autor: Rachel
Stříbřité světlo letního měsíce prozařovalo celou tmavnoucí oblohu spolu s blyštivými odlesky malých, třpytících se hvězd a jasný měsíc, pán noční oblohy poklidně shlížel dolů na odpočívající a usínající zem. Jeho stříbrný paprsek dopadl všude – i do potemnělého, svíčkami osvětleného pokoje, nořícího se do krásné letní noci a večerního ticha, narušovaného jen malými polibky a nádechy a výdechy obou chlapců…
Jejich rty ochutnávaly rty toho druhého, stále intenzivněji a hlouběji a jejich majitelé si každého, byť sebemenšího polibku, užívali plnými doušky. A nejen polibků. Byly to také doteky a stále častější hlazení a laskání toho druhého, co nenechávalo ani jednoho z nich chladným. Ba právě naopak. Seděli na kraji velké postele, užívajíc si blízkosti toho druhého a natisklí k sobě toužebně vedli vášnivý tanec jejich jazyků. Nebylo tu nic, co by je mohlo vyrušit či je nějak zastavit v jejich činnosti. Teď tu byli jen oni dva – a jejich krásný pokoj, čekající jen a jen na ně.
Billovy oči přivřely svá víčka nad hloubkou Tomova polibku a Bill zamihotal svými dlouhými řasami, ovíjejíc své paže kolem Tomova krku. Ani on nezůstával pozadu. Stačila jen chvilka a Tomovo tričko i kalhoty byly odhozeny někam do neznáma jeho štíhlými prsty, které teď putovaly po lékařově těle. Nemohl se nabažit jeho dokonalé, vypracované hrudi, nemohl odolat hebké, jemné pokožce, jejíž horkost rostla s každým dalším okamžikem, s každým jeho polibkem. Nemohl odolat jeho kouzlu, které opět omámilo všechny jeho smysly… a po chvíli s úsměvem zaznamenal, jak si Tomovy prsty našly cestu k uzlíčku šňůrky, která mu jeho župan stahovala. Stačil okamžik a on pocítil, jak se jedním jediným zataháním na dotek příjemná látka rozeběhla po jeho těle. Podvědomě se do polibku pousmál – a oplatil tak úsměv Tomovi, hýčkajícímu jeho rty svým jazykem.
Tom moc dobře věděl, po čem touží a co chce udělat. Jeho oči se upřely do těch Billových a jeho prsty mu v přímém očním kontaktu stahovaly hebkou látku z útlých ramen, odhalujíc tak jemnou, bílou pokožku. Tomovy rty se zvlnily do úsměvu a Tom pomalu odložil látku Billova županu někam vedle sebe na zem, dívajíc se na ten skvost před sebou. Konečně! Konečně měl tady svého krásného Billa, měl jej u sebe a nebyl tu nikdo a nic, co by jim mohlo jejich dnešní romantický večer zkazit, tím si byl Tom jistý. Dlaní lehce přejel po linii toho nádherného těla a sjel dolů až na bílé, hubené nožky, hýčkající se hebkými plátky růží, pohozenými na podlaze. Zdálo se mu to – nebo byl Bill opravdu dnešní večer ještě krásnější než obvykle? Nebo jej takového dělala jen krásná atmosféra, rozprostírající se všude kolem nich? Zamrkal svýma hlubokýma čokoládkama, zamihotal řasami… a když Tom něžně vtiskl na jeho nárty dva malé polibky, na jeho rtech se rozlil jemný úsměv.
„Tomi, co to děláš?“ optal se s úsměvem, dívajíc se na Toma, klečícího někde před sebou, odpovědi se mu však dostalo téměř vzápětí. Pár mandlových očí se setkal s tím jeho a Tom se pousmál.
„Uvidíš,“ zašeptal tajemně a konečně se odhodlal k tomu, co chtěl udělat už tak dlouho.
