už jsou u něj.“ Řekne sluha s obavami v hlase a zakryje si ústa. „Zaveď mě tam.“ Rozkáže Tom.
„Ale pane, je to nebezpečné a…“ nedopoví, jelikož ho Tom nasměruje ke křižovatce chodeb. „Hned.“
…
„Bille, plán se trochu změnil. Tom se rozhodl odporovat. Nechce tady být. Ale já ho k tomu přinutím, až uvidí tvoje mrtvé zohavené tělo, Bille.“ Řekne Simon pomstychtivě.
„A co mu řekneš? Že jsem s ním chtěl mluvit a tys mě zabil v sebeobraně?“ pozvedne Bill obočí a měří si Simona skrz mříže.
„Ne, vlkodlaci. Řeknu, že tě zabili vlkodlaci. Ještě stále existují a ty to víš, Bille. Zemřeš hned teď, aby tě Tom neslyšel v noci křičet.“ Řekne Simon a nechá si otevřít dveře do Billovy cely.
„Já ho neuslyším, protože odcházíme.“ Řekne Tom, který zrovna přiběhl do vězení.
„Ale ne, co ty tady děláš? Musíš všechno zkazit?“ vzteká se Simon.
„Asi už to tak bude. Jestli chceš zabít Billa, nejdřív budeš muset zabít mě. A já tě zabiju dřív, Simone. Nevím, proč jsi plánoval, že se do tebe zamiluji, protože moje jediná láska je Bill. Naše láska je nesmrtelná. A ty ji nezničíš.“ Řekne Tom a vrhne se na Simona, jelikož ale jsou v okolí ještě dva strážní, odtrhnou Toma a hodí na protější stěnu.
„Tome, ne!“ zakřičí Bill, vyběhne z cely a chce se dostat k Tomovi, ale Simon ho chytne pod krkem a natlačí ho na mříž.
„Nezkoušej to. Už teď jsi stejně mrtvý, nechceš snad zemřít znovu?“ usměje se Simon. Bill mu plivne do tváře.
Rozpoutá se bitva. Bill se bije se Simonem a Tom se dvěmi strážci. Simon je velmi odolný a používá různá kouzla proti Billovi. Ten ale také není pozadu. Oba začínají být již velmi vyčerpaní a jejich magie slábne. Tom ještě nemá rozvinutou žádnou magii, ale naštěstí pro něj, strážci jsou pouze hlídači a oni také žádnou magii nemají. Boj je vyrovnaný, Tom již zabil jednoho upíra a nyní bojuje s druhým. Bill válčí se Simonem. Všichni jdou svému spolubojovníkovi po krku, protože jen tak ho můžou zabít.
Tomovi se podaří dostat se Ferovi na krční tepnu. Vysaje z něj všechnu krev a tím získá i energii do dalšího boje. Vrhne se na Simona. Ruce mu obmotá kolem těla a hlavu mu nakloní na stranu, aby se nemohl hýbat a Bill mu mohl rychle vysát krev. Bill se zakousne, ale Simon ho z posledních sil odmrští na zeď. Bill se praští hlavou o zeď, dopadne a nemůže vstát.
„Bille!“ zakřičí jen Tom. Bill se opře o zeď a držíc si krvácející hlavu, sleduje podívanou před sebou. Simon se snaží Toma setřást, ale ten se drží jako klíště. Pak sklouzne o kousek níž po Simonově těle a zakousne se mu do krku. Saje, dokud se Simonovi nepodlomí nohy bezmocí.
Po půlhodině krvavého boje Simon zemře a Tom, jak nejrychleji to k jeho vyčerpanosti z boje jde, přeběhne k Billovi.
„Jsi v pořádku?“ zeptá se ho a pomáhá mu se zvednout ze země.
„Je to dobrý, Tome, neboj. Jen jsem spadnul. To bude v pořádku, neboj se.“ Řekne Bill a i přes velkou bolest a krvácející rány se na Toma usměje.
„Vidím na tobě, že tě to bolí. Odnesu tě, jdeme domů.“ Řekne Tom a vezme Billa do náručí.
autor: zrzek995
betaread: Janule
jupí konečně je ten Simon pryč…už sem čekala že to dopadne blbě ;D
Teda,Tom je ale bojovník!!!
Och…já sem tak ráda, že to dopadlo dobře..:)
Na začátku sem fakt věřila, že Tom uvěřil, že je Bill ten zlej…ale naštěsstí ne..:)
Doufám, že se Billovi nestane nic zlého…Už se těším an další dílek..:)
J8 se taky bála, že mu to Tom sežral, ale jsem strašně ráda, že tomu tak nebylo a že to tak krásně skončilo. =) Už se těším na pokračování. =)
naštěstí tady Tom není tak důvěřivý 🙂 abych pravdu řekla, můj bratr mi omylem vymazal všechny povídky, co jsem měla (bylo to v jedné složce a on dal omylem ostranit :-() takže vim jen jak to dopadne, ale nevím přesně, co se tam ještě bdue dít. Měla jsem rozdělaných více prací a teď jaksi nemám souvisloti. Takže si asi budu msuet nova pročítat svoji povídku, abych věděla, jak vůbec zní 🙂 hrůza, co dokáže jedno stisknutí tlačítka a násldně vyprázděný koš v PC. V tu chvíli jsem měla vražednou náladu 🙂
jinak děkuji za komentíky :-*
no aspoň to oba přežili…x)
Tom jej zachránij.