Pomalu a opatrně, aby jej nevyplašil, vzal Billa do své náruče a láskyplně svého černovláska políbil na čelo, pomalu směřujíc k velké, svíčkám osvětlené posteli. Dlaní lehce spočinul na jeho vlasech a něžně jej položil do měkkého, hebkého saténu a růžové nádhery v podobě snad milionu rudých plátků růží. Viděl, jak se jeho pohled střetnul s tím Billovým a pousmál se nad překvapením, které se v něm zračilo. Přesto však moc dobře věděl, co chce udělat – a byl si jistý.
„Uvolni se, miláčku,“ zašeptal co nejtišeji, Bill jej však dobře slyšel. Neměl důvod mu nevěřit a bát se jej. Pozorněji se zadíval do jeho upřímných očí, a když mu bylo odpovědí to nádherné moře nekonečné lásky, plně se uvolnil a opřel se do Tomova pohlazení na své tváři…
Tomovy rty se zvlnily do úsměvu a Tom naposled pohladil černovláska před sebou. Jeho prsty zamířily někam k malému stolku hned u postele… a po chvíli opravdu sevřely krásně rudou, ještě nerozvinutou růži. Jejich majitel už nepotřeboval déle čekat. Sklonil se nad tváří své lásky… a lehce přejel po vysokém, bílém čele malým poupátkem…
Nebylo místa, kterého by vynechal. Doteky jeho růže putovaly po Billově těle, jako by jej znaly odjakživa. Pohladily čelo, tvář, nos i rty a pomalu sklouzly na útlá ramena, paže a alabastrovou hruď. Bylo to jako sen, sen, ve kterém byli jen oni dva a ty neopakovatelné okamžiky, které spolu právě prožívali. A zatímco Tom jemně přejížděl růžovým poupátkem po tom dokonalém skvostu, černovlasý chlapec pod ním už nemohl být šťastnější. Jeho srdce bilo jako na poplach nad každým tím jemným pohlazením a Bill by jen těžko dokázal najít slova, která by jeho pocity vystihla. Tohle ještě nikdy nezažil. Nikdy nezažil nic tak nádherného, něžného a láskyplného, jako bylo právě tohle. Ležel na velké, měkké posteli v plátcích růží, uprostřed snad stovky plamínků svíček, jen a jen se svou láskou. Prožíval něco dokonalého, něco tak romantického, co mu stále více a více vyráželo dech. Jeho tělo se zachvělo a jeho nitrem se rozlil zvláštní, chvějivý pocit, když se Tomovy rty vůbec poprvé dotkly jeho rozpálené pokožky…
Nepočítali minuty a ani vteřiny, které kolem nich nemilosrdně ubíhaly. Oba si užívali blízkosti toho druhého… a po chvíli už oba pociťovali, že dnešní noc se ani v nejmenším nebude podobat těm ostatním. Byli tu jen oni dva, jeden pro druhého a jejich blízkost a polibky, které se stávaly stále naléhavějšími a toužebnějšími.
Tomovy oči přivřely svá víčka a Tom jazykem přejel po bílé, citlivé kůži na Billově krku, cítíc prudce tepající tepnu někde pod ní. Cítil, jak mu černovlásek do ucha trhavě vydechl a sám pro sebe se pousmál. Zadíval se na to krásné tělo pod sebou a vydechl úžasem. Stále ještě se jej nedotkl tím svým, ani dlaněmi, které stále svíraly ve svých prstech růži. Nikam však nespěchal. Chtěl jít pomalu, po malých krůčcích, stalo se však něco, co ani v nejmenším neočekával. Jeho růže sjela z bílého hrudníku níž, na ploché bříško a stále níž a níž až…
Tomovo srdce se rozbušilo jako o závod a Tom cítil, jak se jeho hlas vytratil někam do neznáma. Pohled, který viděl, a který se naskytl jeho očím, mu vyrazil dech… a on se jen s malým zamrkáním svých překvapených očí zadíval někam dolů. Na Billových bílých boxerkách, až dosud zahalujících tu nejcitlivější část jeho těla, se skvěla malá, sotva znatelná vybouleninka. Malý hrbolek, který však Tomovi napověděl vše, co potřeboval v tuto chvíli vědět a čím si potřeboval být jistý. Vzrušil jej. Vzrušil svého Billa, to krásné, nevinné stvoření, které na něj právě upíralo své nádherné, hnědé oči a oddaně hledělo do jeho tváře.
Tom nebyl sám, kdo si tu skutečnost uvědomoval. Uvědomoval si ji i Bill… a stačil k tomu jen chvějivý pocit, rozlévající se celým jeho nitrem a krátký, avšak pozorný pohled dolů. Cítil na sobě Tomův pohled, který jej ujistil v tom, co jen před malou chvilkou začínal pociťovat. Vzrušily jej doteky pouhé, pouhopouhé růže, vzrušily jej jeho horoucí a vášnivé polibky, mapující jeho tělo, vzrušil jej on. A ačkoli to Billa překvapilo a možná i trošku zaskočilo, nebylo nic krásnějšího a příjemnějšího, než právě pocit, že Tom byl tím prvním. Nikdo před ním jej nedokázal vzrušit… a teď stál před Billem a díval se do jeho očí, zatímco na jeho rtech začínal pohrávat úsměv.
I přesto však na okamžik zvážněl… a zadíval se znova do Billovy tváře. Věděl, že takhle to bylo i včerejší večer – a právě proto se neodvažoval k žádné další činnosti.
„Lásko, já… nezajdu dál, dokud mi neřekneš, že to sám chceš,“ zašeptal do ticha, rozprostírajícího se mezi nimi, stalo se však něco, co ani v nejmenším neočekával. Billovy paže se omotaly kolem jeho krku a Bill si jej za týl přitáhl blíž k sobě, aby mohl jejich rty spojit v dlouhém, procítěném polibku. Napověděl tím Tomovi vše, čím si potřeboval být jistý.
„Dotýkej se mě, Tome. Všude,“ zašeptal proti jeho rtům a svým horkým dechem ovanul Tomovu tvář, která k němu vzhlédla. Stačil jediný pohled do ní a do mandlových, vášní potemnělých očí, a Tom věděl, co dělat.
Jeho ruka si pomalu našla cestu mezi jejich propletenými těly, sjížděla níž a níž… až konečně spočinula na malé, avšak stále rostoucí vyboulené látce Billových bílých boxerek. Pomalounku po ní přejela, a když bylo jejímu majiteli odpovědí trhavé vydechnutí, znova svůj pohyb zopakovala. Tomovy rty se zvlnily do úsměvu a Tom cítil, jak jej zahřálo u srdce. Tohle mu Bill ještě nikdy nedovolil, ještě nikomu… až jemu. Měl pocit, že pro něj už nic nemůže být krásnější a příjemnější, mýlil se však.
Jaké bylo jeho překvapení, když Billova ruka opatrně uchopila tu jeho a pomalu si ji navedla pod lem bílých boxerek… až na to nejintimnější místo. Tomovy oči překvapeně zamrkaly a Tom se odtrhl od Billových rtů, dívajíc se do jeho tváře s neskrývaným úžasem. Nemohl tomu uvěřit. Jeho prsty pomalu putovaly po Billově stále rostoucím vzrušení, poznávaly jej svými doteky… a jeho majitel nad nimi přivíral víčka slastí. Jen na okamžik zachytil Tomův pohled, který se změnil na spokojený a pousmál se. Bylo to příjemné, tak moc příjemné a… vzrušující. Jako by jej Tom znal, jako kdyby přesně věděl, jak se mu to líbí. Dotýkal se Billa přesně tam a přesně tak, jak to měl Bill rád. Plně se uvolnil pod jeho doteky, které jej stále více a více dráždily, ani on však nezůstal pozadu.
Pomalu, tak, aby to Tom necítil, putoval svou dlaní níž a níž… a když po chvíli nahmatal malou bouli na Tomově spodním prádle, věděl, že ani Toma nenechaly jeho polibky a doteky chladným. Byl tvrdý, velmi tvrdý, až příliš na to, aby si toho Bill nevšiml. Ba právě naopak. Všimnul si toho – a pousmál se do dalšího z tisíce jejich vášnivých polibků. Netušil, jestli chtěl před ním Tom své vzrušení skrýt a tajit, jistě však věděl, že se mu to nepodařilo. Odhalil jeho tajemství… a to právě ve chvíli, kdy jeho obratné prsty vklouzly pod lem Tomových boxerek a lehce, avšak dráždivě přejely po kořenu věci, která je začala naplňovat.
„Bille,“ slabý, trhaný výdech opustil Tomovy rty a dolinul se k Billovým uším jako ta nejkrásnější melodie.
A Bill věděl, co dělat. Tohle mu bylo odpovědí na všechny jeho otázky, tohle jej zbavilo pochyb, tohle jej ujistilo všude, kde si potřeboval být jistý. Cítil to… a právě se pro ten silný pocit někde ve svém srdci rozhodl. Jeho rty se znova vpily do těch Tomových… a po dlouhém polibku se od nich odtrhly, zatímco černovláskovy oči vyhledaly ty Tomovy těmi svými, které k nim vzhlédly.
„Vem si mě,“ zašeptal proti jeho rtům a zadíval se do Tomových očí, které se do těch jeho zadívaly s neskrývaným úžasem a překvapením. Nemohl uvěřit vlastním uším. Ne, tohle nemohla být pravda.
„Bille, j-já… O-opravdu jsi si jistý, že… že to chceš?“ vykoktal stále ještě se značnou dávkou nejistoty v hlase, byly to však Billovy oči, které mu byly odpovědí na jeho otázku. Nepotřeboval už o ničem přemýšlet. Byl si jistý, jistý vším, co pro něj bylo tolik podstatné. Na tento pocit čekal celý svůj život, celou dobu – a teď jej cítil. Cítil jej ve svém srdci, které nikdy nelhalo, a on si přál jen jediné – naplnit ten nenaplněný pocit, který v něm každou vteřinou rostl. Naplnit jej tím, po čem teď toužil víc, než po čemkoli jiném a co si tolik přál. Naplnit jej milováním.
„Ano, jsem si jistý, Tome. Chci tě cítit, chci ti být co nejblíž, chci se s tebou milovat. Chci být s tebou, lásko. Je mi jedno, co bylo nebo bude. Dnes chci být jen tvůj,“ zašeptal do nádherného nočního ticha a oddaně se zadíval do těch nádherných, zářících očí. Viděl v nich touhu, vášeň, ale také lásku. A to bylo to nejkrásnější, co jej mohlo ujistit o tom nádherném, ještě nepoznaném kouzlu, čekajícím na ně. Stejně, jako něžný polibek na hřbetu jeho bílé ruky…
Bylo to jako vteřina, jako okamžik, jako pouhé zamihotání řas. Najednou bylo všechno tak jednoduché, tak automatické, nikde nebyly stopy po skutečnosti, že tohle je jejich společné poprvé. Jejich těla se chvěla pod více, než dokonalými doteky toho druhého, jejich zrychlené nádechy a výdechy spolu s tichými vzdychy a sténáním naplňovaly celý pokoj, ozářený plamínky svíček. Jejich téměř nahá těla se k sobě toužebně tiskla a jejich rty si stále chtivěji a chtivěji braly mezi sebe ty druhé. Vzrušení a chtíč v jejich tělech rostly s každým dalším polibkem, či jen dotekem a oba chlapci věděli, že už není cesty zpět.
A věděl to i Tom, který se na okamžik odpojil od Billových rtů, dívajíc se do jeho vášní potemnělých očí. Jeho prsty se opatrně zahákly za lem Billových boxerek a stačil jen okamžik a jeho pohledu se skvělo krásné, nevinné a ničím neporušené, křehké tělo. Nedokázal popsat pocity, které v něm jediný pohled na nahého, jeho očím odhaleného Billa vyvolal. Pro takový skvost, ležící před ním v plátcích růží a dívající se na něj očima, podobajícíma se hvězdám na nebi, ještě slova nebyla vymyšlena. Jeho rty se zvlnily do úsměvu a on pocítil u srdce hřejivý pocit nad skutečností, že patří právě jemu. Byl opravdu nádherný a dokonalý, přece si však Tom povšiml, jak nad jeho pohledem černovláskovy tváře nabraly nádech růže. Pousmál se nad Billovou roztomilostí, tok jeho myšlenek však přerušila Billova prosba.
„Pojď ke mně,“ zažadonil s tajemným úsměvem, a zatímco se jeho rty setkaly s těmi Tomovými v dalším polibku, jeho prsty pomalu stahovaly jeho upnuté boxerky stále níž a níž.
Pomalu se na sebe pokládali, stále se líbajíc a užívali si plnými doušky okamžiky, které právě prožívali. Celý pokoj naplnily jejich hluboké výdechy a steny, když se jejich vzrušené penisy o sebe poprvé otřely a oni, natisklí k sobě, rozpoutali vášnivý, hříšný tanec jejich jazyků. Jejich nahá těla se o sebe třela, chtíč a touha po tom druhém v nich rostla s každou další vteřinou a oni hluboce vzdychali a sténali do rtů toho druhého. Právě teď přišel jejich okamžik… a oba to také vycítili.
„Tome… Tomi, prosím…“ Billovy rty tiše a naléhavě vyslovily těch pár slov a Bill se zadíval do Tomových očí s neskrývanou oddaností. A Tom ji viděl. Věděl, že oba cítí a touží už jen po tom jediném. Nahnul se nad jeho tvář a políbil jej na čelo.
„Budu něžný, slibuju,“ zašeptal do jeho vlasů a políbil jeho hebkou ruku, proplétajíc si s ní tu svou v něžném spojení…
Billovy rty mu oplatily svůj úsměv a Bill naposled dlaní spočinul na jeho tváři. Roztáhl nohy od sebe a mírně je pokrčil v kolenou, dávajíc tak Tomovu tělu lepší přístup. Cítil, jak se na něj pomalu a opatrně pokládá, natočil hlavu na stranu a přivřel víčka… a jeho rty opustil tichý sten, když ucítil vrcholek Tomova penisu někde u vstupu do svého těla. Pomalu, velmi pomalu do něj pronikal a Bill si na ten úžasný pocit s každou další vteřinou zvykal víc a víc. Počáteční tlak, který pocítil, už dávno ustoupil – a on už si jen s úsměvem na rtech zvykal na Tomovu přítomnost ve svém těle. Jeho dlaň automaticky sklouzla k jeho tyčící se chloubě, jaké však bylo jeho překvapení, když ji jemně odstrčila ta Tomova a Tom se s úsměvem zadíval do jeho očí.
„Ukaž mi, jak se ti to líbí, Bille,“ vyzval jej a zatímco jeho ruka společně s tou Billovou obemkla jeho tvrdý penis, on se konečně odhodlal k prvnímu přírazu…
Okamžiky, chvíle, které spolu prožívali v tom nejdokonalejším spojení, už nemohly být krásnější. Leželi uprostřed pokoje na svíčkami ozářené posteli se velmi pomalu a něžně se milovali. I přesto jejich touha rostla víc a víc a po chvíli se jejich těly začínal rozlévat pocit, očekávající naplnění s každou další chvilkou. Sténali, vzdychali, tišili své steny letmými polibky a oba dávali do těch společných okamžiků vše. Najednou nepřemýšleli nad tím, co mají dělat a jak. Jejich těla a dlaně jednaly automaticky, oba vedli toho druhého dál a občas jej dováděli i k šílenství.
Tomovy přírazy byly stále intenzivnější a rychlejší, a zatímco si Tom užíval Billova těla plnými doušky, nezapomínal rytmicky pohybovat svou rukou, která černovláskovi působila hotovou slast. Hladil se po bříšku, přivíral víčka a ochotně přirážel zpět k Tomovi, dráždíc rukou své vlastní vzrušení. Dlaněmi objímal jeho rozpálené tělo, hladil jeho nahá záda, a když pocítil, jak do něj Tom zajel až po kořen, hlasitě sténajíc, prudce vykřikl.
„Tome… aaah… prosím, víc… přirážej…“ zaprosil roztouženě a nemusel čekat dlouho.
Tomovy ruce se zapřely někde vedle něj a Tom ještě více zrychlil své tempo na to nejvyšší. Cítil, že jeho vrchol se každou další vteřinou blíží – a on po něm toužil víc, než po čemkoli jiném. Úplně už ztratil své zábrany. Hlasitě sténal a prudce přirážel do Billova zadečku, očekávajíc ten slastný pocit. Ještě chvilku a…
„Aaaaah!!!“ Tomův hlasitý výkřik naplnil celý pokoj a on dlouze zasténal. Jeho tělo se napnulo v slastné křeči a on prudce zvrátil hlavu dozadu, přivírajíc víčka nad tím úžasným uvolněním, které se pomalu začínalo rozlévat celým jeho tělem. Znova zaklonil hlavu dozadu a skousnul si ret, stále však ještě nezapomínal na svou lásku. Stačil však jen okamžik a i jeho dlaň se naplnila bílou, lepkavou tekutinou, stříkající z Billova penisu. Podvědomě sklopil svůj pohled – a když uviděl těch pár kapiček, ulpívajících na své dlani a Billově žaludu, spokojeně se pousmál. Věděl, že už nemůže být šťastnější.
Udýchaně si položil hlavu na Billův prudce se zvedající hrudník a přivřel víčka. Cítil, jak jej jemná dlaň hladí po jeho černých copáncích a tiše vydechl. Jeho horký dech se odrážel od Billovy rozpálené pokožky… dokud se nevrátil do normálu.
„Tomi,“ Billovo tiché zašeptání protrhlo ticho v pokoji a přinutilo tak Toma pozvednout svůj pohled. Stačil jen okamžik, aby se střetnul s tím černovláskovým a Tom cítil, že to, co cítí on, cítí i jeho láska. Opatrně se sklonil nad jeho rozzářenou tváří a něžně po ní přejel svými prsty.
„Děkuju ti, lásko. Bylo to nádherné,“ zašeptal a o pravdivosti svých slov jej přesvědčil dlouhým, procítěným polibkem. Právě prožil tu nejkrásnější noc ve svém životě, stejně jako Bill, který mu jeho úsměv a jemné pohlazení oplatil, stejně jako jeho polibek…
Tma a černočerná noc se rozprostíraly všude kolem spolu se stovkami hvězd, a měsíc, pán noční oblohy, stále shlížel z nočního nebe na zem. Pousmál se a stříbřitým paprskem pohladil tvář chlapce, která k němu vzhlédla. I Tom mu úsměv oplatil… a lehce sfoukl malý plamínek poslední hořící svíčky, tiše se vracejíc ke své lásce. Pomalu se položil na velkou postel a svými rty vtiskl malý, něžný polibek na ty narůžovělé, pevně semknuté polštářky.
„Miluji tě, Billi,“ šeptl tiše a zatímco černovláskova mysl se plně oddala spánku a říši snů, jeho prsty pomalu uchopily několik růžových plátků a volně je nechaly dopadat na alabastrově bílé, krásné tělo, nesoucí stopy jejich dnešní, společné noci…
autor: Rachel
betaread: Janule
Oooh, tak teď jsem zvědavá na ty komentáře, na ty ohlasy. Illy, doufám, že ti chutnal popcorn… xD Tak pište, jsem zvědavá…:-D
Tk sem si myslela, že budu mít první koment xD No nic 😀 Jdu číst 😀
Tohle byl naprosto dokonalý díl. Doufám, že takových bude víc 😀
Oh ano, nemám slov, takže ode mě toho tady dnes asi Rachel moc neuvidíš. Opravdu…Dokonalé. Romatika. Dokonalá, úžasná romatika (i když já osobně romatička nejsem), která se mi neuvěřitelně "v podání" Billa a Toma líbila. Oh… těším se na další, ať už takové či jiné, dílky :o*
"Dotýkej se mě, Tome. Všude," Když to Biill řekl běžela jsem pro popcorn, ale co se nedovím, taťka mi ho snědl! x(( Chtěla jsem pro něj zaběhnout do krámku co je od nás dva kroky, jenže pak jsem si uvědomila že v pátek po obědě už neotevíraj, takže jsem se vrátila z5 a musela jsem to přečíst bez popcornu x( Nahradili to lupínky, teď se blbě dostávaj z té klávesnice xD Každopádně popcorn by byl lepší, snad to nebylo naposled, musím se zásobit! Dílek byl strašně krásnej, dokonale napsané, rozepsané, tak jak jsem čekala, byla to dokonalost! Tom je tu tak zatraceně secy něžnej xD Uplně jinej styl než ho znám… a Bill… ten se fakt nezdál, hodně mě překvapil když vzal jeho ruku do svého klína…. on se nezdá xD
Jsem plně spokojena x) Co se sexíku týče <3 xD No a taky si říkala že ta nemoc tam bude, takže teď by se asi měla oběvit, a bude drama….. je musíš potrápit… jako by jim nestačilo že vědí že jsou bráškové xD
Jdu si to přečíst znova, už bez těch lupínku, strašně dělaj bordel xD
Ráchel moc díky, už jsem myslela že normálně nevydržím, moc ti tenhle dílek chválím, a taky celou povídku, je krásná, romantická, má svoje kouzlo. Kterému podléhám i já xD Doufám že bude mít hodně dílu, protože jsem na ní opravdu moc závislá! Nebo aspoň i druhou řadu, tam by zas mohl léčit Bill Toma xD Jestli to brzo ukončíš tak budu brečet! xD Miluju jí <3
Tuhle povídku miluju,a tenhle dílek byl naprosto úžasný!!!Já osobně třeba sex v každém díle nevyžaduju,a když už tam je,tak chci sex něžný,láskyplný a romantický ….přesně takový,jako jsi ho napsala ty,Rachel ♥♥♥!!!!!Už z tvých komentů u povídek jsem si všimla,že máme podobné názory a myšlení,a u téhle tvé povídky se mi to potvrzuje =) Nádhera ♥♥♥
dokonalej díl…x)
Děkuju, děkuju vám moc, holky. Vaše komenty mě rozesmály a dojaly zároveň. Ani jsem nečekala takové krásné ohlasy, vy jste vážně suproví!!!:-D♥
Dneska je to přesně týden, co jsem tenhle díl psala. Psal se mi strašně krásně, úplně mi ruka sama klouzala po papíře. I mě se strašně líbí a těší mě o to víc, že se líbí i vám… Já vím, že jste musely čekat dlouho, celých 38 dílů a někteří byli opravdu nedočkaví (viď, Illy xD), ale o to víc se vám to líbilo a bylo to hezčí…:-D
Děkuju ještě jednou za krásné komentáře a už se na vás těším zase v úterý. Jste vážně úžasní, jsem strašně ráda, že se vám to pořád líbí a že máte tuhle povídku rádi:-D♥
Zatím pa, Vaše R. xD
Krásně napsane,asi se opakují,ale nemám slov.
Ako mám po tomto v kľude ísť spať??? a sama? Bolo to krásne. Slintám po klávesnici a snívam 🙂